Vyšší inflace drží kurz koruny silnější

Čtěte více

• Vyšší cla v americké inflaci zatím těžko pohledat
  Kdo chtěl hledat důkazy toho, že vyšší cla tlačí vzhůru americkou inflaci, tak musel být dubnovými statistikami zklamán. Až na výjimky, jako je například elektronika, se růst u nejvíce náchylných položek, které lze najít ve spotřebitelském koši na straně zboží, ukázal být velmi nízký. Vezmeme-li pak ceny zboží bez volatilních položek (potraviny a energie, resp. paliva), tak zjistíme, že tento vyššími cly nepochybně zasažený segment spotřebitelského koše v dubnu cenově stagnoval. Aneb po clech ani památky? Příliš brzo soudit, neboť pokud se podíváme na věc z druhé strany a zkusíme spočítat, jaká byla v dubnu efektivní (průměrná) celní sazba, tak dojdeme hodnotě na úrovni 5 %, což je fakticky polovina momentálně aplikovaného plošného cla ve výši 10 %.
• Vyšší CPI znamená vysokou volatilitu sazeb i do budoucna
  Z ekonomických údajů vyplývá, že nás čeká pokračování makroekonomických trendů z roku 2023. Tomu však neodpovídá prosincová otočka Federálního rezervního systému. Kvůli neústupné inflaci bude patrně nutné zavádět volnější monetární politiku pomaleji, což ohrozí dlouhodobé instrumenty s pevným výnosem. Navíc chce americké ministerstvo financí ve druhém čtvrtletí zvýšit objem vydávaných kuponových dluhopisů na úroveň dosaženou zatím jen v dobách pandemie COVIDu-19. Vytvořilo by tak umělé dno, pod něž se výnosy z amerických dluhopisů patrně nepropadnou. Kvůli diverzifikaci má i nadále smysl investovat do desetiletých amerických vládních dluhopisů, ale u dluhopisů s ultradlouhou durací bychom byli raději opatrní.
• Vyšší časová prémie. Dobrá, nebo špatná zpráva pro trhy?
  Časová prémie u výnosu desetiletého amerického dluhopisu se podle posledního měření z minulého týdne pohybuje přibližně tři bazické body pod vrcholem z poloviny letošního května. Z dlouhodobějšího hlediska jde o nejvyšší hodnoty od roku 2011. Časová prémie představuje dodatečný výnos, který investoři požadují jako kompenzaci za držení dlouhodobých dluhopisů kvůli nejistotě ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb a inflace.
• Vyšší daně na tabákové výrobky se stanou každoročním koloritem
  „Výrazný růst daní na tabákové výrobky může navýšit dovoz nelegálních cigaret z ciziny. Rovněž může vést k omezení prodejů tabákových výrobků v pohraničí, kam jezdí nakupovat Němci a Rakušané,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Vyšší daň, menší výběr – Česko daň na tabák přestřelilo
  O 10,78 miliardy korun za očekáváním vloni zaostal výběr spotřební daně z tabáku. Rozpočet z ní inkasoval 56,22 miliardy korun, což je přesně stejně jako před čtyřmi lety. Sazba daně přitom mezitím vzrostla o třetinu.
• Vyšší DPH restaurace a hospody nepoloží, jak si stěžují. Mají totiž finanční rezervu díky loňskému zrušení EET
  Zavedení jednotné snížené sazby DPH, které zvažuje Fialova vláda, by podle dnešního stanoviska Asociace malých a středních podniků a živnostníků vedlo k zavírání restaurací a hospod, zejména pak na vesnicích a v malých městech. Takový závěr je však poněkud „přestřelený“. S úmyslem zavést jednotnou sníženou sazbu DPH jsou spjata určitá rizika a problémy, toto ale mezi ně nepatří.
