Vyšší prodeje aut pomohly celkovým tržbám

Čtěte více

• Vyšší inflace jako další překážka pro březnové snížení sazeb Fedu
  Data o spotřebitelských cenách v USA skončila nad odhady. Rozdíl je sice drobný, ale to je v případě těchto statistik pravidlem a neznamená to, že tržní reakce nemůže být významná. Sentiment se však před daty zlepšil a mohl by tak být přece jen odolnější než třeba hned zkraje roku. Růst cen za prosinec dosáhl 0,3 procenta meziměsíčně, zatímco se čekalo 0,2.
• Vyšší inflace je pouze přechodný jev, tvrdí Powell. Světová banka zamítla bitcoin jako měnu Salvadoru
  Japonská centrální banka (BoJ) se rozhodla na svém posledním zasedání ponechat základní úrokovou sazbu na -0,1 %, což nebylo žádným překvapením, jelikož Japonsko po delší dobu bojuje s deflací, i když se jádrové inflaci v květnu podařilo se dostat do kladných hodnot.
• Vyšší inflace na korunu nezabrala, eurodolar je po dalších clech v klidu
  Kurz koruny k euru za poslední zhruba den střídá směry a nyní se nachází na 25,90. Domácí inflační čísla se setkala pouze s drobnou odezvou, která nevydržela dlouho. Ačkoli se vzhledem k vývoji cen a protiinflačnímu riziku slabé měny dá předpokládat další zvyšování úrokových sazeb ještě letos, na korunu to nezabírá. Vnější rizika evidentně zůstávají dostatečným argumentem pro spekulanty, proč v koruně momentálně velký kurzový zisk nečekat. Nebezpečím tak zůstává další redukce stále velkých korunových pozic.
• Vyšší inflace = silnější koruna
  České koruně prospělo na počátku tohoto týdne zveřejnění prosincové inflace. Naplnily se naše obavy a meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 3,2 % y/y, inflace se tak vzdaluje od svého cíle i prognózy ČNB. Detailně jsme prosincová inflační data i listopadové maloobchodní tržby, které potvrdily robustnost spotřebitelské poptávky, komentovali ráno. Tržní sazby reagují na zvyšující se inflaci růstem a atraktivnější úrokový diferenciál zase podporuje korunu. Z ranních kotací 25,27 CZK/EUR si tak tuzemská měna vůči euru během dne polepšila o téměř pět haléřů.
• Vyšší inflace v eurozóně - co na to ECB?
  Inflace v eurozóně překvapila v srpnu svižnější růstovou dynamikou. Celková meziroční inflace stagnovala na 5,3 %, především zásluhou dražších energií. Ostře sledovaná jádrová inflace pak dle předpokladu mírně zpomalila z červencových 5,5 % na 5,3 %, nicméně vývoj v sektoru služeb nadále ukazuje na vysokou míru setrvačnosti cenových tlaků.
• Vyšší inflace v eurozóně dodá kuráž jestřábům v ECB
  Inflace v eurozóně překvapila v srpnu svižnější růstovou dynamikou. Celková meziroční inflace stagnovala na 5,3 %, především zásluhou dražších energií a slabšího efektu srovnávací základny. Ostře sledovaná jádrová inflace pak dle předpokladu mírně zpomalila z červencových 5,5 % na 5,3 %, vývoj v sektoru služeb však nadále ukazuje na vysokou míru setrvačnosti cenových tlaků.
• Vyššími sazbami zvedat chtěl inflaci…
  V poslední době se nám tu rozmáhá takový nešvar: konfrontováni s vysokou inflací, nám někteří čelní představitelé v některých zemích začínají tvrdit, že zvyšování úrokových sazeb růst spotřebitelských cen nejenže nebrzdí, ale dokonce jej ještě podporuje.
• Vyšší náklady na těžbu. Překvapí zisky Alcoa trh?
  Společnost Alcoa (AA.US), jeden z největších výrobců hliníku, oxidu hlinitého a bauxitu, oznámí finanční výsledky po dnešní seanci na Wall Street. Její hospodaření by mohl zasáhnout slabší makroekonomický výhled, globální recese a vyšší náklady. Analytici očekávají, že tržby a zisk na akcii ve 4Q 2022 poklesnou.
• Vyšší než očekávaný index spotřebitelských cen v eurozóně!
  V 11:00 SEČ se trhy dozvěděly balíček údajů o inflaci z eurozóny a Itálie. Údaj o CPI z eurozóny se ukázal jako stabilní a překvapil pozitivně, zatímco údaj o jádrovém CPI (bez cen potravin a energií) se ukázal být v souladu s prognózami. Zároveň přišel smíšený údaj z Itálie, kde také vidíme "problém" s pomalu se ochlazující inflací CPI. Zdá se, že čtení pravděpodobně legitimizuje zářijové zvýšení sazeb EBC, a to i přes slabší makrodata z eurozóny.
• Vyšší než očekávaný růst mezd v eurozóně ECB od redukce sazeb neodradí
  Po překvapivě svižném růstu HDP v prvním kvartále vyzněla pozitivně i květnová šetření mezi nákupními manažery v eurozóně. Souhrnný index PMI vzrostl z 51,7 na 52,3 bodů, nejvyšší úroveň za posledních dvanáct měsíců. Velmi silná zůstává dynamika ve službách (53,3 bodů), pozitivně ale v květnu překvapil také zpracovatelský průmyslu (z 45,7 na 47,4 bodů). Ten se postupně odráží ode dna a směrem do budoucna je povzbudivý zejména nárůst nových zakázek.
• Vyšší rizika v eurozóně tlačí euro dolů, koruna úvodní zisky neuhájila
  Koruna sice v úvodu posilovala, ale dlouho to nevydržela. Nálada na hlavních trzích ve světě se během dne zhoršovala ...
