Dlouho se o tom šuškalo. Už na začátku roku guvernér Aleš Michl naznačil, že Česká národní banka by jednou mohla mít bitcoiny v rezervách. Nakonec se dospělo ke kompromisu, který tak nevydráždí konzervativní ekonomické hlasy – vytváří se kryptoměnové testovací portfolio, které není součástí rezerv.
V portfoliu není jen bitcoin, ale i stablecoiny a tokenizované depozitum v dolarech. To celé v přibližné hodnotě milion dolarů, což činí asi 0,0006 procenta aktiv ČNB.
Česká národní banka, která se pod Michlovou taktovkou proměnila v hodně dravého (a prozatím velmi profitabilního) investora, tím dává společnosti jasný signál – kryptoměny v čele s bitcoinem tady jsou a budou a my s nimi chceme počítat.
Česká republika, země, kde vznikla první hardwarová peněženka, bitcoinmat nebo první těžební pool (který umožňuje skupinovou těžbu bitcoinu), se tak přiblížila k naplnění populárního imaginárního obrazu takzvaného krypto Švýcarska – kdy stát vytvoří právně i daňově výhodné kryptoměnové podhoubí, které přiláká tuzemské i zahraniční investory a firmy.
ČNB totiž skutečně ukazuje, že kryptoměnám rozumí. Ve více než 50stránkové analýze na svých stránkách vysvětluje výhody bitcoinu i způsoby, jakým se dají kryptoměny ukládat.
Což souvisí i s otázkou, jak Česká národní banka bitcoiny nakoupila. Žádný z členů bankovní rady samozřejmě na své zahradě nezakopal (nejspíš) privátní klíče k testovacímu kryptoměnovému portfoliu, tak důležitá instituce jako ČNB musela hledat pohodlnější cesty.
Analýza naznačuje, že centrální banka s největší pravděpodobností využila k nákupu bitcoinu ETF fondy, přes které už nakupuje i akcie a je tedy na takové transakce právně připravená.
K oznámení nákupu dochází ve chvíli, kdy se kryptoměnový trh začíná třást a vzrůstá pravděpodobnost, že ukončuje svůj růstový cyklus. ČNB ale samozřejmě hraje dlouhou hru a krátkodobé propady ji nevyvedou z míry. Případné slevy na trzích ale nevyužije, objem testovacího portfolia je prozatím konečný.
Filip Kalčák
