Na přestupném roce vydělá stát miliardy korun, zaměstnanci s měsíční mzdou ostrouhají. Na 29. únoru, dni navíc, vydělávají lidé placení od hodiny, také majitelé permanentek do fitness centra, nájemníci či držitelé ročních kuponu MHD

Čtěte více

• Na pražské burze ztrácela většina hlavních emisí v čele s Erste
  Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl o 0,79 procenta na 1062,22 bodu. Nedařilo se většině hlavních emisí v čele s rakouskými finančními tituly. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Koruna dnes mírně ztrácela na obě hlavní světové měny.
• Na pražském parketu se především pilo a kouřilo
  Obchodní aktivita je kvůli svátkům ve Velké Británii a Spojených státech omezená. Evropský index Stoxx 600 roste o 0,2 %, když se daří především prodejcům spotřebního zboží. V rámci nich se 1,6% růstem blýskly automobilky, když akcie Renaultu vyskočily o více jak 13 % v reakci na oznámenou fúzi s italsko-americkým výrobcem Fiat Chrysler Automobiles. Na druhé straně spektra nejztrátovějším odvětvím byly bankovní domy (-0,4 %), a to kvůli akciím Société Générale, které se dnes obchodovaly poprvé bez nároku na dividendu a které tak přišly o 8 %.
• Na pražskou burzu míří společnost Primoco UAV a Prabos
  Trojice společností se svými poradci navštěvuje potenciální investory a obchodníky a chystá své prezentace. V druhé vlně v červnu se připojí i společnost Hub Ventures, která nabídne své akcie. Trojice společností se chystá na nový akciový trh pražské burzy, který je zaměřený zejména na malé firmy. O úpis akcií v prvním kole projektu Start se tedy chystá výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV a výrobce pracovní a profesní obuvi Prabos. Třetí společnost zůstává zatím skryta před zraky investorů.
• Na pražskou burzu směřuje globální technologický lídr v oboru práškové metalurgie společnost GEVORKYAN. Jedná se o prvního slovenského emi-tenta a zároveň potenciálně největší emisi na trhu PX START
  Globální dodavatel a technologický lídr v oboru práškové metalurgie, společnost GEVORKYAN, a.s. zahájí 1.6.2022 primární veřejnou nabídku akcií prostřednictvím trhu PX START Burzy cenných papírů Praha s cílem získat finanční prostředky z této nabídky ve výši 35 mil. EUR (přibližně 860 mil. Kč). Tímto úpisem se společnost GEVORKYAN stane na trhu START prvním emitentem se sídlem ve Slovenské republice a zároveň se bude jednat o potenciálně největší emisi na tomto trhu.
• Na pražskou burzu START se chystají první akcie z gastro segmentu
  Skupina Coloseum, do které patří i síť oblíbených restaurací, dnes potvrdila svůj záměr uskutečnit primární veřejnou nabídku nově vydaných akcií prostřednictvím pražské burzy START Burzy cenných papírů Praha. Stane se tak první společností z gastronomického oboru kótovanou na pražské burze. Ambicí skupiny je získat kapitál ve výši přes 100 milionů korun, který bude využit ke snížení zadluženosti a investicím do rozvoje nových restaurací a kaváren. Úpis by měl probíhat v průběhu června.
• Na programu konečně zajímavá data, měny zatím zůstávají v klidu
  Euro za včerejšek vůči dolaru kleslo pouze mírně, když trh postrádal nové impulsy. Ani kurz dolar-jen nepokračoval v d...
• Na programu riziková data i výsledky. Akcie i euro korigují zisky
  Po dalším slušném růstu si dnes hlavní akciové trhy vybírají oddechový čas. Na programu je přece jen více rizikových událostí než doposud, nová makrodata i firemní výsledky, před kterými převládá opatrnost.
• Na programu trh práce - dokáže překvapit tak, aby narušil náladu trhů a postoj Fedu?
  Zklamání ze včerejších amerických dat investoři nakonec vstřebali bez vážného narušení jejich býčí nálady. Dnes se tak můžeme připravit na další důležité údaje, tentokrát z trhu práce. Konsensus je nastaven na jejich zhoršení oproti říjnu, navíc indikace v průběhu týdne jsou negativní a naznačují spíše podstřelení tržního odhadu, který činí 200 tis. pracovních míst. Vedle toho ale vyjdou také statistiky nezaměstnanosti a mezd.
