Rozbřesk: Inflaci musíte brát vážně, jednejte raději rychleji, varuje MMF

Čtěte více

• Rozbřesk: Inflace v Česku před a po invazi, Orbán udržel ústavní většinu
  Česká národní banka nenechala v uplynulém týdnu nikoho na pochybách, čeká nás výrazně vyšší inflace a slabší růst. Přitom minimálně v nejbližších měsících centrální banka nebude chtít ponechat nic náhodě a bude inflaci pravděpodobně krotit dalším nárůstem úrokových sazeb. Jak moc, to bude záležet vedle síly inflačních tlaků i na míře zpomalení ekonomiky. Proto začnou čím dál větší roli hrát (vedle sledování válečné fronty) i konkrétní čísla přicházející z české ekonomiky.
• Rozbřesk: Inflace v Česku se posune nad 6 %, v EU je nad pěti. Stále dočasná?
  Inflace v eurozóně dosáhla 5 % (0,4 % meziměsíčně) - to jsou nejvyšší čísla od konce devadesátých let a je za nimi nejen nárůst cen energií a pohonných hmot, ale i jádrová inflace. I když za značnou částí prosincové inflace stojí zdražující energie (meziročně dražší o 26 %), zdražování probíhá napříč položkami spotřebitelského koše. Inflace ve službách se pohybuje okolo 2,5 % a velice znepokojující je vysoká inflace v ne-energetickém průmyslovém zboží. Ta celou dekádu před pandemií prakticky neexistovala, zatímco v tuto chvíli ji “rozbité” výrobní řetězce a sekundární efekty drahých energií a logistiky udržují v blízkosti 3 %.
• Rozbřesk: Inflace v eurozóně nad cílem ECB
  Inflace je na vzestupu nejenom u nás, ale i v dalších unijních zemích. Už bleskový odhad ukázal, že růst cen v zemích eurozóny v červenci zrychlil na 2,2 % a přestřelil tak cíl ECB, avšak jádrová inflace poklesla z předchozích 0,9 % na 0,7 %. Současná inflační vlnka jde z více než poloviny na vrub rostoucím cenám energií, kterým sekundují potraviny, alkohol a tabák.
• Rozbřesk: Inflace v eurozóně nejvýš za 13 let, trhy překvapil konec šéfa Bundesbanky
  Včera zveřejněná data Eurostatu potvrdila, že vyšší inflace netrápí pouze ČR, ale i většinu zemí EU. V celé unii se meziroční inflace vyšplhala na 3,6 %. V eurozóně s inflačním cílem stejným jako u nás se inflace zvýšila na 3,4 %. Vyšší inflaci krátce zažívala eurozóna naposledy v létě roku 2008, tedy těsně před pádem banky Lehman Brothers.
• Rozbřesk: Inflace v eurozóně zpomalila, jak zareaguje ECB?
  Listopadová inflace v eurozóně překvapila mírnějším růstem, když z říjnových 10,7 % zpomalila na 10 %. Jádrová inflace očištěná o volatilní složky jako energie nebo potraviny nicméně dopadla dle očekávání a setrvala na 5 %. I tak již inflace v eurozóně pravděpodobně dosáhla svého vrcholu, z části však – podobně jako v českém případě – díky příznivým statistickým efektům vyplývajících z vládních opatření proti drahým energiím. Jeden příklad za všechny – listopadová inflace v Nizozemsku poklesla oproti říjnu o mohutných 5,6 p.b. na 11,2 %...
• Rozbřesk: Inflace v Německu nejvyšší od sedmdesátých let, půjdou sazby ECB rychleji vzhůru?
  Inflace v eurozóně po včerejších vysokých německých číslech dnes pravděpodobně opět zrychlí. Německá květnová harmonizovaná inflace dosáhla téměř 9 % (8,7 %) - to je nejvyšší hodnota od počátku sedmdesátých let minulého století (1973/74). I když hlavním motorem inflace zůstávají drahé energie (+38 % meziročně) a potraviny (+11 %), zdražují položky napříč celým spotřebitelským košem. Politická poptávka po řešení problému inflace roste a ECB bude pravděpodobně pod tlakem zvýšit sazby v červenci agresivněji, než naznačovala Christine Lagardeová a hlavní ekonom Philip Lane.
