Rozbřesk: Jedna pozitivní a jedna méně dobrá zpráva z ekonomiky

Čtěte více

• Rozbřesk: Jak vypadá aktuální nabídka volných míst na úřadech práce?
  S blížícím se koncem intervenčního režimu ČNB se pozornost opět stočila k trhu práce. Vývoj průměrné mzdy totiž v posledním kvartále loňského roku vcelku významně zaostal za poslední prognózou banky. A ačkoliv růst mediánové mzdy, který byl významně rychlejší (6 %), je z pohledu většiny obyvatel relevantnější, tak právě nejistotu ohledně tempa růstu mezd zmiňuje ČNB jako jedno z negativních rizik pro vývoj inflace na horizontu prognózy (za rok až rok a půl).
• Rozbřesk: Jak vysoko má být dlouhý konec české křivky?
  Pokles delších výnosů na vyspělých trzích v posledních dvou týdnech dolehl i na Česko. Největší nejistota nepanuje ani tak kolem pohybu krátkých sazeb (stanovovaných centrální bankou) v nejbližších kvartálech. Velkou neznámou je spíše terminální (konečná) rovnovážná sazba, ke které budou centrální banky směřovat sazby po odeznění dnešní inflační vlny. Právě různé názory na konečné sazby jsou tím, co výrazně odlišuje i pohled investorů na to, kde by se dnes měly pohybovat desetileté tržní úrokové sazby. A toto dilema je svým způsobem stejné jak v USA, tak i v Česku.
• Rozbřesk: Jak zamává epidemie českým trhem práce - dnes částečně napovídají březnová data
  Dnes se i Česko dozvídá velice důležitou první zprávu o dopadu koronaviru do ekonomiky - březnová čísla z trhu práce. Ta potvrdila náš předpoklad, že by (narozdíl od USA) zatím nemělo dojít k masivnímu nárůstu nezaměstnaných. Březnová nezaměstnanost byla potvrzena na únorové úrovni 3,0 %. Za prvé proto, že eventuální výpovědi jsou v Česku spojeny s dvouměsíční výpovědní lhůtou. A za druhé, situace na trhu práce byla extrémně napjatá a Česko patřilo k zemím s největším počtem neobsazených pracovních míst.
• Rozbřesk: Jak zareaguje český trhy na volební překvapení?
  Výsledky českých voleb nemají tradičně na trhy výraznější dopad. Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska je Česko spojováno s menší mírou politického rizika a volby zpravidla nepřináší “revoluční” změny s nevratnými dopady na ústavu nebo klíčové instituce. I když v následujícím textu přinášíme několik argumentů, proč může být výsledek parlamentních voleb pro česká aktiva střednědobě lehce pozitivní, bezprostřední reakce trhů bude pravděpodobně nevýrazná.
• Rozbřesk: Jak zareaguje ECB na padající inflační očekávání?
  Tento týden bude mít ECB opět těžkou úlohu. S tím, jak se kotel plný globálních nejistot blíží k bodu varu, roste na centrální bankéře tlak, aby reagovali. Zatímco v USA rostou dramaticky sázky na pokles sazeb - trhy už věří trojitému snížení sazeb do roka - v eurozóně není moc na co vsadit. Zbrojní arsenál je prakticky vybraný a manévrovací prostor ECB minimální -to se ostatně ukáže i tento týden po čtvrtečním zasedání.
• Rozbřesk: Jak zatopí americké ekonomice hurikán Irma?
  Přírodní katastrofy jako hurikán Harvey a Irma se nestávají každý den. Jejich celkové náklady je pravděpodobně pasují na druhou největší přírodní katastrofu v USA za posledních 75 let. Jak se projeví na americké ekonomice a na trzích?
• Rozbřesk: Jak zatopí americké ekonomice hurikán Irma?
  Přírodní katastrofy jako hurikán Harvey a Irma se nestávají každý den. Jejich celkové náklady je pravděpodobně pasují ...
• Rozbřesk: Jay chce být jako Paul, aneb čeká nás návrat do osmdesátek?
