Češi nakupují vánoční dárky dřív a častěji online. Home Credit zná rozpočet většiny domácností

Čtěte více

• Češi mají doma příslušenství k mobilním zařízením za více než 42 miliard korun, nejvíce za něj utrácí generace Z
  Češi mají ve svém mobilním příslušenství uložené miliardy korun. Ukázal to průzkum Instant Research pro českou společnost FIXED.zone. Podle něj vlastní lidé ve věku 18–65 let příslušenství k mobilním telefonům, tabletům a nositelné elektronice za více než 42 miliard korun. Nejvíce do něj investují mladí lidé a muži. Největší část těchto peněz připadá na sluchátka, nabíječky a powerbanky.
• Češi mají dvakrát víc zlata, než centrální banka
  Češi mají podle zjištění portálu Zlato.cz zhruba dvakrát více zlata, než kolik ho je v sejfech České národní banky (ČNB). Ta podle statistik držela ke konci loňského roku 340 tisíc troyských uncí „žlutého kovu“, tedy přibližně 10,6 tuny, zatímco domácnosti podle oficiálních zdrojů od roku 2009 získaly 19,348 tuny investičního zlata.
• Češi mají letos rekordní zájem o stavební spoření. Kvůli koronaviru i obavě z dalšího zdražování nemovitostí
  Češi v letošním prvním pololetí měli historicky rekordní zájem o stavební spoření. Podle nových údajů ministerstva financí bylo za prvních šest měsíců roku v ČR uzavřeno 237 579 nových smluv o stavebním spoření. Přitom celková hodnota cílové částky těchto smluv činí 103,5 miliardy korun. Tak vysoká tato částka v prvním pololetí v historii ČR nikdy nebyla. Dosud bylo rekordní první pololetí roku 2008. Tehdy daná částka činila 98 miliard korun (viz graf níže). V té době vrcholil nemovitostní boom a éra prosperity před úderem světové finanční krize v roce 2009.
• Češi mají majetek v nemovitostech, 6 % jako investici
  Podle aktuálního průzkumu společnosti EMA data odhaduje třetina Čechů hodnotu svého majetku na 1 až 5 milionů korun. Dvě třetiny populace přitom kromě úspor vlastní také nemovitost, každý dvacátý ji používá jako investici. Nejvýhodnější jsou podle analýzy společnosti Lusq takové investice v regionech, konkrétně v Ústeckém kraji.
• Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě. Přitom patří k jejím největším vývozcům na světě
  České domácnosti platily letos v červenci za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Přitom ovšem Česko patří mezi největší vývozce elektřiny nejen v Evropě, ale dokonce na světě.
• Češi mají poprvé od roku 2011 vyšší kupní sílu než Slováci. A to hlavně díky tomu, že skončily intervence za slabou korunu
  ČR si může gratulovat. Poprvé od roku 2011 předčí Slovensko v průměrné kupní síle obyvatelstva. Slovensko navíc v pořadí překonáváme nejvýrazněji v tomto desetiletí (viz graf níže). Naše zaostávání z posledních let nebylo výsledkem přijetí eura na Slovensku, ale zejména naší intervence za slabší korunu.
• Češi mají skoro nejdražší elektřinu v EU, přestože ČR ji skoro nejvíce vyváží. Situaci ještě zhorší vypnutí německých jaderných elektráren, které navíc může způsobit úmrtí 16 tisíc lidí, jak spočítala Kolumbijská univerzita
  České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku. To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami.
• Češi mají v investičních fondech rekordní majetek. Letos ale bude investování po otrlé, silné povahy, ne všichni jsou na to připraveni, zvláště nováčci ne
  Češi mají v investičních fondech zhruba 700 miliard korun, historicky rekordní sumu. Mnozí v uplynulých týdnech a měsících vložili své peníze do investičního fondu vůbec poprvé. Dosud si vystačili třeba jen se spořícím účtem nebo termínovaným vkladem v bance. Případně své úspory použili na nákup nemovitosti. Jenže byty a domy jsou rovněž rekordně drahé – a k tomu zdražují nejvýrazněji v celé EU. Takže stále více Čechů svěřuje své peníze právě fondům. Chtějí úspory uchránit před inflací, jež letos bude nejvýraznější od 90. let, přičemž už nejsou tolik jako dříve ochotni činit tak prostřednictvím pořízení nemovitosti, když jsou reality stále hůře dostupné.
• Češi mezi hypotékami a spořicími účty: lekce, kterou je třeba pochopit
  Průměrná sazba nově poskytnutých hypoték se dostala k hranici 5 %, ještě před rokem byla o celý procentní bod výše. To je pro domácnosti řešící vlastní bydlení vítaná úleva. Zároveň ale klesající sazby znamenají, že spořicí účty postupně přestávají být atraktivní. Česká národní banka letos opakovaně snížila dvoutýdenní repo sazbu, aktuálně je na 3,5 %. A právě tato sazba se promítá do toho, jaké úroky lidé na spořicích účtech dostanou.
• Češi nakupují na splátky stále častěji. Průměrná hodnota nákupu roste už pět let v řadě
  Splátkový prodej je pro Čechy čím dál běžnějším způsobem, jak si pořídit dražší zboží bez nutnosti jednorázové investice. Nejčastěji takto pořizují mobilní telefony, domácí spotřebiče nebo notebooky. Silným měsícem bývá tradičně například leden, kdy využívají povánočních výprodejů. Průměrná hodnota jednoho nákupu přitom roste už pátý rok po sobě – a zájem nepolevuje ani v roce 2025.
• Češi navyšují své útraty v obchodech rychleji, než se čekalo, díky rychlejšímu růst mezd. Více utrácí třeba za kosmetiku, šetří však na elektronice
  Říjnové maloobchodní tržby vzrostly meziročně i meziměsíčně o něco více, než se čekalo. Meziročně přidaly 5,5 procenta, zatímco střední hodnota odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg činí 4,9 procenta.
