ČNB na posledním jednání nekonvenční nástroje nediskutovala

Čtěte více

• ČNB loni zvýšila základní úrokovou sazbu suverénně nejvíce ve vyspělém světě i nejvíce ve své historii od roku 1993. Pomohla tím pražské burze k nejlepšímu výkonu ve vyspělém světě
  Česká národní banka loni zvýšila základní úrokovou sazbu suverénně nejvýrazněji mezi všemi centrálními bankami ekonomicky vyspělého světa. K nejlepšímu výkonu v ekonomicky vyspělém světě tím pomohla pražské burze.
• ČNB má interně stanovený kurz, při kterém vstoupí na trh
  Bankovní rada ČNB včera snížila základní úrokovou sazbu o 3/4 procentního bodu na 1 %. Současně snížila i sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,00 % s platností od 1. dubna 2020. Bankovní rada si uvědomuje mimořádnost situace a v případě nutnosti bude měnové podmínky dále uvolňovat. Zároveň ČNB avizovala připravenost použít i dalších opatření k řešení případných likviditních problémů ve finančním sektoru, nevyloučila ani možnost reagovat na nadměrné výkyvy kurzu svými nástroji.
• ČNB má pod novým vedením smělý plán – chce nakoupit zhruba 100 tun zlata. Česko by tak opět začalo budovat svůj „zlatý poklad“ a mělo by nakonec suverénně nejvíce zlata ve své historii
  Česká národní banka by ráda rozšířila dvé zlaté rezervy přibližně desetinásobně, na více než 100 tun. Má se tak stát během několika let. V dnešním rozhovoru pro deník Právo to uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl.
• ČNB má v boji proti inflaci nenápadného, ale velmi silného protivníka. Enormní úspory Čechů
  Nejprudší zvýšení úrokových sazeb od roku 1997 je ze strany České národní banky na místě. Stimulovat dál levnými penězi ekonomiku, která je kvůli nedostatku pracovních sil a rozsáhlým výpadkům v dodávkách surovin a komponentů tak jako tak na hraně svých aktuálních možností, by byl čirý nesmysl. Pouze by se tak dál přiživovala inflace, aniž by to mělo výraznější dopad na zrychlení hospodářského růstu České republiky.
• ČNB mění výhled – ale zvýšení v dohledné době nevylučuje
  Bankovní rada ČNB dnes dle očekávání rozhodla o zachování sazeb na současné úrovni. Dva členové bankovní rady hlasovali pro její zvýšení.
• ČNB mimořádně snižuje sazby, míč je teď na straně fiskální politiky
  Česká národní banka dnes překvapila snížením svých úrokových sazeb o 50 bazických bodů. Dvoutýdenní repo sazba tak bude od zítra na úrovni 1,75 %. Mimořádné snížení sazeb je součástí balíčku opatření v souvislosti s epidemií koronaviru, který mimo jiné zahrnuje snadnější přístup tuzemských bank k likviditě. Sám guvernér však uvedl, že toto opatření je prozatím jen preventivní. Připustil také možnost intervencí na devizovém trhu. Se současnou úrovní koruny je však komfortní. Podle slov guvernéra by centrální banka tak reagovala na „nadměrné pohyby“ kurzu koruny.
• ČNB mimořádně snižuje základní sazbu o 0,50 pb
  Bankovní rada České národní banky na dnešním mimořádném zasedání rozhodla o snížení základní sazby o 50 bazických bodů na 1,75 %. Rozhodnutí bylo přijato jednomyslně a jedná se o přímou reakci na probíhající epidemii koronaviru a opatření s ní spojená. Bankovní rada signalizuje i připravenost přikročit k dalším opatřením na základě vývoje situace. Zároveň dala banka najevo, že se nebude zdráhat zasáhnout proti nadměrným výkyvům kurzu české měny, což si lze vykládat jako deklarovanou připravenost použít devizové rezervy proti spekulativním útokům proti koruně. ČNB konstatuje, že je z jejího pohledu český finanční a bankovní systém na turbulentní vývoj posledních dní připraven. Nezávazně se také vyslovila pro možnost odkladu splátek klientů komerčních bank, kteří se kvůli epidemii mohou dostat do finančních potíží. Centrální banka také vzala zpět své předchozí rozhodnutí o zvýšení proticyklické kapitálové rezervy na 2 % od 1. července, a sazba tak zůstane na úrovni 1,75 %.
• ČNB: Možnosti bank odkládat splátky úvěrů jsou dostatečné
  Česká národní banka považuje současné možnosti bank odkládat splátky úvěrů v souvislosti s koronavirovou krizí za dostatečné. ČNB tím dnes reagovala na výzvu Asociací exportérů a Asociací textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK), aby rozvolnila pravidla při odkladu splátek úvěrů, na která údajně narážejí komerční banky.
