Rozbřesk: Výrobní inflace stoupá. Strach z další vlny drží korunu na slabších úrovních

Čtěte více

• Rozbřesk: Vydrží podnikům červencový optimismus i při rostoucím počtu nakažených?
  Rostoucí počty nakažených napříč Evropou a strach z druhé vlny pandemie je realitou – denní přírůstky nakažených v Německu i Francii jsou nejvyšší od konce dubna a v Česku je situace podobná. V tomto týdnu se ukáže, zda to má dopad na náladu mezi podniky. Řada zemí (Česko zatím ne) zveřejní první odhady podnikatelských nálad (PMI).
• Rozbřesk: Vydrží trhům euforie z vítězství Joea Bidena? Eurodolar na modré vlně
  Donalda Trumpa v Bílém domě vystřídá Joe Biden. Trhy na to v uplynulém týdnu zareagovaly velice pozitivně. Americký index S&P 500 vyskočil o více než 7 % a zažil nejlepší týden od začátku dubna, kdy se Amerika a Evropa loučila s první vlnou pandemie. Hlavním důvodem úspěchu je čistě “konec předvolební nejistoty”, který působí až trochu automaticky ve chvíli, kdy volby řádně proběhnou a známe vítěze…, ať je jím kdokoliv. Velkou obavou trhů před letošními volbami byl strach ze scénáře, ve kterém Donald Trump “neuzná porážku”. Na ten nakonec skutečně došlo. Zdá se však, že to na věci nic nezmění. Nedochází zatím k žádným velkým nepokojům, napadení výsledků voleb “bez důkazů” pravděpodobně nebude mít velkou šanci na úspěch. A to je samo o sobě dobrým důvodem pro to, aby napětí na trzích pokleslo.
• Rozbřesk: Výhled na korunu - silnější kvůli ČNB i blížícímu se inflačnímu vrcholu
  Česká koruna se ke konci roku po překvapivém růstu domácích sazeb dostala opět na pozitivní vlnu a prorazila úroveň 25,00 EUR/CZK. Agresivnější politika ČNB i prolomení klíčových bariér nás vedla k přepsání střednědobého výhledu na českou měnu - výhled posilujeme zejména pro nejbližší měsíce.
• Rozbřesk: Výkon české ekonomiky nad očekávání, USA vyhrávají v očkovacím závodě
  První předběžný odhad HDP ukázal, že se české ekonomice v posledním čtvrtletí loňského dařilo lépe, než jsme čekali. Navzdory druhému a posléze i třetímu lockdownu ekonomika mírně rostla (mezikvartálně o 0,3 %), a to především zásluhou průmyslu vezoucímu se na vlně zahraniční poptávky. Průmysl tak ve druhé polovině roku potvrdil svoji vysokou imunitu vůči druhé vlně pandemie i všem restrikcím a stal se opět motorem celého hospodářství. Naproti tomu služby, zejména obchod včetně stravování, ubytování a dopravy byly i tentokrát vlnou restrikcí zasaženy nejvíce. Jak moc, zůstává otázkou, protože podrobná data za HDP a vlastně ani prosincové výsledky z jednotlivých odvětví nejsou zatím k dispozici. Podrobné výsledky služeb budou k dispozici příští úterý, HDP ve struktuře až na začátku března.
• Rozbřesk: Výnosy amerických dluhopisů na ročních maximech, jak na ně zareaguje Fed?
  Ztráty dluhopisů, rychlý růst tržních výnosů a s tím související tvrdší měnové podmínky - to jsou hlavní problémy, které se honí centrálním bankéřům v posledních týdnech hlavou. EVropská centrální banka již na nepříznivý vývoj zareaovala a poslala a v uplynulém týdnu oznámila, ž zrychlý nákupy vládních dluhopisů v rámci pandemického programu PEPP tak, aby dostala i delší výnosy znovu pod kontrolu.
• Rozbřesk: Výnosy dluhopisů směřují globálně vzhůru, akcie na nová maxima
  Včerejší finální říjnové výsledky indexů nákupních manažerů (PMI) za zpracovatelský průmysl v eurozóně a zvláště pak v Německu dávají tušit, že se toho za poslední měsíc až tolik nezměnilo. Celkový index skončil jen těsně nad nedávno dosaženým šestiletým minimem a navíc „radost“ nad tímto symbolickým zlepšením zakalil komentář o slabých zakázkách, které sice nepadaly už tak dramaticky jako v září, ale stále jich ubývalo. A samozřejmě se na tomto mizerném výsledku eurozóny podílelo největší měrou Německo.
