Inflace v červenci zpomalila

Čtěte více

• Inflace v březnu zůstala na dvouprocentním cíli ČNB
  Tuzemská meziroční inflace v březnu stagnovala na 2 %, což bylo v souladu s tržním konsensem. Při detailnějším pohledu na více desetinných míst růst spotřebitelných cen stejně jako měsíc před tím dosáhl 1,97 % y/y. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem ve výši 1,94 %. Oproti poslední prognóze centrální banky zveřejněné na začátku února byla inflace výrazně nižší, když ta ji pro březen čekala na 2,9 % y/y. K významným odchylkám od prognózy ČNB však došlo již během ledna a února.
• Inflace v březnu zůstala na dvouprocentním cíli ČNB
  Tuzemská meziroční inflace v březnu stagnovala na 2 %, což bylo v souladu s tržním konsensem. Při detailnějším pohledu na více desetinných míst růst spotřebitelných cen stejně jako měsíc před tím dosáhl 1,97 % y/y. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem ve výši 1,94 %. Oproti poslední prognóze centrální banky zveřejněné na začátku února byla inflace výrazně nižší, když ta ji pro březen čekala na 2,9 % y/y. K významným odchylkám od prognózy ČNB však došlo již během ledna a února.
• Inflace v březnu zůstává na cíli
  Inflace v březnu zůstala na 2,0 %, když meziměsíčně ceny vzrostly jen kosmeticky o 0,1 %. To je v souladu s naším očekáváním i očekáváním trhu a 0,9procentního bodu pod poslední prognózou ČNB. Příběhy uvnitř spotřebitelského koše jsou však nadále velmi rozdílné. Za poměrně výraznou dezinflací v tomto roce stojí i nadále zejména ceny potravin – ty meziročně zlevňují o 5,9 % a meziměsíčně v lednu dál zlevňovaly prakticky všechny kategorie potravin (v čele s mléčnými výrobky).
• Inflace v cíli, ekonomika kulhá
  Růst české ekonomiky bude i letos poměrně slabý. Zatímco pro loňský rok odhadujeme nárůst HDP o 0,9 %, pro ten letošní očekáváme jeho zrychlení na 1,5 %. Jediným zdrojem letošního růstu ekonomiky podle nás bude domácí poptávka podpořená hlavně pokračujícím oživením spotřeby domácností. Průmysl naopak třetí rok v řadě zaznamená pokles a s ním dojde ke zhoršení exportního výkonu ekonomiky.
• Inflace v červenci klesla na 2,7 % a v sestupu by měla pokračovat
  Česká meziroční inflace se v červenci snížila z 2,9 % na 2,7 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Naší prognóze zhruba odpovídala i struktura cenového vývoje. Česká národní banka naproti tomu očekávala mírně vyšší inflaci, když pro červenec odhadovala 2,8 % y/y.
• Inflace v červenci klesla na 2,7 % a započala svůj návrat k cíli
  Tuzemská meziroční inflace podle předběžného odhadu ČSÚ v červenci klesla z 2,9 % na 2,7 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Podle dostupných informací naší prognóze zhruba odpovídala rovněž struktura cenového vývoje. Podrobná data červencového vývoje spotřebitelských cen budou zveřejněna v pátek.
• Inflace v červenci mírně zpomalila
  „Zatímco v červnu dosáhla inflace svého letošního maxima ve výši 2,9 %, v červenci tempo růstu spotřebitelských cen zpomalilo na 2,7 %. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,5 %, což bylo ovlivněno především sezónními faktory, jako jsou letní dovolené,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace v červenci nečekaně výrazně narostla, kvůli zdražení dovolených, čokolády i vody. Koruna v reakci posílila
  Červencová míra meziroční inflace v Česku překonala všechna expertní očekávání. Činí totiž 2,2 procenta. Odhady se přitom pohybovaly od 1,7 do 2,1 procenta, se střední hodnotou na úrovni rovných dvou procent. Inflace překonala i odhad České národní banky, která ve své aktuální prognóze čekala hodnotu dvou procent. Všechna očekávání překonává i vývoj meziměsíční inflace, jež činí 0,7 procenta.
• Inflace v červenci nepřekvapila, ČNB podrží sazby stabilní
  Předběžný odhad inflace v červenci žádné překvapení nepřinesl. Spotřebitelské ceny vzrostly meziměsíčně o 0,5 %, což znamená zvolnění meziroční dynamiky z 2,9 % na 2,7 % v souladu s tržním koncensem. Dochází tak k naplnění našeho základního scénáře pozvoleného poklesu inflace z červnového vrcholu, který by měl pokračovat i v nejbližších měsících. Statistický úřad včera zveřejnil pouze předběžný odhad bez detailního pohledu do struktury (ten bude zveřejněn v pátek). I v hrubých obrysech je však zřejmé, že sektor služeb zůstává hlavním ohniskem proinflačních tlaků.
• Inflace v červenci vzrostla na 2,2 %
  Po nečekaném červnovém poklesu inflace na dvouprocentní cíl překvapily v červenci spotřebitelské ceny svižnějším růstem – v meziročním srovnání o 2,2 %. Naše očekávání bylo nastaveno na zvolnění růstu na 1,9 %, zatímco analytický koncensus i ČNB očekávaly stagnaci na 2,0 %. V meziměsíčním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny o 0,7 %. Zásluhu na tom měly zejména vyšší ceny rekreace a kultury, jejichž příspěvek k celkovému růstu činil 0,5 %. Konkrétně jde o skokové zdražení dovolených (+25,1 %), které v červnu sezónně netypicky stagnovaly.