• Na průmysl doléhá zahraniční ochlazení
  Český průmysl, který dosud vytrvale odolával očekávanému zpomalení, již začíná pociťovat pokles ekonomické aktivity v partnerských zemích. V říjnu meziročně odepsal 3 procenta, a ačkoliv lze toto částečně vysvětlit nižším počtem pracovních dní ve srovnání s loňskem, i po očištění o tento vliv došlo k poklesu o 0,4 %. To odpovídá meziměsíčnímu snížení výroby o 0,1 %, oproti zářijovým +0,8 %. Výsledek je tak přesně v souladu s naším i tržním předpokladem. K výraznému poklesu došlo v objemu nových zakázek, které se snížily o zhruba 5 procent, přičemž tento vývoj byl dán primárně zahraničím, odkud jich dorazilo o 7 procent méně. Slabý příspěvek k celkovému výsledku dorazil ze sektoru výroby strojů a zařízení, jež se meziročně snížila o více než 3 procenta a vzhledem k jejímu významu v rámci české ekonomiky tak celkovou průmyslovou dynamiku snížila o 0,3 procentního bodu. Ještě hůře se vyvíjela výroba kovových konstrukcí, která přispěla -0,5 procentními body. Data tak ukazují poměrně jasný obrázek aktuálního vývoje. Německá ekonomika, která se již několik měsíců potýká s nevalným výkonem, přestává poptávat české průmyslové výrobky. Z velké části se zde jedná právě o stroje a zařízení, tedy zboží spojené s investiční aktivitou, která je negativně ovlivněna geopolitickým vývojem. Tento efekt byl očekáván již nějaký čas a dostavil se se zpožděním, daným horizontem objednávání v podnicích. Lze jej pozorovat i na průzkumech z dílny ČSÚ, kde znatelně roste podíl podniků, které za hlavní překážku své expanze označují nedostatečnou poptávku.
• Na průmysl má velký vliv klesající cena ropy. Vyrábí se levněji.
  Vývoj cen ropy ovlivňuje mnoho odvětví. Jedním z nich je i oblast výroby v průmyslu. Výrobní ceny průmyslových podniků byly ke konci podzimu velkou měrou ovlivněny klesajícími cenami ropy. Cena ropy totiž již na začátku října začala ztrácet a ke konci podzimu tato ztráta činila dokonce 30 % ze své původní hodnoty a klesla z částky 85 dolarů až k 60 dolarům za barel. Tato skutečnost průmyslovému odvětví dokázala výrazně ušetřit a dovolila mu zlevnit výrobu.
• NAPŘÍČ TRHY
  Noční můra globálních trhů v podobě masivního výprodeje vládních dluhopisů ve vyspělých zemí je zpět. Asi netřeba připomínat, že v obou nedávných případech vedl prudký nárůst "bezrizikových" úrokových sazeb nakonec ke karambolu, který jej zastavil. Ovšem jen dočasně. Při prvním incidentu loni v září ve Velké Británii musela Bank of England nejprve zachránit kolabující domácí penzijní fondy, ve druhém případě tento rok v březnu hodil Fed záchranné laso problémovým regionálním americkým bankám, které vzaly střadatelé útokem.
• NAPŘÍČ TRHY
  Tržby v maloobchodu za srpen zaostaly za naším očekáváním a poklesly meziměsíčně o 0,8 %, což lehce prohloubilo meziroční pokles na -2,8 % (z -2,1 % v červenci). Dobrou zprávou je, že po sezónním očištění začíná postupně narůstat reálná spotřeba (zlevňujících) potravin. Na druhé straně spotřebitelé zůstávají opatrní při nákupech dražšího zboží a služeb. Na to ostatně ukazují i poslední průzkumy mezi spotřebiteli - i když se celková nálada zlepšuje, ochota nakoupit v následujících 12 měsících “něco většího” zůstává extrémně nízká. To se zatím neprojevuje na prodejích automobilů, ale začíná to být vidět na slabších reálných nákupech elektroniky, dovolených nebo oblečení.
• NAPŘÍČ TRHY
  Výkon české ekonomiky byl nakonec v druhém kvartále revidován dolů (0 % mezikvartálně a -0,6 % meziročně) a čísla za třetí kvartál zatím nevypadají už vůbec povzbudivě. Lehce byl sice revidován vzhůru první kvartál, ale celkový obrázek české ekonomiky není v tuto chvíli zrovna povzbudivý – zdá se, že po “nadechnutí” na začátku roku jako by přicházel opět “útlum”.
