Češi nevědí, co s penězi, takže je rvou je do hypoték a nemovitostí. Hypotéky jsou na svém úrokovém dně, letos už budou převážně zdražovat

Čtěte více

• Češi nakupují na splátky stále častěji. Průměrná hodnota nákupu roste už pět let v řadě
  Splátkový prodej je pro Čechy čím dál běžnějším způsobem, jak si pořídit dražší zboží bez nutnosti jednorázové investice. Nejčastěji takto pořizují mobilní telefony, domácí spotřebiče nebo notebooky. Silným měsícem bývá tradičně například leden, kdy využívají povánočních výprodejů. Průměrná hodnota jednoho nákupu přitom roste už pátý rok po sobě – a zájem nepolevuje ani v roce 2025.
• Češi nakupují vánoční dárky dřív a častěji online. Home Credit zná rozpočet většiny domácností
  Vánoce se blíží a většina Čechů již má svou nákupní strategii: nákup vánočních dárků plánuje s předstihem, navštěvuje častěji e-shopy a cílí na rozumný „zlatý střed“ výdajů. Podle aktuálního průzkumu* společnosti Home Credit chce 31 % Čechů utratit za dárky nejčastěji mezi 5–10 tis. Kč. Dalších 28 % počítá s rozpočtem 3–5 tis. Kč, 18 % se vejde do 3 tis. Kč a 20 % odhaduje útratu na 10–20 tis. Kč. Dárky za více než 10 tis. Kč plánuje nakoupit až čtvrtina Čechů. Z výsledků tak jednoznačně vyplývá, že nejvíce nakupujících chce dodržet rozpočet 5-10 tis. Kč. Mnoho rodin se vejde i do 5 tis. Kč. Jedná se především o jednočlenné domácnosti (67 %), osoby ve věku 18-26 let (64 %) a domácnosti s příjmem do 40 tis. Kč (63 %).
• Češi navyšují své útraty v obchodech rychleji, než se čekalo, díky rychlejšímu růst mezd. Více utrácí třeba za kosmetiku, šetří však na elektronice
  Říjnové maloobchodní tržby vzrostly meziročně i meziměsíčně o něco více, než se čekalo. Meziročně přidaly 5,5 procenta, zatímco střední hodnota odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg činí 4,9 procenta.
• Češi navzdory globálním trendům nadále vidí příležitosti na domácím trhu, tj. v českých akciích
  Podle nejnovějšího průzkumu Retail Investor Beat obchodní a investiční platformy eToro vzrostl podíl českých drobných investorů, kteří drží akcie kótované na domácím trhu, na 35 % oproti 26 % v minulém roce.
• Češi nejvíce důvěřují ČNB. Proč je to důležité?
  Dle nejnovějšího průzkumu agentury STEM důvěřuje České národní bance 73 % obyvatel. Po lehkém poklesu v letech 2022-2023 se tak jedná o návrat na před-pandemickou úroveň. V žebříčku veřejných institucí obsadila centrální banka první místo. Nárůst důvěry v ČNB je dobrou zprávou, která naznačuje, že mohutná inflační vlna nezpůsobila dlouhodobé šrámy na důvěryhodnosti centrální banky napříč obyvatelstvem. Inflace přitom rok a půl setrvávala na dvouciferných úrovních, což bylo z historického pohledu nevídané.
• Češi nejvíce důvěřují euru. Dobrou reputaci mají i švýcarský frank a tuzemská koruna
  Češi nejvíce důvěřují euru. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos. Na druhém místě se umístil švýcarský frank. Teprve těsně za ním skončila česká koruna. Výzkumu se účastnilo 525 respondentů, kteří minimálně jednou za rok cestují do zahraničí.
• Češi nemají děti, takže rekordně utrácí za domácí mazlíčky, podobně jako Američané. Na mazlíčky v Česku padne ročně již tolik, že by se za to postavilo 400 km dálnic
  Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.
• Češi nemají dostatečné vzdělání v oblasti on-line obchodování s finančními aktivy
  Nakupovat nebo prodávat finanční aktiva může v dnešní době začít prakticky kdokoliv, kdykoliv a odkudkoliv. Snadné a rychlé on-line obchodování je populární také mezi Čechy, ačkoliv převážná většina z nich nemá dostatečné vzdělání v oblasti investic. To má za následek jejich nedostatečnou znalost základních pojmů určených pro tento typ obchodování. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Axil Academy na reprezentativním vzorku české populace čítajícího 506 respondentů.
• Češi neutrácí tolik, jak se čekalo. I když mají díky snížení daně více peněz a současně se bojí inflace, jejich výdaje zaostávají za očekáváním
  Lidé v Česku v červenci navýšili své maloobchodní útraty méně, než se čekalo, meziročně pouze o 3,1 procenta, očištěně o 5,5 procenta. Bez očištění se čekal růst o 4,9 procenta. O bezmála desetinu se zvýšily tržby za nepotravinářské zboží. Výdaje ze potraviny byly prakticky stejné jako loni v červenci.
• Češi neutrácí tolik, jak se čekalo, přestože mají více peněz díky zrušení superhrubé mzdy
  Lidé v ČR sice v březnu meziročně navýšili své útraty v obchodech, jenže ne tolik, jak se čekalo. Zatím se tedy v jejich útratách neodráží to, že mají díky zrušení superhrubé mzdy více peněz. Zrušení superhrubé mzdy totiž způsobuje, že zaměstnancům zůstává po zdanění citelně více peněz než ještě loni. Ovšem tyto peníze, které mají „navíc“, zatím v míře vyšší než očekáváné dávají do úspor, místo aby je utráceli.
