Rozbřesk: Inflace v Německu nejvyšší od sedmdesátých let, půjdou sazby ECB rychleji vzhůru?

Čtěte více

• Rozbřesk: Inflace se opět přiblížila třem procentům
  Nová inflační prognóza založená na novém modelu centrální banky včera prošla prvním testem v podobě červencové inflace. Zatímco bankovní rada na svém zasedání před necelými dvěma týdny konstatovala, že prognóza je na horizontu měnové politiky mírně protiinflační, aktuální inflace už podle komentáře ČNB představuje „lehké proinflační riziko“ aktuální prognózy. Inflace totiž skončila dvě desetiny procentního bodu nad očekáváním centrální banky a dostala se tak až téměř na samotnou horní hranici tolerančního intervalu, a navíc ještě v důsledku růstu jádrové inflace, která už třetí měsíc za sebou roste a aktuálně dosahuje 2,8 %. A nahoru přitom míří i další cenové sub-indexy, které centrální banka sleduje, ať už jde o měnově-politickou inflaci (3,0 %) nebo čistou inflaci (2,7 %).
• Rozbřesk: Inflace se vzdaluje od prognózy ČNB
  Česká ekonomika prochází od začátku roku obdobím desinflace. Zatímco po celý minulý rok se inflace nacházela bezpečně nad cílem centrální banky, od začátku roku začal růst spotřebitelských cen výrazně zpomalovat. Dokonce mnohem rychleji, než předpokládala ČNB i finanční trhy a inflace se dostala dokonce pod cílovou hodnotu dvou procent. Březnová data, která přijdou na řadu dnes, tento trend nejspíše opět potvrdí a odchylka od poslední prognózy ČNB se může zvýšit dokonce na půl procentního bodu.
• Rozbřesk: Inflace stále nad prognózou ČNB, výprodej dluhopisů pokračuje
  Zatímco ECB má starost, jak nabudit inflaci v eurozóně a uvažuje o ještě nižších záporných sazbách a novém kole kvantitativního uvolňování, ČNB je v situaci přesně obrácené. Svoji hlavní úrokovou sazbu od konce kurzového režimu zvýšila už osmkrát, a přesto růst cen dál překonává stanovenou rychlost dvou procent, a to nejenom v případě celkové inflace, ale i té tzv. čisté, jádrové či měnově politické. Inflace přitom překonává nejen samotný cíl centrální banky, zaostává i její nejnovější prognóza. Aktuálně celkem o tři desetiny procentního bodu v případě celkové inflace, zatímco u měnově politické inflace se odchylka dostala už na čtyři desetiny procentního bodu. Česká inflace totiž v srpnu setrvala na předchozích 2,9 %, měnově politická na 3,0 %, zatímco čistá se zvýšila na 2,8 % a jádrová zkorigovala na 2,7 %.
• Rozbřesk: Inflace stále nad trojkou, Londýn a EU opět na kordy
  Už od konce loňského roku se česká inflace pohybuje, s jednou výjimkou, nad hranicí tří procent. Ani srpen nebyl v tomto směru výjimkou. Inflace tentokrát podle očekávání poklesla o jednu desetinu procentního bodu, avšak nad trojkou nejspíš zůstane ještě několik měsíců. ČR tak bude dál patřit mezi země s nejvyšší inflací v rámci celé EU, a to i v době, kdy se ekonomika teprve vzpamatovává z koronarecese, výrazně klesají mzdové inflační tlaky a na poptávkovou inflaci může dokonce pomalu zapomenout.
• Rozbřesk: Inflace v březnu vzrostla nad 12 % a to letos rozhodně není vše
  Číslem dnešního dne i celého týdne je domácí březnová inflace. Oproti únoru domácnostem dál zdražují zejména energie a pohonné hmoty, tlak na růst cen přetrvává napříč celým spotřebitelským košem - čestnou výjimkou mohou být některé potraviny a ceny za rekreace. Celkově ceny vzrostly o 1,7 % meziměsíčně, což katapultovalo inflaci spolehlivě nad 12 %, konkrétně na 12,7 %. To je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky, a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
• Rozbřesk: Inflace v Česku před a po invazi, Orbán udržel ústavní většinu
  Česká národní banka nenechala v uplynulém týdnu nikoho na pochybách, čeká nás výrazně vyšší inflace a slabší růst. Přitom minimálně v nejbližších měsících centrální banka nebude chtít ponechat nic náhodě a bude inflaci pravděpodobně krotit dalším nárůstem úrokových sazeb. Jak moc, to bude záležet vedle síly inflačních tlaků i na míře zpomalení ekonomiky. Proto začnou čím dál větší roli hrát (vedle sledování válečné fronty) i konkrétní čísla přicházející z české ekonomiky.
