České vládě dnes zdražuje dluh nejvýše od roku 2011. Česká národní banka přitvrzuje, úroky hypoték mohou vzrůst až k 7 %

Čtěte více

• České stavebnictví se propadá, dusí jej hlavně vysoké úrokové sazby
  Stavební výroba v Česku se v květnu výrazně propadla, meziročně o 6,8 procenta. Dubnová naděje na oživení stavebnictví je tedy ta tam. Úroveň stavební produkce je na tom nejhůře za poslední více než tří roky, za celé období od února 2021. Letos se nedaří hlavně pozemnímu stavitelství, které doplácí na nadále poměrně vysoké úrokové sazby v ekonomice, které činí úvěry na stavební činnost a její financování méně dostupnými.
• České stavebnictví se propadá. Ničí ho přílišná byrokracie
  „Stavět v České republice je drahé, zdlouhavé a administrativně náročné. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Navíc stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby a nedostatek pracovních sil,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• České stavebnictví svírá nejtíživější nedostatek materiálů od začátku milénia. Důvěra v ekonomiku ale navzdory rekordnímu strachu z inflace stoupá
  Důvěra v českou ekonomiku je nyní v lednu mezi lidmi a firmami v souhrnu nejvyšší od loňského srpna. Dosahuje 97,6 procenta dlouhodobého průměru období let 2003 až 2021. V zásadě to znamená to, že dále již nijak zásadně nenarůstá obava z dopadů mezinárodní výrobní a přepravní krize, ani strach z ekonomických dopadů šíření omikronu, ani obava z inflace.
• České stavebnictví v září těžce zklamalo, kvůli silným dešťům a povodním
  Zářijový výkon českého stavebnictví těžce zklamal. Meziměsíční propad činí 5,5 procenta. Inženýrské stavitelství se oproti srpnu propadlo o dramatických více než deset procent. Nedařilo se ani stavitelství pozemnímu, které ztratilo bezmála tři procenta.
• České strojírenství svírají obavy, Trump totiž může zavést 25procentní clo vedle aut i na strojírenskou produkci EU, uvádí Bloomberg. Česko vyváží do USA stroje ze desítky miliard, na rozdíl od aut
  Po autech mohou přijít na řadu stroje a další produkce intenzivně využívající ocel, uvádí ve své dnešní analýze agentura Bloomberg. To znamená, že třeba právě stroje by administrativa Donalda Trumpa mohla zatížit dodatečným clem ve výši 25 procent. Zatím takové clo oznámila na dovážená auta, s platností od letošního dubna, kdy se celní sazba tedy zvedne ze stávající úrovně 2,5 procenta na 27,5 procenta. Není ale vyloučeno, že se okruh brzy rozšíří, právě i o stroje.
• České technologie ve světě. Oborové mise CzechTrade jim otevírají dveře do Evropy i Asie
  Agentura CzechTrade pomáhá českým firmám prosazovat se na zahraničních trzích mimo jiné i prostřednictvím oborových misí – jen loni zorganizovala 32 zahraničních misí s účastí 192 firem. Ty firmám otevírají přímý přístup k odběratelům, umožňují získávat zakázky a navazovat strategická partnerství. Letos se Češi představili například na prestižním veletrhu GITEX Europe v Berlíně, jednali s ropným gigantem SOCAR v Ázerbájdžánu a v Singapuru odstartovali unikátní AI projekt pro místní botanickou zahradu. České firmy tím rozšířily své aktivity do Evropy i jihovýchodní Asie a přinesly si nové poptávky, účast v tendrech i obchodní kontakty.
• České úřady neodhalily závadnost zemědělského dovozu z Ukrajiny, což zvyšuje pravděpodobnost, že další země Visegrádské čtyřky přistoupily k jeho zákazu hlavně z důvodu snahy chránit své zemědělce – i za cenu poškozeních svých spotřebitelů
  Kontrola českých dozorových úřadů neodhalila nevyhovující vzorek, uvedl dnes ministr zemědělství Zdeněk Neukula. Kontroly probíhaly u obilí, masa či vajec dovážených z Ukrajiny. Tento výsledek citelně zvyšuje pravděpodobnost, že zbylé země Visegrádské čtyřky, které v uplynulých dnech a týdnech zemědělský dovoz z Ukrajiny pozastavily či zásadně omezily, tak činily hlavně z důvodu ochrany svých zemědělců, nikoli z často skloňovaného důvodu kontaminace či jiné závadnosti.
• České veřejné finance jsou v příznivém stavu, říká ratingová agentura Moody's. Vláda však potřebuje vyburcovat veřejnost, aby ta snáze přijala nepopulární kroky typu osekání daní či zvýšení důchodů
  Vláda zítra představí konsolidační balíček a důchodovou reformu v 11:55 hodin, jak informuje na twitteru. Zřejmě tedy bude burcovat, že je „za pět minut dvanáct“, jinak rozvrácené veřejné finance skončí v bankrotu. Když totiž lidi vyburcuje dostatečně, snáze přijmou nepopulární opatření typu osekání důchodů či zvýšení daní.
• České veřejné zadlužení loni narostlo nejvíce v historii, nárůst překonal nárůst z obou pandemických let. Nastal i přesto, že obce a kraje vykázaly – na rozdíl od vlády – přebytek, a to třetí největší v historii
  Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.
• České vládě citelně roste úrok na dluh, bude méně na důchody. Úrok se včera dostal nejvýše od roku 2018
  Úrok na českém desetiletém dluhopisu se podle dat Bloombergu dostal během včerejšího obchodování na úroveň 2,067 procenta (viz graf níže). To je nejvyšší hodnota od prosince 2018. Je to nepříznivá zpráva pro vládu, neboť jí prodražuje financování jejího dluhu, který během pandemie dramaticky narůstá.