• Vyšší důchody a nižší daně podpoří spotřebu
  Na přelomu loňského a letošního roku nabyly účinnosti dvě vládní opatření, která mají pomoci bojovat se současnou koronavirovou krizí a podpořit spotřebu domácností. Jedná se o jednorázový příspěvek všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodcům a také o zrušení superhrubé mzdy a s tím spojených daňových úprav. Tato studie ukazuje, že obě tato opatření mohou mít z důvodu plošného působení silný vliv na spotřebu domácností. Podle našich výpočtů by vyšší důchody měly vést k dočasnému nárůstu spotřeby domácností o necelá 2 %, v případě nižších daní pak k déletrvajícímu zvýšení až o 3,4 %. Současná situace spojená s vysokou mírou nejistoty a s uzavírkami ekonomiky však může přenos vyšších příjmů do spotřeby významně ovlivnit, ať už se jedná o samotnou výši výdajů nebo o jejich rozložení v čase.
• Vyšší evropská inflace udržuje snížení sazeb ECB v nejistotě
  Poslední údaje o inflaci v eurozóně byly dnes ráno pozorně sledovány, přičemž se očekával jejich mírný pokles. Údaje však vyšly mírně vyšší, než se očekávalo, což ponechává potenciální snížení sazeb na jejich zářijovém zasedání ve hvězdách.
• Vyššie výnosy a nižšie akcie
  Slová o znižovaní mesačného objemu nákupov aktív z trhu zo strany Fedu poslali včera trhy výrazne nadol. Akciový index...
• Vyšší inflace donutí ČNB uspíšit utahování měnové politiky
  Meziroční růst spotřebitelských cen v posledních měsících výrazně zrychlil a v srpnu dosáhl 4,1 %. Jádrová inflace dokonce vystoupala až na historicky nejvyšších 4,8 %, když k plošnému zdražování dochází zejména v oblasti služeb. Ke konci roku očekáváme celkovou inflaci poblíž 5,4 % y/y, rizikem je však i vyšší hodnota. To podle našeho názoru centrální banku přiměje k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb. Na následujícím zasedání 30. září tak očekáváme jejich zvednutí o 50 bb. Zpřísňování měnové politiky by mělo pokračovat i ve zbytku roku, když na jeho konci podle nás dosáhne repo sazba hodnoty 2 %, ze současných 0,75 %. Vysoká inflace však bude dopad nominálních sazeb tlumit, reálné úrokové sazby totiž zůstanou hluboce záporné.
• Vyšší inflace jako další překážka pro březnové snížení sazeb Fedu
  Data o spotřebitelských cenách v USA skončila nad odhady. Rozdíl je sice drobný, ale to je v případě těchto statistik pravidlem a neznamená to, že tržní reakce nemůže být významná. Sentiment se však před daty zlepšil a mohl by tak být přece jen odolnější než třeba hned zkraje roku. Růst cen za prosinec dosáhl 0,3 procenta meziměsíčně, zatímco se čekalo 0,2.
• Vyšší inflace je pouze přechodný jev, tvrdí Powell. Světová banka zamítla bitcoin jako měnu Salvadoru
  Japonská centrální banka (BoJ) se rozhodla na svém posledním zasedání ponechat základní úrokovou sazbu na -0,1 %, což nebylo žádným překvapením, jelikož Japonsko po delší dobu bojuje s deflací, i když se jádrové inflaci v květnu podařilo se dostat do kladných hodnot.
• Vyšší inflace na korunu nezabrala, eurodolar je po dalších clech v klidu
  Kurz koruny k euru za poslední zhruba den střídá směry a nyní se nachází na 25,90. Domácí inflační čísla se setkala pouze s drobnou odezvou, která nevydržela dlouho. Ačkoli se vzhledem k vývoji cen a protiinflačnímu riziku slabé měny dá předpokládat další zvyšování úrokových sazeb ještě letos, na korunu to nezabírá. Vnější rizika evidentně zůstávají dostatečným argumentem pro spekulanty, proč v koruně momentálně velký kurzový zisk nečekat. Nebezpečím tak zůstává další redukce stále velkých korunových pozic.
