Rozbřesk: Jsou zisky koruny udržitelné a co může nastartovat korekci?

Čtěte více

• Rozbřesk: Jerome Powell povede Fed i další čtyři roky
  Americký prezident Biden nepřekvapil a navrhl, aby Fed řídil i další čtyři jeho současný šéf Jerome Powell. Toho sice ještě musí potvrdit do funkce senát, ale to se zdá být formalitou, neboť konsensuální právník v čele Fedu má mezi zákonodárci silnou podporu napříč politickým spektrem. To naopak o sobě nemůže říct druhá re-nominovaná Leal Brainardová, kterou by prezident Biden rovněž rád viděl ve vedení Fedu další čtyři roky.
• Rozbřesk: Jestřábí citlivostní analýzu ČNB nechává koruna bez povšimnutí…
  Česká národní banka na pátečním setkání s analytiky úplně nezvládla opravit lehce “holubičí” vyznění čtvrtečního zasedání a nové prognózy. Trhy zdá se hlavní pozornost věnují i nadále tomu, že nová prognóza počítá s dalším růstem sazeb až v druhé polovině příštího roku. Proto spadly dolů sázky na růst sazeb (FRA) a koruna se dostala do defenzivy a obchoduje se nadále poblíž 25,70 EUR/CZK.
• Rozbřesk: Jestřábí hlasy z ČNB sílí a české ministerstvo financí počítá už jen s přebytkovými rozpočty
  Po ČNB přišlo se svojí novou prognózou vývoje české ekonomiky i Ministerstvo financí ČR, které stejně jako centrální banka předpokládá, že po letošním silném růstu se už v příštím roce dostaví docela solidní korekce. Pomalejší tempo by měla zařídit spotřeba domácností, investice, ale i zahraniční obchod, který doposud až překvapivě silně ekonomiku poháněl nahoru. Celkově by si ekonomika měla připsat v příštím roce 3,3 % (podle ČNB 3,4 %), s čímž lze v podstatě souhlasit.
• Rozbřesk: Jestřábí ozvěny z Jackson Hole. Eurodolar vyhlíží slova Powella, koruna přikována k 24,65 za euro
  Druhým dnem dnes pokračuje setkání centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole. Dosavadní vystoupení představitelů Fedu se nesla v relativně jestřábím duchu, přičemž důraz byl kladen na potřebu dále zvyšovat úrokové sazby tak, aby byly účinky měnové politiky dostatečně restriktivní ve vztahu k silným inflačním tlakům. Dnes odpoledne (16:00) přijde na řadu trhy ostře sledované vystoupení šéfa Fedu Jeroma Powella.
• Rozbřesk: Jestřábí prognóza Fedu avizuje zvýšení sazeb v roce 2023, na kosmetické došlo už teď
  Fed sice včera v hlavních parametrech svou měnovou politiku nezměnil, ale jeho rétorika prošla kvantitativní změnou, a to zjevně v jestřábím směru. Navíc kromě toho, že američtí centrální bankéři prognózují, že se oficiální úrokové sazby odlepí od nuly v roce 2023, tak k jednomu kosmetickému zvýšení úroků došlo dokonce již na tomto zasedání. Fed z 10 na 15 bazických bodů zvýšil sazbu, za kterou u něj komerční banky ukládají svoje přebytečné rezervy. Na druhou stranu dodejme, že tempo expanze bilance Fedu zůstalo nedotčeno a centrální banka bude i nadále nakupovat dluhopisy za 120 mld. USD měsíčně.
• Rozbřesk: Jestřábí výroky Marka Mory zvyšují pravděpodobnost prudšího růstu sazeb a hrají do not koruně
  Další jestřábí komentáře z ČNB jsou vodou na mlýn koruně, která se snaží dostat pod 25,30 EUR/CZK. Včera jinak opatrnější viceguvernér Marek Mora začal otevřeně hovořit o možné debatě nad 50bps růstem sazeb na zářijovém zasedání.