• Češi nevěří v zázrak na realitním trhu. Dvě třetiny očekávají další růst cen nemovitostí, téměř polovina se bojí růstu úrokových sazeb
  Češi jsou ohledně budoucího vývoje nákladů na bydlení skeptičtější než v době covidové pandemie. Podle průzkumu společnosti Generali Investments 67 % respondentů očekává, že ceny nemovitostí budou i nadále růst současným tempem. 45 % Čechů se domnívá, že do konce letošního roku ještě porostou i úrokové sazby hypoték. Pesimistická očekávání dokresluje i realita na trhu.
• Češi nevěří, že se o ně stát dokáže v důchodu postarat. Největšími pesimisty jsou mladí z generace Z
  Na státní důchod se plně spoléhá jen 3,7 % Čechů ve věku 18 až 60 let. Celých 74 % lidí je přesvědčeno, že se o ně stát v penzi dostatečně nepostará. Mladší generace proto sází na vlastní úspory – více než polovina z nich počítá s tím, že osobní úspory budou tvořit většinu jejich finančního zajištění ve stáří. Alarmující je fakt, že téměř každý desátý Čech nemá žádný finanční polštář na důchod a ani ho neplánuje. Vyplývá to z průzkumu, který pro investiční platformu Portu zpracoval Ipsos.
• Češi od roku 1989 snížili produkci emisí oxidu uhličitého na polovinu, přitom produkují reálně více než dvojnásobné bohatství. „Na půl plynu jedou dvakrát rychleji“, jde o nesporný úspěch
  Jeden z opravdu výrazných úspěchů české ekonomiky nastal v období po roce 1989 v oblasti jejího dopadu na životní prostředí. Vlastně se dá říci, že Češi dnes na půl plynu jedou dvakrát rychleji než roku 1989.
• Češi omezují své nákupy nejvíce v historii, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy se ani moc dobře nakupovat nedalo. Plná nákupní centra a restaurace před Vánoci zjevně byly jen klam, nejrychleji chudnou pracující
  Maloobchodní tržby loni v listopadu klesly reálně meziročně o 8,7 procenta. Propad tak předčil drtivou většinu expertních odhadů. Český statistický úřad navíc revidoval údaj k maloobchodním tržbám za měsíc říjen 2022. Podle revidovaných dat klesly v desátém loňském měsíci tržby maloobchodu o 9,9 procenta. To je nejvíce minimálně v celém tomto tisíciletí, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy přitom byla podstatná část kamenných obchodů zavřená. Ještě nikdy v historii zveřejněné časové řady se nestalo, že by se maloobchodní tržby dva měsíce po sobě propadly tak mohutně jako v říjnu a listopadu 2022.
• Češi opět potvrzují, že jejich finanční gramotnost roste
  V současné době lidé více než dříve přemýšlejí o rodinných financích. Každá krize vyvolává otázky, zda mají lidé dostatečně chráněn svůj majetek. Může však přinášet i novou investiční příležitost, kam své peníze uložit, aby neztrácely na hodnotě. Zlato je tradičně bezpečný přístav pro dlouhodobé investice. Jak ukazují čísla společnosti Zlaťáky, Češi se vrhli na nákup zlata již v polovině března.
• Češi opouštějí daňové ráje, nechtějí být na „blacklistu“
  České firmy ve velkém začaly opouštět daňové ráje. Za první letošní čtvrtletí se jejich počet snížil o 259, což je větší pokles než za celý rok 2018, 2017 i 2016. Vyplývá to z dnešních informací poradenské společnosti Bisnode. Ve zrychleném tempu tak pokračuje proces, který započal v polovině probíhajícího desetiletí a který spočívá v „odlivu“ českých firem z daňových rájů.
• Češi o prázdninách nejčastěji platili kartou v Polsku, Chorvatsko je až páté
  Léto 2025 potvrdilo oblibu bezhotovostního placení v zahraničí, platby meziročně vzrostly o více než desetinu. Podle aktuálních dat Raiffeisenbank proběhla téměř čtvrtina všech karetních transakcí v zahraničí v Polsku (24,9 %), následovaném Itálií a Německem (shodně 21,6 %). Na dalších příčkách se umístilo Rakousko (16,2 %) a Chorvatsko (15,7 %). Právě tyto destinace představují většinu zahraničních plateb uskutečněných během letních měsíců.
• Češi oproti průměru průzkumu jednoznačně vynikají v nárůstu nových investorů, ačkoliv recese je hrozba
  Podle údajů z nejnovějšího průzkumu Retail Investor Beat obchodní a investiční platformy eToro považuje většina dotazovaných drobných investorů z celého světa nedávný prudký růst akciových trhů za falešný úsvit a jen každý desátý (11 %) věří, že jsme vstoupili do nové fáze býčího trhu.
• Češi patří k nejvíce pracujícím národům EU. Týden odpracují téměř o dvě hodiny více než je unijní průměr
  V roce 2024 činila průměrná skutečná týdenní pracovní doba v Evropské unii 36 hodin. Je to o hodinu méně než v roce 2014, kdy se průměr pohyboval na úrovni 37 hodin. Za poklesem stojí mimo jiné vyšší podíl částečných úvazků v některých ekonomikách západní Evropy.
• Češi plánují nákladnější Vánoce než Slováci, třetina Čechů chce přitom výdaje na vánoční nákupy omezit
  Nejvíce Čechů (38,5 %) chce na dárky vynaložit méně než 5 tisíc korun. Vyšší výdaje než vloni plánuje asi 9 %, naopak více šetřit chce třetina (34,3 %) dotázaných v průzkumu pro online investiční platformu Portu. Někteří si ke konci roku přilepší zvýšenými příjmy. Odměny na konci roku dostává od zaměstnavatele asi 37 % lidí, což je o něco méně než u slovenských sousedů.