  Měl to být týden zcela ve stínu dnešního zasedání Fedu. Nicméně již včerejší překvapivé rozhodnutí švédské centrální banky zvýšit sazby o 100 bazických bodů upozornilo na to, že to nebude jen Fed, ale celá plejáda měnových autorit Západu, která tento týden vytasí jestřábí drápy proti inflaci. Připomeňme, že ve čtvrtek rovněž zasedá nejen vedení Bank of England, ale i švýcarská a norská centrální banka. Ve všech třech případech se očekává zvýšení hlavních úrokových sazeb o 50 - 75 bazických bodů, ale pokud ve čtvrtek padne další stovka, tak už to takové překvapení nebude.
• Rozbřesk: Jednání G20 (spolu)rozhodnou o měnové politice ECB
  V tomto týdnu dostane ECB další důležité díly do skládačky, která by měla rozhodnout o nastavení měnové politiky v nejbližších měsících. Kromě další várky podnikatelských nálad a červnové inflace to bude zejména výsledek zasedání G20. Maria Draghiho totiž netrápí pouze slabá čísla z eurozóny: kvůli průmyslové recesi v Německu a klopýtání Itálie počítáme v druhém kvartále s nulovým růstem (mezikvartálně). O poznání větším bolehlavem jsou příčiny špatných hospodářských výsledků a padajících inflačních očekávání. Ty ECB správně spojuje s posledním rozjezdem obchodního válčení mezi USA a Čínou. To je skutečný startér prohlubujících se potíží německého průmyslu a Mario Draghi dokonce důležitost v pátek startujícího setkání G20 vyzdvihl ve svém vystoupení v Sintře.
• Rozbřesk: Jednání o brexitu se natahují, americký Senát otevřel cestu k redukci daní
  Šéf americké investiční banky Goldman Sachs včera na Twitteru naznačil, že se pravděpodobně brzy bude stěhovat do Frankfurtu. A nebude asi sám. Bankovním domům začíná s pomalým posunem v jednáních o brexitu docházet trpělivost a řada z nich si s přípravami na eventuální “stěhování” nemůže dovolit vyčkávat.
• Rozbřesk: Je euro odsouzeno k trvalému strádání?
  Kurz eura živoří. Pro zhodnocení dlouhodobé podhodnocenosti či nadhodnocenosti kurzu existují různé metriky - nám pro demonstraci bídy eura postačí ty dvě nejprimitivnější a nejjednodušší. Tou první je odchylka od parity kupní síly, kde podle statistik OECD vykazuje společná evropská měna vůči dolaru podhodnocení 22 %. Dodejme, že v případě tzv. Bic Mac indexu mezi sebou jednoduše podělíme cenu identického hamburgeru v USA a v eurozóně registrujeme podhodnocení eura ve výši 14 %. Vezmeme-li si k ruce druhou jednoduchou metriku, a to dlouhodobý průměr spočítaný od vzniku eurozóny, tak ten pro kurz eurodolaru vychází 1,21.
• Rozbřesk: Je “iberská cesta” správným krokem k zastavení růstu cen elektřiny?
  Ceny elektřiny v posledních dnech výrazně propadly v reakci na zprávy, že Evropa hledá společné řešení, jak odvázat elektřinu od zdražujícího plynu. Španělsko hodlá příští týden navrhnout rozšíření svého systému zásahů do energetické cenotvorby na celou Evropskou Unii. V reakci na to cena elektřiny v Německu poklesla z okolí 1000 EUR za MWh (na konci uplynulého týdne) do blízkosti 600 EUR za MWh. Po právu.
• Rozbřesk: Je Německo definitivně venku z recese? Tento týden se ukáže
  Německá ekonomika v uplynulém kvartále jen těsně unikla technické recesi. Podle čísel zveřejněných v uplynulém týdnu vykřesala růst o 0,1 % (mezikvartálně). Zda je však z nejhoršího venku, má tento týden potvrdit listopadová průmyslová nálada.
• Rozbřesk: Je německý záchranný balík skutečně chytrý? Dolar je nervózní z Fedu
  Německo v evropských tabulkách srovnávajících výši pomoci jednoznačně vyčnívá. Celkový objem oznámené pomoci blíží 50 % HDP. Většina doposud oznámených opatření však byla šita na míru první fázi krize, kde jde o to zabránit v “zamrzlé ekonomice” vlně insolvencí a propouštění. I proto se jednalo zejména o garantované půjčky a odklady splátek daní, a co se týká přímé finanční pomoci, mířila do ekonomiky zatím zejména skrze kurzerbeit - odrazující od okamžitého propouštění, které jsme viděli například v USA.
