Rozbřesk: Vysoká inflace volá po vyšších sazbách. Svět teď čeká na tu americkou

Čtěte více

• Rozbřesk: Výprodej před dnešní americkou inflací akceleruje
  Po šesti měsících pozvolného poklesu se česká inflace vrátila za horní hranici tolerančního pásma ČNB. V dubnu totiž spotřebitelské ceny poměrně rychle vzrostly (meziměsíčně o 0,5 %), a to především díky dalšímu zdražení cigaret a alkoholu.
• Rozbřesk: Výroba automobilů zaostává o 30 % za loňskem
  Zatímco na první červencové statistiky z ekonomiky si budeme muset počkat ještě více než čtrnáct dní, čísla z největšího tuzemského průmyslu – výroby automobilů – už k dispozici jsou. Podle nich se jen v tomto měsíci v ČR vyrobilo téměř 83 tisíc automobilů, což bylo o 5,2 % méně než v loňském roce. Výrazný nárůst zaznamenala Škoda Auto, v mínusu naproti tomu byly dvě zbylé automobilky. Hodnoty jsou však jako obvykle v tomto čase ovlivněny načasováním celozávodních dovolených, které nejsou vždy ve stejném termínu. Proto jednoduše říct, že jsou aktuální výsledky pozitivní nebo negativní, bude možné nejdříve až za měsíc, kdy budou k dispozici i čísla za srpen.
• Rozbřesk: Výrobní ceny v průmyslu zvolňují, ČNB tento týden ponechá sazby beze změny
  Výrobní ceny v průmyslu podle očekávání v listopadu dál zvolnily svoji dynamiku (na 21,3 % z 24,1 % meziročně). Tempo růstu však nadále zůstává vysoké a meziměsíčně byly ceny nižší zejména díky poklesu cen ropy na globálních trzích. Navíc dynamika výrobních cen v ostatních sektorech (stavebnictví, služby) má na rozdíl od průmyslu zdá se daleko větší perzistenci. A pro konečné spotřebitele je bezesporu znepokojující opětovné zrychlení dynamiky výrobních cen v zemědělství (na 29,9 % z 27,1 %).
• Rozbřesk: Výrobní inflace dál sílí a koruně se nedaří těžit z vyšších sazeb
  I zářijová čísla potvrdila, že výrobní inflace v ČR dál nabírá na síle. Tentokrát se v průmyslu zvýšily ceny meziměsíčně o 0,7 %, když producenti ve svých cenách zohlednili vyšší ceny ropy, kovů a pomalu začali upravovat ceníky energií. V meziročním srovnání jsou ceny průmyslových výrobků už o 9,9 % výše, ve zpracovatelském průmyslu dokonce o rekordních 12 %.
• Rozbřesk: Výrobní inflace stoupá. Strach z další vlny drží korunu na slabších úrovních
  Zatímco finanční trhy v současné době řeší otázku opětovného rozjetí pandemické vlny, firmy pohybující se v rámci tzv. reálné ekonomiky se musejí vypořádávat s rychle rostoucími náklady na vstupy, některé s nedostatkem subdodávek a téměř všechny s chybějícími zaměstnanci. Výsledkem je nyní vzedmutí vlny výrobní inflace, která je stále viditelnější u nás i v řadě dalších evropských zemí.
• Rozbřesk: Výrobní inflace v ČR prozatím nepropuká
  Česká inflace zůstala i v lednu těsně nad cílem ČNB, když ji v tom tentokrát podpořily především dražší alkoholické nápoje. Z pohledu dalšího vývoje sazeb ČNB je však mnohem důležitější, jak se bude inflace vyvíjet v dalších měsících. Zda se bude naplňovat prognóza centrální banky, která v konečném důsledku předpokládá rychlé zvyšování hlavní úrokové sazby ČNB, či zda bude vývoj cen pozvolnější, třeba i díky vysokým srovnávacím základům z loňského roku.
• Rozbřesk: Výrobní versus spotřebitelské ceny potravin
  Dechberoucí ceny pšenice a spol. jsou jak známo jedním z hlavních projevů války na Ukrajině. Celosvětově pozorovatelným a společensky nepříjemným následkem je dramatický růst cen potravin a s ním související vysoká spotřebitelská inflace. Například v USA se dílčí index cen potravin pohybuje meziročně nejvýše od raných 80. let minulého století. V eurozóně je dokonce na maximech historických, což je ale dáno tím, že časová řada začíná až v letech devadesátých.
