Český průmysl v červnu pozitivně překvapil

Čtěte více

• Český průmysl se začíná stabilizovat. Úder koronaviru ale teprve přijde
  Český průmysl se začíná stabilizovat. Úder koronaviru ale teprve přijde. Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se sice i v únoru nadále zhoršovaly, avšak nejpomalejším tempem od loňského května. Příslušný předstihový ukazatel společnosti Markit, zachycující pohled nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu, vykázal v únoru hodnotu 46,5 bodu. Hodnota pod úrovní padesáti bodů znamená zhoršování podmínek. Naposledy se podmínky zlepšovaly, tj. hodnota byla vyšší padesáti bodů, v listopadu 2018. Únorový vývoj tak signalizuje začátek stabilizace českého průmyslu, který právě od konce roku 2018 ztrácí na výrobní dynamice. Únorová čísla však ještě plně nezachycují „náraz“, který svtovému průmyslu způsobuje šíření koronavirové nákazy, zejména pak související únorové zavření až padesáti procent výrobní kapacity, tj. továren a závodů, v Číně.
• Český průmysl se zvedá jen pomalu
  Po děsivém dubnovém propadu o více než třetinu došlo v tuzemské průmyslové výrobě pouze k částečnému zotavení, když v květnu vykázala meziroční pokles o 25,7 %. Ve srovnání s dubnem tak po sezónním očištění narostla o 13,8 %, ovšem je třeba si uvědomit, že právě v dubnu prožíval průmysl svůj nejhorší měsíc. Trh byl ve svém odhadu mírně optimističtější, když očekával meziroční pokles okolo 22 %, ovšem vzhledem k bezprecedentní ekonomické situaci se nejedná o nijak šokující odchylku. Oproti dubnu se již mírně snížil meziroční propad nových zakázek, který nově činil 34,7 %, tedy o téměř 8 procentních bodů méně, než před měsícem. Citelnější úbytek zakázek byl zaznamenán ze zahraničí (-36,8 %), než z tuzemska (-29,7 %). Evidenční počet zaměstnanců poklesl o 3,6 %, zatímco jejich průměrná hrubá mzda se snížila o 6,1 %. Situace zaměstnanců v průmyslu se tak zhoršila ještě o trochu citelněji, než před měsícem, ovšem výraznější dopady se zřejmě objeví teprve v následujících měsících, kdy doběhnou výpovědní lhůty a skončí vládní podpůrné programy. Dostupná data ukazují, že cesta k zotavení českého průmyslu bude trnitá.
• Český průmysl srážejí vysoké ceny energií. Dražší výrobky pak nejsou konkurenceschopné
  Cenu elektřiny letos ovlivní návrat poplatků za obnovitelné zdroje a zvýšení regulovaných poplatků. Průmyslové společnosti přitom stále bojují s tím, že kvůli vysokým vstupním nákladům musejí zvyšovat ceny výrobků, které pak na trhu ztrácejí konkurenceschopnost.
• Český průmysl srdnatě čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst
  Český průmysl srdnatě čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst. Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v srpnu stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. Výsledek průmyslu je však v prázdninových měsících rok co rok zkreslován odlišným časováním celozávodních dovolených, pročež je třeba na úplné zhodnocení rozsahu dopadu neblahého zahraničního vývoje vyčkat, až budou známa i zářijová data.
• Český průmysl stahuje dolů chabý výkon toho německého, propouští se. Průmyslníci ale zatím zjevně nevěří, že Trump zavede cla v „plné palbě“
  Vývoj průmyslové výroby v Česku v říjnu zklamal. Meziroční propad o 2,1 procenta nikdo z analytiků oslovených agenturou Bloomberg nečekal, ve střední hodnotě expertních odhadů se počítalo s poklesem jen o 0,6 procenta. Tuzemský průmysl nadále stahuje dolů utlumený průmyslový výkon německé ekonomiky. Poměrně slabý je ale také objem domácích zakázek.
