Rozbřesk: Jak zareaguje ECB na padající inflační očekávání?

Čtěte více

• Rozbřesk: Jak si koruna poradí s rychlejším růstem?
  Silná čísla z ekonomiky včera katapultovala korunu zpět do těsnější blízkosti 26,00 EUR/CZK. Je ale otázkou, zda česká měna sebere dost sil na opětovné testování této psychologické hranice.
• Rozbřesk: Jak si povedou rozvíjející se trhy po konci prázdnin?
  Školní rok začíná na trzích klasicky pomaleji, protože v USA je na programu ještě Labour day. Hlavní díl pozornosti v následujících čtrnácti dnech ovšem tak jako tak padne na to, jak návrat větších objemů na trh ovlivní vrtkavou náladu na rozvíjejících se trzích. Nejslabší z nich (Argentina, Turecko) neprožily vůbec hezké léto a z návratu do školy mají strach. Argentinské peso se v závěru uplynulého týdne dostalo znovu pod tlak poté, co prezident Mauricio Macri žádal přes YouTube Mezinárodní měnový fond, aby urychlil platby ze záchranného balíku. Na jeho žádost reagovaly trhy 12% propadem pesa (35 % za posledních čtrnáct dní !) a centrální banka musela pro jeho stabilizaci sáhnout k dalšímu zvýšení úrokových sazeb - o 15 % na 60 %.
• Rozbřesk: Jak slabá nálada v Německu ovlivní rozhodování ČNB?
  Německá čísla opět motají trhům hlavu. Nejnovější index podnikatelské nálady Ifo překvapivě poklesl na 99,2 bodu zpátky do blízkosti čtyřletých minim z února tohoto roku. A na vině je znovu zejména průmysl, kde se nálada dál propadá. Služby a stavebnictví se sice dál opatrně vylepšují, ale špatná nálada jako by lehce začala kazit náladu i mezi obchodníky. To není dobrá zpráva ani pro českou ekonomiku a uvidíme, zda nebude mít ještě dopad i na květnové rozhodnutí ČNB. Není žádným tajemstvím, že čeští centrální bankéři byli horšími zprávami z Německa na začátku roku znepokojeni.
• Rozbřesk: Jak slabé euro souvisí s čínskými problémy
  ECB otočila včera kormidlo holubičím směrem především kvůli výrazně nižšímu odhadu růstu, který se nakonec propsal i do nižšího inflačního výhledu. Nová prognóza ECB tak počítá s tím, že letos ekonomika poroste jen on 1,1% a inflace zůstane viditelně pod cílem na celém horizontu prognózy až do roku 2021 (kdy odhaduje “pouze” 1,6 %).
• Rozbřesk: Jak tento týden Fed zareaguje na vysokou inflaci a souběžné výprodeje akcií a dluhopisů?
  Uplynulý týden byl ve znamení vysoké americké inflace, která trhy poprávu vystrašila a spustila kombinovaný výprodej na akciových i dluhopisových trzích. Dolarové i eurové dvouleté swapové sazby vystoupaly na nejvyšší úrovně za více než dekádu a k více než desetiletým maximům se blíží i dlouhý konec americké křivky. Vysoká inflace a vyšší sazby se nelíbí akciím, které šly minulý týden prudce dolů a od začátku roku jsou hlavní indexy v mínusu necelých 19 %.
• Rozbřesk: Jak ven z energetické apokalypsy? Centrálním bankéřům začíná Jackson Hole
  Ceny na energetických burzách nadále atakují astronomické úrovně. Zatímco evropský plyn včera pokořil 300 EUR/MWh, elektřina se obchoduje nad hranicí 600 EUR/MWh. Jen pro porovnání a dokreslení toho, jak vážná je aktuální situace – průměrná cena plynu byla v minulé dekádě pod 20 EUR/MWh, v případě elektřiny okolo 40 EUR/MWh. Pokud by se měl energetický šok plně propsat do koncových cen pro odběratele, do existenčních problémů by se dostaly nejen domácnosti, ale také podstatná část energeticky náročného průmyslu.
• Rozbřesk: Jak vypadá aktuální nabídka volných míst na úřadech práce?
