Rozbřesk: Jsou české inflační tlaky za vrcholem?

Čtěte více

• Rozbřesk: Jak zatopí americké ekonomice hurikán Irma?
  Přírodní katastrofy jako hurikán Harvey a Irma se nestávají každý den. Jejich celkové náklady je pravděpodobně pasují ...
• Rozbřesk: Jednání G20 (spolu)rozhodnou o měnové politice ECB
  V tomto týdnu dostane ECB další důležité díly do skládačky, která by měla rozhodnout o nastavení měnové politiky v nejbližších měsících. Kromě další várky podnikatelských nálad a červnové inflace to bude zejména výsledek zasedání G20. Maria Draghiho totiž netrápí pouze slabá čísla z eurozóny: kvůli průmyslové recesi v Německu a klopýtání Itálie počítáme v druhém kvartále s nulovým růstem (mezikvartálně). O poznání větším bolehlavem jsou příčiny špatných hospodářských výsledků a padajících inflačních očekávání. Ty ECB správně spojuje s posledním rozjezdem obchodního válčení mezi USA a Čínou. To je skutečný startér prohlubujících se potíží německého průmyslu a Mario Draghi dokonce důležitost v pátek startujícího setkání G20 vyzdvihl ve svém vystoupení v Sintře.
• Rozbřesk: Jednání o brexitu se natahují, americký Senát otevřel cestu k redukci daní
  Šéf americké investiční banky Goldman Sachs včera na Twitteru naznačil, že se pravděpodobně brzy bude stěhovat do Frankfurtu. A nebude asi sám. Bankovním domům začíná s pomalým posunem v jednáních o brexitu docházet trpělivost a řada z nich si s přípravami na eventuální “stěhování” nemůže dovolit vyčkávat.
• Rozbřesk: Jedna pozitivní a jedna méně dobrá zpráva z ekonomiky
  Včera jsme měli možnost seznámit se snad s posledními čísly české ekonomiky za druhý kvartál a také s výsledky státního rozpočtu za prvních devět měsíců roku. Začněme tedy spíše tím pozitivním, tedy zpřesněním odhadu ekonomického růstu. Statistický úřad jej fakticky vylepšil o jednu desetinu, a tak česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla dokonce o 2,8 %. Ve srovnání s vývojem v západní Evropě a především pak v Německu jde o výrazný kontrast, nicméně rozhodně ne jediný. Tentokrát však už jdou čísla více do hloubky, a tak jsme měli možnost seznámit se třeba s mírou ziskovosti či investic ve firmách, nebo s růstem příjmů tuzemských domácností. V případě profitability asi nikoho nepřekvapí, že míra ziskovosti se postupně snižuje z rekordních 52 % dosahovaných ještě v roce 2016 na aktuálních 46 % (v poměru k přidané hodnotě). Hlavním důvodem jsou i tentokrát náklady práce, které svižně rostou v důsledku přetrvávajícího napětí na trhu práce.
• Rozbřesk: Je euro odsouzeno k trvalému strádání?
  Kurz eura živoří. Pro zhodnocení dlouhodobé podhodnocenosti či nadhodnocenosti kurzu existují různé metriky - nám pro demonstraci bídy eura postačí ty dvě nejprimitivnější a nejjednodušší. Tou první je odchylka od parity kupní síly, kde podle statistik OECD vykazuje společná evropská měna vůči dolaru podhodnocení 22 %. Dodejme, že v případě tzv. Bic Mac indexu mezi sebou jednoduše podělíme cenu identického hamburgeru v USA a v eurozóně registrujeme podhodnocení eura ve výši 14 %. Vezmeme-li si k ruce druhou jednoduchou metriku, a to dlouhodobý průměr spočítaný od vzniku eurozóny, tak ten pro kurz eurodolaru vychází 1,21.
• Rozbřesk: Je Německo definitivně venku z recese? Tento týden se ukáže
  Německá ekonomika v uplynulém kvartále jen těsně unikla technické recesi. Podle čísel zveřejněných v uplynulém týdnu vykřesala růst o 0,1 % (mezikvartálně). Zda je však z nejhoršího venku, má tento týden potvrdit listopadová průmyslová nálada.