• Rozbřesk: Výsledek francouzských voleb lehce svědčí euru, Macronův velký test přijde ale už v září?
  Nový francouzský prezident Emmanuel Macron dostal v parlamentních volbách silný mandát k reformám. Z 577 křesel v národním shromáždění získala jeho strana En Marche dohromady s centristickou Modem 350 míst - pohodlnou většinu. První velký test jeho schopností reformovat Francii přijde relativně brzy. Macron by rád chtěl již v průběhu září prosadit klíčovou reformu pracovního trhu. Hlavní změnou má být decentralizace pracovních vztahů.
• Rozbřesk: Výsledky české ekonomiky se neustále vylepšují
  Nikoliv o 5,1 % nebo následně o 5,2 %, ale o 5,5 % rostla česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku. Tak se dá zjednodušeně zhodnotit nová várka zpřesňujících údajů, které včera vydal statistický úřad, když přehodnotil růst investic a vládní spotřeby nahoru. Zpřesnění údajů přineslo i vylepšení celkových výsledků české ekonomiky za rok 2017. Růst českého hospodářství za celý loňský rok tak dosáhl 4,6 % a podílela se na něm především spotřeba domácností následovaná investicemi a zahraničním obchodem. Na nabídkové straně zůstal růst ekonomiky především v režii zpracovatelského průmyslu, kterému sekundovala odvětví služeb jako obchod, doprava, ubytování a pohostinství, finanční služby a profesní služby. Podíl stavebnictví a zemědělství na ekonomickém růstu zůstal i v roce 2017 marginální.
• Rozbřesk: Výsledky českých veřejných rozpočtů se zatím nelepší
  Průběžné výsledky hospodaření veřejného sektoru ukazují, že se situace zejména státních financí, které generují největší část schodku i dluhu, zatím ještě nevrací k normálu. Na konci prvního čtvrtletí roku se tak schodek veřejných rozpočtů prohloubil na necelých -10 % HDP, nebo jak uvádí statistický úřad na -8,8 % po sezónním očištění.
• Rozbřesk: Vysokou ziskovost si tuzemské firmy udržely i ve druhém čtvrtletí
  Další zpřesnění českého HDP za druhý kvartál letošního roku už s celkovými čísly nijak nezahýbalo, nicméně přineslo řadu zajímavých podrobností. Ekonomika skutečně dosáhla nevídaného mezičtvrtletního růstu 2,5 % a v meziročním srovnání už moc nechybělo a dosáhla pětiprocentního tempa. Hlavní zásluhu si na nabídkové straně opět připsal průmysl, na straně poptávky spotřeba domácností a čistý export.
• Rozbřesk: Vyspělý svět míří do (technické?) recese
  Zatímco první polovina roku se nesla ve znamení rostoucích obav z inflačního vývoje, do druhé půlky vstupují finanční trhy se strašákem jménem recese. Tento posun v převládajícím makro narativu nejlépe ilustruje pohled na dluhopisový trh – dlouhé výnosy prudce padají společně s tím, jak trhy přeceňují výhled úrokových sazeb. Obavy z recese jsou nicméně viditelné také v reálné ekonomice na straně spotřebitelů; například v eurozóně je spotřebitelská důvěra na podobné úrovni jako z počátku pandemie, v Česku dokonce ještě o poznání nižší…
• Rozbřesk: Vyšší americká inflace = březnový růst sazeb o 50 bps
  Americká lednová inflace nakonec opět trhy překvapila vyšším číslem a vzrostla na 7,5 % (jádrová na 6 %) - nejvyšší úrovně za poslední čtyři dekády. Nedá se sice říct, že inflace překvapila vyšším číslem “na celé čáře”. Rychlý meziměsíční růst však zaznamenaly kategorie, které mají největší “setrvačnost” (rychle neodezní) - tedy zejména nájmy a zdravotnické služby. Inflační vrchol máme proto v USA stále před sebou (pravděpodobně v únoru těsně pod 8 %) a pokud se nic mimořádného nestane, bude složité vidět americkou inflaci do konce roku pod 4 %.