• Vyšší růst cen průmyslových výrobců poslal Wall Street do červených čísel
  Americké trhy se nedokázaly vymanit z prodejního tlaku a navázaly na pondělní pokles. Hlavním důvodem horšího sentimentu byl nárůst indexu cen průmyslových výrobců. Strach z inflace se nejvíce projevil u technologických titulů, když technologicky zaměřený index Nasdaq propadl o více než 1 %, zatímco index S&P 500 ztratil 0,7 % a Dow Jones odepsal 0,3 %. Propad v technologickém sektoru vedly akcie Microsoft, které odepsaly přes 3 %.
• Vyšší sazby už v červnu a zpomalující Čína
  Čínský průmysl i maloobchod postupně ztrácí tempo. S tím se sice počítalo, tempo zůstává velmi slušné, ale zpomalení bylo v květnu výraznější, než se čekalo. Sama o sobě tato data náladu na západních finančních trzích příliš neovlivní, ovšem jde o další drobný příspěvek do diskuse o síle budoucího oživení. Čína je vzhledem k načasování epidemie do značné míry předstihovým ukazatelem pro západní ekonomiky a poskytuje tak další argument, proč očekávání o síle oživení zřejmě dosáhla vrcholu, na kterém se mohou stabilizovat, případně lehce poklesnout.
• Vyšší sazby v eurozóně přinese až Ježíšek
  Zítra zasedá ECB a máme se tentokrát na co těšit. ECB totiž podle našeho názoru buď rovnou oznámí a nebo alespoň naznačí, že program TLTRO bude prodloužen. Napumpuje tak další likviditu do bankovního sektoru a zároveň zabrání snížení své bilanční sumy. Tu se bude podle nás snažit držet beze změny nejméně do poloviny roku 2020. Změnu očekáváme i ve výhledu na úrokové sazby. Doposud měly sazby podle ECB zůstat na stávající úrovni i v průběhu léta. Tento horizont se zřejmě ještě o tři měsíce posune. Očekávání prvního růstu úroků jsme změnili i my. Zvýšení depozitní sazby o 15 bb už nečekáme v září, ale až v prosinci. Výrazné změny tentokrát dozná i prognóza ECB.
• Vyšší sazby znovu straší globální trhy, libra však oslavuje
  Na globálních finančních trzích dnes jednoznačně převládl negativní vývoj. Akcie v Evropě po neúspěšném úvodu postupně navyšují ztráty, které už dosahují slušných rozměrů. Ani Wall Street se po otevření nedaří. V průběhu dne se také slušně nahoru rozjely dluhopisové výnosy. Zpočátku šlo zejména o americké, ale nyní je vývoj prakticky plošný. Společným jmenovatelem negativního vývoje akcií a dluhopisů jsou zvýšená očekávání, že centrální banky budou rychleji utahovat svou politiku.
• Vyšší tržby, ale i pokles energií a hlavních vstupů pomohly Kofole k vydařeným výsledkům za první čtvrtletí
  Nápojářská rodina, která v prvním čtvrtletí dokončila hned dvě zajímavé akvizice, má do sezóny nabito. Kromě funkční minerální vody Korunní v plechovce uvádí například i nový nápoj pro děti Jupík SPARKY. S ohledem na celkově pozitivní výhled chce valné hromadě předložit návrh na vyplacení dividendy ve výši 13,50 Kč na 1 akcii před zdaněním. Výhled EBITDA pro rok 2024 zůstává zatím beze změny.
• Vyšší úroky na hypotékách sníží tempo růstu cen nemovitostí
  „Rostoucí úroky na hypotékách mohou paradoxně pomoci lidem, kteří si chtějí pořídit nemovitost. Když jsou totiž hypoteční sazby vysoké, na realitním trhu se zpravidla sníží počet kupujících. Je tak možné si mezi nemovitostmi lépe vybírat, a dokonce lze vést úspěšná jednání o výši kupní ceny. Ta je při pořizování nemovitosti naprosto klíčová. Již nikdy ji totiž nelze změnit. Oproti tomu nevýhodnou sazbu na hypotéce lze pořešit pozdějším refinancováním,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Vyšší výdaje na evropskou obranu - mohou podpořit ekonomický růst?
  Od mnichovské bezpečnostní konference a startu separátních jednání Washingtonu s Moskvou ještě zintenzivněla evropská potřeba navyšovat výdaje na zbrojení. Primárně proto, aby se Evropa ošetřilo riziko případného “stahování” USA ze starého kontinentu - jak personálního (vojenské jednotky), tak technologického. Think Tank Bruegel odhaduje v případě amerického stahování z Evropy potřebu dodatečných výdajů minimálně v objemu 250 mld EUR ročně, což by celkové výdaje na obranu dostalo zhruba na 3,5% HDP (okolo 600 mld. EUR).
• Vyšší výnosy a dražší ropa posílají akcie dolů
  Po pozitivním úvodu týdne se nálada na hlavních trzích opětovně zhoršuje. Za hlavní spouštěč momentálně považujeme útoky jemenských povstalců na ropná zařízení v SAE, jde však o širší téma. Německý index DAX spolu s francouzským CAC 40 padají o 0,9 pct, AEX ztrácí přes procento, FTSE 100 je dole o 0,6 pct.
• Vyšší výnosy a nepříznivá data. Amerika brzdí
  Ani dnešek není na akciích vůbec špatný, přestože Amerika po otevření přibrzdila. Zatímco americké indexy jsou jen kolem nuly, evropské během dne navyšovaly zisky. DAX, AEX nebo FTSE 100 si připisují asi procento CAC 40 přidává 1,2 procenta.