• Rozbřesk: Jerome Powell povede Fed i další čtyři roky
  Americký prezident Biden nepřekvapil a navrhl, aby Fed řídil i další čtyři jeho současný šéf Jerome Powell. Toho sice ještě musí potvrdit do funkce senát, ale to se zdá být formalitou, neboť konsensuální právník v čele Fedu má mezi zákonodárci silnou podporu napříč politickým spektrem. To naopak o sobě nemůže říct druhá re-nominovaná Leal Brainardová, kterou by prezident Biden rovněž rád viděl ve vedení Fedu další čtyři roky.
• Rozbřesk: Jestřábí citlivostní analýzu ČNB nechává koruna bez povšimnutí…
  Česká národní banka na pátečním setkání s analytiky úplně nezvládla opravit lehce “holubičí” vyznění čtvrtečního zasedání a nové prognózy. Trhy zdá se hlavní pozornost věnují i nadále tomu, že nová prognóza počítá s dalším růstem sazeb až v druhé polovině příštího roku. Proto spadly dolů sázky na růst sazeb (FRA) a koruna se dostala do defenzivy a obchoduje se nadále poblíž 25,70 EUR/CZK.
• Rozbřesk: Jestřábí hlasy z ČNB sílí a české ministerstvo financí počítá už jen s přebytkovými rozpočty
  Po ČNB přišlo se svojí novou prognózou vývoje české ekonomiky i Ministerstvo financí ČR, které stejně jako centrální banka předpokládá, že po letošním silném růstu se už v příštím roce dostaví docela solidní korekce. Pomalejší tempo by měla zařídit spotřeba domácností, investice, ale i zahraniční obchod, který doposud až překvapivě silně ekonomiku poháněl nahoru. Celkově by si ekonomika měla připsat v příštím roce 3,3 % (podle ČNB 3,4 %), s čímž lze v podstatě souhlasit.
• Rozbřesk: Jestřábí ozvěny z Jackson Hole. Eurodolar vyhlíží slova Powella, koruna přikována k 24,65 za euro
  Druhým dnem dnes pokračuje setkání centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole. Dosavadní vystoupení představitelů Fedu se nesla v relativně jestřábím duchu, přičemž důraz byl kladen na potřebu dále zvyšovat úrokové sazby tak, aby byly účinky měnové politiky dostatečně restriktivní ve vztahu k silným inflačním tlakům. Dnes odpoledne (16:00) přijde na řadu trhy ostře sledované vystoupení šéfa Fedu Jeroma Powella.
• Rozbřesk: Jestřábí prognóza Fedu avizuje zvýšení sazeb v roce 2023, na kosmetické došlo už teď
  Fed sice včera v hlavních parametrech svou měnovou politiku nezměnil, ale jeho rétorika prošla kvantitativní změnou, a to zjevně v jestřábím směru. Navíc kromě toho, že američtí centrální bankéři prognózují, že se oficiální úrokové sazby odlepí od nuly v roce 2023, tak k jednomu kosmetickému zvýšení úroků došlo dokonce již na tomto zasedání. Fed z 10 na 15 bazických bodů zvýšil sazbu, za kterou u něj komerční banky ukládají svoje přebytečné rezervy. Na druhou stranu dodejme, že tempo expanze bilance Fedu zůstalo nedotčeno a centrální banka bude i nadále nakupovat dluhopisy za 120 mld. USD měsíčně.
• Rozbřesk: Jestřábí výroky Marka Mory zvyšují pravděpodobnost prudšího růstu sazeb a hrají do not koruně
  Další jestřábí komentáře z ČNB jsou vodou na mlýn koruně, která se snaží dostat pod 25,30 EUR/CZK. Včera jinak opatrnější viceguvernér Marek Mora začal otevřeně hovořit o možné debatě nad 50bps růstem sazeb na zářijovém zasedání.