České úřady neodhalily závadnost zemědělského dovozu z Ukrajiny, což zvyšuje pravděpodobnost, že další země Visegrádské čtyřky přistoupily k jeho zákazu hlavně z důvodu snahy chránit své zemědělce – i za cenu poškozeních svých spotřebitelů

Čtěte více

• České stavebnictví prožívá špatné období
  „Růst cen nemovitostí by měl motivovat k větší výstavbě. V České republice však momentálně vidíme pravý opak. Nemovitosti zdražují, ale staví se méně. Je evidentní, že trh momentálně nefunguje správně, což je způsobeno přílišným množstvím regulací, dlouhými povolovacími procesy a nepovedenou digitalizací. V konečném důsledku to vede ke zhoršování dostupnosti vlastnického bydlení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• České stavebnictví se i nadále nachází v útlumu
  Stavebnictví v říjnu pokračovalo v jen velmi pomalém meziměsíčním růstu. Stavební produkce vzrostla oproti září o 0,4 %, což bylo o dvě desetiny nižší tempo než měsíc předtím. Zatímco produkce v pozemním stavitelství po předchozích poměrně svižných nárůstech vzrostla meziměsíčně pouze o 0,2 %, výkon inženýrského stavitelství se zvýšil o 1,2 %. Zde však docházelo v předchozích měsících k výrazným poklesům, a to pravděpodobně zejména vlivem nízkých vládních investic. Meziročně se celková stavební produkce v říjnu zvýšila po očištění o rozdílný vliv pracovních dnů o 3,7 %, po předchozím růstu o 3,0 %
• České stavebnictví se na začátku roku nadechlo. Bojuje ale s byrokracií i nedostatkem personálu
  Česko zažívá v prvních měsících nového kalendářního roku meziroční růst stavební produkce. Rok 2025 by tak mohl situaci na trhu po období krize otočit. Podle odborníků pomalu odeznívají dopady vysoké inflace a stavebnictví začalo postupně růst s tím, jak se zlepšuje výkonnost české ekonomiky. Mezi strašáky stavebnictví ale i dál patří příliš dlouhé povolovací procesy, propad bytové výstavby nebo nedostatek pracovní síly.
• České stavebnictví se propadá, dusí jej hlavně vysoké úrokové sazby
  Stavební výroba v Česku se v květnu výrazně propadla, meziročně o 6,8 procenta. Dubnová naděje na oživení stavebnictví je tedy ta tam. Úroveň stavební produkce je na tom nejhůře za poslední více než tří roky, za celé období od února 2021. Letos se nedaří hlavně pozemnímu stavitelství, které doplácí na nadále poměrně vysoké úrokové sazby v ekonomice, které činí úvěry na stavební činnost a její financování méně dostupnými.
• České stavebnictví se propadá. Ničí ho přílišná byrokracie
  „Stavět v České republice je drahé, zdlouhavé a administrativně náročné. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Navíc stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby a nedostatek pracovních sil,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• České stavebnictví se v lednu poprvé po 14 měsících propadlo. Na vině je ale spíše jen příliš chladný první měsíc roku, nejde zatím o konec boomu tuzemského stavebnictví – ten však může způsobit válka v Íránu a s ní spojené zdražení, třeba hypoték
  Tuzemské stavebnictví se letos v lednu propadlo meziročně o 1,5 procenta. Předtím naposledy pokleslo v říjnu 2024. Pokles stavebnictví však vyplývá spíše z příliš chladného počasí letošního ledna, které citelně omezilo stavitelské práce, zejména pak ty pozemní. Inženýrské stavitelství i v lednu vykázalo nárůst, byť nejmírnější rovněž od října 2024. Stavebnictví v loňském roce zažilo svůj určitý boom, a tak není divu, že pomalu naráží na své kapacitní limity, což rovněž přispělo k lednovému poklesu. Nejhorší výsledek stavebnictví za více než rok tak zatím nezrcadlí začátek konce stavebnické konjunktury. Poptávka po rezidenčním bydlení nadále zůstává solidní a stejně tak stát ani v letošním roce nehodlá omezovat své investice do dopravní infrastruktury.
• České stavebnictví svírá nejtíživější nedostatek materiálů od začátku milénia. Důvěra v ekonomiku ale navzdory rekordnímu strachu z inflace stoupá
  Důvěra v českou ekonomiku je nyní v lednu mezi lidmi a firmami v souhrnu nejvyšší od loňského srpna. Dosahuje 97,6 procenta dlouhodobého průměru období let 2003 až 2021. V zásadě to znamená to, že dále již nijak zásadně nenarůstá obava z dopadů mezinárodní výrobní a přepravní krize, ani strach z ekonomických dopadů šíření omikronu, ani obava z inflace.
• České stavebnictví v září těžce zklamalo, kvůli silným dešťům a povodním
  Zářijový výkon českého stavebnictví těžce zklamal. Meziměsíční propad činí 5,5 procenta. Inženýrské stavitelství se oproti srpnu propadlo o dramatických více než deset procent. Nedařilo se ani stavitelství pozemnímu, které ztratilo bezmála tři procenta.
• České strojírenství svírají obavy, Trump totiž může zavést 25procentní clo vedle aut i na strojírenskou produkci EU, uvádí Bloomberg. Česko vyváží do USA stroje ze desítky miliard, na rozdíl od aut
  Po autech mohou přijít na řadu stroje a další produkce intenzivně využívající ocel, uvádí ve své dnešní analýze agentura Bloomberg. To znamená, že třeba právě stroje by administrativa Donalda Trumpa mohla zatížit dodatečným clem ve výši 25 procent. Zatím takové clo oznámila na dovážená auta, s platností od letošního dubna, kdy se celní sazba tedy zvedne ze stávající úrovně 2,5 procenta na 27,5 procenta. Není ale vyloučeno, že se okruh brzy rozšíří, právě i o stroje.