• Rozbřesk: Jestřábi z ČNB čekají na svou příležitost v listopadu
  I ve stínu německé recese se české ekonomice daří růst, přetrvávají inflační tlaky a bankovní rada ČNB řeší, co se sazbami. Už před dnešním zasedáním bylo zřejmé, že debata se bude točit okolo otázky, zda sazby ponechat či zvýšit, nicméně dva hlasy pro jejich navýšení a docela jestřábí komentář guvernéra na tiskové konferenci jsou přece jen trochu překvapením. Nelze opomenout ani kontrast mezi tóny linoucími se z centrální banky v Praze a ve Frankfurtu. Ale popořadě.
• Rozbřesk: Jestřábi z ČNB v akci
  Neuplynuly ani celé dva měsíce a ČNB radikálně změnila svůj postoj a zvýšila své úrokové sazby. Zatímco při minulém zasedání centrální bankéři hovořili o růstu sazeb na přelomu roku, slábnoucí koruna spolu s přehřívajícím se pracovním a realitním trhem je přesvědčily zasáhnout výrazně dříve. Hlavní úroková sazba ČNB se tak po včerejšku dostala na úroveň 1 %, kde byla naposledy v roce 2009. Diskontní sazbu, za kterou si banky ukládají volnou likviditu na jeden den, ponechala na 0,05 %, lombardní zvedla na 2 %. Vrací se tedy k rozpětí, kdy se tyto mezní sazby pohybují jeden procentní bod od dvoutýdenního repa.
• Rozbřesk: Jsou české inflační tlaky za vrcholem?
  Květen přinesl další pokles nezaměstnanosti a nárůst inflace. Na první pohled tak domácí ekonomika dál vře a do jisté míry volá po vyšších úrokových sazbách. Pod povrchem se ale leccos mění.
• Rozbřesk: Jsou skutečně poslední ztráty dolaru tak “záhadné”?
  Americký dolar v posledních několika měsících systematicky ignoruje dobrá čísla z domácí ekonomiky a nárůst amerických výnosů. Viditelně rostou domácí inflační tlaky, a proto americký dvouletý výnos doputoval v posledních týdnech až do blízkosti 2,50 %. Rozdíl mezi americkým a eurovým dvouletým výnosem vzrostl za poslední tři měsíce o více než jeden procentní bod a je poblíž historických maxim (přes 2,5 procentního bodu). Podle učebnicových teorií nekryté úrokové parity by takový vývoj měl být pro dolar pravým požehnáním. To zatím rozhodně není. Dolar na frontě s eurem ztratil za poslední tři měsíce více než 8 % a jako by mu nebylo pomoci…
• Rozbřesk: Kam až ČNB může dojít se sazbami?
  Česká národní banka se v posledních vystoupeních (guvernér Jiří Rusnok, Tomáš Holub) jednoznačně ohradila vůči politickému tlaku z ministerstva financí. A to je dobře. Jakýkoliv tlak na centrální banku, který sleduje vlastní zájmy a ne zákonné cíle ČNB (a to nejen ze strany státu), je z principu nebezpečný. ČNB má totiž v ruce příliš mocné nástroje, a i proto má zákonem jasně vymezeno, k jakým cílům je má výlučně použít – k zajištění cenové a finanční stability. Pokud centrální banka pracuje na objednávku vlády (nebo někoho jiného), má měna a s ní celý finanční systém problém. Výsledek můžeme vidět v mírnějším vydání v Maďarsku a v extrémnějším dál na východ v Turecku. Tam centrální bankéři poctivě plní přání prezidenta Erdogana a inflace se pohybuje v průměru mezi 15–20 procenty.
• Rozbřesk: Katalánské napětí na trzích polevuje. Proč ale?
  Situace v Katalánsku má ke klidu daleko. Není jasné, kdy a jak Katalánci eventuálně vyhlásí nezávislost ani jak na to zareaguje Madrid. I přesto však napětí na trzích včera polevilo. Španělské akcie po třech dnech poklesu prudce vzrostly (2,5%) a výnos desetiletého španělského dluhopisu poklesl o více než 8 bazických bodů. Proč?
