Češi oproti průměru průzkumu jednoznačně vynikají v nárůstu nových investorů, ačkoliv recese je hrozba

Čtěte více

• Češi neutrácí tolik, jak se čekalo. I když mají díky snížení daně více peněz a současně se bojí inflace, jejich výdaje zaostávají za očekáváním
  Lidé v Česku v červenci navýšili své maloobchodní útraty méně, než se čekalo, meziročně pouze o 3,1 procenta, očištěně o 5,5 procenta. Bez očištění se čekal růst o 4,9 procenta. O bezmála desetinu se zvýšily tržby za nepotravinářské zboží. Výdaje ze potraviny byly prakticky stejné jako loni v červenci.
• Češi neutrácí tolik, jak se čekalo, přestože mají více peněz díky zrušení superhrubé mzdy
  Lidé v ČR sice v březnu meziročně navýšili své útraty v obchodech, jenže ne tolik, jak se čekalo. Zatím se tedy v jejich útratách neodráží to, že mají díky zrušení superhrubé mzdy více peněz. Zrušení superhrubé mzdy totiž způsobuje, že zaměstnancům zůstává po zdanění citelně více peněz než ještě loni. Ovšem tyto peníze, které mají „navíc“, zatím v míře vyšší než očekáváné dávají do úspor, místo aby je utráceli.
• Češi nevědí, co s penězi, takže je rvou je do hypoték a nemovitostí. Hypotéky jsou na svém úrokovém dně, letos už budou převážně zdražovat
  Hypotéky v Česku jsou nejlevnější za poslední čtyři roky. V lednu průměrná úroková sazba hypoték – měřená ukazatelem Fincentrum Hypoindex – klesla na 1,94 procenta, a to z prosincové úrovně 1,96 procenta. Hodnota 1,94 procenta je nejnižší za celé období od února 2017. Zájem o hypotéky je tak stále překvapivě silný. Letos v lednu si na hypotékách napůjčovali 24,94 miliardy korun. To je o více než deset miliard korun více, než kolik si na hypotékách půjčovali v průměru v lednových měsících let 2015 až 2020 (lednový průměr za tato léta činí 14,12 miliardy korun). Jinými slovy, Češi si v období pandemické krize, kdy se vláda rekordně zadlužuje, aby zachránila zaměstnanost a ekonomiku, půjčují na bydlení jako diví. Přesněji si půjčují o takřka 77 procent více než průměrně v letech prosperity 2015 až 2020.
• Češi nevěří v zázrak na realitním trhu. Dvě třetiny očekávají další růst cen nemovitostí, téměř polovina se bojí růstu úrokových sazeb
  Češi jsou ohledně budoucího vývoje nákladů na bydlení skeptičtější než v době covidové pandemie. Podle průzkumu společnosti Generali Investments 67 % respondentů očekává, že ceny nemovitostí budou i nadále růst současným tempem. 45 % Čechů se domnívá, že do konce letošního roku ještě porostou i úrokové sazby hypoték. Pesimistická očekávání dokresluje i realita na trhu.
• Češi nevěří, že se o ně stát dokáže v důchodu postarat. Největšími pesimisty jsou mladí z generace Z
  Na státní důchod se plně spoléhá jen 3,7 % Čechů ve věku 18 až 60 let. Celých 74 % lidí je přesvědčeno, že se o ně stát v penzi dostatečně nepostará. Mladší generace proto sází na vlastní úspory – více než polovina z nich počítá s tím, že osobní úspory budou tvořit většinu jejich finančního zajištění ve stáří. Alarmující je fakt, že téměř každý desátý Čech nemá žádný finanční polštář na důchod a ani ho neplánuje. Vyplývá to z průzkumu, který pro investiční platformu Portu zpracoval Ipsos.
• Češi od roku 1989 snížili produkci emisí oxidu uhličitého na polovinu, přitom produkují reálně více než dvojnásobné bohatství. „Na půl plynu jedou dvakrát rychleji“, jde o nesporný úspěch
  Jeden z opravdu výrazných úspěchů české ekonomiky nastal v období po roce 1989 v oblasti jejího dopadu na životní prostředí. Vlastně se dá říci, že Češi dnes na půl plynu jedou dvakrát rychleji než roku 1989.