• České technologie ve světě. Oborové mise CzechTrade jim otevírají dveře do Evropy i Asie
  Agentura CzechTrade pomáhá českým firmám prosazovat se na zahraničních trzích mimo jiné i prostřednictvím oborových misí – jen loni zorganizovala 32 zahraničních misí s účastí 192 firem. Ty firmám otevírají přímý přístup k odběratelům, umožňují získávat zakázky a navazovat strategická partnerství. Letos se Češi představili například na prestižním veletrhu GITEX Europe v Berlíně, jednali s ropným gigantem SOCAR v Ázerbájdžánu a v Singapuru odstartovali unikátní AI projekt pro místní botanickou zahradu. České firmy tím rozšířily své aktivity do Evropy i jihovýchodní Asie a přinesly si nové poptávky, účast v tendrech i obchodní kontakty.
• České Vánoce: za sváteční jídlo utratíme 2 000 korun, více než čtvrtina skončí v koši, a přitom nákupní košík roste nejrychleji v Evropě
  České Vánoce jsou svátky hojnosti. Přitom téměř polovina domácností si na Vánoce připraví více jídla, než je schopna spotřebovat. Výsledek? Více než čtvrtina Čechů přiznává, že vánoční zbytky končí v koši.
• České veřejné finance jsou v příznivém stavu, říká ratingová agentura Moody's. Vláda však potřebuje vyburcovat veřejnost, aby ta snáze přijala nepopulární kroky typu osekání daní či zvýšení důchodů
  Vláda zítra představí konsolidační balíček a důchodovou reformu v 11:55 hodin, jak informuje na twitteru. Zřejmě tedy bude burcovat, že je „za pět minut dvanáct“, jinak rozvrácené veřejné finance skončí v bankrotu. Když totiž lidi vyburcuje dostatečně, snáze přijmou nepopulární opatření typu osekání důchodů či zvýšení daní.
• České veřejné rozpočty lze ve skutečnosti vyrovnat jedním tahem pera, návratem před rok 2021. Politici to ale nechtějí, ani vládní, ani opoziční
  „Rozpočtový zločin“. Přesně tak před šesti lety označovali tehdejší opozičníci plánovaný schodek státního rozpočtu čítající 40 miliard korun. Nakonec deficit za rok 2019 činil 28,5 miliardy. Což byl tedy i tak opět „zločin“. Protože jakýkoli schodek byl tehdy zločinem.
• České veřejné zadlužení loni narostlo nejvíce v historii, nárůst překonal nárůst z obou pandemických let. Nastal i přesto, že obce a kraje vykázaly – na rozdíl od vlády – přebytek, a to třetí největší v historii
  Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.
• České vládě citelně roste úrok na dluh, bude méně na důchody. Úrok se včera dostal nejvýše od roku 2018
  Úrok na českém desetiletém dluhopisu se podle dat Bloombergu dostal během včerejšího obchodování na úroveň 2,067 procenta (viz graf níže). To je nejvyšší hodnota od prosince 2018. Je to nepříznivá zpráva pro vládu, neboť jí prodražuje financování jejího dluhu, který během pandemie dramaticky narůstá.
• České vládě dnes zdražuje dluh nejvýše od roku 2011. Česká národní banka přitvrzuje, úroky hypoték mohou vzrůst až k 7 %
  Viceguvernér České národní banky Marek Mora podle svých dnešních slov připouští, že základní úroková sazba tuzemské centrální banky letos vzroste citelně nad úroveň pěti procent. Jde o první vyjádření člena bankovní rady ČNB, které v podstatě připouští letošní růst základní sazby až k hodnotě šesti procent.
• České vládě teď nepůjčujte, varuje americký správce investic České národní banky
  Nastupující Fialova vláda od mezinárodních finančníků zrovna moc hezký dárek na uvítanou nedostává. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, varuje mezinárodní investory před půjčováním novému českému kabinetu. A to přesto, že úrok na dluhu české vlády převyšuje úrok na dluhu německém nejvýrazněji od roku 1999.
• České vládní dluhopisy poskytují zajímavé investiční příležitosti
  Není pochyb o tom, že rok 2017 byl pro mnohé regiony výjimečným rokem. V tomto článku bych se ale chtěla zaměřit na region, který dlouhé roky za svými sousedy zaostával. Mnohé se ale změnilo. Mluvím o regionu střední a východní Evropy. Ačkoliv dluhopisy zemí regionu střední a východní Evropy představují riziko z pohledu dostatečné likvidity trhu, můžeme pozorovat, že jsou relativně dobře odolné v obdobích vysoké volatility trhů.
• České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad
  Veřejné zadlužení České republiky loni nominálně narostlo výrazněji než roku 2023. Ke konci loňska činil veřejný dluh Česka celkem 3492,2 miliardy korun. To je o 258,1 miliardy korun více, než kolik činil koncem roku 2023. Předloni dluh přitom narostl méně, a sice o 236,5 miliardy korun.
• České zemědělství mělo loni čtvrtý nejlepší rok v tomto tisíciletí. Navzdory ztíženým povětrnostním podmínkám
  Českému zemědělství se loni nakonec nevedlo tak špatně, a to navzdory ztíženým povětrnostním podmínkám. Dokonce vykázalo čtvrtý nejlepší inflačně očištěný výsledek za celé období od roku 2000. Hrubá přidaná hodnota zemědělské produkce vzrostla v běžných cenách meziročně o 3,7 procenta na 44,9 miliardy korun, a byla tak druhá nejvyšší v historii. Vyšší byla jen v roce 2016, kdy v běžných cenách dosáhla 45,7 miliardy korun.