• Rozbřesk: Jestřábí citlivostní analýzu ČNB nechává koruna bez povšimnutí…
  Česká národní banka na pátečním setkání s analytiky úplně nezvládla opravit lehce “holubičí” vyznění čtvrtečního zasedání a nové prognózy. Trhy zdá se hlavní pozornost věnují i nadále tomu, že nová prognóza počítá s dalším růstem sazeb až v druhé polovině příštího roku. Proto spadly dolů sázky na růst sazeb (FRA) a koruna se dostala do defenzivy a obchoduje se nadále poblíž 25,70 EUR/CZK.
• Rozbřesk: Jestřábí hlasy z ČNB sílí a české ministerstvo financí počítá už jen s přebytkovými rozpočty
  Po ČNB přišlo se svojí novou prognózou vývoje české ekonomiky i Ministerstvo financí ČR, které stejně jako centrální banka předpokládá, že po letošním silném růstu se už v příštím roce dostaví docela solidní korekce. Pomalejší tempo by měla zařídit spotřeba domácností, investice, ale i zahraniční obchod, který doposud až překvapivě silně ekonomiku poháněl nahoru. Celkově by si ekonomika měla připsat v příštím roce 3,3 % (podle ČNB 3,4 %), s čímž lze v podstatě souhlasit.
• Rozbřesk: Jestřábi z ČNB čekají na svou příležitost v listopadu
  I ve stínu německé recese se české ekonomice daří růst, přetrvávají inflační tlaky a bankovní rada ČNB řeší, co se sazbami. Už před dnešním zasedáním bylo zřejmé, že debata se bude točit okolo otázky, zda sazby ponechat či zvýšit, nicméně dva hlasy pro jejich navýšení a docela jestřábí komentář guvernéra na tiskové konferenci jsou přece jen trochu překvapením. Nelze opomenout ani kontrast mezi tóny linoucími se z centrální banky v Praze a ve Frankfurtu. Ale popořadě.
• Rozbřesk: Jestřábi z ČNB v akci
  Neuplynuly ani celé dva měsíce a ČNB radikálně změnila svůj postoj a zvýšila své úrokové sazby. Zatímco při minulém zasedání centrální bankéři hovořili o růstu sazeb na přelomu roku, slábnoucí koruna spolu s přehřívajícím se pracovním a realitním trhem je přesvědčily zasáhnout výrazně dříve. Hlavní úroková sazba ČNB se tak po včerejšku dostala na úroveň 1 %, kde byla naposledy v roce 2009. Diskontní sazbu, za kterou si banky ukládají volnou likviditu na jeden den, ponechala na 0,05 %, lombardní zvedla na 2 %. Vrací se tedy k rozpětí, kdy se tyto mezní sazby pohybují jeden procentní bod od dvoutýdenního repa.
• Rozbřesk: Jsou skutečně poslední ztráty dolaru tak “záhadné”?
  Americký dolar v posledních několika měsících systematicky ignoruje dobrá čísla z domácí ekonomiky a nárůst amerických výnosů. Viditelně rostou domácí inflační tlaky, a proto americký dvouletý výnos doputoval v posledních týdnech až do blízkosti 2,50 %. Rozdíl mezi americkým a eurovým dvouletým výnosem vzrostl za poslední tři měsíce o více než jeden procentní bod a je poblíž historických maxim (přes 2,5 procentního bodu). Podle učebnicových teorií nekryté úrokové parity by takový vývoj měl být pro dolar pravým požehnáním. To zatím rozhodně není. Dolar na frontě s eurem ztratil za poslední tři měsíce více než 8 % a jako by mu nebylo pomoci…
• Rozbřesk: Katalánské napětí na trzích polevuje. Proč ale?
  Situace v Katalánsku má ke klidu daleko. Není jasné, kdy a jak Katalánci eventuálně vyhlásí nezávislost ani jak na to zareaguje Madrid. I přesto však napětí na trzích včera polevilo. Španělské akcie po třech dnech poklesu prudce vzrostly (2,5%) a výnos desetiletého španělského dluhopisu poklesl o více než 8 bazických bodů. Proč?
• Rozbřesk: Kdo může za výprodej akcií a ropa u 80 dolarů
  Americký akciový výprodej pokračuje. Index S&P 500 ztratil další více než 2 %. Celkově tak padá již šestým dnem v řadě a v souhrnu odmazal skoro 7 % - to je zatím nejhorší propad akcií za dobu prezidentování Donalda Trumpa. Americký prezident se i proto nechal slyšet, že na vině je americký Fed, který zvyšuje příliš zbrkle úrokové sazby. To je ale nepochopení situace.
• Rozbřesk: Kdy Česko hospodářsky překoná Itálii?
