České strojírenství svírají obavy, Trump totiž může zavést 25procentní clo vedle aut i na strojírenskou produkci EU, uvádí Bloomberg. Česko vyváží do USA stroje ze desítky miliard, na rozdíl od aut

Čtěte více

• České státní dluhopisy drží rekordně zahraničních investorů
  Jednoznačně kurzový závazek České národní banky (ČNB) a intervence proti přílivu spekulativního kapitálu jsou důvodem, pro který drží zahraniční investoři dosud rekordní podíl českých státních dluhopisů. Vyplynulo to z čerstvých statistik ministerstva financí.
• České stavebnictví „je na koni“, průmysl ovšem stále klopýtá
  Stavební výroba v Česku v lednu rostla o solidních 8,2 procenta, zatímco ovšem průmysl se propadly, Lednová čísla tak potvrzují již déle platný obrázek celkem příznivě se vyvíjejícího tuzemského stavebnictví a současně chabého výkonu průmyslu.
• České stavebnictví prožívá špatné období
  „Růst cen nemovitostí by měl motivovat k větší výstavbě. V České republice však momentálně vidíme pravý opak. Nemovitosti zdražují, ale staví se méně. Je evidentní, že trh momentálně nefunguje správně, což je způsobeno přílišným množstvím regulací, dlouhými povolovacími procesy a nepovedenou digitalizací. V konečném důsledku to vede ke zhoršování dostupnosti vlastnického bydlení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• České stavebnictví se i nadále nachází v útlumu
  Stavebnictví v říjnu pokračovalo v jen velmi pomalém meziměsíčním růstu. Stavební produkce vzrostla oproti září o 0,4 %, což bylo o dvě desetiny nižší tempo než měsíc předtím. Zatímco produkce v pozemním stavitelství po předchozích poměrně svižných nárůstech vzrostla meziměsíčně pouze o 0,2 %, výkon inženýrského stavitelství se zvýšil o 1,2 %. Zde však docházelo v předchozích měsících k výrazným poklesům, a to pravděpodobně zejména vlivem nízkých vládních investic. Meziročně se celková stavební produkce v říjnu zvýšila po očištění o rozdílný vliv pracovních dnů o 3,7 %, po předchozím růstu o 3,0 %
• České stavebnictví se na začátku roku nadechlo. Bojuje ale s byrokracií i nedostatkem personálu
  Česko zažívá v prvních měsících nového kalendářního roku meziroční růst stavební produkce. Rok 2025 by tak mohl situaci na trhu po období krize otočit. Podle odborníků pomalu odeznívají dopady vysoké inflace a stavebnictví začalo postupně růst s tím, jak se zlepšuje výkonnost české ekonomiky. Mezi strašáky stavebnictví ale i dál patří příliš dlouhé povolovací procesy, propad bytové výstavby nebo nedostatek pracovní síly.
• České stavebnictví se propadá, dusí jej hlavně vysoké úrokové sazby
  Stavební výroba v Česku se v květnu výrazně propadla, meziročně o 6,8 procenta. Dubnová naděje na oživení stavebnictví je tedy ta tam. Úroveň stavební produkce je na tom nejhůře za poslední více než tří roky, za celé období od února 2021. Letos se nedaří hlavně pozemnímu stavitelství, které doplácí na nadále poměrně vysoké úrokové sazby v ekonomice, které činí úvěry na stavební činnost a její financování méně dostupnými.
• České stavebnictví se propadá. Ničí ho přílišná byrokracie
  „Stavět v České republice je drahé, zdlouhavé a administrativně náročné. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Navíc stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby a nedostatek pracovních sil,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• České stavebnictví se v lednu poprvé po 14 měsících propadlo. Na vině je ale spíše jen příliš chladný první měsíc roku, nejde zatím o konec boomu tuzemského stavebnictví – ten však může způsobit válka v Íránu a s ní spojené zdražení, třeba hypoték
  Tuzemské stavebnictví se letos v lednu propadlo meziročně o 1,5 procenta. Předtím naposledy pokleslo v říjnu 2024. Pokles stavebnictví však vyplývá spíše z příliš chladného počasí letošního ledna, které citelně omezilo stavitelské práce, zejména pak ty pozemní. Inženýrské stavitelství i v lednu vykázalo nárůst, byť nejmírnější rovněž od října 2024. Stavebnictví v loňském roce zažilo svůj určitý boom, a tak není divu, že pomalu naráží na své kapacitní limity, což rovněž přispělo k lednovému poklesu. Nejhorší výsledek stavebnictví za více než rok tak zatím nezrcadlí začátek konce stavebnické konjunktury. Poptávka po rezidenčním bydlení nadále zůstává solidní a stejně tak stát ani v letošním roce nehodlá omezovat své investice do dopravní infrastruktury.
• České stavebnictví svírá nejtíživější nedostatek materiálů od začátku milénia. Důvěra v ekonomiku ale navzdory rekordnímu strachu z inflace stoupá
  Důvěra v českou ekonomiku je nyní v lednu mezi lidmi a firmami v souhrnu nejvyšší od loňského srpna. Dosahuje 97,6 procenta dlouhodobého průměru období let 2003 až 2021. V zásadě to znamená to, že dále již nijak zásadně nenarůstá obava z dopadů mezinárodní výrobní a přepravní krize, ani strach z ekonomických dopadů šíření omikronu, ani obava z inflace.
• České stavebnictví v září těžce zklamalo, kvůli silným dešťům a povodním
  Zářijový výkon českého stavebnictví těžce zklamal. Meziměsíční propad činí 5,5 procenta. Inženýrské stavitelství se oproti srpnu propadlo o dramatických více než deset procent. Nedařilo se ani stavitelství pozemnímu, které ztratilo bezmála tři procenta.
