Vyšší rizika v eurozóně tlačí euro dolů, koruna úvodní zisky neuhájila

Čtěte více

• Vyšší inflace v eurozóně - co na to ECB?
  Inflace v eurozóně překvapila v srpnu svižnější růstovou dynamikou. Celková meziroční inflace stagnovala na 5,3 %, především zásluhou dražších energií. Ostře sledovaná jádrová inflace pak dle předpokladu mírně zpomalila z červencových 5,5 % na 5,3 %, nicméně vývoj v sektoru služeb nadále ukazuje na vysokou míru setrvačnosti cenových tlaků.
• Vyšší inflace v eurozóně dodá kuráž jestřábům v ECB
  Inflace v eurozóně překvapila v srpnu svižnější růstovou dynamikou. Celková meziroční inflace stagnovala na 5,3 %, především zásluhou dražších energií a slabšího efektu srovnávací základny. Ostře sledovaná jádrová inflace pak dle předpokladu mírně zpomalila z červencových 5,5 % na 5,3 %, vývoj v sektoru služeb však nadále ukazuje na vysokou míru setrvačnosti cenových tlaků.
• Vyšší inflace v eurozóně není hrozbou pro ECB
  Podle bleskového odhadu se v září zvýšila meziroční míra inflace v eurozóně o dvě desetiny procentního bodu na 2,2 %. Přestože se celková inflace dostala poprvé po čtyřech měsících nad inflační cíl ECB, nejde o žádné drama. Jednak je posun vzhůru mírný, ale hlavně způsobený efektem srovnávací základny z titulu dočasně dražších energií, který by měl v příštích měsících vyprchat. Z pohledu nastavení měnové politiky je pro centrální banku typicky důležitější vývoj jádrové inflace, která setrvala na meziročních 2,3 %.
• Vyšší inflace zavírá polské NBP cestu k nižším sazbám
  Spotřebitelské ceny (CPI) v Polsku v srpnu finálně vzrostly meziměsíčně o 0,3 %, po červencovém zvýšení o 0,8 %. Meziroční inflace zrychlila z 3,0 % na 3,4 %, což je nejvyšší hodnota od června 2025. Finální výsledek CPI tak potvrdil předběžný meziroční odhad, meziměsíční růst však statistický úřad mírně snížil z původních 0,4 %. Meziroční inflace se tím dostala pouhou desetinu procentního bodu pod horní hranici tolerančního pásma polské centrální banky (NBP). Překvapení přitom přišlo již při rychlém odhadu CPI na začátku září, protože finanční trh očekával zrychlení meziroční inflace pouze na 3,1 %. Srpnová inflační data proto vyznívají proinflačně, ale jejich struktura je však o něco příznivější než samotné celkové číslo.
• Vyšší inflaci v eurozóně táhnou energie, jádrové tlaky dále polevují
  Celková inflace zrychlila v srpnu podle předběžných odhadů z 2,9 % na 3,3 % meziročně, což bylo v souladu s tržním konsensem. Z pohledu ECB je však důležitější vývoj jádrové inflace, která naopak zpomalila z 2,5 % na 2,4 % meziročně, zatímco trh očekával její stabilitu.
• Vyššími sazbami zvedat chtěl inflaci…
  V poslední době se nám tu rozmáhá takový nešvar: konfrontováni s vysokou inflací, nám někteří čelní představitelé v některých zemích začínají tvrdit, že zvyšování úrokových sazeb růst spotřebitelských cen nejenže nebrzdí, ale dokonce jej ještě podporuje.
• Vyšší náklady na těžbu. Překvapí zisky Alcoa trh?
  Společnost Alcoa (AA.US), jeden z největších výrobců hliníku, oxidu hlinitého a bauxitu, oznámí finanční výsledky po dnešní seanci na Wall Street. Její hospodaření by mohl zasáhnout slabší makroekonomický výhled, globální recese a vyšší náklady. Analytici očekávají, že tržby a zisk na akcii ve 4Q 2022 poklesnou.
• Vyšší než očekávaný index spotřebitelských cen v eurozóně!