• České vládě teď nepůjčujte, varuje americký správce investic České národní banky
  Nastupující Fialova vláda od mezinárodních finančníků zrovna moc hezký dárek na uvítanou nedostává. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, varuje mezinárodní investory před půjčováním novému českému kabinetu. A to přesto, že úrok na dluhu české vlády převyšuje úrok na dluhu německém nejvýrazněji od roku 1999.
• České vládní dluhopisy poskytují zajímavé investiční příležitosti
  Není pochyb o tom, že rok 2017 byl pro mnohé regiony výjimečným rokem. V tomto článku bych se ale chtěla zaměřit na region, který dlouhé roky za svými sousedy zaostával. Mnohé se ale změnilo. Mluvím o regionu střední a východní Evropy. Ačkoliv dluhopisy zemí regionu střední a východní Evropy představují riziko z pohledu dostatečné likvidity trhu, můžeme pozorovat, že jsou relativně dobře odolné v obdobích vysoké volatility trhů.
• České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad
  Veřejné zadlužení České republiky loni nominálně narostlo výrazněji než roku 2023. Ke konci loňska činil veřejný dluh Česka celkem 3492,2 miliardy korun. To je o 258,1 miliardy korun více, než kolik činil koncem roku 2023. Předloni dluh přitom narostl méně, a sice o 236,5 miliardy korun.
• České zemědělství mělo loni čtvrtý nejlepší rok v tomto tisíciletí. Navzdory ztíženým povětrnostním podmínkám
  Českému zemědělství se loni nakonec nevedlo tak špatně, a to navzdory ztíženým povětrnostním podmínkám. Dokonce vykázalo čtvrtý nejlepší inflačně očištěný výsledek za celé období od roku 2000. Hrubá přidaná hodnota zemědělské produkce vzrostla v běžných cenách meziročně o 3,7 procenta na 44,9 miliardy korun, a byla tak druhá nejvyšší v historii. Vyšší byla jen v roce 2016, kdy v běžných cenách dosáhla 45,7 miliardy korun.
• České zemědělství prohlubuje schodek zahraničního obchodu, některé potraviny letos zdraží až o dvacet procent
  Zpráva Mze: "Celková produkce českého zemědělství v roce 2019 vzrostla na 151 miliard korun. Ve srovnání s předešlým rokem je to o 9 miliard více. Vzrostl i čistý důchod zemědělského sektoru, zemědělcům však zároveň stouply náklady o 6 miliard na 175 miliard korun."
• České zemědělství vykazuje slušnou ziskovost. Krizová léta byla dokonce rekordní
  Pozornost široké veřejnosti se směrem k českému zemědělství stočí zpravidla ve chvíli, kdy tuzemští farmáři hrozí tím, že svou technikou vyrazí do větších českých měst. Jedny z největších zemědělských protestů u nás se za poslední roky udály letos na jaře. Účastníci si hromadně stěžovali na špatný stav českého agrárního sektoru nebo na hrozbu dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny. Tuzemské zemědělství si však zdaleka nevede tak špatně, jak by se z mediálních výstupů mohlo zdát.
• České zlaté rezervy se poprvé v tomto tisíciletí zvýšily, Česká národní banka v červnu nakoupila 1,2 tuny zlata. V posledním čtvrtstoletí ale Česko snížilo nejvýraznější podíl svých zlatých rezerv ze zemí EU
  Zlaté rezervy České republiky se letos v červnu poprvé v tomto tisíciletí zvýšily. Vyplývá to z data České národní banky a Mezinárodního měnového fondu. Ještě letos v květnu Česká národní banka držela 0,252 milionu troyských uncí zlata, ke konci června už to bylo 0,291 troyských uncí. Na navýšení zlatých rezerv upozornil web Zlato.cz. V červnu se tak zlaté rezervy ČR zvýšily o 1,2 tuny, ze 7,8 na devět tun. Naposledy k navýšení zlatých rezerv došlo v prosinci 1999, kdy se dle údajů MMF zvýšily z 0,286 na 0,446 milionu troyských uncí (viz graf níže).
• České ženy mají v důsledku platové nerovnosti o více než 3 tisíce korun nižší důchody než muži
  České ženy vydělávají v průměru o téměř 18 % méně než muži, což je v peněžním vyjádření o zhruba 8 400 korun méně. Zvýšit povědomí o tomto stále přetrvávajícím fenoménu má Equal Pay Day, symbolický den rovných platů pro ženy, který letos připadá na 15. listopadu. I přes nižší výdělky ženy zvládají zodpovědně odkládat stranou, u investiční společnosti Portu činí jejich průměrná úložka 73 % průměrné úložky mužů. Ženy jsou také zodpovědnější a opatrnější investorky, což jim v dlouhodobém horizontu hraje do karet.
• ČESKO A COVID-19 aneb na jaký scénář jste připraveni?
  Níže naleznete speciální analýzu dopadu šíření nového koronaviru COVID-19 na českou ekonomiku. Doufáme, že nový formát naší analýzy Vám nabídne informace přehledně a stručně. Budeme rádi za zpětnou vazbu k novému formátu analýzy.
• Česko a další populistické země zvládly pandemii podstatně hůře než země nepopulistické, zjistil renomovaný Kielský institut světového hospodářství
  Země s populistickou vládou, včetně Česka, zvládly pandemii covid-19 podstatně hůře než země, v nichž populisté v roce 2020 u moci nebyli. To je klíčový závěr studie renomovaného Kielského institutu světového hospodářství.