• České technologie ve světě. Oborové mise CzechTrade jim otevírají dveře do Evropy i Asie
  Agentura CzechTrade pomáhá českým firmám prosazovat se na zahraničních trzích mimo jiné i prostřednictvím oborových misí – jen loni zorganizovala 32 zahraničních misí s účastí 192 firem. Ty firmám otevírají přímý přístup k odběratelům, umožňují získávat zakázky a navazovat strategická partnerství. Letos se Češi představili například na prestižním veletrhu GITEX Europe v Berlíně, jednali s ropným gigantem SOCAR v Ázerbájdžánu a v Singapuru odstartovali unikátní AI projekt pro místní botanickou zahradu. České firmy tím rozšířily své aktivity do Evropy i jihovýchodní Asie a přinesly si nové poptávky, účast v tendrech i obchodní kontakty.
• České úroky mohou znovu růst. Šéf Monety vidí 80% šanci dalšího zvýšení 📈
  Úrokové sazby v České republice pravděpodobně zůstanou zvýšené po delší dobu a nelze vyloučit ani jejich další růst. Generální ředitel Moneta Money Bank Tomáš Spurný odhaduje, že základní sazba České národní banky může v relativně krátkém horizontu vzrůst ze současných 3,75 % na 4 %.
• České úřady neodhalily závadnost zemědělského dovozu z Ukrajiny, což zvyšuje pravděpodobnost, že další země Visegrádské čtyřky přistoupily k jeho zákazu hlavně z důvodu snahy chránit své zemědělce – i za cenu poškozeních svých spotřebitelů
  Kontrola českých dozorových úřadů neodhalila nevyhovující vzorek, uvedl dnes ministr zemědělství Zdeněk Neukula. Kontroly probíhaly u obilí, masa či vajec dovážených z Ukrajiny. Tento výsledek citelně zvyšuje pravděpodobnost, že zbylé země Visegrádské čtyřky, které v uplynulých dnech a týdnech zemědělský dovoz z Ukrajiny pozastavily či zásadně omezily, tak činily hlavně z důvodu ochrany svých zemědělců, nikoli z často skloňovaného důvodu kontaminace či jiné závadnosti.
• České úspory na evropském vrcholu. Brzda růstu, nebo jeho budoucí motor?
  Češi patří k nejspořivějším národům Evropy. V roce 2025 uspořily tuzemské domácnosti kolem 19 % svého disponibilního příjmu – jednu z nejvyšších měr v EU, prakticky nastejno s Německem a hluboko nad unijním průměrem, který se pohybuje kolem 14 %. Nabízí se otázka: jsou vysoké české úspory zásobníkem budoucího růstu, nebo projevem nejistoty, která růst brzdí? Z historického pohledu patřila míra úspor v Česku zhruba k průměru členských zemí EU. Zlom přišel na jaře 2020, kdy během několika měsíců vyskočila ze zhruba 11-12 % ke 20 %. Nejdřív šlo o „vynucené úspory” – lockdowny lidem jednoduše nedovolily utrácet.
• České Vánoce: za sváteční jídlo utratíme 2 000 korun, více než čtvrtina skončí v koši, a přitom nákupní košík roste nejrychleji v Evropě
  České Vánoce jsou svátky hojnosti. Přitom téměř polovina domácností si na Vánoce připraví více jídla, než je schopna spotřebovat. Výsledek? Více než čtvrtina Čechů přiznává, že vánoční zbytky končí v koši.
• České veřejné finance jsou v příznivém stavu, říká ratingová agentura Moody's. Vláda však potřebuje vyburcovat veřejnost, aby ta snáze přijala nepopulární kroky typu osekání daní či zvýšení důchodů
  Vláda zítra představí konsolidační balíček a důchodovou reformu v 11:55 hodin, jak informuje na twitteru. Zřejmě tedy bude burcovat, že je „za pět minut dvanáct“, jinak rozvrácené veřejné finance skončí v bankrotu. Když totiž lidi vyburcuje dostatečně, snáze přijmou nepopulární opatření typu osekání důchodů či zvýšení daní.
• České veřejné rozpočty lze ve skutečnosti vyrovnat jedním tahem pera, návratem před rok 2021. Politici to ale nechtějí, ani vládní, ani opoziční
  „Rozpočtový zločin“. Přesně tak před šesti lety označovali tehdejší opozičníci plánovaný schodek státního rozpočtu čítající 40 miliard korun. Nakonec deficit za rok 2019 činil 28,5 miliardy. Což byl tedy i tak opět „zločin“. Protože jakýkoli schodek byl tehdy zločinem.
• České veřejné zadlužení loni narostlo nejvíce v historii, nárůst překonal nárůst z obou pandemických let. Nastal i přesto, že obce a kraje vykázaly – na rozdíl od vlády – přebytek, a to třetí největší v historii
  Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.
• České vládě citelně roste úrok na dluh, bude méně na důchody. Úrok se včera dostal nejvýše od roku 2018
  Úrok na českém desetiletém dluhopisu se podle dat Bloombergu dostal během včerejšího obchodování na úroveň 2,067 procenta (viz graf níže). To je nejvyšší hodnota od prosince 2018. Je to nepříznivá zpráva pro vládu, neboť jí prodražuje financování jejího dluhu, který během pandemie dramaticky narůstá.
• České vládě dnes zdražuje dluh nejvýše od roku 2011. Česká národní banka přitvrzuje, úroky hypoték mohou vzrůst až k 7 %
  Viceguvernér České národní banky Marek Mora podle svých dnešních slov připouští, že základní úroková sazba tuzemské centrální banky letos vzroste citelně nad úroveň pěti procent. Jde o první vyjádření člena bankovní rady ČNB, které v podstatě připouští letošní růst základní sazby až k hodnotě šesti procent.