  V 11:00 SEČ se trhy dozvěděly balíček údajů o inflaci z eurozóny a Itálie. Údaj o CPI z eurozóny se ukázal jako stabilní a překvapil pozitivně, zatímco údaj o jádrovém CPI (bez cen potravin a energií) se ukázal být v souladu s prognózami. Zároveň přišel smíšený údaj z Itálie, kde také vidíme "problém" s pomalu se ochlazující inflací CPI. Zdá se, že čtení pravděpodobně legitimizuje zářijové zvýšení sazeb EBC, a to i přes slabší makrodata z eurozóny.
• Vyšší než očekávaný růst mezd v eurozóně ECB od redukce sazeb neodradí
  Po překvapivě svižném růstu HDP v prvním kvartále vyzněla pozitivně i květnová šetření mezi nákupními manažery v eurozóně. Souhrnný index PMI vzrostl z 51,7 na 52,3 bodů, nejvyšší úroveň za posledních dvanáct měsíců. Velmi silná zůstává dynamika ve službách (53,3 bodů), pozitivně ale v květnu překvapil také zpracovatelský průmyslu (z 45,7 na 47,4 bodů). Ten se postupně odráží ode dna a směrem do budoucna je povzbudivý zejména nárůst nových zakázek.
• Vyšší prodeje aut pomohly celkovým tržbám
  Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v prosinci meziročně vzrostly o 4,8 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku zvýšily o 4,6 %. Prosincové útraty tak dopadly pod očekáváním trhů. Oproti loňsku měl letošní prosinec o jeden pracovní den více, což pomohlo k vyšší dynamice tržeb oproti listopadu i říjnu. Po očištění o tento vliv se tržby v maloobchodě reálně meziročně zvýšily o 3,9 %. Spotřebitelé v předvánočním čase zvyšovali útraty zejména za počítačové a komunikační vybavení, výrobky pro domácnost a oděvy i obuv.
• Vyšší růst cen průmyslových výrobců poslal Wall Street do červených čísel
  Americké trhy se nedokázaly vymanit z prodejního tlaku a navázaly na pondělní pokles. Hlavním důvodem horšího sentimentu byl nárůst indexu cen průmyslových výrobců. Strach z inflace se nejvíce projevil u technologických titulů, když technologicky zaměřený index Nasdaq propadl o více než 1 %, zatímco index S&P 500 ztratil 0,7 % a Dow Jones odepsal 0,3 %. Propad v technologickém sektoru vedly akcie Microsoft, které odepsaly přes 3 %.
• Vyšší sazby na dolaru jsou opět pravděpodobnější
  Dnešek bude v ostrém kontrastu se včerejší vlnou dat. Dnes se totiž budeme soustředit na průmyslové ceny v Rumunsku, přičemž koruna stále drží silnější úrovně, na které se dostala ve druhé polovině srpna. Dnes otevírá v blízkosti 4,595 RON/CZK. Evropský kalendář událostí je dnes prázdný, takže odpoledne se pozornost přesune na podnikové objednávky v USA a týdenní report ADP o změně zaměstnanosti. Na další domácí data si budeme muset počkat až na čtvrtek, kdy se dozvíme reálné mzdy. Dnes tedy počítáme s úzkým pásmem pohybu kolem 24,25 EUR/CZK a 20,95 USD/CZK.
• Vyšší sazby už v červnu a zpomalující Čína
  Čínský průmysl i maloobchod postupně ztrácí tempo. S tím se sice počítalo, tempo zůstává velmi slušné, ale zpomalení bylo v květnu výraznější, než se čekalo. Sama o sobě tato data náladu na západních finančních trzích příliš neovlivní, ovšem jde o další drobný příspěvek do diskuse o síle budoucího oživení. Čína je vzhledem k načasování epidemie do značné míry předstihovým ukazatelem pro západní ekonomiky a poskytuje tak další argument, proč očekávání o síle oživení zřejmě dosáhla vrcholu, na kterém se mohou stabilizovat, případně lehce poklesnout.
• Vyšší sazby v eurozóně přinese až Ježíšek
  Zítra zasedá ECB a máme se tentokrát na co těšit. ECB totiž podle našeho názoru buď rovnou oznámí a nebo alespoň naznačí, že program TLTRO bude prodloužen. Napumpuje tak další likviditu do bankovního sektoru a zároveň zabrání snížení své bilanční sumy. Tu se bude podle nás snažit držet beze změny nejméně do poloviny roku 2020. Změnu očekáváme i ve výhledu na úrokové sazby. Doposud měly sazby podle ECB zůstat na stávající úrovni i v průběhu léta. Tento horizont se zřejmě ještě o tři měsíce posune. Očekávání prvního růstu úroků jsme změnili i my. Zvýšení depozitní sazby o 15 bb už nečekáme v září, ale až v prosinci. Výrazné změny tentokrát dozná i prognóza ECB.
