Rozbřesk: Inverze americké výnosové křivky se prohlubuje. Je recese nevyhnutelná?

Čtěte více

• Rozbřesk: Inflace za předpoklady ČNB, v Itálii kolabuje koalice a intervence na zlotém?
  Už tak byl odhad trhu velmi optimistický ve srovnání s centrální bankou, nicméně prosincová inflace je nakonec ještě překvapila, když poklesla na nejnižší úroveň za poslední dva roky, a s výsledkem 2,3 % fakticky zaostala o sedm desetin procentního bodu za dosud platnou prognózou centrální banky. Inflace rychle brzdí zejména díky pozitivnímu vývoji cen potravin, jejichž ceny po téměř dvouletém soustavném růstu nyní dokonce symbolicky meziročně poklesly. Částečně nepochybně i proto, že poklesla poptávka v důsledku uzavřených restaurací, avšak hlavní důvod zřejmě musíme hledat někde jinde.
• Rozbřesk: Inflace zůstala nad cílem
  Dnešní čísla ukázala, že inflace i v červenci zůstala nad cílem centrální banky. Pro korunu to ale nebude pravděpodobně žádné vítězství. Šance na další růst sazeb v dohledné době zůstanou i po inflačních číslech nízké. Poslední prognóza centrální banky je totiž sama o sobě relativně optimistická jak ohledně inflace, tak především ohledně růstu ekonomiky. Šance, že realita přinese ještě vyšší čísla, není tedy vysoká.
• Rozbřesk: Inflaci musíte brát vážně, jednejte raději rychleji, varuje MMF
  Mezinárodní měnový fond včera vyslal ostré varování před inflací. Centrální banky před ní musí být "velmi na pozoru" a MMF jim doporučuje raději jednat rychleji okamžitě, než hasit rozsáhlejší požár s většími škodami později. Podle podobného receptu ostatně začala již jednat Česká národní banka - jedním z hlavních argumentů pro agresivní zvýšení sazeb v září byla snaha udržet inflační očekávání stabilní a zabránit dlouhodobějšímu zabydlení inflace v české ekonomice.
• Rozbřesk: Inflaci tlačí vzhůru stále více bydlení
  Česká inflace kulminuje, nicméně na cílovou dvouprocentní hodnotu se zatím vracet nijak rychle nemusí. V říjnu se meziroční inflace sledovaná centrální bankou dostala na 2,9 %, což byla mimochodem její nejvyšší hodnota za posledních pět let. Vysoko zamířily i další inflační indexy, ať už měnově-politická inflace (3,0 %) nebo statistickým úřadem sledovaná inflace bez regulovaných cen a změn daní (3,3 %). Pouze tzv. korigovaná inflace bez pohonných hmot se usadila jednu desetinu procentního bodu pod zářijovým maximem.
• Rozbřesk: Inflaci v Česku zrychlují pohonné hmoty
  Inflace v dubnu druhým měsícem v řadě zrychlila na 3,1 % při odhadu podle ČNB na 2,9 % a při našem odhadu 2,5 %. Hlavním tahounem jsou meziročně dražší pohonné hmoty. Před rokem v průběhu první vlny pandemie cena ropy na globálních trzích propadla do okolí 20 USD za barel, zatímco dnes se díky oživení v globálním obchodě a sázkám na pokračující oživení pohybuje pod 70 USD za barel – na dvouletých maximech. Ceny pohonných hmot tak kvůli tomu jsou meziročně dvouciferně dražší.
• Rozbřesk: Inflační den D je tu
  Inflační den D nastal. Dnešní lednová inflace nastaví do značné míry laťku i pro zbytek roku. Meziměsíční nárůst spotřebitelských cen dosáhl v lednu 4,4 procenta a zrychlil i meziroční inflaci. Ta dosáhla nejvyšších úrovní od konce devadesátých let. Za výrazným meziměsíčním nárůstem cen stály stát zejména položky v sekci bydlení, doprava, potraviny a rekreace. Výrazná nejistota byla ovšem spojená se zdražováním energií (sekce bydlení). Není jisté, do jaké míry proběhlo zdražování již na konci uplynulého roku a zda nebude lednový energetický šok “pouze” pod taktovkou znovuzavedení DPH. Vedle toho nebylo jisté, jak ovlivní od ledna vyšší ceny energií a pohonných hmot také zdražování napříč širší paletou zboží a služeb (lednový efekt změny ceníků).
