Inflace v červenci potvrzena pod 2 %

Spotřebitelská inflace (červenec 2026) – předběžný odhad

Klíčové body

• Červencová inflace dosáhla 1,7 % meziročně.
• Nejvíce zdražily služby a pohonné hmoty.
• Ve druhé polovině roku by inflace měla znovu překročit 2 %.

Spotřebitelská inflace v červenci byla víceméně v souladu s tržním konsenzem. Podle předběžného odhadu ČSÚ spotřebitelské ceny v červenci vzrostly o 0,6 % m/m a o 1,7 % r/r. Inflace tak zůstává pod inflačním cílem ČNB, kam se vrátila v červnu poté, co se v dubnu a v květnu nacházela nad 2 % kvůli výraznému zdražení pohonných hmot. Meziroční růst jádrové inflace se v červenci pravděpodobně i nadále držel těsně pod hladinou 3 %. 

V meziměsíčním srovnání v červenci vzrostly především ceny služeb a pohonné hmoty. Výraznější růst cen služeb o 1,6 % lze přičíst sezónnímu zdražení dovolených s komplexními službami. Velmi pravděpodobně pokračoval i svižný růst cen v případě imputovaného nájemného a nájemného za bydlení. V červenci se zvýšily i ceny pohonných hmot, což se v předběžném odhadu konkrétně projevilo nárůstem cen energií o 1,1 %. Důvodem bylo, že v červenci vzrostla cena ropy a zároveň byla na původní úroveň vrácena spotřební daň z nafty.

Potraviny v první polovině letošního roku víceméně kontinuálně zlevňovaly a pokles cen potravin zatím pokračoval i v červenci. Ve druhé polovině letošního roku však lze v případě potravin očekávat postupné odeznívání meziročního poklesu a ke konci roku návrat potravinové inflace do mírně kladných hodnot. Tím bude slábnout dosavadní protiinflační působení potravin na celkovou inflaci. Rizikem pro tento výhled zůstává dopad teplého a suchého počasí na evropskou úrodu, stejně jako zpožděné promítání vyšších cen energií a dopravy. Vyšší ceny hnojiv by se měly projevit v nákladech příští zemědělské sezóny, a představují proto proinflační riziko pro ceny potravin v roce 2027.

Za celý letošní rok lze podle mě očekávat průměrnou míru spotřebitelské inflace v rozmezí 2,0–2,3 %. Ve druhé polovině roku by se meziroční inflace měla postupně vrátit nad 2 %. Jádrová inflace zůstává zvýšená a relativně stabilní těsně pod 3 %. Krátkodobý vývoj celkové inflace tak budou nadále významně ovlivňovat především volatilnější ceny potravin a pohonných hmot. U potravin bude postupně odeznívat vliv vyšší srovnávací základny z minulého roku, v důsledku čehož se jejich meziroční pokles zmírní a ke konci roku se může změnit v mírný růst. Tím bude zároveň slábnout dosavadní protiinflační působení potravin. Vývoj cen pohonných hmot bude záviset zejména na cenách ropy a rafinérských maržích, které zůstávají citlivé na průběh konfliktu na Blízkém východě. 

FAQ

Jaká byla červencová inflace?

1,7 % meziročně.

Co v červenci nejvíce zdražovalo?

Služby a pohonné hmoty.

Kam může inflace směřovat do konce roku?

Postupně zpět nad 2 %.

