Rozbřesk: Jak zareaguje český trhy na volební překvapení?

Čtěte více

• Rozbřesk – Jak se nový italský premiér popere s problémovými bankami?
  Itálie má nového premiéra - bývalého ministra zahraničí Paola Gentiloniho, který chce pokračovat skoro se stejným týmem jako jeho předchůdce Mateo Renzi. Trhy to včera přijaly velice pozitivně a italské akcie na rozdíl od německých nebo francouzských mířily vzhůru. Brzy se ale může ukázat, že radost byla předčasná. Novou (pravděpodobně přechodnou) vládu čekají nelehké úkoly, s nepopulárními řešeními, při kterých může lehce sbírat body “anti-evropská? opozice. Vedle změny volebního zákona se v tuto chvíli jedná především o pomoc s pročištěním italských bank.
• Rozbřesk: Jak se poperou dluhopisy s dalším růstem evropské inflace?
  Německé dluhopisy se v předvečer důležitých makroúdajů z eurozóny stabilizovaly a zastavily své novoroční ztráty. Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží. Dnes by měl totiž Eurostat ukázat, že eurozóna ke konci roku 2016 zrychlila (na 0,4 % mezikvartálně a 1,7 % meziročně) a současně lednová euro-inflace vyskočí do blízkosti čtyřletých maxim (náš odhad 1,5 %).
• Rozbřesk: Jak se proinvestovat z krize?
  Investice mají na rozdíl od spotřeby domácností nebo vlády hned dvojí pozitivní efekt. Nejprve podobně jako spotřeba podporují poptávku - investující firma tím, že staví nebo nakupuje stroje, jednoduše utrácí peníze a dává “okamžitě” práci řadě jiných firem v dalších odvětvích (například ve stavebnictví). Ne každá nová poptávka ovšem podpoří českou ekonomiku stejně. Důležité je, jaké navazující obory ovlivní. Klíčové je, kolik benefitující firmy vytvoří přidané hodnoty v Česku a kolik z ní nakonec rozdělí mezi zaměstnance na mzdách, které oni zase mohou utratit za nové zboží a služby. Jednoduše řečeno, je velký rozdíl mezi investicí, která znamená nákup drahého stroje vytvořeného z větší části firmami v Německu a v Číně a mezi investicí, která znamená výstavbu nové výrobní haly menší domácí stavební firmou zaměstnávající domácí stavaře.
• Rozbřesk – Jak se svět vyrovná se silným dolarem?
  Americký dolar v uplynulém týdnu jenom zářil - po dalším zvýšení sazeb Fedu a jestřábím vzkazu Janet Yellenové se posunul až k úrovním okolo 1,0400 EUR/USD. Dosáhl tak na nejsilnější úrovně za posledních čtrnáct let. Politika silnějšího dolaru s sebou přináší řadu otázek. Jednou z nich je, jak se v příštím roce sžije se silným dolarem zbytek světa, a to především rozvíjející se trhy?
• Rozbřesk: Jak si koruna poradí s rychlejším růstem?
  Silná čísla z ekonomiky včera katapultovala korunu zpět do těsnější blízkosti 26,00 EUR/CZK. Je ale otázkou, zda česká měna sebere dost sil na opětovné testování této psychologické hranice.
• Rozbřesk: Jak si povedou rozvíjející se trhy po konci prázdnin?
  Školní rok začíná na trzích klasicky pomaleji, protože v USA je na programu ještě Labour day. Hlavní díl pozornosti v následujících čtrnácti dnech ovšem tak jako tak padne na to, jak návrat větších objemů na trh ovlivní vrtkavou náladu na rozvíjejících se trzích. Nejslabší z nich (Argentina, Turecko) neprožily vůbec hezké léto a z návratu do školy mají strach. Argentinské peso se v závěru uplynulého týdne dostalo znovu pod tlak poté, co prezident Mauricio Macri žádal přes YouTube Mezinárodní měnový fond, aby urychlil platby ze záchranného balíku. Na jeho žádost reagovaly trhy 12% propadem pesa (35 % za posledních čtrnáct dní !) a centrální banka musela pro jeho stabilizaci sáhnout k dalšímu zvýšení úrokových sazeb - o 15 % na 60 %.
• Rozbřesk: Jak slabá nálada v Německu ovlivní rozhodování ČNB?