• Rozbřesk: Inflační očekávání rostou, trhy ale věří stabilním americkým sazbám. To drží akcie i korunu v kurzu
  Ovládnutí amerického Senátu demokraty ke konci uplynulého týdne jen podpořilo sázky na návrat inflace “na scénu”. V posledních několika dnech vystoupila inflační očekávání v USA na nejvyšší úrovně od druhé poloviny roku 2018 (2,1 % na desetiletém horizontu). Spolu s tím šly vzhůru i akcie a riziková aktiva. Investoři v uplynulém týdnu jednoduše přešli nepokoje v americkém Kongresu a soustředili se čistě na fenomén nastupující “modré vlny” (demokratického ovládnutí prezidentského úřadu i Kongresu).
• Rozbřesk: Inflační očekávání stále v centru dění
  Inflační očekávání na klíčovém americkém trhu dosáhla na začátku tohoto týdne osmiletých maxim. Od té chvíle sice tři dny v řadě klesají díky nižším cenám ropy, i tak ale obavy z inflace zůstávají v centru dnešního tržního dění. Spotřebitelské inflační tlaky jsou v tuto chvíli bezesporu vyšší ve Spojených státech, příběh o post-pandemické inflaci “hrají” ovšem investoři o něco méně intenzivně i na evropských trzích.
• Rozbřesk: Inflační spekulace
  S koncem roku přichází čas na bilancování a také na výhledy, s nimiž vstoupíme do roku nového. Letos se největší pozornost upíná k inflaci, která se nečekaně tak trochu utrhla ze řetězu, když v průběhu roku začaly prudce růst ceny surovin a energií, znovu se zvýšil přetlak na realitním trhu a v podstatě se nepodařilo zcela obnovit pandemií zpřetrhané dodavatelské řetězce.
• Rozbřesk: Injekce versus infekce
  Čas vánoční na televizní obrazovce zpravidla vyplňují pohádky, koledy a výjezdy hasičů k hořícím stromkům. V roce čínského netopýra to však bylo jinak. Vánočnímu dění, a to dokonce i v reklamních časech, dominovala vakcína proti COVIDu-19. Jak by také ne, neboť ve vakcíně se odráží naděje, že naše životy se vrátí již relativně brzy k normálu.
• Rozbřesk: Inverze americké výnosové křivky se stále prohlubuje
  Vývoj úrokových sazeb je v letošním roce vše, jen ne nudný. Dvouleté úrokové sazby v USA vzrostly z 0,70 % na počátku letošního roku na nejvyšší hodnotu 4,80 % před několika dny. Desetileté eurové swapové sazby začínaly na úrovni blízké 0,3 % a dosáhly vrcholu 3,40 %. Po překvapivě nižší americké inflaci minulý týden však přece jen vidíme korekci a jak desetileté americké, tak i evropské sazby klesají. V důsledku toho inverze americké výnosové křivky (rozdíl mezi desetiletými a dvouletými výnosy) dosahuje více než 60 bazických bodů v neprospěch prvně jmenovaného.
• Rozbřesk: iPhony zlevní, plyn a elektřina zdraží, aneb debata o inflaci pokračuje
  Představení nového iPhonu a požár energetického výměníku v Británii jsou dvě 48 hodin staré události, které dokreslují současnou globální debatu o povaze inflace. Aneb nejen ekonomové se nyní přou o tom, zdali aktuálně vysoká inflační čísla jsou trvalejšího či dočasného charakteru.
• Rozbřesk – I přes spokojenost OPECu a spol. je na posouzení dodržování dohody producentů brzy
  Máme za sebou první schůzku komise, jež by měla dohlížet na dodržování loňských dohod producentů ropy na omezení její těžby. Zástupci pěti států v čele s předsedajícím Katarem se shodli na tom, že vše prozatím probíhá podle plánu.
• Rozbřesk: Írán vrací úder a útočí na americké základny. Ropa a zlato zdražují
  Bezpečnostní situace na Blízkém východě se v průběhu včerejší noci opět výrazně zhoršila v reakci na íránský raketový útok proti americkým vojenským základnám v Iráku. Ten přišel jako odplata za zabití elitního generála Sulejmáního a na globálních trzích se okamžitě projevil nárůstem nejistoty a útěkem do bezpečných přístavů (cena zlata je tak například nejvýše od roku 2013). Prudkým růstem o více než pět procent reagovala na útok také ropa, aby dnes ráno část zisků odmazala a vrátila se zpět pod 70 USD/barel.
