Rozbřesk: Výnosy dluhopisů směřují globálně vzhůru, akcie na nová maxima

Čtěte více

• Rozbřesk: Vlna optimismu pomalu a jistě opadá... i v ČR
  Další studená sprcha v řadě. Tak by se daly jednoduše popsat výsledky lednových indexů nákupních manažerů (PMI) v Německu a vlastně i v celé eurozóně. PMI v průmyslu je na čtyřletém minimu a na začátku roku se již dokonce dostal pod hranici 50, což neznamená nic jiného, než že firmy předpokládají zpomalování výroby. Zhoršování nálad v tomto případě není výsledkem nějakých neuchopitelných obav z budoucnosti, ale je odrazem výrazného poklesu nových zakázek německého průmyslu, zvlášť toho automobilového. Ten se musí vypořádávat nejenom s poklesem poptávky v Evropě a Číně, ale zároveň se připravovat na brexit a ještě se přizpůsobovat novým „zeleným“ požadavkům, které navíc nejsou pro nejbližší léta posledními. V asi nejméně vhodnou dobu vznikl mix negativních faktorů, které se nemohou nepodepsat na náladách, ale i na reálných číslech z ekonomiky. Za celou eurozónu se PMI sice pod hranici 50 ještě nedostal, ale už k ní nemá daleko (50,4).
• Rozbřesk: Vlna optimismu ve firmách v eurozóně i v ČR neopadá
  Ještě před tím, než dnes bude zveřejněn populární německý ukazatel nálady Ifo, stojí za to podívat se na včerejší předběžné výsledky indexů nákupních manažerů (PMI) v eurozóně. Celkové indexy dopadly o něco hůře než minule, ale stále se nacházejí na velmi vysokých úrovních. Proto jejich dvouměsíční minima není třeba nijak přeceňovat. A to zvlášť, když PMI v průmyslu dosáhl díky rychlému růstu nových zakázek nejvyšší hodnoty za posledních více než šest a půl roku.
• Rozbřesk: Volatilita na trzích stoupá, koruna opět pod tlakem
  Jako na horské dráze se opět pohybovaly akcie v uplynulém týdnu. Akciový index S&P 500 se v jednu chvíli přehoupl z celoročního pohledu do plusových hodnot. Byl to však krátký výlet, který rychle přešel do největšího mezidenního výprodeje od března 2020.
• Rozbřesk: Volby do Evropského parlamentu mohou na trhy přinést nové napětí
  Po velmi slušném výsledku HDP za první kvartál projde v tomto týdnu Evropa dvěma dalšími testy. Za prvé dostaneme první várku podnikatelských nálad za květen. V dubnu přitom klíčové nálady PMI a německé Ifo znovu překvapivě poklesly a jsou poblíž dvouletých minim. To ukazuje na o poznání slabší růst než 0,4 % mezikvartálně zaznamenaných na začátku roku. Situace se však podle nás začala zejména v problematickém průmyslu postupně vylepšovat a květnová čísla by mohla přinést lehký nárůst nálad. Pro trhy to však výrazná vzpruha nebude, protože v květnových číslech ještě nemůže být zachycena poslední eskalace obchodního napětí mezi USA a Čínou.
• Rozbřesk: Volná místa přibývají i v eurozóně
  Poslední zasedání ECB dopomohlo euru k silnějším úrovním, když na trh zvlášť zapůsobila věta šéfa ECB zmiňující vývoj na trhu práce, který spolu s rostoucí vytížeností kapacit podle něj snižuje nejistotu inflačního výhledu. Centrální banka tedy vnímá, že zlepšování situace na evropském trhu práce jí může v budoucnu uvolnit dále ruce. Nezbývá proto, než se podívat, co se na tomto trhu vlastně děje.
• Rozbřesk: V říjnu byl největší zájem o nová auta v EU za 10 let
  Evropský automobilový trh se konečně vzmáhá. Tak jednoduše by se daly hodnotit říjnové výsledky registrací nových osobních aut v jednotlivých zemích EU zveřejněné dnes ráno. Podle těchto statistik se počet nově registrovaných aut v EU tentokrát zvýšil o 8,7 % na téměř 1,2 milionů. Vysoký nárůst je nepochybně dobrou zprávou pro automobilový průmysl, nicméně přehlédnout nelze, z jak nízkého základu je tento nárůst počítán. Ještě loni v říjnu totiž stále dozníval efekt nových emisních pravidel a celý trh tehdy padal o více než 7 %. Za nejnovějším výsledkem stojí především srovnávací základ. Nelze však nepřehlédnout i určité první náznaky zlepšování situace na evropském trhu (konvenčních) automobilů.
• Rozbřesk: Vstupujeme do německé recese?