  Německá čísla opět motají trhům hlavu. Nejnovější index podnikatelské nálady Ifo překvapivě poklesl na 99,2 bodu zpátky do blízkosti čtyřletých minim z února tohoto roku. A na vině je znovu zejména průmysl, kde se nálada dál propadá. Služby a stavebnictví se sice dál opatrně vylepšují, ale špatná nálada jako by lehce začala kazit náladu i mezi obchodníky. To není dobrá zpráva ani pro českou ekonomiku a uvidíme, zda nebude mít ještě dopad i na květnové rozhodnutí ČNB. Není žádným tajemstvím, že čeští centrální bankéři byli horšími zprávami z Německa na začátku roku znepokojeni.
• Rozbřesk: Jak slabé euro souvisí s čínskými problémy
  ECB otočila včera kormidlo holubičím směrem především kvůli výrazně nižšímu odhadu růstu, který se nakonec propsal i do nižšího inflačního výhledu. Nová prognóza ECB tak počítá s tím, že letos ekonomika poroste jen on 1,1% a inflace zůstane viditelně pod cílem na celém horizontu prognózy až do roku 2021 (kdy odhaduje “pouze” 1,6 %).
• Rozbřesk: Jak vypadá aktuální nabídka volných míst na úřadech práce?
  S blížícím se koncem intervenčního režimu ČNB se pozornost opět stočila k trhu práce. Vývoj průměrné mzdy totiž v posledním kvartále loňského roku vcelku významně zaostal za poslední prognózou banky. A ačkoliv růst mediánové mzdy, který byl významně rychlejší (6 %), je z pohledu většiny obyvatel relevantnější, tak právě nejistotu ohledně tempa růstu mezd zmiňuje ČNB jako jedno z negativních rizik pro vývoj inflace na horizontu prognózy (za rok až rok a půl).
• Rozbřesk: Jak zamává epidemie českým trhem práce - dnes částečně napovídají březnová data
  Dnes se i Česko dozvídá velice důležitou první zprávu o dopadu koronaviru do ekonomiky - březnová čísla z trhu práce. Ta potvrdila náš předpoklad, že by (narozdíl od USA) zatím nemělo dojít k masivnímu nárůstu nezaměstnaných. Březnová nezaměstnanost byla potvrzena na únorové úrovni 3,0 %. Za prvé proto, že eventuální výpovědi jsou v Česku spojeny s dvouměsíční výpovědní lhůtou. A za druhé, situace na trhu práce byla extrémně napjatá a Česko patřilo k zemím s největším počtem neobsazených pracovních míst.
• Rozbřesk: Jak zareaguje ECB na padající inflační očekávání?
  Tento týden bude mít ECB opět těžkou úlohu. S tím, jak se kotel plný globálních nejistot blíží k bodu varu, roste na centrální bankéře tlak, aby reagovali. Zatímco v USA rostou dramaticky sázky na pokles sazeb - trhy už věří trojitému snížení sazeb do roka - v eurozóně není moc na co vsadit. Zbrojní arsenál je prakticky vybraný a manévrovací prostor ECB minimální -to se ostatně ukáže i tento týden po čtvrtečním zasedání.
• Rozbřesk: Jak zatopí americké ekonomice hurikán Irma?
  Přírodní katastrofy jako hurikán Harvey a Irma se nestávají každý den. Jejich celkové náklady je pravděpodobně pasují ...
• Rozbřesk: Jak zatopí americké ekonomice hurikán Irma?
  Přírodní katastrofy jako hurikán Harvey a Irma se nestávají každý den. Jejich celkové náklady je pravděpodobně pasují na druhou největší přírodní katastrofu v USA za posledních 75 let. Jak se projeví na americké ekonomice a na trzích?
• Rozbřesk: Jednání G20 (spolu)rozhodnou o měnové politice ECB
  V tomto týdnu dostane ECB další důležité díly do skládačky, která by měla rozhodnout o nastavení měnové politiky v nejbližších měsících. Kromě další várky podnikatelských nálad a červnové inflace to bude zejména výsledek zasedání G20. Maria Draghiho totiž netrápí pouze slabá čísla z eurozóny: kvůli průmyslové recesi v Německu a klopýtání Itálie počítáme v druhém kvartále s nulovým růstem (mezikvartálně). O poznání větším bolehlavem jsou příčiny špatných hospodářských výsledků a padajících inflačních očekávání. Ty ECB správně spojuje s posledním rozjezdem obchodního válčení mezi USA a Čínou. To je skutečný startér prohlubujících se potíží německého průmyslu a Mario Draghi dokonce důležitost v pátek startujícího setkání G20 vyzdvihl ve svém vystoupení v Sintře.