• Rozbřesk: Itálie straší trhy trojnásobným deficitem rozpočtu
  Italská vláda představila v hrubých obrysech své první představy o rozpočtu na příští rok. A není to pěkné čtení. Italský desetiletý výnos vyskočil v reakci jako bodnutý včelou k 3,26 % a i když se později trochu uklidnil, vstup do nového týdne pravděpodobně bude velice nervózní.
• Rozbřesk: Itálie v novém kabátě - přehled hlavních “třecích ploch”
  Vzestup italských anti-evropských stran není pro Brusel ničím příjemným. V nejbližších kvartálech může přinést EU problém hned v několika rovinách:
• Rozbřesk: Itálie v pasti pravidel?
  Rostoucí napětí mezi Itálií a Bruselem ohledně italského rozpočtu na příští rok trhům sice klidu nepřidá, v mezičase může dokonce pobavit, nicméně s jakým rozpočtem bude nakonec Itálie hospodařit, se zatím neví. Stejně tak není jisté, jestli tato druhá nejzadluženější země dostane pokutu v případě, že bude trvat dál na svém a rozpočtové úsilí nenasměřuje tak, aby uspokojila požadavky Bruselu. Jedno je téměř jisté, že pokud půjde dál svou cestou a třeba ani žádnou penalizaci ze strany EU nevyfasuje, tak ji nakonec mohou potrestat právě finanční trhy. Někdo totiž naplánovaný schodek rozpočtů profinancovat nakonec bude muset. A je téměř jisté, že to nebude ECB, která hodlá už velmi brzy ukončit program kvantitativního uvolňování. Díky němu už ve své bilanci na konci září držela dluhopisy za více než 2 biliony eur, z nichž necelých 362 mld. eur tvoří italské dluhopisy. Mají sice průměrnou splatnost 7,6 let, nicméně přijde doba, kdy některé budou splatné, a ECB bude zvažovat, zda za získané peníze reinvestovat znovu do italských papírů.
• Rozbřesk: Italská ekonomika - před volbami těžko věřit v pozitivní obrat
  Před deseti lety šéf italského svazu průmyslu a bývalý generální ředitel automobilky Fiat, Luca di Montezemolo, naservíroval italským politikům desetibodový plán nezbytných reforem, které italský byznys urgentně potřebuje. V čele figurovala štíhlejší a efektivnější byrokracie a také nižší daně. Dnes po deseti letech Montezemolo říká, že by mohl svoji výzvu zopakovat a v zásadě by nic nemusel měnit. Stejně jako velká část italských podnikatelů i on vnímá nejdelší poválečnou ekonomickou krizi Itálie jednoduše jako “promarněné období”. A po blížících se italských volbách jen těžko svitne naděje na změnu.
• Rozbřesk: Italská koaliční krize a německé HDP rozhodnou o náladě v Evropě
  Jako by nejistoty na trzích nebylo málo, a tak ke konci týdne přišel nový zásah z Itálie. Liga severu chce konec koalice a předčasné volby. Pokud to potvrdí parlament, můžeme mít v horším případě v Itálii předčasné volby již v říjnu (v lepším až v Q1 2020), a to by se trhům vůbec nemuselo líbit. Jednak proto, že nemusí být dost času na schválení rozpočtu pro rok 2020, který je v případě Itálie v posledních letech vždy velice pečlivě prověřován v Bruselu. Současně také proto, že by se italské předčasné volby trefily prakticky přesně do plánovaného odchodu Británie z EU (31. října).
• Rozbřesk: Italská politická krize končí, španělská začíná…
  Napětí v třetí největší ekonomice eurozóny zvolna polevuje. President Mattarella se rozhodl, že nakonec jmenuje vládu dvou “populistických” stran - Ligy severu a Hnutí pěti hvězd. Obě strany přitom nabídly pouze drobný ústupek. Pro prezidenta nepřijatelný ekonom Paulo Savona (kriticky se vyjadřující k euru) nakonec nebude ministrem financí, ve vládě ovšem bude zastávat pozici ministra pro EU.