  Poslední čísla z Německa vyslala velice nepříjemný a jednoznačně negativní signál. Průmyslová produkce v červnu propadla o dalších 1,5 procenta meziměsíčně (meziročně o více než 5 %). Průmysl tak dokončil kvartál hrůzy, ve kterém kumulativně propadl nejvíce od roku 2012. Tedy od chvíle, kdy vrcholila finanční krize na periferiích eurozóny.
• Rozbřesk: Výbornou kondici Německa nejspíše potvrdí PMI i Ifo
  Zatímco minulý týden jsme se teprve dozvěděli, v jaké kondici byla evropská ekonomika v prvním čtvrtletí, tento týden na trh přijde várka měkkých dat za květen v podobě indexů nákupních manažerů v Německu, Francii a odhad za celou eurozónu. Očekávání jsou sice nastavena zhruba na stejné úrovni jako v dubnu, avšak i to by znamenalo velmi silný výsledek. V podstatě ve všech uvedených případech totiž trhy předpokládají hodnoty nad hranicí 55, což znamená svižné pokračování konjunktury.
• Rozbřesk: Výbušná zjištění ECB aneb proč záporné sazby “údajně” fungují
  Měli jsme spolu s většinou trhu za to, že záporné sazby se v eurozóně příliš neosvědčily. Strach přenášet je na klienty a z toho vyplývající negativní dopad do hospodaření mohl některým evropským bankám omezit objem dostupného kapitálu a teoreticky tak zúžit prostor pro poskytování nových úvěrů. Tedy pravý opak toho, co centrální banka zamýšlela. Nový výzkum ECB z června 2019 však tvrdí opak. A to je i jeden z důvodů, proč Mario Draghi před týdnem v Sintře vrátil záporné úrokové sazby zpět do zbrojního arzenálu.
• Rozbřesk: Vydrží podnikům červencový optimismus i při rostoucím počtu nakažených?
  Rostoucí počty nakažených napříč Evropou a strach z druhé vlny pandemie je realitou – denní přírůstky nakažených v Německu i Francii jsou nejvyšší od konce dubna a v Česku je situace podobná. V tomto týdnu se ukáže, zda to má dopad na náladu mezi podniky. Řada zemí (Česko zatím ne) zveřejní první odhady podnikatelských nálad (PMI).
• Rozbřesk: Výroba automobilů zaostává o 30 % za loňskem
  Zatímco na první červencové statistiky z ekonomiky si budeme muset počkat ještě více než čtrnáct dní, čísla z největšího tuzemského průmyslu – výroby automobilů – už k dispozici jsou. Podle nich se jen v tomto měsíci v ČR vyrobilo téměř 83 tisíc automobilů, což bylo o 5,2 % méně než v loňském roce. Výrazný nárůst zaznamenala Škoda Auto, v mínusu naproti tomu byly dvě zbylé automobilky. Hodnoty jsou však jako obvykle v tomto čase ovlivněny načasováním celozávodních dovolených, které nejsou vždy ve stejném termínu. Proto jednoduše říct, že jsou aktuální výsledky pozitivní nebo negativní, bude možné nejdříve až za měsíc, kdy budou k dispozici i čísla za srpen.
• Rozbřesk: Výsledek francouzských voleb lehce svědčí euru, Macronův velký test přijde ale už v září?
  Nový francouzský prezident Emmanuel Macron dostal v parlamentních volbách silný mandát k reformám. Z 577 křesel v národním shromáždění získala jeho strana En Marche dohromady s centristickou Modem 350 míst - pohodlnou většinu. První velký test jeho schopností reformovat Francii přijde relativně brzy. Macron by rád chtěl již v průběhu září prosadit klíčovou reformu pracovního trhu. Hlavní změnou má být decentralizace pracovních vztahů.
• Rozbřesk: Výsledky české ekonomiky se neustále vylepšují
  Nikoliv o 5,1 % nebo následně o 5,2 %, ale o 5,5 % rostla česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku. Tak se dá zjednodušeně zhodnotit nová várka zpřesňujících údajů, které včera vydal statistický úřad, když přehodnotil růst investic a vládní spotřeby nahoru. Zpřesnění údajů přineslo i vylepšení celkových výsledků české ekonomiky za rok 2017. Růst českého hospodářství za celý loňský rok tak dosáhl 4,6 % a podílela se na něm především spotřeba domácností následovaná investicemi a zahraničním obchodem. Na nabídkové straně zůstal růst ekonomiky především v režii zpracovatelského průmyslu, kterému sekundovala odvětví služeb jako obchod, doprava, ubytování a pohostinství, finanční služby a profesní služby. Podíl stavebnictví a zemědělství na ekonomickém růstu zůstal i v roce 2017 marginální.
