Češi nejsou v digitální revoluci žádná béčka. AI ovládá už 78 % mladých

Čtěte více

• Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě. Přitom patří k jejím největším vývozcům na světě
  České domácnosti platily letos v červenci za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Přitom ovšem Česko patří mezi největší vývozce elektřiny nejen v Evropě, ale dokonce na světě.
• Češi mají poprvé od roku 2011 vyšší kupní sílu než Slováci. A to hlavně díky tomu, že skončily intervence za slabou korunu
  ČR si může gratulovat. Poprvé od roku 2011 předčí Slovensko v průměrné kupní síle obyvatelstva. Slovensko navíc v pořadí překonáváme nejvýrazněji v tomto desetiletí (viz graf níže). Naše zaostávání z posledních let nebylo výsledkem přijetí eura na Slovensku, ale zejména naší intervence za slabší korunu.
• Češi mají skoro nejdražší elektřinu v EU, přestože ČR ji skoro nejvíce vyváží. Situaci ještě zhorší vypnutí německých jaderných elektráren, které navíc může způsobit úmrtí 16 tisíc lidí, jak spočítala Kolumbijská univerzita
  České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku. To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami.
• Češi mají v investičních fondech rekordní majetek. Letos ale bude investování po otrlé, silné povahy, ne všichni jsou na to připraveni, zvláště nováčci ne
  Češi mají v investičních fondech zhruba 700 miliard korun, historicky rekordní sumu. Mnozí v uplynulých týdnech a měsících vložili své peníze do investičního fondu vůbec poprvé. Dosud si vystačili třeba jen se spořícím účtem nebo termínovaným vkladem v bance. Případně své úspory použili na nákup nemovitosti. Jenže byty a domy jsou rovněž rekordně drahé – a k tomu zdražují nejvýrazněji v celé EU. Takže stále více Čechů svěřuje své peníze právě fondům. Chtějí úspory uchránit před inflací, jež letos bude nejvýraznější od 90. let, přičemž už nejsou tolik jako dříve ochotni činit tak prostřednictvím pořízení nemovitosti, když jsou reality stále hůře dostupné.
• Češi mezi hypotékami a spořicími účty: lekce, kterou je třeba pochopit
  Průměrná sazba nově poskytnutých hypoték se dostala k hranici 5 %, ještě před rokem byla o celý procentní bod výše. To je pro domácnosti řešící vlastní bydlení vítaná úleva. Zároveň ale klesající sazby znamenají, že spořicí účty postupně přestávají být atraktivní. Česká národní banka letos opakovaně snížila dvoutýdenní repo sazbu, aktuálně je na 3,5 %. A právě tato sazba se promítá do toho, jaké úroky lidé na spořicích účtech dostanou.
• Češi nakupují na splátky stále častěji. Průměrná hodnota nákupu roste už pět let v řadě
  Splátkový prodej je pro Čechy čím dál běžnějším způsobem, jak si pořídit dražší zboží bez nutnosti jednorázové investice. Nejčastěji takto pořizují mobilní telefony, domácí spotřebiče nebo notebooky. Silným měsícem bývá tradičně například leden, kdy využívají povánočních výprodejů. Průměrná hodnota jednoho nákupu přitom roste už pátý rok po sobě – a zájem nepolevuje ani v roce 2025.
• Češi nakupují vánoční dárky dřív a častěji online. Home Credit zná rozpočet většiny domácností
  Vánoce se blíží a většina Čechů již má svou nákupní strategii: nákup vánočních dárků plánuje s předstihem, navštěvuje častěji e-shopy a cílí na rozumný „zlatý střed“ výdajů. Podle aktuálního průzkumu* společnosti Home Credit chce 31 % Čechů utratit za dárky nejčastěji mezi 5–10 tis. Kč. Dalších 28 % počítá s rozpočtem 3–5 tis. Kč, 18 % se vejde do 3 tis. Kč a 20 % odhaduje útratu na 10–20 tis. Kč. Dárky za více než 10 tis. Kč plánuje nakoupit až čtvrtina Čechů. Z výsledků tak jednoznačně vyplývá, že nejvíce nakupujících chce dodržet rozpočet 5-10 tis. Kč. Mnoho rodin se vejde i do 5 tis. Kč. Jedná se především o jednočlenné domácnosti (67 %), osoby ve věku 18-26 let (64 %) a domácnosti s příjmem do 40 tis. Kč (63 %).