• Rozbřesk: Inflace v USA nepolevuje, Fed nebude mít slitování
  Finanční trhy zažily včera velmi nepříjemný budíček. Před včerejším zveřejněním americké srpnové inflace v USA totiž převládalo všeobecné přesvědčení, že data jasně potvrdí, že inflační tlaky polevují. Stal se však přesný opak, neboť se ukázalo, že Fedem ostře sledovaná jádrová inflace v srpnu zřetelně akcelerovala (na 6,3 %). Důsledky vysokých inflačních dat, nehledě na to, že je ovlivnily i drahé potraviny a opět zvyšující se nájmy (propisující se do inflace se zpožděním), budou dalekosáhlé.
• Rozbřesk: Inflace v závěru roku nepřekvapila
  V posledním měsíci loňského roku se spotřebitelské ceny podle očekávání zvýšily jen o 0,1 %. Na jedné straně si spotřebitelé opět připlatili za potraviny, na straně druhé něco málo ušetřili na oblečení a obuvi. Před svátky rovněž na chvíli zlevnil alkohol, avšak dá se předpokládat, že šlo jen o dočasný krok obchodů k podpoře prodeje před svátky.
• Rozbřesk: Inflace za předpoklady ČNB, v Itálii kolabuje koalice a intervence na zlotém?
  Už tak byl odhad trhu velmi optimistický ve srovnání s centrální bankou, nicméně prosincová inflace je nakonec ještě překvapila, když poklesla na nejnižší úroveň za poslední dva roky, a s výsledkem 2,3 % fakticky zaostala o sedm desetin procentního bodu za dosud platnou prognózou centrální banky. Inflace rychle brzdí zejména díky pozitivnímu vývoji cen potravin, jejichž ceny po téměř dvouletém soustavném růstu nyní dokonce symbolicky meziročně poklesly. Částečně nepochybně i proto, že poklesla poptávka v důsledku uzavřených restaurací, avšak hlavní důvod zřejmě musíme hledat někde jinde.
• Rozbřesk: Inflace zůstala nad cílem
  Dnešní čísla ukázala, že inflace i v červenci zůstala nad cílem centrální banky. Pro korunu to ale nebude pravděpodobně žádné vítězství. Šance na další růst sazeb v dohledné době zůstanou i po inflačních číslech nízké. Poslední prognóza centrální banky je totiž sama o sobě relativně optimistická jak ohledně inflace, tak především ohledně růstu ekonomiky. Šance, že realita přinese ještě vyšší čísla, není tedy vysoká.
• Rozbřesk: Inflaci tlačí vzhůru stále více bydlení
  Česká inflace kulminuje, nicméně na cílovou dvouprocentní hodnotu se zatím vracet nijak rychle nemusí. V říjnu se meziroční inflace sledovaná centrální bankou dostala na 2,9 %, což byla mimochodem její nejvyšší hodnota za posledních pět let. Vysoko zamířily i další inflační indexy, ať už měnově-politická inflace (3,0 %) nebo statistickým úřadem sledovaná inflace bez regulovaných cen a změn daní (3,3 %). Pouze tzv. korigovaná inflace bez pohonných hmot se usadila jednu desetinu procentního bodu pod zářijovým maximem.
• Rozbřesk: Inflaci v Česku zrychlují pohonné hmoty
  Inflace v dubnu druhým měsícem v řadě zrychlila na 3,1 % při odhadu podle ČNB na 2,9 % a při našem odhadu 2,5 %. Hlavním tahounem jsou meziročně dražší pohonné hmoty. Před rokem v průběhu první vlny pandemie cena ropy na globálních trzích propadla do okolí 20 USD za barel, zatímco dnes se díky oživení v globálním obchodě a sázkám na pokračující oživení pohybuje pod 70 USD za barel – na dvouletých maximech. Ceny pohonných hmot tak kvůli tomu jsou meziročně dvouciferně dražší.
