Rozbřesk: Jerome Powell povede Fed i další čtyři roky

Čtěte více

• Rozbřesk: Jak zareaguje český trhy na volební překvapení?
  Výsledky českých voleb nemají tradičně na trhy výraznější dopad. Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska je Česko spojováno s menší mírou politického rizika a volby zpravidla nepřináší “revoluční” změny s nevratnými dopady na ústavu nebo klíčové instituce. I když v následujícím textu přinášíme několik argumentů, proč může být výsledek parlamentních voleb pro česká aktiva střednědobě lehce pozitivní, bezprostřední reakce trhů bude pravděpodobně nevýrazná.
• Rozbřesk: Jak zareaguje ECB na padající inflační očekávání?
  Tento týden bude mít ECB opět těžkou úlohu. S tím, jak se kotel plný globálních nejistot blíží k bodu varu, roste na centrální bankéře tlak, aby reagovali. Zatímco v USA rostou dramaticky sázky na pokles sazeb - trhy už věří trojitému snížení sazeb do roka - v eurozóně není moc na co vsadit. Zbrojní arsenál je prakticky vybraný a manévrovací prostor ECB minimální -to se ostatně ukáže i tento týden po čtvrtečním zasedání.
• Rozbřesk: Jak zatopí americké ekonomice hurikán Irma?
  Přírodní katastrofy jako hurikán Harvey a Irma se nestávají každý den. Jejich celkové náklady je pravděpodobně pasují ...
• Rozbřesk: Jak zatopí americké ekonomice hurikán Irma?
  Přírodní katastrofy jako hurikán Harvey a Irma se nestávají každý den. Jejich celkové náklady je pravděpodobně pasují na druhou největší přírodní katastrofu v USA za posledních 75 let. Jak se projeví na americké ekonomice a na trzích?
• Rozbřesk: Jednání G20 (spolu)rozhodnou o měnové politice ECB
  V tomto týdnu dostane ECB další důležité díly do skládačky, která by měla rozhodnout o nastavení měnové politiky v nejbližších měsících. Kromě další várky podnikatelských nálad a červnové inflace to bude zejména výsledek zasedání G20. Maria Draghiho totiž netrápí pouze slabá čísla z eurozóny: kvůli průmyslové recesi v Německu a klopýtání Itálie počítáme v druhém kvartále s nulovým růstem (mezikvartálně). O poznání větším bolehlavem jsou příčiny špatných hospodářských výsledků a padajících inflačních očekávání. Ty ECB správně spojuje s posledním rozjezdem obchodního válčení mezi USA a Čínou. To je skutečný startér prohlubujících se potíží německého průmyslu a Mario Draghi dokonce důležitost v pátek startujícího setkání G20 vyzdvihl ve svém vystoupení v Sintře.
• Rozbřesk: Jednání o brexitu se natahují, americký Senát otevřel cestu k redukci daní
  Šéf americké investiční banky Goldman Sachs včera na Twitteru naznačil, že se pravděpodobně brzy bude stěhovat do Frankfurtu. A nebude asi sám. Bankovním domům začíná s pomalým posunem v jednáních o brexitu docházet trpělivost a řada z nich si s přípravami na eventuální “stěhování” nemůže dovolit vyčkávat.
• Rozbřesk: Jedna pozitivní a jedna méně dobrá zpráva z ekonomiky
  Včera jsme měli možnost seznámit se snad s posledními čísly české ekonomiky za druhý kvartál a také s výsledky státního rozpočtu za prvních devět měsíců roku. Začněme tedy spíše tím pozitivním, tedy zpřesněním odhadu ekonomického růstu. Statistický úřad jej fakticky vylepšil o jednu desetinu, a tak česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla dokonce o 2,8 %. Ve srovnání s vývojem v západní Evropě a především pak v Německu jde o výrazný kontrast, nicméně rozhodně ne jediný. Tentokrát však už jdou čísla více do hloubky, a tak jsme měli možnost seznámit se třeba s mírou ziskovosti či investic ve firmách, nebo s růstem příjmů tuzemských domácností. V případě profitability asi nikoho nepřekvapí, že míra ziskovosti se postupně snižuje z rekordních 52 % dosahovaných ještě v roce 2016 na aktuálních 46 % (v poměru k přidané hodnotě). Hlavním důvodem jsou i tentokrát náklady práce, které svižně rostou v důsledku přetrvávajícího napětí na trhu práce.