• NAPŘÍČ TRHY
  Od minulého roku jsme si zvykli, že nás na energetickém trhu zajímá především vývoj cen plynu, potažmo na něj navázané elektřiny. A nedalo se tomu příliš divit – Evropa prožila plynový šok, který se prostřednictvím vyšší inflace propsal do celé ekonomiky. Na startu topné sezóny je však situace na trhu s plynem relativně klidná – ať již díky extrémně teplému počasí nebo téměř kompletně naplněným plynovým zásobníkům, což tlumí obavy z opakování loňského scénáře.
• NAPŘÍČ TRHY
  V posledních týdnech se na jedné straně kupí zprávy, které snižují odhad českého růstu (zejména v důsledku slabšího výkonu evropského průmyslu), a na druhé zvyšují inflační výhled na příští rok. Na prvním místě je to důsledek rozhodnutí vlády znovu zavést a také navýšit některé “zelené poplatky” v energetice. Domácnosti budou muset od ledna v případě elektřiny znovu platit poplatek za obnovitelné zdroje (500 kč/MWh) a pravděpodobně dojde k navýšení poplatku za distribuci o 20-30 %. Do toho přichází prudší než očekávaný růst cen ropy a benzínu a také slabší koruna (zejména vůči americkému dolaru). To vše jsou faktory, které budou tlačit inflaci oproti našim původním očekáváním na začátku příštího roku vzhůru. V tuto chvíli tak předpokládáme, že klíčová lednová inflace (v roce 2024) poklesne méně výrazně - spíše do blízkosti 3,5-4 % než do blízkosti 3 % (náš původní odhad). A v důsledku toho také bude celkové inflaci trvat déle, než se dostane do tolerančního pásma ČNB - tedy alespoň pod 3 %.
• NAPŘÍČ TRHY
  Nálada v českém průmyslu se v září znovu zhoršila. Index podnikatelské nálady PMI poklesl ze srpnových 42,9 na 41,7 bodů a nadále tak setrvává hluboko v pásmu recese. Pod hranicí 50 bodů, která odděluje expanzi a recesi, se tuzemský index PMI nachází již šestnáct měsíců v řadě, přičemž podobně jako v sousedním Německu se od léta drží na velmi nízkých úrovních.
• NAPŘÍČ TRHY
  Už podesáté v řadě dnes ČNB ponechá úrokové sazby beze změny na 7,0 %. Přesto bude dnešní měnově-politické zasedání svým způsobem přelomové, neboť odstartuje debatu o budoucím poklesu úrokových sazeb. K dispozici tentokrát nebude nová prognóza, ale i diskuze nad situační zprávou může napovědět, jaké jsou preference centrálních bankéřů ohledně načasování prvního snížení sazeb.
• NAPŘÍČ TRHY
  Česká národní banka se jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny. I když bankovní rada vnímá některá inflační rizika oproti předešlému zasedání méně intenzivně, Aleš Michl zjevně zůstává opatrný a není komfortní s perzistentní jádrovou inflací. Oproti srpnu nová čísla z domácí ekonomiky vyznívají buď neutrálně (inflace) a nebo lehce proti-inflačně.
• NAPŘÍČ TRHY
  Česká koruna nemá na “růžích ustláno” - v pátek se dostala opětovně pod tlak a oslabila do blízkosti 24,70 EUR/CZK. To jsou úrovně, kam už se déle než rok nepodívala a kde současně v minulosti pravidelně intervenovala ČNB a bránila “výraznějším” ztrátám. Co je důvodem posledních ztrát a má koruna v nejbližší době šanci, když ne na pozitivní obrat, tak alespoň na stabilizaci a zastavení výprodejů?
• NAPŘÍČ TRHY
  Inflace v září skončila výrazněji pod naším odhadem i odhadem trhu - spotřebitelské ceny meziměsíčně poklesly o 0,7 % (naše očekávání -0,2 %), což meziroční dynamiku inflace snížilo z 8,5 % na 6,9 %. Dnešní číslo zvyšuje pravděpodobnost, že se ČNB může zvažovat vážně první mírný pokles sazeb (-0,25 bps) již na listopadovém zasedání. Inflační překvapení v listopadu šlo zejména za nižšími cenami potravin (-1,6%) – překvapivé bylo především to, že klesaly prakticky všechny kategorie potravin (od ovoce a zeleninu přes mléčné výrobky až po maso).