• Češi navyšují své spotřebitelské výdaje rychleji, než se čekalo. Uskutečňují odkládané nákupy, ale pořizují také více potravin, přičemž hrozí přetrvání inflačních tlaků ve službách
  Květnová čísla maloobchodu potvrzují, že český spotřebitel zůstává při chuti. Podle Českého statistického úřadu se tržby v maloobchodě bez prodeje a oprav motorových vozidel v květnu reálně zvýšily meziročně o 4,7 procenta a meziměsíčně o 1,3 procenta. To je poměrně silný výsledek, zvlášť s ohledem na to, že reálné tržby už nejsou taženy jen nízkou srovnávací základnou, nýbrž i skutečným zlepšováním kupní síly domácností. Analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě předpokládali meziroční růst jen 3,2 procenta.
• Češi navyšují své útraty v obchodech rychleji, než se čekalo, díky rychlejšímu růst mezd. Více utrácí třeba za kosmetiku, šetří však na elektronice
  Říjnové maloobchodní tržby vzrostly meziročně i meziměsíčně o něco více, než se čekalo. Meziročně přidaly 5,5 procenta, zatímco střední hodnota odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg činí 4,9 procenta.
• Češi navzdory globálním trendům nadále vidí příležitosti na domácím trhu, tj. v českých akciích
  Podle nejnovějšího průzkumu Retail Investor Beat obchodní a investiční platformy eToro vzrostl podíl českých drobných investorů, kteří drží akcie kótované na domácím trhu, na 35 % oproti 26 % v minulém roce.
• Češi nejvíce důvěřují ČNB. Proč je to důležité?
  Dle nejnovějšího průzkumu agentury STEM důvěřuje České národní bance 73 % obyvatel. Po lehkém poklesu v letech 2022-2023 se tak jedná o návrat na před-pandemickou úroveň. V žebříčku veřejných institucí obsadila centrální banka první místo. Nárůst důvěry v ČNB je dobrou zprávou, která naznačuje, že mohutná inflační vlna nezpůsobila dlouhodobé šrámy na důvěryhodnosti centrální banky napříč obyvatelstvem. Inflace přitom rok a půl setrvávala na dvouciferných úrovních, což bylo z historického pohledu nevídané.
• Češi nejvíce důvěřují euru. Dobrou reputaci mají i švýcarský frank a tuzemská koruna
  Češi nejvíce důvěřují euru. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos. Na druhém místě se umístil švýcarský frank. Teprve těsně za ním skončila česká koruna. Výzkumu se účastnilo 525 respondentů, kteří minimálně jednou za rok cestují do zahraničí.
• Češi nemají děti, takže rekordně utrácí za domácí mazlíčky, podobně jako Američané. Na mazlíčky v Česku padne ročně již tolik, že by se za to postavilo 400 km dálnic
  Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.
• Češi nemají dostatečné vzdělání v oblasti on-line obchodování s finančními aktivy
  Nakupovat nebo prodávat finanční aktiva může v dnešní době začít prakticky kdokoliv, kdykoliv a odkudkoliv. Snadné a rychlé on-line obchodování je populární také mezi Čechy, ačkoliv převážná většina z nich nemá dostatečné vzdělání v oblasti investic. To má za následek jejich nedostatečnou znalost základních pojmů určených pro tento typ obchodování. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Axil Academy na reprezentativním vzorku české populace čítajícího 506 respondentů.