  S blížícím se koncem intervenčního režimu ČNB se pozornost opět stočila k trhu práce. Vývoj průměrné mzdy totiž v posledním kvartále loňského roku vcelku významně zaostal za poslední prognózou banky. A ačkoliv růst mediánové mzdy, který byl významně rychlejší (6 %), je z pohledu většiny obyvatel relevantnější, tak právě nejistotu ohledně tempa růstu mezd zmiňuje ČNB jako jedno z negativních rizik pro vývoj inflace na horizontu prognózy (za rok až rok a půl).
• Rozbřesk: Jak vysoko má být dlouhý konec české křivky?
  Pokles delších výnosů na vyspělých trzích v posledních dvou týdnech dolehl i na Česko. Největší nejistota nepanuje ani tak kolem pohybu krátkých sazeb (stanovovaných centrální bankou) v nejbližších kvartálech. Velkou neznámou je spíše terminální (konečná) rovnovážná sazba, ke které budou centrální banky směřovat sazby po odeznění dnešní inflační vlny. Právě různé názory na konečné sazby jsou tím, co výrazně odlišuje i pohled investorů na to, kde by se dnes měly pohybovat desetileté tržní úrokové sazby. A toto dilema je svým způsobem stejné jak v USA, tak i v Česku.
• Rozbřesk: Jak zamává epidemie českým trhem práce - dnes částečně napovídají březnová data
  Dnes se i Česko dozvídá velice důležitou první zprávu o dopadu koronaviru do ekonomiky - březnová čísla z trhu práce. Ta potvrdila náš předpoklad, že by (narozdíl od USA) zatím nemělo dojít k masivnímu nárůstu nezaměstnaných. Březnová nezaměstnanost byla potvrzena na únorové úrovni 3,0 %. Za prvé proto, že eventuální výpovědi jsou v Česku spojeny s dvouměsíční výpovědní lhůtou. A za druhé, situace na trhu práce byla extrémně napjatá a Česko patřilo k zemím s největším počtem neobsazených pracovních míst.
• Rozbřesk: Jak zareaguje český trhy na volební překvapení?
  Výsledky českých voleb nemají tradičně na trhy výraznější dopad. Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska je Česko spojováno s menší mírou politického rizika a volby zpravidla nepřináší “revoluční” změny s nevratnými dopady na ústavu nebo klíčové instituce. I když v následujícím textu přinášíme několik argumentů, proč může být výsledek parlamentních voleb pro česká aktiva střednědobě lehce pozitivní, bezprostřední reakce trhů bude pravděpodobně nevýrazná.
• Rozbřesk: Jak zatopí americké ekonomice hurikán Irma?
  Přírodní katastrofy jako hurikán Harvey a Irma se nestávají každý den. Jejich celkové náklady je pravděpodobně pasují ...
• Rozbřesk: Jak zatopí americké ekonomice hurikán Irma?
  Přírodní katastrofy jako hurikán Harvey a Irma se nestávají každý den. Jejich celkové náklady je pravděpodobně pasují na druhou největší přírodní katastrofu v USA za posledních 75 let. Jak se projeví na americké ekonomice a na trzích?
• Rozbřesk: Jay chce být jako Paul, aneb čeká nás návrat do osmdesátek?
  Měl to být týden zcela ve stínu dnešního zasedání Fedu. Nicméně již včerejší překvapivé rozhodnutí švédské centrální banky zvýšit sazby o 100 bazických bodů upozornilo na to, že to nebude jen Fed, ale celá plejáda měnových autorit Západu, která tento týden vytasí jestřábí drápy proti inflaci. Připomeňme, že ve čtvrtek rovněž zasedá nejen vedení Bank of England, ale i švýcarská a norská centrální banka. Ve všech třech případech se očekává zvýšení hlavních úrokových sazeb o 50 - 75 bazických bodů, ale pokud ve čtvrtek padne další stovka, tak už to takové překvapení nebude.
• Rozbřesk: Jednání G20 (spolu)rozhodnou o měnové politice ECB
  V tomto týdnu dostane ECB další důležité díly do skládačky, která by měla rozhodnout o nastavení měnové politiky v nejbližších měsících. Kromě další várky podnikatelských nálad a červnové inflace to bude zejména výsledek zasedání G20. Maria Draghiho totiž netrápí pouze slabá čísla z eurozóny: kvůli průmyslové recesi v Německu a klopýtání Itálie počítáme v druhém kvartále s nulovým růstem (mezikvartálně). O poznání větším bolehlavem jsou příčiny špatných hospodářských výsledků a padajících inflačních očekávání. Ty ECB správně spojuje s posledním rozjezdem obchodního válčení mezi USA a Čínou. To je skutečný startér prohlubujících se potíží německého průmyslu a Mario Draghi dokonce důležitost v pátek startujícího setkání G20 vyzdvihl ve svém vystoupení v Sintře.