• Rozbřesk: Inflace v Česku se posune nad 6 %, v EU je nad pěti. Stále dočasná?
  Inflace v eurozóně dosáhla 5 % (0,4 % meziměsíčně) - to jsou nejvyšší čísla od konce devadesátých let a je za nimi nejen nárůst cen energií a pohonných hmot, ale i jádrová inflace. I když za značnou částí prosincové inflace stojí zdražující energie (meziročně dražší o 26 %), zdražování probíhá napříč položkami spotřebitelského koše. Inflace ve službách se pohybuje okolo 2,5 % a velice znepokojující je vysoká inflace v ne-energetickém průmyslovém zboží. Ta celou dekádu před pandemií prakticky neexistovala, zatímco v tuto chvíli ji “rozbité” výrobní řetězce a sekundární efekty drahých energií a logistiky udržují v blízkosti 3 %.
• Rozbřesk: Inflace v eurozóně nad cílem ECB
  Inflace je na vzestupu nejenom u nás, ale i v dalších unijních zemích. Už bleskový odhad ukázal, že růst cen v zemích eurozóny v červenci zrychlil na 2,2 % a přestřelil tak cíl ECB, avšak jádrová inflace poklesla z předchozích 0,9 % na 0,7 %. Současná inflační vlnka jde z více než poloviny na vrub rostoucím cenám energií, kterým sekundují potraviny, alkohol a tabák.
• Rozbřesk: Inflace v eurozóně nejvýš za 13 let, trhy překvapil konec šéfa Bundesbanky
  Včera zveřejněná data Eurostatu potvrdila, že vyšší inflace netrápí pouze ČR, ale i většinu zemí EU. V celé unii se meziroční inflace vyšplhala na 3,6 %. V eurozóně s inflačním cílem stejným jako u nás se inflace zvýšila na 3,4 %. Vyšší inflaci krátce zažívala eurozóna naposledy v létě roku 2008, tedy těsně před pádem banky Lehman Brothers.
• Rozbřesk: Inflace v eurozóně zpomalila, jak zareaguje ECB?
  Listopadová inflace v eurozóně překvapila mírnějším růstem, když z říjnových 10,7 % zpomalila na 10 %. Jádrová inflace očištěná o volatilní složky jako energie nebo potraviny nicméně dopadla dle očekávání a setrvala na 5 %. I tak již inflace v eurozóně pravděpodobně dosáhla svého vrcholu, z části však – podobně jako v českém případě – díky příznivým statistickým efektům vyplývajících z vládních opatření proti drahým energiím. Jeden příklad za všechny – listopadová inflace v Nizozemsku poklesla oproti říjnu o mohutných 5,6 p.b. na 11,2 %...
• Rozbřesk: Inflace v USA nepolevuje, Fed nebude mít slitování
  Finanční trhy zažily včera velmi nepříjemný budíček. Před včerejším zveřejněním americké srpnové inflace v USA totiž převládalo všeobecné přesvědčení, že data jasně potvrdí, že inflační tlaky polevují. Stal se však přesný opak, neboť se ukázalo, že Fedem ostře sledovaná jádrová inflace v srpnu zřetelně akcelerovala (na 6,3 %). Důsledky vysokých inflačních dat, nehledě na to, že je ovlivnily i drahé potraviny a opět zvyšující se nájmy (propisující se do inflace se zpožděním), budou dalekosáhlé.
• Rozbřesk: Inflace v závěru roku nepřekvapila
  V posledním měsíci loňského roku se spotřebitelské ceny podle očekávání zvýšily jen o 0,1 %. Na jedné straně si spotřebitelé opět připlatili za potraviny, na straně druhé něco málo ušetřili na oblečení a obuvi. Před svátky rovněž na chvíli zlevnil alkohol, avšak dá se předpokládat, že šlo jen o dočasný krok obchodů k podpoře prodeje před svátky.
• Rozbřesk: Inflace za předpoklady ČNB, v Itálii kolabuje koalice a intervence na zlotém?
  Už tak byl odhad trhu velmi optimistický ve srovnání s centrální bankou, nicméně prosincová inflace je nakonec ještě překvapila, když poklesla na nejnižší úroveň za poslední dva roky, a s výsledkem 2,3 % fakticky zaostala o sedm desetin procentního bodu za dosud platnou prognózou centrální banky. Inflace rychle brzdí zejména díky pozitivnímu vývoji cen potravin, jejichž ceny po téměř dvouletém soustavném růstu nyní dokonce symbolicky meziročně poklesly. Částečně nepochybně i proto, že poklesla poptávka v důsledku uzavřených restaurací, avšak hlavní důvod zřejmě musíme hledat někde jinde.