• Rozbřesk: Vysokou ziskovost si tuzemské firmy udržely i ve druhém čtvrtletí
  Další zpřesnění českého HDP za druhý kvartál letošního roku už s celkovými čísly nijak nezahýbalo, nicméně přineslo řadu zajímavých podrobností. Ekonomika skutečně dosáhla nevídaného mezičtvrtletního růstu 2,5 % a v meziročním srovnání už moc nechybělo a dosáhla pětiprocentního tempa. Hlavní zásluhu si na nabídkové straně opět připsal průmysl, na straně poptávky spotřeba domácností a čistý export.
• Rozbřesk: Vyšší sazby navzdory horšímu výhledu
  Na svém květnovém zasedání se bankovní rada ČNB rozhodla po krátké přestávce opět zvýšit své úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostala na úroveň 2 %, kde byla naposledy před deseti lety. Rozhodnutí bylo jednomyslné a centrální banka k němu přistoupila navzdory faktu, že zhoršila svůj výhled pro českou ekonomiku pro tento i příští rok. Současně navýšila odhad letošní inflace, nicméně na horizontu měnové politiky, kam má směřovat její primární pozornost, se na jejím inflačním očekávání nezměnilo téměř nic.
• Rozbřesk: Vyšší výnosy odráží důvěru ve vyspělé ekonomiky… co ji může nahlodat?
  Nový týden začne tam, kde skončil ten předchozí - pohledem na americkou výnosovou křivku. Americký desetiletý výnos se v pátek natrvalo zabydlel nad 3 % a mířil výš. Je to odrazem toho, že investoři vyspělým ekonomikám jednoduše věří a počítají s tím, že kombinace silné poptávky v USA a v eurozóně dřív nebo později vrátí do hry vyšší inflaci. Může něco toto přesvědčení, které do značné míry stojí za posledními výprodeji středoevropských měn, v nejbližší době nahlodat?
• Rozbřesk: Vytáhne ČNB něco nového ze zbrojního arzenálu?
  Česká národní banka tento týden pravděpodobně opět bude chtít ekonomice podat pomocnou ruku. Počítáme s dalším snížením sazeb o 0,5 procentního bodu na 0,5 %. Otázkou spíše je, zda se ČNB s rozšířenými pravomocemi (po novele zákona) nakonec rozhodne sáhnout i po nových méně ortodoxních zbraních.
• Rozbřesk: Vyvedený rok 2019
  Rok 2019 je už téměř za námi, a tak přichází jako již tradičně na řadu bilancování. Nebyl to vůbec špatný rok a dokonce se obešel bez velkých překvapení. Naše ekonomika vstoupila podle očekávání do fáze cyklického zpomalení, nicméně celkově si nevedla vůbec zle. Růst zůstal nad dvěma procenty, nezaměstnanost rekordně nízká, závěr roku trochu poznamenala neočekávaně vyšší inflace.
• Rozbřesk: Wall Street zažil nejhorší výprodej od února, Asie jej dnes následuje
  Finanční podmínky ve světě (odrážející dostupnost peněz) se zhoršují a rizika narůstají, říká poslední zpráva o finanční stabilitě Mezinárodního měnového fondu (MMF). Poněkud symbolicky ve stejný den americké akcie zažily největší propad od února tohoto roku (3,3 %). MMF již podruhé v řadě, a poměrně nahlas, varuje před kombinací vysoké zadluženosti a příliš drahých aktiv - především akcií a nemovitostí. Nejzranitelnější je podle MMF rozvíjející se svět, kde v posledních deseti letech rostlo zadlužení nefinančního sektoru nejrychleji, jak ostatně potvrzují i naše analýzy finančního cyklu. To ovšem neznamená, že vyspělé ekonomiky jsou zcela bezproblémové. Opakovaně je kritizována americká administrativa za nerozumný nárůst vládního dluhu na vrcholu hospodářského cyklu. V rámci rozvíjejícího se světa je vytažena na první místo Čína, kde dramaticky vzrostlo zadlužení podniků i domácností a bez dalšího nárůstu dluhu se dostane do slepé pasti stávající model růstu, který příliš spoléhá na investice (tvoří skoro polovinu HDP).
• Rozbřesk: WTO verdiktem v kauze Airbus otevírá novou frontu obchodní války
  Obchodní války postupují do další fáze. Donald Trump slaví první vítězství na půdě Světové obchodní organizace (WTO). Ta rozhodla v kauze Airbus v neprospěch Evropské unie - označila státní podporu výrobci letadel za nepřípustnou a umožnila uvalit USA cla ve výši až 100 % na zboží v hodnotě 7,5 miliardy dolaru. Vítězství ovšem může brzy Donaldu Trumpovi zhořknout - WTO by měla brzy rozhodnout o proti-žalobě Bruselu na americký Boeing, kde verdikt s vysokou pravděpodobností bude podobný. Jen rozhodnutí v kauze Airbus přišlo o něco dříve, a to je možná trochu problém…