• Češi omezují své nákupy nejvíce v historii, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy se ani moc dobře nakupovat nedalo. Plná nákupní centra a restaurace před Vánoci zjevně byly jen klam, nejrychleji chudnou pracující
  Maloobchodní tržby loni v listopadu klesly reálně meziročně o 8,7 procenta. Propad tak předčil drtivou většinu expertních odhadů. Český statistický úřad navíc revidoval údaj k maloobchodním tržbám za měsíc říjen 2022. Podle revidovaných dat klesly v desátém loňském měsíci tržby maloobchodu o 9,9 procenta. To je nejvíce minimálně v celém tomto tisíciletí, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy přitom byla podstatná část kamenných obchodů zavřená. Ještě nikdy v historii zveřejněné časové řady se nestalo, že by se maloobchodní tržby dva měsíce po sobě propadly tak mohutně jako v říjnu a listopadu 2022.
• Češi opět potvrzují, že jejich finanční gramotnost roste
  V současné době lidé více než dříve přemýšlejí o rodinných financích. Každá krize vyvolává otázky, zda mají lidé dostatečně chráněn svůj majetek. Může však přinášet i novou investiční příležitost, kam své peníze uložit, aby neztrácely na hodnotě. Zlato je tradičně bezpečný přístav pro dlouhodobé investice. Jak ukazují čísla společnosti Zlaťáky, Češi se vrhli na nákup zlata již v polovině března.
• Češi opouštějí daňové ráje, nechtějí být na „blacklistu“
  České firmy ve velkém začaly opouštět daňové ráje. Za první letošní čtvrtletí se jejich počet snížil o 259, což je větší pokles než za celý rok 2018, 2017 i 2016. Vyplývá to z dnešních informací poradenské společnosti Bisnode. Ve zrychleném tempu tak pokračuje proces, který započal v polovině probíhajícího desetiletí a který spočívá v „odlivu“ českých firem z daňových rájů.
• Češi o prázdninách nejčastěji platili kartou v Polsku, Chorvatsko je až páté
  Léto 2025 potvrdilo oblibu bezhotovostního placení v zahraničí, platby meziročně vzrostly o více než desetinu. Podle aktuálních dat Raiffeisenbank proběhla téměř čtvrtina všech karetních transakcí v zahraničí v Polsku (24,9 %), následovaném Itálií a Německem (shodně 21,6 %). Na dalších příčkách se umístilo Rakousko (16,2 %) a Chorvatsko (15,7 %). Právě tyto destinace představují většinu zahraničních plateb uskutečněných během letních měsíců.
• Češi patří k nejvíce pracujícím národům EU. Týden odpracují téměř o dvě hodiny více než je unijní průměr
  V roce 2024 činila průměrná skutečná týdenní pracovní doba v Evropské unii 36 hodin. Je to o hodinu méně než v roce 2014, kdy se průměr pohyboval na úrovni 37 hodin. Za poklesem stojí mimo jiné vyšší podíl částečných úvazků v některých ekonomikách západní Evropy.
• Češi plánují nákladnější Vánoce než Slováci, třetina Čechů chce přitom výdaje na vánoční nákupy omezit
  Nejvíce Čechů (38,5 %) chce na dárky vynaložit méně než 5 tisíc korun. Vyšší výdaje než vloni plánuje asi 9 %, naopak více šetřit chce třetina (34,3 %) dotázaných v průzkumu pro online investiční platformu Portu. Někteří si ke konci roku přilepší zvýšenými příjmy. Odměny na konci roku dostává od zaměstnavatele asi 37 % lidí, což je o něco méně než u slovenských sousedů.
• Češi plánují šetřit především na jídle v restauracích a na dovolených
  Čtyři z pěti Čechů (80,1 %) počítají s tím, že se budou muset kvůli zvyšujícím se cenám uskromnit. Omezovat budou především výdaje za jídlo v restauracích (49,4 %), ušetřit chtějí také na dovolených (38,6 %) a nové výbavě do domácnosti (39,4 %). Ukazují to čísla z dotazování investiční platformy Portu v rámci Indexu investiční gramotnosti.