• Český průmysl stále hlavním rizikem probíhajícího oživení
  Průmysl meziročně po sezónním očištění poklesl o 1,9 %, což je výsledek blízký našemu odhadu. Jako celek výroba nevykazuje další zhoršení a čísla jsou zatím v souladu s našimi sázkami na stabilizaci průmyslu ve třetím kvartále. Při pohledu do struktury se však jedná o další slabý výsledek. Zaostávání některých páteřních odvětví zvyšuje rizika našich sázek na oživení průmyslu na přelomu roku 2024 a 2025. Slabý výkon českého a německého průmyslu také zůstává hlavním rizikem pro náš letošní výhled pro hospodářský růst (+1,1 %).
• Český průmysl šlape
  Průmyslová výroba v dubnu meziměsíčně povyrostla o 1,9 %, což bylo spíše lehce nad naším očekáváním ve výši 1,5 %. V meziročním vyjádření ovšem díky nízké srovnávací základně vypadá růst 55,1 % bombasticky. Ve srovnání s očekáváním trhu ve výši 54,0 % ale jde o velmi malé pozitivní překvapení. Bombastickými meziročními údaji bychom se ale neměli nechat zmást. Hlavní a pozitivní zprávou je, že po březnovém růstu o 2,6 % pokračuje průmyslová výroba v expanzi, i když mírně pomalejším tempem.
• Český průmysl táhnou "nad nulu" auta, v květnu pozitivně překvapil zahraniční obchod Česka sílí více, než se čekalo, svědčí mu auta, levný plyn i ropa
  Průmyslová výroba v Česku svým květnovým výkonem pozitivně překvapila. Vykázala totiž solidní meziměsíční nárůst, o 1,6 procenta. Po citelném poklesu, jenž nastal mezi březnem a dubnem, v rozsahu 1,9 procenta, se jedná o výrazné zlepšení meziměsíční dynamiky. Díky ní meziročně průmysl v květnu přidal 1,4 procenta, což je rovněž lepší než očekávaný výsledek.
• Český průmysl údajně potřebuje vyšší “dovozy? cizinců, ty ale opět rostou
  Česká ekonomika trpí nedostatkem levné kvalifikované síly, který je třeba co nejrychleji vyřešit “dovozem? Ukrajinců. Toť výstupy debaty kapitánů průmyslu na strojírenském veletrhu v Brně. Přesněji řečeno podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy je zapotřebí “dovézt? nějakých 140 tisíc technicky kvalifikovaných pracovníků, přičemž premiér Sobotka získávání pracovníků ze zemí nám kulturně blízkých údajně podporuje.
• Český průmysl v březnu zpomalil
  Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně vzrostla o 0,9 %. Meziměsíčně však byla nižší o 0,2 %. Díky cyklickému oživení domácího průmyslu náš výhled v letošním roce nicméně zůstává pozitivní. Rizikem je ale současný nárůst cen energií. Zároveň je nutno dodat, že energetická náročnost českého průmyslu v posledních letech výrazně poklesla, což by mělo zvyšovat odolnost tohoto sektoru.
• Český průmysl v depresi
  Nálada v tuzemském průmyslu zůstala i v říjnu na bodu mrazu. Index nákupních manažerů PMI sice kosmeticky vzrostl z 41,7 na 42 bodů, nadále však setrvává hluboko v pásmu recese (<50). Podobně jako v minulých měsících za tím stojí slabá poptávka, která má za následek pokles výroby i nových objednávek.
• Český průmysl v květnu zklamal
  Průmyslová výroba v květnu meziročně poklesla o 1,0 % z dubnového růstu o 1,5 %. Výsledek zároveň citelně zaostal za tržním konsensem, který počítal s růstem o 1,2 % meziročně.
• Český průmysl v nejistotě
  Situace v českém průmyslu je v posledních měsících zatížena velkou mírou nejistoty. I proto budou v tomto týdnu ostře sledovány výsledky únorové průmyslové produkce i březnového indexu nákupních manažerů v průmyslu (PMI). Na český průmysl na jedné straně bezesporu pozitivně působí pozvolný poklesu cen energií, který vede k poklesu napětí v energeticky nejnáročnějších odvětvích.