• Rozbřesk: Výprodej před dnešní americkou inflací akceleruje
  Po šesti měsících pozvolného poklesu se česká inflace vrátila za horní hranici tolerančního pásma ČNB. V dubnu totiž spotřebitelské ceny poměrně rychle vzrostly (meziměsíčně o 0,5 %), a to především díky dalšímu zdražení cigaret a alkoholu.
• Rozbřesk: Výroba automobilů zaostává o 30 % za loňskem
  Zatímco na první červencové statistiky z ekonomiky si budeme muset počkat ještě více než čtrnáct dní, čísla z největšího tuzemského průmyslu – výroby automobilů – už k dispozici jsou. Podle nich se jen v tomto měsíci v ČR vyrobilo téměř 83 tisíc automobilů, což bylo o 5,2 % méně než v loňském roce. Výrazný nárůst zaznamenala Škoda Auto, v mínusu naproti tomu byly dvě zbylé automobilky. Hodnoty jsou však jako obvykle v tomto čase ovlivněny načasováním celozávodních dovolených, které nejsou vždy ve stejném termínu. Proto jednoduše říct, že jsou aktuální výsledky pozitivní nebo negativní, bude možné nejdříve až za měsíc, kdy budou k dispozici i čísla za srpen.
• Rozbřesk: Výrobní ceny v průmyslu zvolňují, ČNB tento týden ponechá sazby beze změny
  Výrobní ceny v průmyslu podle očekávání v listopadu dál zvolnily svoji dynamiku (na 21,3 % z 24,1 % meziročně). Tempo růstu však nadále zůstává vysoké a meziměsíčně byly ceny nižší zejména díky poklesu cen ropy na globálních trzích. Navíc dynamika výrobních cen v ostatních sektorech (stavebnictví, služby) má na rozdíl od průmyslu zdá se daleko větší perzistenci. A pro konečné spotřebitele je bezesporu znepokojující opětovné zrychlení dynamiky výrobních cen v zemědělství (na 29,9 % z 27,1 %).
• Rozbřesk: Výrobní inflace dál sílí a koruně se nedaří těžit z vyšších sazeb
  I zářijová čísla potvrdila, že výrobní inflace v ČR dál nabírá na síle. Tentokrát se v průmyslu zvýšily ceny meziměsíčně o 0,7 %, když producenti ve svých cenách zohlednili vyšší ceny ropy, kovů a pomalu začali upravovat ceníky energií. V meziročním srovnání jsou ceny průmyslových výrobků už o 9,9 % výše, ve zpracovatelském průmyslu dokonce o rekordních 12 %.
• Rozbřesk: Výrobní inflace v ČR prozatím nepropuká
  Česká inflace zůstala i v lednu těsně nad cílem ČNB, když ji v tom tentokrát podpořily především dražší alkoholické nápoje. Z pohledu dalšího vývoje sazeb ČNB je však mnohem důležitější, jak se bude inflace vyvíjet v dalších měsících. Zda se bude naplňovat prognóza centrální banky, která v konečném důsledku předpokládá rychlé zvyšování hlavní úrokové sazby ČNB, či zda bude vývoj cen pozvolnější, třeba i díky vysokým srovnávacím základům z loňského roku.
• Rozbřesk: Výrobní versus spotřebitelské ceny potravin
  Dechberoucí ceny pšenice a spol. jsou jak známo jedním z hlavních projevů války na Ukrajině. Celosvětově pozorovatelným a společensky nepříjemným následkem je dramatický růst cen potravin a s ním související vysoká spotřebitelská inflace. Například v USA se dílčí index cen potravin pohybuje meziročně nejvýše od raných 80. let minulého století. V eurozóně je dokonce na maximech historických, což je ale dáno tím, že časová řada začíná až v letech devadesátých.
• Rozbřesk: Výsledek francouzských voleb lehce svědčí euru, Macronův velký test přijde ale už v září?
  Nový francouzský prezident Emmanuel Macron dostal v parlamentních volbách silný mandát k reformám. Z 577 křesel v národním shromáždění získala jeho strana En Marche dohromady s centristickou Modem 350 míst - pohodlnou většinu. První velký test jeho schopností reformovat Francii přijde relativně brzy. Macron by rád chtěl již v průběhu září prosadit klíčovou reformu pracovního trhu. Hlavní změnou má být decentralizace pracovních vztahů.