• Češi pocítí odchod Merkelové i na svých peněženkách. Ještě více jim zdraží elektřina či plyn
  Německo má po šestnácti letech kancléře. Olaf Scholz dnes střídá Angelu Merkelovou a přijde s ním nová vláda, ještě zelenější než ta dosavadní. Vždyť její součástí jsou sami Zelení. České domácnosti tak to, že Německu vládne někdo jiný než Merkelová, poznají na vlastní kůži – spíše však na vlastní peněženku – hlavně podle jednoho. V příštích letech budou postupně čísla na složenkách za elektřinu či plyn nabíhat rychleji, než se tak dělo dosud.
• Češi podceňují daňové zatížení. Realita je tvrdší, než odhady veřejnosti – žádná čtvrtina výdělku, ale hned přes 40 procent
  Češi často žijí v domnění, že státu odevzdávají zhruba čtvrtinu svého výdělku. Ve skutečnosti ale běžný zaměstnanec v Česku odvádí přes 40 procent. Vyplývá to z nejnovější zprávy OECD Taxing Wages 2025 a z průzkumu agentury STEM/MARK.
• Češi podceňují možný dopad koronaviru na ekonomiku ČR, nejen na aerolinky, hotely a restaurace
  Mezinárodní finanční instituce zhoršují svůj odhad letošního růstu čínské ekonomiky, české zatím zůstávají v klidu.
• Češi po krizi více sledují trh s energiemi a častěji mění dodavatele, ukazuje výzkum Fonergy
  Sedm z deseti domácností dnes aktivně sleduje ceny energií a více než polovina přesně ví, kolik za elektřinu měsíčně platí. Vyplývá to z aktuálního výzkumu společnosti Fonergy, který potvrzuje výraznou a pokračující proměnu chování spotřebitelů po energetické krizi. Češi se na trhu orientují lépe než dříve a jsou otevřenější změnám. Průzkum také potvrdil, že ceny na trhu nadále klesají. V posledním roce elektřina zlevnila 45 % dotazovaných domácností a 38 % zůstala stejná. Výrazné zdražení bylo zaznamenáno pouze u 4 % respondentů.
• Češi poprvé v historii na dovolené více létají, než jezdí autem. Využívání letecké dopravy v posledních letech narostlo
  Obyvatelé České republiky loni ve svém volném čase podnikli 5,7 milionu zahraničních cest, jejichž délka činila alespoň pět dní (čtyři přenocování); nejčastěji do Itálie, Chorvatska a na Slovensko. To je dosud nejvíce v historii. Zároveň historicky nejvyšší podíl těchto cest, z takřka 90 procent za účelem rekreace a dovolené, podnikali letecky.
• Češi po 30 letech vedou před Slováky v kupní síle potravin, Slováci zase tolik neplatí za základní služby
  Po třiceti letech od roku 1989 si může Čech za průměrný plat koupit zpravidla několikanásobek objemu základních potravin, než si mohl koupit v době socialismu. Na zkoumaném vzorku potravin nejmarkantněji vzrostla kupní síla obyvatel u cukru (šestinásobně), kávy (4,6 x) nebo kuřete (4,2 x) či vajec (3,8 x). Také u všech dalších základních potravin, které byly porovnávány (viz tabulka v příloze), mají spotřebitelé větší kupní sílu dnes než v roce 1989 – s jedinou výjimkou, kterou je mléko. Polotučného mléka si mohli za socialismu lidé koupit zhruba o 5 % více než dnes. Toto srovnání samozřejmě nezohledňuje vývoj kvality produktů, jejich balení a dostupnost, která je s tehdejším obdobním nesrovnatelná.
• Češi pracují déle než obecně lidé v EU. Srovnání s Francouzi ale ukazuje, že kratší pracovní doba k růstu spokojenosti nevede – Češi jsou spokojenější než Francouzi
  Průměrná pracovní doba na plný úvazek se v Česku postupně zkracuje. Za posledních deset let to bylo téměř o hodinu týdně. Přesto lidé odpracují za týden v průměru 41,3 hodiny. Dělají tak o víc než půlhodinu déle než průměrný pracovník v EU. Vyplývá to z údajů Eurostatu.