• Rozbřesk: Vyššími sazbami zvedat chtěl inflaci… myslel, že je to známka punku
  V poslední době se nám tu rozmáhá takový nešvar: jsouce konfrontováni s vysokou inflací, začínají nám někteří čelní představitelé v některých zemích tvrdit, že zvyšování úrokových sazeb růst spotřebitelských cen nejenže nebrzdí, ale dokonce jej ještě podporuje. Diplomaticky řečeno jde o velmi neortodoxní ekonomický názor...
• Rozbřesk: Vyšší sazby navzdory horšímu výhledu
  Na svém květnovém zasedání se bankovní rada ČNB rozhodla po krátké přestávce opět zvýšit své úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostala na úroveň 2 %, kde byla naposledy před deseti lety. Rozhodnutí bylo jednomyslné a centrální banka k němu přistoupila navzdory faktu, že zhoršila svůj výhled pro českou ekonomiku pro tento i příští rok. Současně navýšila odhad letošní inflace, nicméně na horizontu měnové politiky, kam má směřovat její primární pozornost, se na jejím inflačním očekávání nezměnilo téměř nic.
• Rozbřesk: Vyšší výnosy odráží důvěru ve vyspělé ekonomiky… co ji může nahlodat?
  Nový týden začne tam, kde skončil ten předchozí - pohledem na americkou výnosovou křivku. Americký desetiletý výnos se v pátek natrvalo zabydlel nad 3 % a mířil výš. Je to odrazem toho, že investoři vyspělým ekonomikám jednoduše věří a počítají s tím, že kombinace silné poptávky v USA a v eurozóně dřív nebo později vrátí do hry vyšší inflaci. Může něco toto přesvědčení, které do značné míry stojí za posledními výprodeji středoevropských měn, v nejbližší době nahlodat?
• Rozbřesk: Vytáhne ČNB něco nového ze zbrojního arzenálu?
  Česká národní banka tento týden pravděpodobně opět bude chtít ekonomice podat pomocnou ruku. Počítáme s dalším snížením sazeb o 0,5 procentního bodu na 0,5 %. Otázkou spíše je, zda se ČNB s rozšířenými pravomocemi (po novele zákona) nakonec rozhodne sáhnout i po nových méně ortodoxních zbraních.
• Rozbřesk: Vyvedený rok 2019
  Rok 2019 je už téměř za námi, a tak přichází jako již tradičně na řadu bilancování. Nebyl to vůbec špatný rok a dokonce se obešel bez velkých překvapení. Naše ekonomika vstoupila podle očekávání do fáze cyklického zpomalení, nicméně celkově si nevedla vůbec zle. Růst zůstal nad dvěma procenty, nezaměstnanost rekordně nízká, závěr roku trochu poznamenala neočekávaně vyšší inflace.
• Rozbřesk: Vzkaz německého voliče: rudo-zelená koalice nebude
  Německý volič vyslal v neděli rozporuplný signál: nechal sice zvítězit sociálně-demokratickou stranu (SPD), ale na druhou stranu nedal šanci na vznik „melounové“ či rudo-zelené koalici. Němečtí Zelení totiž nakonec nezískali, to co by si ještě před pár měsíci přáli (14,8 %) a postkomunistická levice lavírovala na (5 %) hraně volitelnosti.
• Rozbřesk: Wall Street zažil nejhorší výprodej od února, Asie jej dnes následuje
  Finanční podmínky ve světě (odrážející dostupnost peněz) se zhoršují a rizika narůstají, říká poslední zpráva o finanční stabilitě Mezinárodního měnového fondu (MMF). Poněkud symbolicky ve stejný den americké akcie zažily největší propad od února tohoto roku (3,3 %). MMF již podruhé v řadě, a poměrně nahlas, varuje před kombinací vysoké zadluženosti a příliš drahých aktiv - především akcií a nemovitostí. Nejzranitelnější je podle MMF rozvíjející se svět, kde v posledních deseti letech rostlo zadlužení nefinančního sektoru nejrychleji, jak ostatně potvrzují i naše analýzy finančního cyklu. To ovšem neznamená, že vyspělé ekonomiky jsou zcela bezproblémové. Opakovaně je kritizována americká administrativa za nerozumný nárůst vládního dluhu na vrcholu hospodářského cyklu. V rámci rozvíjejícího se světa je vytažena na první místo Čína, kde dramaticky vzrostlo zadlužení podniků i domácností a bez dalšího nárůstu dluhu se dostane do slepé pasti stávající model růstu, který příliš spoléhá na investice (tvoří skoro polovinu HDP).