• Český průmysl v plusu
  Průmyslová výroba v březnu zrychlila na 0,3 % meziročně oproti -0,3 % v únoru. Trhy naopak očekávaly zpomalení na -2,6 % meziročně.
• Český průmysl v roste, byť analytici čekali ještě lepší čísla. Průmysl sice vyrábí více, ale zaměstnává méně lidí, což může znamenat i růst produktivity, automatizaci a tlak na efektivitu
  Květnová čísla z tuzemského průmyslu spíše zklamala. Průmyslová výroba meziročně sice reálně vzrostla o dvě procenta, což je po dubnovém růstu o 1,5 procenta další doklad postupného oživení, avšak i tak zaostala za očekáváním analytiků. Navíc, meziměsíčně produkce o 0,4 procenta klesla. Nelze tedy hovořit o přesvědčivě pozitivním výsledku.
• Český průmysl v říjnu mírně rostl
  Průmyslová produkce v ČR v říjnu po očištění o sezónní vlivy oproti září vzrostla o 0,9 %. S ohledem na kontext omezení výroby v některých automobilkách to není špatná zpráva. My jsme počítali s nepatrným poklesem. V meziročním srovnání to znamená pokles 7,4 %, zatímco my jsme čekali snížení o 8,5 %. Tržní očekávání bylo optimističtější s průměrným odhadem -6,5 %. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů činil meziroční pokles průmyslové výroby 4,9 %.
• Český průmysl v únoru prožil své ticho před bouří
  Průmysl prožil své ticho před bouříTuzemský průmysl letos v únoru prožil své „ticho před bouří“. Průmyslová výroba totiž meziročně po očištění poklesla jen o 0,9 procenta. Takový pokles je vskutku „tichem“, či stagnací, v porovnání s „bouří“, tedy citelným propadem, který se dostaví v březnu, a zejména v dubnu a pak do značné míry i v dalších měsících. V únoru ještě průmysl vykazoval poměrně vysokou odolnost vůči nepříznivému vývoji, který byl tehdy patrný zejména v Číně a některých dalších asijských ekonomikách, v nichž koronavirus udeřil nejdříve. K závažnějšímu ochromení průmyslu mimo oblast Asie došlo až v březnu. I když již v únoru i průmysloví výrobci mimo Asii pociťovali rapidní zbrzdění tamních ekonomik, protože se například zadrhávaly čínské dodávky. Od března však průmyslovou výrobu v ČR čeká a nemine mohutný propad, a to za celý rok v rozsahu od patnácti do dvaceti procent.
• Český průmysl v únoru solidně rostl
  Průmyslová produkce v únoru byla reálně meziměsíčně vyšší o 1,3 %, meziročně vzrostla o 1,3 %. Výsledek byl mírně nad naším i tržním očekáváním. Díky cyklickému oživení domácího průmyslu náš výhled v letošním roce zůstává pozitivní. Rizikem je však současný nárůst cen energií. Zároveň je nutno dodat, že energetická náročnost českého průmyslu v posledních letech výrazně poklesla, což by mělo zvyšovat odolnost tohoto sektoru.
• Český průmysl vzrostl
  Průmyslová výroba v srpnu vzrostla na 10,3 % meziročně oproti -1,9 % v červenci. Trhy očekávaly růst 5,4 % meziročně.
• Český průmysl zakončil druhé čtvrtletí silně
  Průmyslová výroba v červnu překvapila svižným růstem – meziročně o 4,0 %, v meziměsíčním srovnání o 1,2 %. Navzdory geopolitickým turbulencím a napětí v dodavatelských řetězcích tak tuzemský průmysl zůstává odolný a má za sebou velmi solidní druhé čtvrtletí. To potvrzuje i předběžný odhad HDP, v němž statistický úřad vyzdvihl právě průmysl jakožto hlavní motor růstu z odvětvového pohledu.