  Ekonomika Evropské unie zažívá dobré časy, nad všemi zeměmi ale nesvítí slunce stejně jasně. Nemocným článkem Evropy je stále Itálie, která sice zrychlila tempo růstu, ale rychlé tempo v případě Itálie znamená maximálně 1,5 %. Jiné regiony bohatnou o poznání rychleji. To včera připomněl Mezinárodní měnový fond - podle nových čísel Španělé v roce 2017 poprvé od vstupu Unie zaznamenali vyšší výkon než Itálie. Přesně řečeno v roce 2017 HDP na obyvatele v paritě kupní síly (očištěno o cenové rozdíly) ve Španělsku poprvé od vstupu do EU bylo vyšší než v Itálii.
• Rozbřesk: Kdy se smaže rozdíl mezi německými a americkými výnosy?
  Americkým centrálním bankéřům se příliš nechce do komentování svých dalších kroků. Janet Yellenová se včera na vystoupení ve Washingtonu jakýmkoliv zmínkám o měnové politice vyhnula. Její kolega John Williams ze sanfranciského Fedu sice připustil čtyři růsty sazeb v tomto roce, jeho postoje jsou ale dobře známé a zdá se, že je zatím nesdílí rozhodující trojice Yellenová, Fischer, Brainardová.
• Rozbřesk: Klíčové posty obsazeny: co přinese Lagardeová do vedení ECB?
  “Všechno musí být jednou poprvé“, odpověděla Angela Merkelová na otázku, zda nebude nové šéfce ECB Christine Lagardeové na obtíž absence jakýchkoliv zkušeností s měnovou politikou. A podobně pozitivně přijmou pravděpodobně její jmenování i trhy.
• Rozbřesk: Klíčový summit o brexitu začíná
  Obchodní nejistota měřená nový indexem z dílny Mezinárodního měnového fondu je na historických maximech. Je pravda, že časová řada je relativně krátká (od počátku devadesátých let). Hlavní zpráva je ovšem jasná, oproti posledním třiceti letům, kdy globalizace vládla světu a dveře obchodu se otevíraly, se situace v posledních dvou letech s brexitem a s eskalací obchodních válek diametrálně proměnila.
• Rozbřesk: Kola obchodní války se roztáčí. Jak to všechno skončí?
  Na poli obchodních válek stále přituhuje. Šestého července USA uvalily 25% clo na výrobky v hodnotě 34 miliard dolarů dovážených z Číny. Ta reagovala stejnou mincí, přičemž se k ní připojilo i Rusko. Ačkoliv je objem postiženého zahraničního obchodu prozatím malý, ve hře může být daleko více. I proto již dnes analytici řeší mikroekonomické dopady cel na jednotlivá odvětví, resp. na konkrétní firmy, ale také se preventivně ptají, jak obchodní válka postihne celé ekonomiky.
• Rozbřesk: Komodity v minulém roce nepřesvědčily, co rok 2018?
  Komoditní trh se v roce 2017 rozhodně nenudil, ovšem i přes mocný finiš ve druhé části roku investory příliš nepotěšil. Komoditní index agentury Bloomberg, který mapuje vývoj cen koše 22 hlavních komodit, vynesl bídné 2 %. Jiné komoditní indexy vykazují sice zisky vyšší, ale stále nikterak přesvědčivé. Komodity tak přenechávají záři reflektorů jiným aktivům, především akciím, které zažily snový rok – například akciový index S&P 500 vynesl 20 %. Na stranu druhou, celková výkonnost komoditních indexů říká jen pramálo o tom, jak si vedly jednotlivé skupiny komodit.
• Rozbřesk: Končí doba snižování státních dluhů
  ČR byla i v roce 2018 jednou z nejméně zadlužených zemí EU. Sice ještě nejsou k dispozici výsledky hospodaření celých veřejných financí, nicméně vývoj státního rozpočtu a především pak státního dluhu už o lecčems napověděl. Od roku 2013, kdy bylo zadlužení státu doposud historicky nejvyšší, tak s přestávkami docházelo k poklesu dluhu až na aktuálních 1,6 bilionu korun. V poměru k HDP jde o pokles o zhruba 11 procentních bodů až na přibližně 30 % HDP, kde byl dluh naposledy v roce 2009, kdy ekonomika zažila prudký propad. Z pohledu vlastního zadlužení tak ČR vstupuje do fáze očekávaného zpomalení hospodářského růstu s malým zadlužením a to větší kredibilitou a tudíž i flexibilitou.