• Rozbřesk: Je euro odsouzeno k trvalému strádání?
  Kurz eura živoří. Pro zhodnocení dlouhodobé podhodnocenosti či nadhodnocenosti kurzu existují různé metriky - nám pro demonstraci bídy eura postačí ty dvě nejprimitivnější a nejjednodušší. Tou první je odchylka od parity kupní síly, kde podle statistik OECD vykazuje společná evropská měna vůči dolaru podhodnocení 22 %. Dodejme, že v případě tzv. Bic Mac indexu mezi sebou jednoduše podělíme cenu identického hamburgeru v USA a v eurozóně registrujeme podhodnocení eura ve výši 14 %. Vezmeme-li si k ruce druhou jednoduchou metriku, a to dlouhodobý průměr spočítaný od vzniku eurozóny, tak ten pro kurz eurodolaru vychází 1,21.
• Rozbřesk: Je Německo definitivně venku z recese? Tento týden se ukáže
  Německá ekonomika v uplynulém kvartále jen těsně unikla technické recesi. Podle čísel zveřejněných v uplynulém týdnu vykřesala růst o 0,1 % (mezikvartálně). Zda je však z nejhoršího venku, má tento týden potvrdit listopadová průmyslová nálada.
• Rozbřesk: Je německý záchranný balík skutečně chytrý? Dolar je nervózní z Fedu
  Německo v evropských tabulkách srovnávajících výši pomoci jednoznačně vyčnívá. Celkový objem oznámené pomoci blíží 50 % HDP. Většina doposud oznámených opatření však byla šita na míru první fázi krize, kde jde o to zabránit v “zamrzlé ekonomice” vlně insolvencí a propouštění. I proto se jednalo zejména o garantované půjčky a odklady splátek daní, a co se týká přímé finanční pomoci, mířila do ekonomiky zatím zejména skrze kurzerbeit - odrazující od okamžitého propouštění, které jsme viděli například v USA.
• Rozbřesk: Jestřábí citlivostní analýzu ČNB nechává koruna bez povšimnutí…
  Česká národní banka na pátečním setkání s analytiky úplně nezvládla opravit lehce “holubičí” vyznění čtvrtečního zasedání a nové prognózy. Trhy zdá se hlavní pozornost věnují i nadále tomu, že nová prognóza počítá s dalším růstem sazeb až v druhé polovině příštího roku. Proto spadly dolů sázky na růst sazeb (FRA) a koruna se dostala do defenzivy a obchoduje se nadále poblíž 25,70 EUR/CZK.
• Rozbřesk: Jestřábí hlasy z ČNB sílí a české ministerstvo financí počítá už jen s přebytkovými rozpočty
  Po ČNB přišlo se svojí novou prognózou vývoje české ekonomiky i Ministerstvo financí ČR, které stejně jako centrální banka předpokládá, že po letošním silném růstu se už v příštím roce dostaví docela solidní korekce. Pomalejší tempo by měla zařídit spotřeba domácností, investice, ale i zahraniční obchod, který doposud až překvapivě silně ekonomiku poháněl nahoru. Celkově by si ekonomika měla připsat v příštím roce 3,3 % (podle ČNB 3,4 %), s čímž lze v podstatě souhlasit.
• Rozbřesk: Jestřábí prognóza Fedu avizuje zvýšení sazeb v roce 2023, na kosmetické došlo už teď
  Fed sice včera v hlavních parametrech svou měnovou politiku nezměnil, ale jeho rétorika prošla kvantitativní změnou, a to zjevně v jestřábím směru. Navíc kromě toho, že američtí centrální bankéři prognózují, že se oficiální úrokové sazby odlepí od nuly v roce 2023, tak k jednomu kosmetickému zvýšení úroků došlo dokonce již na tomto zasedání. Fed z 10 na 15 bazických bodů zvýšil sazbu, za kterou u něj komerční banky ukládají svoje přebytečné rezervy. Na druhou stranu dodejme, že tempo expanze bilance Fedu zůstalo nedotčeno a centrální banka bude i nadále nakupovat dluhopisy za 120 mld. USD měsíčně.