Čtěte více

• Inflace v březnu zůstala na dvouprocentním cíli ČNB
  Tuzemská meziroční inflace v březnu stagnovala na 2 %, což bylo v souladu s tržním konsensem. Při detailnějším pohledu na více desetinných míst růst spotřebitelných cen stejně jako měsíc před tím dosáhl 1,97 % y/y. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem ve výši 1,94 %. Oproti poslední prognóze centrální banky zveřejněné na začátku února byla inflace výrazně nižší, když ta ji pro březen čekala na 2,9 % y/y. K významným odchylkám od prognózy ČNB však došlo již během ledna a února.
• Inflace v březnu zůstává na cíli
  Inflace v březnu zůstala na 2,0 %, když meziměsíčně ceny vzrostly jen kosmeticky o 0,1 %. To je v souladu s naším očekáváním i očekáváním trhu a 0,9procentního bodu pod poslední prognózou ČNB. Příběhy uvnitř spotřebitelského koše jsou však nadále velmi rozdílné. Za poměrně výraznou dezinflací v tomto roce stojí i nadále zejména ceny potravin – ty meziročně zlevňují o 5,9 % a meziměsíčně v lednu dál zlevňovaly prakticky všechny kategorie potravin (v čele s mléčnými výrobky).
• Inflace v cíli, ekonomika kulhá
  Růst české ekonomiky bude i letos poměrně slabý. Zatímco pro loňský rok odhadujeme nárůst HDP o 0,9 %, pro ten letošní očekáváme jeho zrychlení na 1,5 %. Jediným zdrojem letošního růstu ekonomiky podle nás bude domácí poptávka podpořená hlavně pokračujícím oživením spotřeby domácností. Průmysl naopak třetí rok v řadě zaznamená pokles a s ním dojde ke zhoršení exportního výkonu ekonomiky.
• Inflace v červenci klesla na 2,7 % a v sestupu by měla pokračovat
  Česká meziroční inflace se v červenci snížila z 2,9 % na 2,7 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Naší prognóze zhruba odpovídala i struktura cenového vývoje. Česká národní banka naproti tomu očekávala mírně vyšší inflaci, když pro červenec odhadovala 2,8 % y/y.
• Inflace v červenci klesla na 2,7 % a započala svůj návrat k cíli
  Tuzemská meziroční inflace podle předběžného odhadu ČSÚ v červenci klesla z 2,9 % na 2,7 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Podle dostupných informací naší prognóze zhruba odpovídala rovněž struktura cenového vývoje. Podrobná data červencového vývoje spotřebitelských cen budou zveřejněna v pátek.
• Inflace v červenci lehce zrychlila. Potraviny inflaci brzdí, služby ji tlačí vzhůru
  První polovina prázdnin přinesla mírně vyšší cenové tlaky. Podle předběžného odhadu vzrostla v červenci meziroční míra inflace z 1,5 % na 1,7 %, zatímco v meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,6 %. To je v souladu s tržním konsensem a jen kosmeticky nad naším odhadem, který počítal s o desetinu procentního bodu pomalejším cenovým růstem.
• Inflace v červenci mírně vyšší, ČNB dnes úrokové sazby nezmění
  Podle předběžného odhadu vzrostla v červenci meziroční míra inflace z 1,5 % na 1,7 %, zatímco v meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,6 %. Na rozdíl od předchozích měsíců tentokrát nešlo o výraznější překvapení. Hlavní položkou, která pomáhá držet inflaci viditelně pod 2% cílem centrální banky, zůstávají levnější potraviny. Ceny v kategorii potravin a nealkoholických nápojů v meziročním srovnání klesly o 3,1 %, přičemž ještě silnější cenová deflace je patrná u cen zemědělských výrobců i v potravinářském průmyslu. Směrem vzhůru inflaci táhly dražší pohonné hmoty, které reagovaly na opětovné napětí na Blízkém východě, a také silnější jádrové tlaky, zejména vyšší inflace ve službách. Ta v meziročním srovnání zrychlila na 4,7 % z červnových 4,5 %, pravděpodobně s přispěním sezónně dražších dovolených.
• Inflace v červenci mírně zpomalila
  „Zatímco v červnu dosáhla inflace svého letošního maxima ve výši 2,9 %, v červenci tempo růstu spotřebitelských cen zpomalilo na 2,7 %. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,5 %, což bylo ovlivněno především sezónními faktory, jako jsou letní dovolené,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace v červenci nečekaně výrazně narostla, kvůli zdražení dovolených, čokolády i vody. Koruna v reakci posílila
  Červencová míra meziroční inflace v Česku překonala všechna expertní očekávání. Činí totiž 2,2 procenta. Odhady se přitom pohybovaly od 1,7 do 2,1 procenta, se střední hodnotou na úrovni rovných dvou procent. Inflace překonala i odhad České národní banky, která ve své aktuální prognóze čekala hodnotu dvou procent. Všechna očekávání překonává i vývoj meziměsíční inflace, jež činí 0,7 procenta.
• Inflace v červenci nepřekvapila, ČNB podrží sazby stabilní