• Rozbřesk: Jednání o brexitu se natahují, americký Senát otevřel cestu k redukci daní
  Šéf americké investiční banky Goldman Sachs včera na Twitteru naznačil, že se pravděpodobně brzy bude stěhovat do Frankfurtu. A nebude asi sám. Bankovním domům začíná s pomalým posunem v jednáních o brexitu docházet trpělivost a řada z nich si s přípravami na eventuální “stěhování” nemůže dovolit vyčkávat.
• Rozbřesk: Jedna pozitivní a jedna méně dobrá zpráva z ekonomiky
  Včera jsme měli možnost seznámit se snad s posledními čísly české ekonomiky za druhý kvartál a také s výsledky státního rozpočtu za prvních devět měsíců roku. Začněme tedy spíše tím pozitivním, tedy zpřesněním odhadu ekonomického růstu. Statistický úřad jej fakticky vylepšil o jednu desetinu, a tak česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla dokonce o 2,8 %. Ve srovnání s vývojem v západní Evropě a především pak v Německu jde o výrazný kontrast, nicméně rozhodně ne jediný. Tentokrát však už jdou čísla více do hloubky, a tak jsme měli možnost seznámit se třeba s mírou ziskovosti či investic ve firmách, nebo s růstem příjmů tuzemských domácností. V případě profitability asi nikoho nepřekvapí, že míra ziskovosti se postupně snižuje z rekordních 52 % dosahovaných ještě v roce 2016 na aktuálních 46 % (v poměru k přidané hodnotě). Hlavním důvodem jsou i tentokrát náklady práce, které svižně rostou v důsledku přetrvávajícího napětí na trhu práce.
• Rozbřesk: Je euro odsouzeno k trvalému strádání?
  Kurz eura živoří. Pro zhodnocení dlouhodobé podhodnocenosti či nadhodnocenosti kurzu existují různé metriky - nám pro demonstraci bídy eura postačí ty dvě nejprimitivnější a nejjednodušší. Tou první je odchylka od parity kupní síly, kde podle statistik OECD vykazuje společná evropská měna vůči dolaru podhodnocení 22 %. Dodejme, že v případě tzv. Bic Mac indexu mezi sebou jednoduše podělíme cenu identického hamburgeru v USA a v eurozóně registrujeme podhodnocení eura ve výši 14 %. Vezmeme-li si k ruce druhou jednoduchou metriku, a to dlouhodobý průměr spočítaný od vzniku eurozóny, tak ten pro kurz eurodolaru vychází 1,21.
• Rozbřesk: Je Německo definitivně venku z recese? Tento týden se ukáže
  Německá ekonomika v uplynulém kvartále jen těsně unikla technické recesi. Podle čísel zveřejněných v uplynulém týdnu vykřesala růst o 0,1 % (mezikvartálně). Zda je však z nejhoršího venku, má tento týden potvrdit listopadová průmyslová nálada.
• Rozbřesk: Je německý záchranný balík skutečně chytrý? Dolar je nervózní z Fedu
  Německo v evropských tabulkách srovnávajících výši pomoci jednoznačně vyčnívá. Celkový objem oznámené pomoci blíží 50 % HDP. Většina doposud oznámených opatření však byla šita na míru první fázi krize, kde jde o to zabránit v “zamrzlé ekonomice” vlně insolvencí a propouštění. I proto se jednalo zejména o garantované půjčky a odklady splátek daní, a co se týká přímé finanční pomoci, mířila do ekonomiky zatím zejména skrze kurzerbeit - odrazující od okamžitého propouštění, které jsme viděli například v USA.
• Rozbřesk: Jestřábí citlivostní analýzu ČNB nechává koruna bez povšimnutí…
  Česká národní banka na pátečním setkání s analytiky úplně nezvládla opravit lehce “holubičí” vyznění čtvrtečního zasedání a nové prognózy. Trhy zdá se hlavní pozornost věnují i nadále tomu, že nová prognóza počítá s dalším růstem sazeb až v druhé polovině příštího roku. Proto spadly dolů sázky na růst sazeb (FRA) a koruna se dostala do defenzivy a obchoduje se nadále poblíž 25,70 EUR/CZK.