Rozbřesk: Výnosy dluhopisů směřují globálně vzhůru, akcie na nová maxima

Čtěte více

• Rozbřesk: Vítězství hnutí ANO v českých volbách trhy nevyvedlo z míry
  Výrazné zisky hnutí ANO trestně stíhaného Andreje Babiše a ztráty “tradičních” demokratických stran zatím trhy podle očekávání příliš nevyvedly z míry. Necítí totiž žádné “bezprostřední” nebezpečí. Jinak by tomu podle nás bylo v případě, kdy by se ANO nedokázalo s demokratickými stranami nalevo (Piráti, ČSSD, KDU-ČSL) nebo napravo (ODS, TOP 09, Starostové) vůbec dohodnout a reálně by hrozila koalice Andreje Babiše s nacionalistickou SPD nebo KSČM.
• Rozbřesk: V koruně mohou krátkodobě přetrvat výprodeje. Dlouhodobě směr silnější úrovně
  Česká koruna jako by v posledních týdnech ztratila na své atraktivitě a svezla se s vlnou výprodejů na rozvíjejících se trzích. Existují dobré důvody, které korunu mohou v nejbližších měsících brzdit v rozletu a vést k testování 26,00 EUR/CZK. Věříme ovšem, že její ztráty budou ve finále dočasné a za rok bude koruna oproti dnešním úrovním viditelně silnější (pod 25,00).
• Rozbřesk: Vláda se shodla na růstu platů, porostou opět rychleji než v soukromé sféře
  Vláda se shodla na tom, že platy zaměstnanců ve veřejné sféře porostou příští rok o osm procent. Všechny profese sice nedostanou stejně, půjde však o další rok v řadě, kdy státní zaměstnanci v průměru dostanou přidáno pravděpodobně více než soukromý sektor. I tak zatím nedochází k nijak dramatickému rozevírání nůžek mezi veřejnou a soukromou sférou - tedy k ničemu, co bychom již neznali. V tuto chvíli je mediánová mzda v soukromém sektoru lehce nad 27 tisíci korun, zatímco ve veřejném sektoru lehce nad 30 tisíc, tedy přibližně o 13 % více.
• Rozbřesk: Vlna optimismu pomalu a jistě opadá... i v ČR
  Další studená sprcha v řadě. Tak by se daly jednoduše popsat výsledky lednových indexů nákupních manažerů (PMI) v Německu a vlastně i v celé eurozóně. PMI v průmyslu je na čtyřletém minimu a na začátku roku se již dokonce dostal pod hranici 50, což neznamená nic jiného, než že firmy předpokládají zpomalování výroby. Zhoršování nálad v tomto případě není výsledkem nějakých neuchopitelných obav z budoucnosti, ale je odrazem výrazného poklesu nových zakázek německého průmyslu, zvlášť toho automobilového. Ten se musí vypořádávat nejenom s poklesem poptávky v Evropě a Číně, ale zároveň se připravovat na brexit a ještě se přizpůsobovat novým „zeleným“ požadavkům, které navíc nejsou pro nejbližší léta posledními. V asi nejméně vhodnou dobu vznikl mix negativních faktorů, které se nemohou nepodepsat na náladách, ale i na reálných číslech z ekonomiky. Za celou eurozónu se PMI sice pod hranici 50 ještě nedostal, ale už k ní nemá daleko (50,4).
• Rozbřesk: Vlna optimismu ve firmách v eurozóně i v ČR neopadá
  Ještě před tím, než dnes bude zveřejněn populární německý ukazatel nálady Ifo, stojí za to podívat se na včerejší předběžné výsledky indexů nákupních manažerů (PMI) v eurozóně. Celkové indexy dopadly o něco hůře než minule, ale stále se nacházejí na velmi vysokých úrovních. Proto jejich dvouměsíční minima není třeba nijak přeceňovat. A to zvlášť, když PMI v průmyslu dosáhl díky rychlému růstu nových zakázek nejvyšší hodnoty za posledních více než šest a půl roku.
• Rozbřesk: Volby do Evropského parlamentu mohou na trhy přinést nové napětí
  Po velmi slušném výsledku HDP za první kvartál projde v tomto týdnu Evropa dvěma dalšími testy. Za prvé dostaneme první várku podnikatelských nálad za květen. V dubnu přitom klíčové nálady PMI a německé Ifo znovu překvapivě poklesly a jsou poblíž dvouletých minim. To ukazuje na o poznání slabší růst než 0,4 % mezikvartálně zaznamenaných na začátku roku. Situace se však podle nás začala zejména v problematickém průmyslu postupně vylepšovat a květnová čísla by mohla přinést lehký nárůst nálad. Pro trhy to však výrazná vzpruha nebude, protože v květnových číslech ještě nemůže být zachycena poslední eskalace obchodního napětí mezi USA a Čínou.