• ČNB na holubičí vlně
  Bankovní rada ČNB v uplynulém týdnu podle očekávání ponechala své úrokové sazby beze změny. Rozhodnutí je plně v souladu s dlouhodobě holubičí rétorikou centrální banky. Míra inflace a HDP se pohybuje pod prognózou ČNB a plánované utahování měnových podmínek v ekonomice skrze posilování koruny probíhá podle plánu. Podle guvernéra J. Rusnoka už zůstane spotřebitelská inflace nad dvouprocentním cílem po zbytek tohoto roku. Kvůli slabému výsledku v únoru byla rizika inflace vyhodnocena jako lehce protiinflační. Důležitým dodatkem bylo, že s prognózou je konzistentní nárůst úrokových sazeb až ke konci roku, nebo v roce příštím. To ale neznamená, že bankovní rada nemá v záloze dřívější navyšování sazeb. Páteční zveřejnění záznamu z jednání bankovní rady by nám mohlo poodhalit, jak moc svou holubičí politiku centrální bankéři myslí vážně.
• ČNB na posledním jednání diskutovala především inflaci
  Podle dnes zveřejněného zápisu z posledního zasedání ČNB členové bankovní rady diskutovali především inflaci. Podle většiny tuzemských centrálních bankéřů je sice vliv externích faktorů, které centrální banka nedokáže ovlivnit, významný, na růst spotřebitelských cen však podle nich působí i domácí tlaky. Ty jsou podle nich spojeny zejména s přehřátým trhem práce a můžou vyústit v to, že vyšší inflace přetrvá po delší dobu. Argumentem pro vyšší sazby je také nárůst inflačních očekávání, která se aktuálně pohybují výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky.
• ČNB na pozadí klesající inflace obnovuje snižování úrokových sazeb
  Česká národní banka na svém dnešním zasedání v souladu s očekáváními obnovila snižování úrokových sazeb. Repo sazba po jednohlasném rozhodnutí bankovní rady klesla o 25 bb na 3,75 %. Lednová inflace sice skočila mírně nad prognózou ČNB (2,8 % y/y vs 2,5 %), i tak se ale nacházela v tolerančním pásmu centrální banky. Její nová prognóza oproti té z listopadu očekává pro letošní rok nižší inflaci i růst ekonomiky. Pokles úrokových sazeb by měl podle prognózy ČNB pokračovat do blízkosti 3 % zhruba v polovině letošního roku. S tím je konzistentní i náš pohled. Komunikace bankovní rady však zůstává jestřábí, když nadále zdůrazňuje proinflační rizika. Guvernér Michl upozornil, že další kroky centrální banky budou jen velmi opatrné a závislé na nově zveřejněných datech. Rizika naší prognózy sazeb ČNB tak hodnotíme jako vychýlená ve směru jejich vyšší úrovně po delší dobu.
• ČNB na pozoru kvůli oživující ekonomice a stále nevyřešené inflaci
  S ohledem na nově dostupná data jsme byli nuceni přistoupit k revizi některých našich prognóz z posledních Ekonomických výhledů. Výkon ekonomiky v Q1 24 podle zpřesněného odhadu HDP mírně zaostal za našimi očekáváními. Spotřeba domácností ale oživuje poměrně svižným tempem, k čemuž by měl pomoci i rychlejší růst mezd. Beze změny tedy necháváme naši prognózu HDP, když v letošním roce očekáváme jeho růst o 1,4 % a v tom příštím o 2,2 %. Mírně však zvyšujeme prognózu inflace, kterou nyní pro letošek odhadujeme v průměru na 2,4 % a v příštím roce na 2,0 %.
• ČNB na rozcestí
  V únoru tuzemské spotřebitelské ceny zůstaly meziměsíčně beze změny. V meziročním srovnání se spotřebitelská inflace dostala na hodnotu 1,8 %, což bylo plně v souladu s naším odhadem. Trh však očekával o dvě desetiny rychlejší růst cen a prognóza ČNB byla o další dvě desetiny ještě výše. Jedná se tak o čtvrté zpomalení v řadě poté, co se inflace v říjnu (2,9 % r/r) dostala na své cyklické maximum. V následujících měsících však očekáváme, že inflace opět zrychlí a vrátí se do horního pásma okolo dvouprocentního cíle centrální banky hlavně vlivem silných mzdových tlaků z extrémně utaženého trhu práce.
• ČNB na tahu
  Ve čtvrtek proběhne třetí měnověpolitické jednání ČNB v tomto roce. Zvyšování úrokových sazeb nepřipadá v úvahu. Pozornost tak bude hlavně mít nová makroekonomická prognóza a následná tisková konference. Na té však nelze očekávat žádné jestřábí výroky guvernéra J. Rusnoka. Výkon ekonomiky probíhá víceméně v souladu s únorovou prognózou a míra inflace je od začátku roku silně pod očekáváním banky. Nicméně větší část bankovní rady tento jev považuje pouze za dočasný a neměl by tak odchýlit centrální banku od prognózy. Větší pozornost bude mít nová prognóza vývoje kurzu koruny. Únorový výhled totiž počítal pro druhé čtvrtletí s průměrnou hodnotou 24,90 korun za euro, přitom průměrná hodnota za duben se pohybuje o více než čtyři desetníky výše. K dnešnímu dni koruna dokonce umazala celý zisk tohoto roku a nachází se na stejné hodnotě, kde tento rok započala.