• Rozbřesk: Inflační den D je tu
  Inflační den D nastal. Dnešní lednová inflace nastaví do značné míry laťku i pro zbytek roku. Meziměsíční nárůst spotřebitelských cen dosáhl v lednu 4,4 procenta a zrychlil i meziroční inflaci. Ta dosáhla nejvyšších úrovní od konce devadesátých let. Za výrazným meziměsíčním nárůstem cen stály stát zejména položky v sekci bydlení, doprava, potraviny a rekreace. Výrazná nejistota byla ovšem spojená se zdražováním energií (sekce bydlení). Není jisté, do jaké míry proběhlo zdražování již na konci uplynulého roku a zda nebude lednový energetický šok “pouze” pod taktovkou znovuzavedení DPH. Vedle toho nebylo jisté, jak ovlivní od ledna vyšší ceny energií a pohonných hmot také zdražování napříč širší paletou zboží a služeb (lednový efekt změny ceníků).
• Rozbřesk: Inflační očekávání rostou, trhy ale věří stabilním americkým sazbám. To drží akcie i korunu v kurzu
  Ovládnutí amerického Senátu demokraty ke konci uplynulého týdne jen podpořilo sázky na návrat inflace “na scénu”. V posledních několika dnech vystoupila inflační očekávání v USA na nejvyšší úrovně od druhé poloviny roku 2018 (2,1 % na desetiletém horizontu). Spolu s tím šly vzhůru i akcie a riziková aktiva. Investoři v uplynulém týdnu jednoduše přešli nepokoje v americkém Kongresu a soustředili se čistě na fenomén nastupující “modré vlny” (demokratického ovládnutí prezidentského úřadu i Kongresu).
• Rozbřesk: Inflační očekávání stále v centru dění
  Inflační očekávání na klíčovém americkém trhu dosáhla na začátku tohoto týdne osmiletých maxim. Od té chvíle sice tři dny v řadě klesají díky nižším cenám ropy, i tak ale obavy z inflace zůstávají v centru dnešního tržního dění. Spotřebitelské inflační tlaky jsou v tuto chvíli bezesporu vyšší ve Spojených státech, příběh o post-pandemické inflaci “hrají” ovšem investoři o něco méně intenzivně i na evropských trzích.
• Rozbřesk: Inflační spekulace
  S koncem roku přichází čas na bilancování a také na výhledy, s nimiž vstoupíme do roku nového. Letos se největší pozornost upíná k inflaci, která se nečekaně tak trochu utrhla ze řetězu, když v průběhu roku začaly prudce růst ceny surovin a energií, znovu se zvýšil přetlak na realitním trhu a v podstatě se nepodařilo zcela obnovit pandemií zpřetrhané dodavatelské řetězce.
• Rozbřesk: Injekce versus infekce
  Čas vánoční na televizní obrazovce zpravidla vyplňují pohádky, koledy a výjezdy hasičů k hořícím stromkům. V roce čínského netopýra to však bylo jinak. Vánočnímu dění, a to dokonce i v reklamních časech, dominovala vakcína proti COVIDu-19. Jak by také ne, neboť ve vakcíně se odráží naděje, že naše životy se vrátí již relativně brzy k normálu.
• Rozbřesk: Inverze americké výnosové křivky se prohlubuje. Je recese nevyhnutelná?
  Inverze americké výnosové křivky se prohlubuje a všichni víme co to znamená. Americký trh dluhopisů signalizuje, že citelné zpomalení či spíše recese je viditelná již v relativně krátkém horizontu.
• Rozbřesk: Inverze americké výnosové křivky se stále prohlubuje
  Vývoj úrokových sazeb je v letošním roce vše, jen ne nudný. Dvouleté úrokové sazby v USA vzrostly z 0,70 % na počátku letošního roku na nejvyšší hodnotu 4,80 % před několika dny. Desetileté eurové swapové sazby začínaly na úrovni blízké 0,3 % a dosáhly vrcholu 3,40 %. Po překvapivě nižší americké inflaci minulý týden však přece jen vidíme korekci a jak desetileté americké, tak i evropské sazby klesají. V důsledku toho inverze americké výnosové křivky (rozdíl mezi desetiletými a dvouletými výnosy) dosahuje více než 60 bazických bodů v neprospěch prvně jmenovaného.
• Rozbřesk: iPhony zlevní, plyn a elektřina zdraží, aneb debata o inflaci pokračuje
  Představení nového iPhonu a požár energetického výměníku v Británii jsou dvě 48 hodin staré události, které dokreslují současnou globální debatu o povaze inflace. Aneb nejen ekonomové se nyní přou o tom, zdali aktuálně vysoká inflační čísla jsou trvalejšího či dočasného charakteru.