• Rozbřesk: Kdo dosáhne na úvěr na bydlení? Názor ČNB teď bude právně závazný
  ČNB tento týden dostala od Poslanecké sněmovny zelenou k tomu, aby mohla nově stanovovat podmínky, ze kterých domácnosti dosáhnou na úvěry na bydlení. Do této chvíle mohla dávat bankám pouze doporučení, nově však budou jí nastavené mantinely právně závazné.
• Rozbřesk: Kdo může za výprodej akcií a ropa u 80 dolarů
  Americký akciový výprodej pokračuje. Index S&P 500 ztratil další více než 2 %. Celkově tak padá již šestým dnem v řadě a v souhrnu odmazal skoro 7 % - to je zatím nejhorší propad akcií za dobu prezidentování Donalda Trumpa. Americký prezident se i proto nechal slyšet, že na vině je americký Fed, který zvyšuje příliš zbrkle úrokové sazby. To je ale nepochopení situace.
• Rozbřesk: Kdo si v Evropě vede nejlépe a kdo nejhůře? Česko uprostřed pelotonu
  České HDP kleslo už za první kvartál poměrně výrazně (o 3,6% mezikvartálně). To je sice méně než v nejvíce postižených lokalitách na jihu Evropy - HDP v Itálii pokleslo o 4,7%, ve Španělsku o 5,2% a ve Francii dokonce o 5,8%. Na druhou stranu v Česku je situace viditelně horší než v sousedním Německu, kde HDP pokleslo “pouze” o 2,2%. Čím to je?
• Rozbřesk: Kdy Česko hospodářsky překoná Itálii?
  Ekonomika Evropské unie zažívá dobré časy, nad všemi zeměmi ale nesvítí slunce stejně jasně. Nemocným článkem Evropy je stále Itálie, která sice zrychlila tempo růstu, ale rychlé tempo v případě Itálie znamená maximálně 1,5 %. Jiné regiony bohatnou o poznání rychleji. To včera připomněl Mezinárodní měnový fond - podle nových čísel Španělé v roce 2017 poprvé od vstupu Unie zaznamenali vyšší výkon než Itálie. Přesně řečeno v roce 2017 HDP na obyvatele v paritě kupní síly (očištěno o cenové rozdíly) ve Španělsku poprvé od vstupu do EU bylo vyšší než v Itálii.
• Rozbřesk: Kdy se smaže rozdíl mezi německými a americkými výnosy?
  Americkým centrálním bankéřům se příliš nechce do komentování svých dalších kroků. Janet Yellenová se včera na vystoupení ve Washingtonu jakýmkoliv zmínkám o měnové politice vyhnula. Její kolega John Williams ze sanfranciského Fedu sice připustil čtyři růsty sazeb v tomto roce, jeho postoje jsou ale dobře známé a zdá se, že je zatím nesdílí rozhodující trojice Yellenová, Fischer, Brainardová.
• Rozbřesk: Když sleva na zmrzlinu nemusí být nejlepší nápad
  Posledních pár let nebylo nic moc. Ne, že by nebylo v létě teplo, ale lidé zůstávali doma. Peníze jim tak zbyly a chuť na zmrzlinu rostla.
• Rozbřesk: Klesající přebytek obchodu a dividendy zhoršují výsledky běžného účtu ČR
  Vnější bilance ČR reprezentovaná běžným účtem platební bilance se letos postupně zhoršuje. Po loňském rekordním přebytku odpovídajícím 3,6 % HDP, který sluší exportně orientované zemi, se vnější kladné saldo stále snižuje a za prvních devět měsíců se už smrsklo na zhruba šestinu loňské úrovně (31 mld. korun). Hlavním důvodem je především nižší přebytek obchodní bilance. Při pohledu na výsledky zahraničního obchodu je vidět extrémní zvýšení cen surovin, které automaticky posunují hodnotu dovozu nahoru. Jen v případě ropy a plynu jde o skok o téměř 45 mld. korun ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
• Rozbřesk: Klíčové posty obsazeny: co přinese Lagardeová do vedení ECB?
  “Všechno musí být jednou poprvé“, odpověděla Angela Merkelová na otázku, zda nebude nové šéfce ECB Christine Lagardeové na obtíž absence jakýchkoliv zkušeností s měnovou politikou. A podobně pozitivně přijmou pravděpodobně její jmenování i trhy.