• ČNB natahuje pevný závazek, zůstává ve vleku ECB
  Česká národní banka posunula tvrdý závazek intervenovat proti koruně o jeden kvartál. Garantuje tedy trhům, že nevypne intervence dřív než po konci března 2017. Rizika prognózy jsou ale vyrovnaná a ČNB proto nevidí důvod k tomu oddalovat ukončení intervence někdy “okolo poloviny roku 2017?. Náš hlavní scénář - opuštění intervencí ve třetím kvartále - je tak stále nejpravděpodobnější. Domácí ekonomice v tuto chvíli věříme a hlavním důvodem k dalšímu oddálení exitu by mohly být externí faktory - konkrétně ECB, pokud by se rozhodla dál natahovat tisk peněz (politiku QE).
• ČNB navzdory očekáváním trhu nezměnila výši sazeb
  Česká národní banka ani na listopadovém zasedání nezměnila aktuální výši sazeb a základní úroková sazba tak zůstává na úrovni 7,00 %. Náš odhad stejně jako medián trhu počítal se snížením o 25bb, odhady byly ale zhruba rovnoměrně rozdělené mezi možnost snížení a stability. Trhy na rozhodnutí reagují v očekávatelném směru, kdy koruna skokově posílila zhruba o 0,5 % na 24,50 EUR/CZK.
• ČNB nebude měnit prozatímní nastavení měnové politiky
  Předminulý týden byla koruna přilepena k technické hladině kurzového závazku 27,02 CZK/EUR, ale minulý týden tlak polevil a koruna se od úterý obchodovala kolem úrovně 27,04 CZK/EUR.
• ČNB nečekaně zvyšuje úroky, koruna prudce posiluje, poprvé od října 2012 pod 25 korun za euro
  Česká národní banka dnes nečekaně zvýšila klíčové úrokové sazby, základní sazbu zvyšuje na 2,25 procenta. Skutečnost, že oznámení výsledku svého dnešního jednání odložila o celou hodinu, svědčí o tom, že jednání v rámci bankovní bylo bouřlivé. Část bankovní rady si přála zvýšení sazeb již delší dobu. Devizoví obchodníci podhodnocovali pravděpodobnost scénáře zvýšení sazeb v letošním prvním čtvrtletí, přesto je dnešní krok překvapivý. Koruna v reakci prudce posiluje, poprvé od října 2012 pod úroveň 25 korun za euro. ČNB vyhodnotila proinflační rizika přicházející z tuzemské ekonomiky jako závažnější než rizika protiinflační, přicházející ze zahraničí, včetně možného rozsáhlého šíření koronavirové nákazy.
• ČNB nedala prostor spekulacím a základní sazbu ponechává na 7 %
  Česká národní banka podle očekávání rozhodla o stabilitě sazeb a základní úroková sazba tak již od loňského června zůstává na úrovni 7,00 %. Bankovní rada odhlasovalo stabilitu sazeb na posledních sedmi zasedáních, vždy pod vedením guvernéra Aleše Michla. Před dnešním rozhodnutím ČNB rostly zákulisní spekulace ohledně možnosti, že by bankovní rada mohla v reakci na očekávaný rychlý růst nominálních mezd rozhodnout o signálním zvýšení sazeb o 25bb. Trh ale tento scénář nevnímal jako příliš reálný, a proto i reakce na finančních trzích je v prvních minutách jen minimální. V rozhodnutí zároveň zůstává věta o ochotě ČNB bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
• ČNB: Nejčastější mýty opřádající intervence
  Rozhodnutí České národní banky začít používat jako nástroj měnové politiky kurz koruny, oznámené minulý čtvrtek, vyvolalo bouřlivou diskuzi odborné i široké veřejnosti. Ve veřejné debatě, která se rozpoutala na toto téma, se ale podle ČNB objevuje řada mýtů, které centrální banka cítí potřebu vyvrátit. Zprostředkováváme Vám proto níže v nezměněné podobě dokument ČNB, kde centrální banka mýty identifikuje a vyvrací. ČNB v úvodu dokumentu říká, že sílu veřejné diskuse nepovažuje za překvapivou, protože se jedná o jedno z nejzásadnějších rozhodnutí měnové politiky za poslední desetiletí. Zároveň jde podle autorů - Tomáš Holub a Petr Král ze Sekce měnová a statistiky ČNB - o krok, který má v první fázi své nepříjemné důsledky pro občany v podobě zvýšení cen dováženého zboží, v delším období však nad nimi převáží pozitivní důsledky oslabení kurzu v podobě udržení cenové stability a rychlejšího oživení hospodářského růstu.