• Češi navzdory globálním trendům nadále vidí příležitosti na domácím trhu, tj. v českých akciích
  Podle nejnovějšího průzkumu Retail Investor Beat obchodní a investiční platformy eToro vzrostl podíl českých drobných investorů, kteří drží akcie kótované na domácím trhu, na 35 % oproti 26 % v minulém roce.
• Češi nejvíce důvěřují ČNB. Proč je to důležité?
  Dle nejnovějšího průzkumu agentury STEM důvěřuje České národní bance 73 % obyvatel. Po lehkém poklesu v letech 2022-2023 se tak jedná o návrat na před-pandemickou úroveň. V žebříčku veřejných institucí obsadila centrální banka první místo. Nárůst důvěry v ČNB je dobrou zprávou, která naznačuje, že mohutná inflační vlna nezpůsobila dlouhodobé šrámy na důvěryhodnosti centrální banky napříč obyvatelstvem. Inflace přitom rok a půl setrvávala na dvouciferných úrovních, což bylo z historického pohledu nevídané.
• Češi nejvíce důvěřují euru. Dobrou reputaci mají i švýcarský frank a tuzemská koruna
  Češi nejvíce důvěřují euru. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos. Na druhém místě se umístil švýcarský frank. Teprve těsně za ním skončila česká koruna. Výzkumu se účastnilo 525 respondentů, kteří minimálně jednou za rok cestují do zahraničí.
• Češi nemají dostatečné vzdělání v oblasti on-line obchodování s finančními aktivy
  Nakupovat nebo prodávat finanční aktiva může v dnešní době začít prakticky kdokoliv, kdykoliv a odkudkoliv. Snadné a rychlé on-line obchodování je populární také mezi Čechy, ačkoliv převážná většina z nich nemá dostatečné vzdělání v oblasti investic. To má za následek jejich nedostatečnou znalost základních pojmů určených pro tento typ obchodování. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Axil Academy na reprezentativním vzorku české populace čítajícího 506 respondentů.
• Češi neutrácí tolik, jak se čekalo. I když mají díky snížení daně více peněz a současně se bojí inflace, jejich výdaje zaostávají za očekáváním
  Lidé v Česku v červenci navýšili své maloobchodní útraty méně, než se čekalo, meziročně pouze o 3,1 procenta, očištěně o 5,5 procenta. Bez očištění se čekal růst o 4,9 procenta. O bezmála desetinu se zvýšily tržby za nepotravinářské zboží. Výdaje ze potraviny byly prakticky stejné jako loni v červenci.
• Češi neutrácí tolik, jak se čekalo, přestože mají více peněz díky zrušení superhrubé mzdy
  Lidé v ČR sice v březnu meziročně navýšili své útraty v obchodech, jenže ne tolik, jak se čekalo. Zatím se tedy v jejich útratách neodráží to, že mají díky zrušení superhrubé mzdy více peněz. Zrušení superhrubé mzdy totiž způsobuje, že zaměstnancům zůstává po zdanění citelně více peněz než ještě loni. Ovšem tyto peníze, které mají „navíc“, zatím v míře vyšší než očekáváné dávají do úspor, místo aby je utráceli.
• Češi nevědí, co s penězi, takže je rvou je do hypoték a nemovitostí. Hypotéky jsou na svém úrokovém dně, letos už budou převážně zdražovat
  Hypotéky v Česku jsou nejlevnější za poslední čtyři roky. V lednu průměrná úroková sazba hypoték – měřená ukazatelem Fincentrum Hypoindex – klesla na 1,94 procenta, a to z prosincové úrovně 1,96 procenta. Hodnota 1,94 procenta je nejnižší za celé období od února 2017. Zájem o hypotéky je tak stále překvapivě silný. Letos v lednu si na hypotékách napůjčovali 24,94 miliardy korun. To je o více než deset miliard korun více, než kolik si na hypotékách půjčovali v průměru v lednových měsících let 2015 až 2020 (lednový průměr za tato léta činí 14,12 miliardy korun). Jinými slovy, Češi si v období pandemické krize, kdy se vláda rekordně zadlužuje, aby zachránila zaměstnanost a ekonomiku, půjčují na bydlení jako diví. Přesněji si půjčují o takřka 77 procent více než průměrně v letech prosperity 2015 až 2020.
• Češi nevěří v zázrak na realitním trhu. Dvě třetiny očekávají další růst cen nemovitostí, téměř polovina se bojí růstu úrokových sazeb
  Češi jsou ohledně budoucího vývoje nákladů na bydlení skeptičtější než v době covidové pandemie. Podle průzkumu společnosti Generali Investments 67 % respondentů očekává, že ceny nemovitostí budou i nadále růst současným tempem. 45 % Čechů se domnívá, že do konce letošního roku ještě porostou i úrokové sazby hypoték. Pesimistická očekávání dokresluje i realita na trhu.
• Češi nevěří, že se o ně stát dokáže v důchodu postarat. Největšími pesimisty jsou mladí z generace Z
  Na státní důchod se plně spoléhá jen 3,7 % Čechů ve věku 18 až 60 let. Celých 74 % lidí je přesvědčeno, že se o ně stát v penzi dostatečně nepostará. Mladší generace proto sází na vlastní úspory – více než polovina z nich počítá s tím, že osobní úspory budou tvořit většinu jejich finančního zajištění ve stáří. Alarmující je fakt, že téměř každý desátý Čech nemá žádný finanční polštář na důchod a ani ho neplánuje. Vyplývá to z průzkumu, který pro investiční platformu Portu zpracoval Ipsos.