• Rozbřesk: Inflace zůstala nad cílem
  Dnešní čísla ukázala, že inflace i v červenci zůstala nad cílem centrální banky. Pro korunu to ale nebude pravděpodobně žádné vítězství. Šance na další růst sazeb v dohledné době zůstanou i po inflačních číslech nízké. Poslední prognóza centrální banky je totiž sama o sobě relativně optimistická jak ohledně inflace, tak především ohledně růstu ekonomiky. Šance, že realita přinese ještě vyšší čísla, není tedy vysoká.
• Rozbřesk: Inflaci musíte brát vážně, jednejte raději rychleji, varuje MMF
  Mezinárodní měnový fond včera vyslal ostré varování před inflací. Centrální banky před ní musí být "velmi na pozoru" a MMF jim doporučuje raději jednat rychleji okamžitě, než hasit rozsáhlejší požár s většími škodami později. Podle podobného receptu ostatně začala již jednat Česká národní banka - jedním z hlavních argumentů pro agresivní zvýšení sazeb v září byla snaha udržet inflační očekávání stabilní a zabránit dlouhodobějšímu zabydlení inflace v české ekonomice.
• Rozbřesk: Inflaci tlačí vzhůru stále více bydlení
  Česká inflace kulminuje, nicméně na cílovou dvouprocentní hodnotu se zatím vracet nijak rychle nemusí. V říjnu se meziroční inflace sledovaná centrální bankou dostala na 2,9 %, což byla mimochodem její nejvyšší hodnota za posledních pět let. Vysoko zamířily i další inflační indexy, ať už měnově-politická inflace (3,0 %) nebo statistickým úřadem sledovaná inflace bez regulovaných cen a změn daní (3,3 %). Pouze tzv. korigovaná inflace bez pohonných hmot se usadila jednu desetinu procentního bodu pod zářijovým maximem.
• Rozbřesk: Inflaci v Česku zrychlují pohonné hmoty
  Inflace v dubnu druhým měsícem v řadě zrychlila na 3,1 % při odhadu podle ČNB na 2,9 % a při našem odhadu 2,5 %. Hlavním tahounem jsou meziročně dražší pohonné hmoty. Před rokem v průběhu první vlny pandemie cena ropy na globálních trzích propadla do okolí 20 USD za barel, zatímco dnes se díky oživení v globálním obchodě a sázkám na pokračující oživení pohybuje pod 70 USD za barel – na dvouletých maximech. Ceny pohonných hmot tak kvůli tomu jsou meziročně dvouciferně dražší.
• Rozbřesk: Inflační den D je tu
  Inflační den D nastal. Dnešní lednová inflace nastaví do značné míry laťku i pro zbytek roku. Meziměsíční nárůst spotřebitelských cen dosáhl v lednu 4,4 procenta a zrychlil i meziroční inflaci. Ta dosáhla nejvyšších úrovní od konce devadesátých let. Za výrazným meziměsíčním nárůstem cen stály stát zejména položky v sekci bydlení, doprava, potraviny a rekreace. Výrazná nejistota byla ovšem spojená se zdražováním energií (sekce bydlení). Není jisté, do jaké míry proběhlo zdražování již na konci uplynulého roku a zda nebude lednový energetický šok “pouze” pod taktovkou znovuzavedení DPH. Vedle toho nebylo jisté, jak ovlivní od ledna vyšší ceny energií a pohonných hmot také zdražování napříč širší paletou zboží a služeb (lednový efekt změny ceníků).
• Rozbřesk: Inflační očekávání rostou, trhy ale věří stabilním americkým sazbám. To drží akcie i korunu v kurzu
  Ovládnutí amerického Senátu demokraty ke konci uplynulého týdne jen podpořilo sázky na návrat inflace “na scénu”. V posledních několika dnech vystoupila inflační očekávání v USA na nejvyšší úrovně od druhé poloviny roku 2018 (2,1 % na desetiletém horizontu). Spolu s tím šly vzhůru i akcie a riziková aktiva. Investoři v uplynulém týdnu jednoduše přešli nepokoje v americkém Kongresu a soustředili se čistě na fenomén nastupující “modré vlny” (demokratického ovládnutí prezidentského úřadu i Kongresu).
• Rozbřesk: Inflační očekávání stále v centru dění
  Inflační očekávání na klíčovém americkém trhu dosáhla na začátku tohoto týdne osmiletých maxim. Od té chvíle sice tři dny v řadě klesají díky nižším cenám ropy, i tak ale obavy z inflace zůstávají v centru dnešního tržního dění. Spotřebitelské inflační tlaky jsou v tuto chvíli bezesporu vyšší ve Spojených státech, příběh o post-pandemické inflaci “hrají” ovšem investoři o něco méně intenzivně i na evropských trzích.