• Rozbřesk: Jestřábí výroky Marka Mory zvyšují pravděpodobnost prudšího růstu sazeb a hrají do not koruně
  Další jestřábí komentáře z ČNB jsou vodou na mlýn koruně, která se snaží dostat pod 25,30 EUR/CZK. Včera jinak opatrnější viceguvernér Marek Mora začal otevřeně hovořit o možné debatě nad 50bps růstem sazeb na zářijovém zasedání.
• Rozbřesk: Jestřábi z ČNB čekají na svou příležitost v listopadu
  I ve stínu německé recese se české ekonomice daří růst, přetrvávají inflační tlaky a bankovní rada ČNB řeší, co se sazbami. Už před dnešním zasedáním bylo zřejmé, že debata se bude točit okolo otázky, zda sazby ponechat či zvýšit, nicméně dva hlasy pro jejich navýšení a docela jestřábí komentář guvernéra na tiskové konferenci jsou přece jen trochu překvapením. Nelze opomenout ani kontrast mezi tóny linoucími se z centrální banky v Praze a ve Frankfurtu. Ale popořadě.
• Rozbřesk: Jestřábi z ČNB v akci
  Neuplynuly ani celé dva měsíce a ČNB radikálně změnila svůj postoj a zvýšila své úrokové sazby. Zatímco při minulém zasedání centrální bankéři hovořili o růstu sazeb na přelomu roku, slábnoucí koruna spolu s přehřívajícím se pracovním a realitním trhem je přesvědčily zasáhnout výrazně dříve. Hlavní úroková sazba ČNB se tak po včerejšku dostala na úroveň 1 %, kde byla naposledy v roce 2009. Diskontní sazbu, za kterou si banky ukládají volnou likviditu na jeden den, ponechala na 0,05 %, lombardní zvedla na 2 %. Vrací se tedy k rozpětí, kdy se tyto mezní sazby pohybují jeden procentní bod od dvoutýdenního repa.
• Rozbřesk: Jsou české inflační tlaky za vrcholem?
  Květen přinesl další pokles nezaměstnanosti a nárůst inflace. Na první pohled tak domácí ekonomika dál vře a do jisté míry volá po vyšších úrokových sazbách. Pod povrchem se ale leccos mění.
• Rozbřesk: Jsou skutečně poslední ztráty dolaru tak “záhadné”?
  Americký dolar v posledních několika měsících systematicky ignoruje dobrá čísla z domácí ekonomiky a nárůst amerických výnosů. Viditelně rostou domácí inflační tlaky, a proto americký dvouletý výnos doputoval v posledních týdnech až do blízkosti 2,50 %. Rozdíl mezi americkým a eurovým dvouletým výnosem vzrostl za poslední tři měsíce o více než jeden procentní bod a je poblíž historických maxim (přes 2,5 procentního bodu). Podle učebnicových teorií nekryté úrokové parity by takový vývoj měl být pro dolar pravým požehnáním. To zatím rozhodně není. Dolar na frontě s eurem ztratil za poslední tři měsíce více než 8 % a jako by mu nebylo pomoci…
• Rozbřesk: Jsou zisky koruny udržitelné a co může nastartovat korekci?
  Denní přírůstky nakažených opět rostou a nejistota spojená s dalším vývojem pandemie zůstává vysoká. To ovšem nebránilo české měně smazat většinu pandemických ztrát a podívat se na nejsilnější úrovně od počátku března. Dávají však zisky koruny smysl a jsou znovu dobyté pozice udržitelné?
• Rozbřesk: Kam až ČNB může dojít se sazbami?
  Česká národní banka se v posledních vystoupeních (guvernér Jiří Rusnok, Tomáš Holub) jednoznačně ohradila vůči politickému tlaku z ministerstva financí. A to je dobře. Jakýkoliv tlak na centrální banku, který sleduje vlastní zájmy a ne zákonné cíle ČNB (a to nejen ze strany státu), je z principu nebezpečný. ČNB má totiž v ruce příliš mocné nástroje, a i proto má zákonem jasně vymezeno, k jakým cílům je má výlučně použít – k zajištění cenové a finanční stability. Pokud centrální banka pracuje na objednávku vlády (nebo někoho jiného), má měna a s ní celý finanční systém problém. Výsledek můžeme vidět v mírnějším vydání v Maďarsku a v extrémnějším dál na východ v Turecku. Tam centrální bankéři poctivě plní přání prezidenta Erdogana a inflace se pohybuje v průměru mezi 15–20 procenty.