• Vyšší sazby znovu straší globální trhy, libra však oslavuje
  Na globálních finančních trzích dnes jednoznačně převládl negativní vývoj. Akcie v Evropě po neúspěšném úvodu postupně navyšují ztráty, které už dosahují slušných rozměrů. Ani Wall Street se po otevření nedaří. V průběhu dne se také slušně nahoru rozjely dluhopisové výnosy. Zpočátku šlo zejména o americké, ale nyní je vývoj prakticky plošný. Společným jmenovatelem negativního vývoje akcií a dluhopisů jsou zvýšená očekávání, že centrální banky budou rychleji utahovat svou politiku.
• Vyšší tržby, ale i pokles energií a hlavních vstupů pomohly Kofole k vydařeným výsledkům za první čtvrtletí
  Nápojářská rodina, která v prvním čtvrtletí dokončila hned dvě zajímavé akvizice, má do sezóny nabito. Kromě funkční minerální vody Korunní v plechovce uvádí například i nový nápoj pro děti Jupík SPARKY. S ohledem na celkově pozitivní výhled chce valné hromadě předložit návrh na vyplacení dividendy ve výši 13,50 Kč na 1 akcii před zdaněním. Výhled EBITDA pro rok 2024 zůstává zatím beze změny.
• Vyšší úrokové sazby budou bolet. Firmy, domácnosti i státní rozpočet
  Ani český dluhopisový trh není imunní vůči globálnímu výprodeji. Tržní úrokové sazby rostou napříč tuzemskou výnosovou křivkou, nejvýrazněji však na jejím dlouhém konci. Výnos desetiletého státního dluhopisu včera atakoval 5,4 %, nejvyšší úroveň od konce roku 2022. Výrazně rostou také swapové sazby, jež jsou relevantní pro financování soukromých investic i hypoték. Před začátkem konfliktu na Blízkém východě se pětiletý korunový swap obchodoval těsně nad 3,5 %, včera se již přiblížil 5 % a jen za poslední týden vzrostl o 30 bazických bodů.
• Vyšší úrokové sazby tu s námi budou ještě o něco déle
  Na začátku letošního roku se řada odborníků domnívala, že vývoj ekonomiky a cen nahraje opatrnějšímu poklesu úrokových sazeb. Nyní se zdá, že to je naprostá sci-fi. Platit by nakonec mohla především teze o sazbách „higher for longer“, tedy vyšší sazby po dlouhou dobu, a dokonce jejich možný růst. Jaké jsou hlavní faktory, které by mohly vést k vyšším sazbám?
• Vyšší úroky na hypotékách sníží tempo růstu cen nemovitostí
  „Rostoucí úroky na hypotékách mohou paradoxně pomoci lidem, kteří si chtějí pořídit nemovitost. Když jsou totiž hypoteční sazby vysoké, na realitním trhu se zpravidla sníží počet kupujících. Je tak možné si mezi nemovitostmi lépe vybírat, a dokonce lze vést úspěšná jednání o výši kupní ceny. Ta je při pořizování nemovitosti naprosto klíčová. Již nikdy ji totiž nelze změnit. Oproti tomu nevýhodnou sazbu na hypotéce lze pořešit pozdějším refinancováním,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Vyšší výdaje na evropskou obranu - mohou podpořit ekonomický růst?
  Od mnichovské bezpečnostní konference a startu separátních jednání Washingtonu s Moskvou ještě zintenzivněla evropská potřeba navyšovat výdaje na zbrojení. Primárně proto, aby se Evropa ošetřilo riziko případného “stahování” USA ze starého kontinentu - jak personálního (vojenské jednotky), tak technologického. Think Tank Bruegel odhaduje v případě amerického stahování z Evropy potřebu dodatečných výdajů minimálně v objemu 250 mld EUR ročně, což by celkové výdaje na obranu dostalo zhruba na 3,5% HDP (okolo 600 mld. EUR).