• Rozbřesk: Volná místa přibývají i v eurozóně
  Poslední zasedání ECB dopomohlo euru k silnějším úrovním, když na trh zvlášť zapůsobila věta šéfa ECB zmiňující vývoj na trhu práce, který spolu s rostoucí vytížeností kapacit podle něj snižuje nejistotu inflačního výhledu. Centrální banka tedy vnímá, že zlepšování situace na evropském trhu práce jí může v budoucnu uvolnit dále ruce. Nezbývá proto, než se podívat, co se na tomto trhu vlastně děje.
• Rozbřesk: Vstupujeme do německé recese?
  Poslední čísla z Německa vyslala velice nepříjemný a jednoznačně negativní signál. Průmyslová produkce v červnu propadla o dalších 1,5 procenta meziměsíčně (meziročně o více než 5 %). Průmysl tak dokončil kvartál hrůzy, ve kterém kumulativně propadl nejvíce od roku 2012. Tedy od chvíle, kdy vrcholila finanční krize na periferiích eurozóny.
• Rozbřesk: Výbornou kondici Německa nejspíše potvrdí PMI i Ifo
  Zatímco minulý týden jsme se teprve dozvěděli, v jaké kondici byla evropská ekonomika v prvním čtvrtletí, tento týden na trh přijde várka měkkých dat za květen v podobě indexů nákupních manažerů v Německu, Francii a odhad za celou eurozónu. Očekávání jsou sice nastavena zhruba na stejné úrovni jako v dubnu, avšak i to by znamenalo velmi silný výsledek. V podstatě ve všech uvedených případech totiž trhy předpokládají hodnoty nad hranicí 55, což znamená svižné pokračování konjunktury.
• Rozbřesk: Výbušná zjištění ECB aneb proč záporné sazby “údajně” fungují
  Měli jsme spolu s většinou trhu za to, že záporné sazby se v eurozóně příliš neosvědčily. Strach přenášet je na klienty a z toho vyplývající negativní dopad do hospodaření mohl některým evropským bankám omezit objem dostupného kapitálu a teoreticky tak zúžit prostor pro poskytování nových úvěrů. Tedy pravý opak toho, co centrální banka zamýšlela. Nový výzkum ECB z června 2019 však tvrdí opak. A to je i jeden z důvodů, proč Mario Draghi před týdnem v Sintře vrátil záporné úrokové sazby zpět do zbrojního arzenálu.
• Rozbřesk: Výsledek francouzských voleb lehce svědčí euru, Macronův velký test přijde ale už v září?
  Nový francouzský prezident Emmanuel Macron dostal v parlamentních volbách silný mandát k reformám. Z 577 křesel v národním shromáždění získala jeho strana En Marche dohromady s centristickou Modem 350 míst - pohodlnou většinu. První velký test jeho schopností reformovat Francii přijde relativně brzy. Macron by rád chtěl již v průběhu září prosadit klíčovou reformu pracovního trhu. Hlavní změnou má být decentralizace pracovních vztahů.
• Rozbřesk: Výsledky české ekonomiky se neustále vylepšují
  Nikoliv o 5,1 % nebo následně o 5,2 %, ale o 5,5 % rostla česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku. Tak se dá zjednodušeně zhodnotit nová várka zpřesňujících údajů, které včera vydal statistický úřad, když přehodnotil růst investic a vládní spotřeby nahoru. Zpřesnění údajů přineslo i vylepšení celkových výsledků české ekonomiky za rok 2017. Růst českého hospodářství za celý loňský rok tak dosáhl 4,6 % a podílela se na něm především spotřeba domácností následovaná investicemi a zahraničním obchodem. Na nabídkové straně zůstal růst ekonomiky především v režii zpracovatelského průmyslu, kterému sekundovala odvětví služeb jako obchod, doprava, ubytování a pohostinství, finanční služby a profesní služby. Podíl stavebnictví a zemědělství na ekonomickém růstu zůstal i v roce 2017 marginální.
• Rozbřesk: Vysokou ziskovost si tuzemské firmy udržely i ve druhém čtvrtletí
  Další zpřesnění českého HDP za druhý kvartál letošního roku už s celkovými čísly nijak nezahýbalo, nicméně přineslo řadu zajímavých podrobností. Ekonomika skutečně dosáhla nevídaného mezičtvrtletního růstu 2,5 % a v meziročním srovnání už moc nechybělo a dosáhla pětiprocentního tempa. Hlavní zásluhu si na nabídkové straně opět připsal průmysl, na straně poptávky spotřeba domácností a čistý export.
