Úroková sazba se zvýší o 0,25 %, potvrdil Powell. Rusko zakázalo vyplácet dividendy zahraničním investorům

Šéf Fedu Jerome Powell před americkým sněmovním výborem pro finanční služby uvedl, že již v březnu by mělo dojít ke zvýšení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů. Podle Powella by se mělo jedna o adekvátní odpověď na vysokou inflaci a utažený trh práce. Také nevyloučil razantnější zvýšení úrokové sazby na některém z dalších měnověpolitických zasedáních.

Inflace v Turecku i nadále pokračuje ve spanilé jízdě, když se v únoru vyhoupla na 54,44 %, což představuje nevyšší úroveň za dvacet let. Ceny za dopravu se meziročně zvýšily o 75,8 %. Ceny potravin pak zaznamenaly narůst o 64,5 %. Za růstem inflace také stojí dlouhodobě oslabující turecká lira.

Evropská unie se rozhodla kvůli invazi Ruska na Ukrajinu zakázat přístup do mezinárodního platebního systému SWIFT sedmi ruským bankám. Jedná se o banky: Gazprom PJSC, VTB Bank PJSC, Bank Rossiya, banka Otkritie, Novikombank, Promsvyazbank PJSC, Sovcombank PJSC a VEB.RF.  

Rusko se v tomto týdnu rozhodlo podniknout kontroverzní kroky na podporu své ekonomiky, když Vladimir Putin vydal dekret, který zakazuje odvážet z Ruska zahraniční měny v hodnotě přesahující 10.000 USD. Ruská centrální banka se rozhodla pozastavit vyplácení kuponů u státních dluhopisů denominovaných v rublech zahraničním investorům. Ruský akciovým společnostem bylo také zamezeno vyplácení dividend zahraničním akcionářům.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck informoval, že růst cen energie kvůli sankcím uvalených na Rusko zpomalí oživení německé ekonomiky po koronavirové krizi. Podle ministra již Německo pracuje na snížení závislosti na ruském plynu.  

„Důsledky sankcí a války jsou patrné a situace zůstává napjatá. Doufali jsme, že na jaře zažijeme (hospodářský) vzestup, fázi oživení. Nyní tu však máme dopady války,“ dodal Habeck.

Podle předběžné zprávy Eurostatu míra nezaměstnanosti v Evropské unii v lednu zaznamenala pokles na 6,2 % z prosincových 6,3 %. Nejnižší nezaměstnanost i nadále přetrvává v České republice (2,2 %). V eurozóně taktéž došlo ke snížení nezaměstnanosti o 0,2 procentního bodu na 6,8 %.

Chcete mít přehled o dění na světových burzách?

Vše co potřebujete vědět do dalšího týdne se dozvíte v LYNX Týdenním přehledu. Obdržíte jej každou neděli v 10:30.

Čtěte dále:

Long signál na akcie Schlumberger (SLB)

Akcie Exxon Mobil: Firma ukončuje těžbu ropy a aktivity v Rusku

Krize na Ukrajině: Do jakých akcií investovat?

Válka bude mít dopad na ceny energií, tvrdí Rusnok. Inflace v EU se vyšplhala na 5,1 %

 

 

 

 