• Rozbřesk: Výsledky české ekonomiky se neustále vylepšují
  Nikoliv o 5,1 % nebo následně o 5,2 %, ale o 5,5 % rostla česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku. Tak se dá zjednodušeně zhodnotit nová várka zpřesňujících údajů, které včera vydal statistický úřad, když přehodnotil růst investic a vládní spotřeby nahoru. Zpřesnění údajů přineslo i vylepšení celkových výsledků české ekonomiky za rok 2017. Růst českého hospodářství za celý loňský rok tak dosáhl 4,6 % a podílela se na něm především spotřeba domácností následovaná investicemi a zahraničním obchodem. Na nabídkové straně zůstal růst ekonomiky především v režii zpracovatelského průmyslu, kterému sekundovala odvětví služeb jako obchod, doprava, ubytování a pohostinství, finanční služby a profesní služby. Podíl stavebnictví a zemědělství na ekonomickém růstu zůstal i v roce 2017 marginální.
• Rozbřesk: Výsledky českých veřejných rozpočtů se zatím nelepší
  Průběžné výsledky hospodaření veřejného sektoru ukazují, že se situace zejména státních financí, které generují největší část schodku i dluhu, zatím ještě nevrací k normálu. Na konci prvního čtvrtletí roku se tak schodek veřejných rozpočtů prohloubil na necelých -10 % HDP, nebo jak uvádí statistický úřad na -8,8 % po sezónním očištění.
• Rozbřesk: Vysoká inflace volá po vyšších sazbách. Svět teď čeká na tu americkou
  Česká inflace začala atakovat pětiprocentní hranici. V září meziročně vyskočila na 4,9 %, což je více než 1,7procentního bodu nad letní prognózou centrální banky. Navíc za prudkým nárůstem do značné míry stojí jádrová inflace, která láme nové rekordy – v září vystoupala až na 5,8 %, což je 2,3procentního bodu nad srpnovou prognózou centrální banky.
• Rozbřesk: Vysokou ziskovost si tuzemské firmy udržely i ve druhém čtvrtletí
  Další zpřesnění českého HDP za druhý kvartál letošního roku už s celkovými čísly nijak nezahýbalo, nicméně přineslo řadu zajímavých podrobností. Ekonomika skutečně dosáhla nevídaného mezičtvrtletního růstu 2,5 % a v meziročním srovnání už moc nechybělo a dosáhla pětiprocentního tempa. Hlavní zásluhu si na nabídkové straně opět připsal průmysl, na straně poptávky spotřeba domácností a čistý export.
• Rozbřesk: Vyspělý svět míří do (technické?) recese
  Zatímco první polovina roku se nesla ve znamení rostoucích obav z inflačního vývoje, do druhé půlky vstupují finanční trhy se strašákem jménem recese. Tento posun v převládajícím makro narativu nejlépe ilustruje pohled na dluhopisový trh – dlouhé výnosy prudce padají společně s tím, jak trhy přeceňují výhled úrokových sazeb. Obavy z recese jsou nicméně viditelné také v reálné ekonomice na straně spotřebitelů; například v eurozóně je spotřebitelská důvěra na podobné úrovni jako z počátku pandemie, v Česku dokonce ještě o poznání nižší…
• Rozbřesk: Vyšší americká inflace = březnový růst sazeb o 50 bps
  Americká lednová inflace nakonec opět trhy překvapila vyšším číslem a vzrostla na 7,5 % (jádrová na 6 %) - nejvyšší úrovně za poslední čtyři dekády. Nedá se sice říct, že inflace překvapila vyšším číslem “na celé čáře”. Rychlý meziměsíční růst však zaznamenaly kategorie, které mají největší “setrvačnost” (rychle neodezní) - tedy zejména nájmy a zdravotnické služby. Inflační vrchol máme proto v USA stále před sebou (pravděpodobně v únoru těsně pod 8 %) a pokud se nic mimořádného nestane, bude složité vidět americkou inflaci do konce roku pod 4 %.
• Rozbřesk: Vyššími sazbami zvedat chtěl inflaci… myslel, že je to známka punku
  V poslední době se nám tu rozmáhá takový nešvar: jsouce konfrontováni s vysokou inflací, začínají nám někteří čelní představitelé v některých zemích tvrdit, že zvyšování úrokových sazeb růst spotřebitelských cen nejenže nebrzdí, ale dokonce jej ještě podporuje. Diplomaticky řečeno jde o velmi neortodoxní ekonomický názor...