• Vyšší inflace = silnější koruna
  České koruně prospělo na počátku tohoto týdne zveřejnění prosincové inflace. Naplnily se naše obavy a meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 3,2 % y/y, inflace se tak vzdaluje od svého cíle i prognózy ČNB. Detailně jsme prosincová inflační data i listopadové maloobchodní tržby, které potvrdily robustnost spotřebitelské poptávky, komentovali ráno. Tržní sazby reagují na zvyšující se inflaci růstem a atraktivnější úrokový diferenciál zase podporuje korunu. Z ranních kotací 25,27 CZK/EUR si tak tuzemská měna vůči euru během dne polepšila o téměř pět haléřů.
• Vyšší inflace v eurozóně - co na to ECB?
  Inflace v eurozóně překvapila v srpnu svižnější růstovou dynamikou. Celková meziroční inflace stagnovala na 5,3 %, především zásluhou dražších energií. Ostře sledovaná jádrová inflace pak dle předpokladu mírně zpomalila z červencových 5,5 % na 5,3 %, nicméně vývoj v sektoru služeb nadále ukazuje na vysokou míru setrvačnosti cenových tlaků.
• Vyšší inflace v eurozóně dodá kuráž jestřábům v ECB
  Inflace v eurozóně překvapila v srpnu svižnější růstovou dynamikou. Celková meziroční inflace stagnovala na 5,3 %, především zásluhou dražších energií a slabšího efektu srovnávací základny. Ostře sledovaná jádrová inflace pak dle předpokladu mírně zpomalila z červencových 5,5 % na 5,3 %, vývoj v sektoru služeb však nadále ukazuje na vysokou míru setrvačnosti cenových tlaků.
• Vyšší inflace v eurozóně není hrozbou pro ECB
  Podle bleskového odhadu se v září zvýšila meziroční míra inflace v eurozóně o dvě desetiny procentního bodu na 2,2 %. Přestože se celková inflace dostala poprvé po čtyřech měsících nad inflační cíl ECB, nejde o žádné drama. Jednak je posun vzhůru mírný, ale hlavně způsobený efektem srovnávací základny z titulu dočasně dražších energií, který by měl v příštích měsících vyprchat. Z pohledu nastavení měnové politiky je pro centrální banku typicky důležitější vývoj jádrové inflace, která setrvala na meziročních 2,3 %.
• Vyšší inflace zavírá polské NBP cestu k nižším sazbám
  Spotřebitelské ceny (CPI) v Polsku v srpnu finálně vzrostly meziměsíčně o 0,3 %, po červencovém zvýšení o 0,8 %. Meziroční inflace zrychlila z 3,0 % na 3,4 %, což je nejvyšší hodnota od června 2025. Finální výsledek CPI tak potvrdil předběžný meziroční odhad, meziměsíční růst však statistický úřad mírně snížil z původních 0,4 %. Meziroční inflace se tím dostala pouhou desetinu procentního bodu pod horní hranici tolerančního pásma polské centrální banky (NBP). Překvapení přitom přišlo již při rychlém odhadu CPI na začátku září, protože finanční trh očekával zrychlení meziroční inflace pouze na 3,1 %. Srpnová inflační data proto vyznívají proinflačně, ale jejich struktura je však o něco příznivější než samotné celkové číslo.
• Vyšší inflaci v eurozóně táhnou energie, jádrové tlaky dále polevují
  Celková inflace zrychlila v srpnu podle předběžných odhadů z 2,9 % na 3,3 % meziročně, což bylo v souladu s tržním konsensem. Z pohledu ECB je však důležitější vývoj jádrové inflace, která naopak zpomalila z 2,5 % na 2,4 % meziročně, zatímco trh očekával její stabilitu.
• Vyššími sazbami zvedat chtěl inflaci…
  V poslední době se nám tu rozmáhá takový nešvar: konfrontováni s vysokou inflací, nám někteří čelní představitelé v některých zemích začínají tvrdit, že zvyšování úrokových sazeb růst spotřebitelských cen nejenže nebrzdí, ale dokonce jej ještě podporuje.