Čtěte více

• Úroda obilí bude letos nejslabší za poslední roky, může za i úbytek orné půdy kvůli výstavbě – orné půdy je nejméně za více než 100 let. Katastrofa jako v případě ovoce se ale konat nebude
  Prvotní odhady sklizní k letošnímu 10. červnu, které dnes zveřejnil Český statistický úřad, vedou k závěru, že úroda základních obilovin bude letos poměrně slabá, alespoň na poměry posledních let. Sklidit by se totiž mělo 6,82 milionu tun obilí, zatímco v předchozích pěti letech se vždy sklízelo přes sedm milionů tun.
• Úroda obilovin bude podprůměrná
  „Česká republika bude nadále soběstačná v produkci základních obilovin. Jejich úroda však bude letos nižší o 452 164 tun oproti pětiletému průměru z let 2020 až 2024,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Úroda v ČR je letos příznivější než v uplynulých letech. Markantní zdražování potravin nehrozí, zlevní cukr a brambory
  Podle odhadu sklizně k polovině letošního září se letos sklidí 7980 tisíc tun obilovin včetně kukuřice na zrno. To je nejvyšší finální odhad sklizně obilovin od roku 2016, kdy daný údaj naposledy překročil hodnotu osmi milionů tun. Pro srovnání, v krizovém roce 2018, poznamenaném extrémně suchým a teplým počasím, činil finální odhad sklizně obilovin pouze 6861 tisíc tun.
• Úrodě kakaa se daří na Pobřeží slonoviny
  Minulý týden přišly lehké deště a mírný vítr do pěstitelské oblasti Pobřeží slonoviny a měla by se tak zvýšit kvalita a množství hlavní úrody, kakaa, to uvedli zemědělci v pondělí. Od listopadu do března se Pobřeží slonoviny nachází v období sucha, deště jsou v té době slabé.
• Úrok českých desetiletých vládních dluhopisů přeskočil úroveň dvou procent. Tuzemské vládě strmě zdražuje financování
  Úrok na českém desetiletém vládním dluhu dnes poprvé od května 2019 překonal hladinu dvou procent. Tuzemské vládě se tak zvyšují náklady financování, což představuje vzhledem k enormně rostoucímu veřejnému zadlužení ČR stále závažnější výzvu.
• Úrok – matka všetkého zla
  Výrok tureckého prezidenta, že úroky sú matkou všetkého zla, má možno svoj základ v moslimskom náboženstve. No jeho súčasné načasovanie nie je náhodné. Naopak, turecká líra oslabuje na historické minimá tempom 5% mesačne, čo zvyšuje infláciu a zhoršuje pozíciu vlády pred blížiacimi sa voľbami. Avšak kolaps domácej meny nie je výhradne problémom Turecka. Problém má celý svet.
• Úrok na českém dluhu klesá nejníže za dva roky, díky balíčku i zvládnuté energetické krizi. Rozvrat veřejných financí se z pohledu mezinárodních investorů nekoná
  Cena českých vládních dluhopisů znatelně stoupá, což znamená, že úrok na nich klesá. To je příznivá zpráva pro Fialovu vládu, která si tak na mezinárodních trzích může půjčovat levněji, zaplatí méně za obsluhu státního dluhu a tím pádem ji zbude více peněz k umoření stávajícího dluhu, případně k uskutečnění dodatečných výdajů investičního nebo sociálního rázu.
• Úrok na českých dluhopisech dnes klesl nejníže od loňského srpna. Vládě zlevňuje obsluha dluhu, rostou šance, že banky nakonec půjdou s úroky hypoték citelně dolů
  Výnos desetiletých vládních dluhopisů ČR dnes klesl nejníže od konce loňského srpna. Přechodně totiž vykazoval hodnotu 1,032 procenta, která je nejnižší nejen za celý letošní rok, ale právě také za všechny loňské dny následující po 28. srpnu.
• Úrok na dluhu vlády ČR dnes vyskočil nejvýše za celou dobu, kdy je Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Reformy Fialovy vlády tím pádem budou muset být ještě bolestivější
  Úrok na desetiletém dluhu vlády ČR dnes dopoledne překonal úroveň 2,3 procenta (viz graf níže). Stalo se tak poprvé od 28. ledna 2014, vyplývá z dat agentury Bloomberg. To znamená, že úrok je nejvyšší za celou dobu, kdy je Andrej Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Od konce ledna 2014 úrok totiž nebyl nikdy tak vysoký jako dnes. Babiš do funkce ministra financí nastoupil 29. ledna 2014.
• Úroková sazba by měla být ponechána Bank of Japan
  Dnes v noci proběhne další zasedání měnové politiky centrální banky, které uzavře nejrušnější týden měnové politiky celého roku. V zásadě Bank of Japan ponechá úrokové sazby beze změny na úrovni 0,5 % vzhledem k politické, ekonomické a sociální nejistotě, kterou země zažívá.
• Úroková sazba spotřebitelských úvěrů se v červenci po čtvrt roce klesání opět zvedla až na úroveň 6,44 %
  Průměrná výše úrokové sazby úvěrů na cokoli nabrala po čtvrt roce klesání opět směr vzhůru. Podle Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů dosáhla v červenci výše 6,44 %, a oproti předchozímu měsíci tak vzrostla o 0,77 procentních bodů.
• Úrokové sazby ČNB navzdory očekáváním dále porostou