• Rozbřesk: Vyšší sazby navzdory horšímu výhledu
  Na svém květnovém zasedání se bankovní rada ČNB rozhodla po krátké přestávce opět zvýšit své úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostala na úroveň 2 %, kde byla naposledy před deseti lety. Rozhodnutí bylo jednomyslné a centrální banka k němu přistoupila navzdory faktu, že zhoršila svůj výhled pro českou ekonomiku pro tento i příští rok. Současně navýšila odhad letošní inflace, nicméně na horizontu měnové politiky, kam má směřovat její primární pozornost, se na jejím inflačním očekávání nezměnilo téměř nic.
• Rozbřesk: Vyšší výnosy odráží důvěru ve vyspělé ekonomiky… co ji může nahlodat?
  Nový týden začne tam, kde skončil ten předchozí - pohledem na americkou výnosovou křivku. Americký desetiletý výnos se v pátek natrvalo zabydlel nad 3 % a mířil výš. Je to odrazem toho, že investoři vyspělým ekonomikám jednoduše věří a počítají s tím, že kombinace silné poptávky v USA a v eurozóně dřív nebo později vrátí do hry vyšší inflaci. Může něco toto přesvědčení, které do značné míry stojí za posledními výprodeji středoevropských měn, v nejbližší době nahlodat?
• Rozbřesk: Wall Street zažil nejhorší výprodej od února, Asie jej dnes následuje
  Finanční podmínky ve světě (odrážející dostupnost peněz) se zhoršují a rizika narůstají, říká poslední zpráva o finanční stabilitě Mezinárodního měnového fondu (MMF). Poněkud symbolicky ve stejný den americké akcie zažily největší propad od února tohoto roku (3,3 %). MMF již podruhé v řadě, a poměrně nahlas, varuje před kombinací vysoké zadluženosti a příliš drahých aktiv - především akcií a nemovitostí. Nejzranitelnější je podle MMF rozvíjející se svět, kde v posledních deseti letech rostlo zadlužení nefinančního sektoru nejrychleji, jak ostatně potvrzují i naše analýzy finančního cyklu. To ovšem neznamená, že vyspělé ekonomiky jsou zcela bezproblémové. Opakovaně je kritizována americká administrativa za nerozumný nárůst vládního dluhu na vrcholu hospodářského cyklu. V rámci rozvíjejícího se světa je vytažena na první místo Čína, kde dramaticky vzrostlo zadlužení podniků i domácností a bez dalšího nárůstu dluhu se dostane do slepé pasti stávající model růstu, který příliš spoléhá na investice (tvoří skoro polovinu HDP).
• Rozbřesk: WTO verdiktem v kauze Airbus otevírá novou frontu obchodní války
  Obchodní války postupují do další fáze. Donald Trump slaví první vítězství na půdě Světové obchodní organizace (WTO). Ta rozhodla v kauze Airbus v neprospěch Evropské unie - označila státní podporu výrobci letadel za nepřípustnou a umožnila uvalit USA cla ve výši až 100 % na zboží v hodnotě 7,5 miliardy dolaru. Vítězství ovšem může brzy Donaldu Trumpovi zhořknout - WTO by měla brzy rozhodnout o proti-žalobě Bruselu na americký Boeing, kde verdikt s vysokou pravděpodobností bude podobný. Jen rozhodnutí v kauze Airbus přišlo o něco dříve, a to je možná trochu problém…
• Rozbřesk: Yellenová potvrdila březnový růst sazeb, dolar ale není schopen dál posílit
  Janet Yellenová ve svém pátečním vystoupení stvrdila březnový růst sazeb v USA. Jasně řekla, že růst sazeb v březnu je “žádoucí?, pokud budou chodit dál slušná čísla. Posledním důležitým číslem budou v tomto týdnu souhrnné statistiky z amerického trhu práce za únor (payrolls). My čekáme silný výsledek - přírůstek pracovních míst přes 200 tisíc (viz náš Stopař - http://bit.ly/2k8R6Cd). Zajímavé je, že přes výrazný nárůst sázek na březnový růst amerických sazeb (šance 96 %) nezabodoval výrazněji americký dolar, kterému se stále nechce pod 1,05 EUR/USD.
• Rozbřesk: Yellenová s Fischerem dnes potvrdí záměr Fedu zvýšit v půlce března úroky
  Tento týden přinesl jednu zásadní změnu - trhy výrazně zvýšily své sázky na růst sazeb v USA. Minulý týden dávali investoři pravděpodobnost březnovému růstu sazeb pouze 27 %, dnes je to skoro 90 %. Hlavním důvodem je série jestřábích vystoupení centrálních bankéřů z amerického Fedu včetně Williama Dudleyho a Laely Brainardové.
• Rozbřesk: Yellenovou čeká v tomto týdnu nový republikánský Kongres
  Čeká nás týden, ve kterém se mohou více odhalit plány dvou nejdůležitějších centrálních bank - amerického Fedu a evropské ECB.