• Inflace v červenci zrychlila výrazně méně, než jsme čekali
  Tuzemská inflace v červenci překvapila tím, že nadále zpomalovala. Meziměsíční růst spotřebitelských cen se snížil z 1,6 % na 1,3 %, po sezonním očištění pak z 1,4 % na 1,2 %. Překvapení je to především proto, že podle již zveřejněných ceníků jednotlivých distributorů energií došlo od července k výraznému zdražení elektřiny a plynu pro konečné spotřebitele. Podle dnes zveřejněných dat ČSÚ však cena energií vzrostla meziměsíčně v průměru pouze o 1,6 %, což bylo dokonce méně, než měsíc před tím (růst o 2,1 % m/m).
• Inflace v červenci zůstala utlumená
  Koruna se včera nad hranicí technického závazku 27,02 CZK/EUR pohybovala pravděpodobně pouze díky zásahům centrální banky. Ta také včera zveřejnila statistiku ohledně intervenčních nákupů za červen. V červnu uvolnila na trh koruny za 313 mil. EUR, což je sice v relaci s minulými měsíci, ale i tak poměrně hodně, protože koruna strávila na hranici závazku pouze prvních deset dní v měsíci.
• Inflace v červnu vzrostla letos dosud nejvýše, hlavně kvůli drahým potravinám a službám. Nicméně potraviny by neměla dále zdražovat špatná úroda, která sice může být letos podprůměrná, ne však katastrofálně
  Míra inflace v Česku vykázala v červnu meziroční hodnotu 2,9 procenta, vyplývá z předběžných údajů ČSÚ. Pokud bude údaj potvrzen, což je poměrně pravděpodobné, jedná se o nejvyšší letošní meziroční inflaci. Vyšší byla inflace naposledy v prosinci 2024, kdy meziročně činila rovná tři procenta. I tak ale stále i letos v červnu zůstává, byť těsně, v tolerančním pásmu České národní banky, resp. jejího inflačního cílování. Navíc, hodnota 2,9 procenta není překvapující. Analytici oslovení agenturou Bloomberg ji ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali. Proto ostatně ani koruna výrazněji nereaguje.
• Inflace v červnu vzrostla na 2,9 %, mělo by však jít o její letošní vrchol
  Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v červnu zrychlil z 2,4 % na 2,9 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Česká národní banka pro červen očekávala 2,8 %, již v květnu se ovšem meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou centrální banky.
• Inflace v červnu vzrostla na 2,9 %, mělo by však jít o její letošní vrchol
  Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v červnu zrychlil z 2,4 % na 2,9 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Česká národní banka pro červen očekávala 2,8 %, již v květnu se ovšem meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou centrální banky. K dalšímu nárůstu meziroční inflace (po 2,4 % v květnu a 1,8 % v dubnu) významně přispěl technický efekt nižší srovnávací základny loňského roku.
• Inflace v červnu vzrostla na 2,9 %, mělo by však jít o její letošní vrchol
  Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v červnu zrychlil z 2,4 % na 2,9 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Česká národní banka pro červen očekávala 2,8 %, již v květnu se ovšem meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou centrální banky. K dalšímu nárůstu meziroční inflace (po 2,4 % v květnu a 1,8 % v dubnu) významně přispěl technický efekt nižší srovnávací základny loňského roku.
• Inflace v České republice
  Dle ekonomické předpovědi, kterou v květnu 2021 vydala organizace OECD, by se HDP v roce 2021 mělo zvýšit na 3,3 % a příští rok vzrůst na 4,9 %. Zpráva naznačuje, že mezi důvody pomalého ekonomického oživení patří výrazné šíření koronaviru, vysoká míra úmrtí na toto onemocnění (v porovnání s jinými zeměmi ze skupiny OECD) i pomalé očkování v zemi.
• Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“
  Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.
• Inflace v Česku dále roste. Nebýt snížení DPH na elektřinu a plyn činila by už nyní 7 %, v lednu může být až desetiprocentní
  Míra inflace v ČR dosáhla v listopadu úrovně rovných šesti procent v meziročním vyjádření. Zhruba se tak trefila do očekávání trhu. Z hlediska běžného spotřebitele je pozitivní alespoň to, že tentokrát tak nepříjemně nepřekvapila svojí výší jako v uplynulých měsících. I tak se jedná o nejvyšší inflaci od roku 2008. Naposledy byla inflace vyšší v září 2008, kdy dosáhla 6,6 procenta.
• Inflace v Česku dále výrazně klesá, možná až na takřka šestileté minimum – obchodní řetězce totiž konečně začínají promítat do svých cen kolaps cen zemědělců
  Inflace v Česku dále výrazně klesá, možná až na takřka šestileté minimum – obchodní řetězce totiž konečně začínají promítat do svých cen kolaps cen zemědělců. V únoru byla inflace v ČR podle všeho šestá nejnižší v EU – pouze 2,1 procenta –, takže nižší ji měly pouze Lotyšsko, Itálie, Litva, Dánsko a Finsko.