  Poslední dny českým trhem hýbe inverze výnosové křivky úrokových swapů. Ještě v říjnu trh očekával růst úrokových sazeb ČNB téměř až na 2,5 % v horizontu dvou let. V současnosti však už nepočítá ani s jedním a naopak očekává pokles sazeb. Tento pokles se promítl i do výnosů státních dluhopisů, jejichž výnosová křivka se v posledních dnech v kratších splatnostech také invertovala. Tato inverze je způsobena řadou faktorů, které se sešly v nejhorší chvíli. Poslední statistiky inflace se liší až o několik desetin procentního bodu od prognózy ČNB, což si trh vykládá jako důvod pro přerušení dalšího zvyšování úrokových sazeb. Zároveň poslední tiskové konference guvernéra J. Rusnoka nepřekypovaly jestřábím naladěním, což opět vysílá signály trhu, že další zvyšování sazeb už nepřijde. Navíc poslední zprávy z USA a Číny naznačují, že oba tyto motory globální ekonomiky zpomalují. A aby toho nebylo málo, tohle vše se odehrává na přelomu roku, kdy je pro trh typická nízká likvidita.
• Úrokové sazby ČNB zůstávají beze změny
  Česká národní banka ponechala na dnešním zasedání úrokové sazby beze změny tak jak jsme čekali my i valná většina trhu. Klíčová dvoutýdenní reposazba setrvává na 2,0 %. Existovala malá šance na zvýšení sazeb, ale ta se nenaplnila.
• Úrokové sazby ČNB zůstávají beze změny
  ČNB podle očekávání úrokové sazby na svém březnovém zasedání nezměnila. Repo sazba po jednomyslném rozhodnutí bankovní rady zůstává na 3,75 %. Guvernér Michl na tiskové konferenci nadále zdůrazňoval proinflační rizika a závislost dalších kroků centrální banky na nově zveřejněných datech. V důsledku zvýšené globální nejistoty očekáváme, že ČNB bude pokračovat v pouze pozvolném snižování úrokových sazeb, a to tempem 25 bb za kvartál. Konkrétně na květnovém, srpnovém a listopadovém zasedání, kdy by repo sazba měla dosáhnout neutrální úrovně 3 %. Přispět by k tomu měl příznivý vývoj inflace, která podle naší prognózy zůstane bezpečně uvnitř tolerančního pásma ČNB. V důsledku pokračující jestřábí komunikace bankovní rady však hodnotíme rizika naší prognózy jako vychýlená ve směru vyšších sazeb po delší dobu.
• Úrokové sazby ČNB zůstávají beze změny
  Česká národní banka v souladu s očekáváními ponechala na dnešním zasedání úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak zůstává na 3,75 %. Šlo o široce očekávaný a finančními trhy v podstatě plně zaceněný krok, který byl předznamenám nedávnými a poměrně jasnými vyjádřeními některých členů bankovní rady. Podporu pro obezřetný přístup ke snižování úrokových sazeb a pokračující jestřábí komunikaci, které jsou již charakteristickými rysy současné bankovní rady, tentokrát poskytla i značná globální nejistota. Ta se týká především nejasných dopadů na tuzemskou ekonomiku a inflaci v souvislosti s americkými cly, vyššími výdaji evropských zemí na obranu, stejně tak i s plánovaným fiskálním impulsem pro německou ekonomiku prostřednictvím vyšších infrastrukturních investic. Rizika poslední prognózy ČNB z února jsou navíc vychýlena v proinflačním směru. Oproti očekáváním centrální banky rychleji v posledním loňském čtvrtletí rostla ekonomika i mzdy a mírně nad prognózou ČNB se letos v lednu a únoru pohybovala také inflace.
• Úrokové sazby ČNB zůstávají opět beze změny
  Česká národní banka v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak zůstává na 7 %, kam se dostala v červnu loňského roku.
• Úrokové sazby ČNB zůstávají opět beze změny
  Česká národní banka v souladu s očekáváními ponechala na dnešním zasedání bankovní rady úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak zůstává na 7 %, kam se dostala v červnu loňského roku. Svého prvního měnověpolitického jednání se dnes zúčastnili noví členové bankovní rady J. Kubíček a J. Procházka, kteří od 13. února ve vedení centrální banky nahradili M. Moru a O. Dědka.
• Úrokové sazby ČNB zůstávají po dnešním zasedání beze změny
  Česká národní banka podle očekávání na dnešním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tedy zůstává na 3,5 %, kam se dostala po posledním snížení loni v květnu. Tento výsledek byl v souladu s naší prognózou i jednohlasným analytickým konsensem. Finanční trh zaceňoval jen mírnou šanci na to, že centrální banka dnes sazby sníží.
• Úrokové sazby dál klesají. Tempo se však zvolňuje
  „Nižší úrokové sazby budou akcelerovat růst české ekonomiky v příštím roce. Pokles úroků bude motivovat firmy k navýšení investiční aktivity. Spotřebitelům zas umožní, aby zvýšili své útraty v obchodech,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Úrokové sazby dál padají
  „Přestože jsme do pandemie koronaviru vstupovali s relativně vysokými úrokovými sazbami, stačily tři zasedání bankovní rady a vše je jinak. Nízké úrokové sazby nám pomohou urychlit ekonomickou obnovu, ale sami o sobě nás nespasí. Vláda musí přijít s plánem na rekonstrukci hospodářství,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.