• Rozbřesk: Jednání o brexitu se natahují, americký Senát otevřel cestu k redukci daní
  Šéf americké investiční banky Goldman Sachs včera na Twitteru naznačil, že se pravděpodobně brzy bude stěhovat do Frankfurtu. A nebude asi sám. Bankovním domům začíná s pomalým posunem v jednáních o brexitu docházet trpělivost a řada z nich si s přípravami na eventuální “stěhování” nemůže dovolit vyčkávat.
• Rozbřesk: Jedna pozitivní a jedna méně dobrá zpráva z ekonomiky
  Včera jsme měli možnost seznámit se snad s posledními čísly české ekonomiky za druhý kvartál a také s výsledky státního rozpočtu za prvních devět měsíců roku. Začněme tedy spíše tím pozitivním, tedy zpřesněním odhadu ekonomického růstu. Statistický úřad jej fakticky vylepšil o jednu desetinu, a tak česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla dokonce o 2,8 %. Ve srovnání s vývojem v západní Evropě a především pak v Německu jde o výrazný kontrast, nicméně rozhodně ne jediný. Tentokrát však už jdou čísla více do hloubky, a tak jsme měli možnost seznámit se třeba s mírou ziskovosti či investic ve firmách, nebo s růstem příjmů tuzemských domácností. V případě profitability asi nikoho nepřekvapí, že míra ziskovosti se postupně snižuje z rekordních 52 % dosahovaných ještě v roce 2016 na aktuálních 46 % (v poměru k přidané hodnotě). Hlavním důvodem jsou i tentokrát náklady práce, které svižně rostou v důsledku přetrvávajícího napětí na trhu práce.
• Rozbřesk: Je euro odsouzeno k trvalému strádání?
  Kurz eura živoří. Pro zhodnocení dlouhodobé podhodnocenosti či nadhodnocenosti kurzu existují různé metriky - nám pro demonstraci bídy eura postačí ty dvě nejprimitivnější a nejjednodušší. Tou první je odchylka od parity kupní síly, kde podle statistik OECD vykazuje společná evropská měna vůči dolaru podhodnocení 22 %. Dodejme, že v případě tzv. Bic Mac indexu mezi sebou jednoduše podělíme cenu identického hamburgeru v USA a v eurozóně registrujeme podhodnocení eura ve výši 14 %. Vezmeme-li si k ruce druhou jednoduchou metriku, a to dlouhodobý průměr spočítaný od vzniku eurozóny, tak ten pro kurz eurodolaru vychází 1,21.
• Rozbřesk: Je “iberská cesta” správným krokem k zastavení růstu cen elektřiny?
  Ceny elektřiny v posledních dnech výrazně propadly v reakci na zprávy, že Evropa hledá společné řešení, jak odvázat elektřinu od zdražujícího plynu. Španělsko hodlá příští týden navrhnout rozšíření svého systému zásahů do energetické cenotvorby na celou Evropskou Unii. V reakci na to cena elektřiny v Německu poklesla z okolí 1000 EUR za MWh (na konci uplynulého týdne) do blízkosti 600 EUR za MWh. Po právu.
• Rozbřesk: Je Německo definitivně venku z recese? Tento týden se ukáže
  Německá ekonomika v uplynulém kvartále jen těsně unikla technické recesi. Podle čísel zveřejněných v uplynulém týdnu vykřesala růst o 0,1 % (mezikvartálně). Zda je však z nejhoršího venku, má tento týden potvrdit listopadová průmyslová nálada.
• Rozbřesk: Je německý záchranný balík skutečně chytrý? Dolar je nervózní z Fedu
  Německo v evropských tabulkách srovnávajících výši pomoci jednoznačně vyčnívá. Celkový objem oznámené pomoci blíží 50 % HDP. Většina doposud oznámených opatření však byla šita na míru první fázi krize, kde jde o to zabránit v “zamrzlé ekonomice” vlně insolvencí a propouštění. I proto se jednalo zejména o garantované půjčky a odklady splátek daní, a co se týká přímé finanční pomoci, mířila do ekonomiky zatím zejména skrze kurzerbeit - odrazující od okamžitého propouštění, které jsme viděli například v USA.