• Češi neutrácí tolik, jak se čekalo. I když mají díky snížení daně více peněz a současně se bojí inflace, jejich výdaje zaostávají za očekáváním
  Lidé v Česku v červenci navýšili své maloobchodní útraty méně, než se čekalo, meziročně pouze o 3,1 procenta, očištěně o 5,5 procenta. Bez očištění se čekal růst o 4,9 procenta. O bezmála desetinu se zvýšily tržby za nepotravinářské zboží. Výdaje ze potraviny byly prakticky stejné jako loni v červenci.
• Češi neutrácí tolik, jak se čekalo, přestože mají více peněz díky zrušení superhrubé mzdy
  Lidé v ČR sice v březnu meziročně navýšili své útraty v obchodech, jenže ne tolik, jak se čekalo. Zatím se tedy v jejich útratách neodráží to, že mají díky zrušení superhrubé mzdy více peněz. Zrušení superhrubé mzdy totiž způsobuje, že zaměstnancům zůstává po zdanění citelně více peněz než ještě loni. Ovšem tyto peníze, které mají „navíc“, zatím v míře vyšší než očekáváné dávají do úspor, místo aby je utráceli.
• Češi nevědí, co s penězi, takže je rvou je do hypoték a nemovitostí. Hypotéky jsou na svém úrokovém dně, letos už budou převážně zdražovat
  Hypotéky v Česku jsou nejlevnější za poslední čtyři roky. V lednu průměrná úroková sazba hypoték – měřená ukazatelem Fincentrum Hypoindex – klesla na 1,94 procenta, a to z prosincové úrovně 1,96 procenta. Hodnota 1,94 procenta je nejnižší za celé období od února 2017. Zájem o hypotéky je tak stále překvapivě silný. Letos v lednu si na hypotékách napůjčovali 24,94 miliardy korun. To je o více než deset miliard korun více, než kolik si na hypotékách půjčovali v průměru v lednových měsících let 2015 až 2020 (lednový průměr za tato léta činí 14,12 miliardy korun). Jinými slovy, Češi si v období pandemické krize, kdy se vláda rekordně zadlužuje, aby zachránila zaměstnanost a ekonomiku, půjčují na bydlení jako diví. Přesněji si půjčují o takřka 77 procent více než průměrně v letech prosperity 2015 až 2020.
• Češi nevěří v zázrak na realitním trhu. Dvě třetiny očekávají další růst cen nemovitostí, téměř polovina se bojí růstu úrokových sazeb
  Češi jsou ohledně budoucího vývoje nákladů na bydlení skeptičtější než v době covidové pandemie. Podle průzkumu společnosti Generali Investments 67 % respondentů očekává, že ceny nemovitostí budou i nadále růst současným tempem. 45 % Čechů se domnívá, že do konce letošního roku ještě porostou i úrokové sazby hypoték. Pesimistická očekávání dokresluje i realita na trhu.
• Češi nevěří, že se o ně stát dokáže v důchodu postarat. Největšími pesimisty jsou mladí z generace Z
  Na státní důchod se plně spoléhá jen 3,7 % Čechů ve věku 18 až 60 let. Celých 74 % lidí je přesvědčeno, že se o ně stát v penzi dostatečně nepostará. Mladší generace proto sází na vlastní úspory – více než polovina z nich počítá s tím, že osobní úspory budou tvořit většinu jejich finančního zajištění ve stáří. Alarmující je fakt, že téměř každý desátý Čech nemá žádný finanční polštář na důchod a ani ho neplánuje. Vyplývá to z průzkumu, který pro investiční platformu Portu zpracoval Ipsos.
• Češi od roku 1989 snížili produkci emisí oxidu uhličitého na polovinu, přitom produkují reálně více než dvojnásobné bohatství. „Na půl plynu jedou dvakrát rychleji“, jde o nesporný úspěch
  Jeden z opravdu výrazných úspěchů české ekonomiky nastal v období po roce 1989 v oblasti jejího dopadu na životní prostředí. Vlastně se dá říci, že Češi dnes na půl plynu jedou dvakrát rychleji než roku 1989.