  Předběžný odhad inflace v červenci žádné překvapení nepřinesl. Spotřebitelské ceny vzrostly meziměsíčně o 0,5 %, což znamená zvolnění meziroční dynamiky z 2,9 % na 2,7 % v souladu s tržním koncensem. Dochází tak k naplnění našeho základního scénáře pozvoleného poklesu inflace z červnového vrcholu, který by měl pokračovat i v nejbližších měsících. Statistický úřad včera zveřejnil pouze předběžný odhad bez detailního pohledu do struktury (ten bude zveřejněn v pátek). I v hrubých obrysech je však zřejmé, že sektor služeb zůstává hlavním ohniskem proinflačních tlaků.
• Inflace v červenci vzrostla na 1,7 %, když zdražily pohonné hmoty a bydlení
  Česká meziroční inflace v červenci vzrostla z červnových 1,5 % na 1,7 %. To bylo v souladu s tržním konsensem i prognózou ČNB. Náš odhad byl nepatrně vyšší, neboť činil 1,8 %.
• Inflace v červenci vzrostla na 1,7 %, když zdražily pohonné hmoty a bydlení
  Česká meziroční inflace v červenci vzrostla z červnových 1,5 % na 1,7 %. To bylo v souladu s tržním konsensem i prognózou ČNB. Náš odhad byl nepatrně vyšší, neboť činil 1,8 %.
• Inflace v červenci vzrostla na 2,2 %
  Po nečekaném červnovém poklesu inflace na dvouprocentní cíl překvapily v červenci spotřebitelské ceny svižnějším růstem – v meziročním srovnání o 2,2 %. Naše očekávání bylo nastaveno na zvolnění růstu na 1,9 %, zatímco analytický koncensus i ČNB očekávaly stagnaci na 2,0 %. V meziměsíčním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny o 0,7 %. Zásluhu na tom měly zejména vyšší ceny rekreace a kultury, jejichž příspěvek k celkovému růstu činil 0,5 %. Konkrétně jde o skokové zdražení dovolených (+25,1 %), které v červnu sezónně netypicky stagnovaly.
• Inflace v červenci zpomalila
  „Spotřebitele nadále trápí rostoucí ceny potravin a služeb. Naopak ceny energií se snižují, což pomáhá udržovat inflaci v rámci tolerančního pásma,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace v červenci zrychlila výrazně méně, než jsme čekali
  Tuzemská inflace v červenci překvapila tím, že nadále zpomalovala. Meziměsíční růst spotřebitelských cen se snížil z 1,6 % na 1,3 %, po sezonním očištění pak z 1,4 % na 1,2 %. Překvapení je to především proto, že podle již zveřejněných ceníků jednotlivých distributorů energií došlo od července k výraznému zdražení elektřiny a plynu pro konečné spotřebitele. Podle dnes zveřejněných dat ČSÚ však cena energií vzrostla meziměsíčně v průměru pouze o 1,6 %, což bylo dokonce méně, než měsíc před tím (růst o 2,1 % m/m).
• Inflace v červenci zůstala utlumená
  Koruna se včera nad hranicí technického závazku 27,02 CZK/EUR pohybovala pravděpodobně pouze díky zásahům centrální banky. Ta také včera zveřejnila statistiku ohledně intervenčních nákupů za červen. V červnu uvolnila na trh koruny za 313 mil. EUR, což je sice v relaci s minulými měsíci, ale i tak poměrně hodně, protože koruna strávila na hranici závazku pouze prvních deset dní v měsíci.
• Inflace v červnu klesla na 1,5 % a skončila pod odhady
  Česká inflace klesla v meziročním vyjádření z květnových 2,1 % na 1,5 % v červnu a byla tak nižší, než se čekalo. Náš odhad červnové inflace činil 1,7 %, zatímco tržní konsensus byl ještě o desetinu vyšší. Ještě větší je pak odchylka vůči květnové prognóze ČNB, která pro červen očekávala stagnaci na 2,1 %.
• Inflace v červnu klesla na 1,5 % a skončila pod odhady
  Česká inflace klesla v meziročním vyjádření z květnových 2,1 % na 1,5 % v červnu a byla tak nižší, než se čekalo. Náš odhad červnové inflace činil 1,7 %, zatímco tržní konsensus byl ještě o desetinu vyšší. Ještě větší je pak odchylka vůči květnové prognóze ČNB, která pro červen očekávala stagnaci na 2,1 %.
• Inflace v červnu překvapivě spadla na 1,5 %
  Předběžný odhad inflace za červen přinesl výrazné překvapení. Spotřebitelské ceny podle ČSÚ meziměsíčně klesly o 0,3 %, což stlačilo meziroční inflaci z květnových 2,1 % na pouhých 1,5 %. Trh přitom očekával stagnaci cenové hladiny v meziměsíčním vyjádření a meziroční inflaci na úrovni 1,8 %.
• Inflace v červnu spadla na 1,5 procenta. Bez zásahů vlády by se pohybovala kolem dvou procent – zde je výpočet
  Červnová meziroční inflace v Česku zpomalila na 1,5 procenta z květnových 2,1 procenta. Jde o příznivý výsledek, na němž se vedle restriktivní měnové politiky České národní banky významně podílejí také letošní opatření vlády. Konzervativní výpočty založené na datech České národní banky a Českého statistického úřadu ukazují, že bez nich by červnová inflace pohybovala kolem úrovně dvou procent, tedy zhruba o půl procentního bodu více.