Rozbřesk: Silný růst a stagnující koruna mohou ČNB dotlačit k růstu sazeb již v září

Čtěte více

• Rozbřesk: Sázky na zisky české koruny rostly, více je v dluhopisech
  V červnu zahraniční hráči zvyšovali své sázky na další zisky koruny. Včera to potvrdila čísla z platební bilance. Ta ukazují, že během června do Česka na portfoliových a ostatních investicích přiteklo lehce přes 2 miliardy eur. Tomu ostatně odpovídá i vývoj na trhu - během června se koruna sesunula z blízkosti 26,50 až ke 26,10 EURCZK.
• Rozbřesk: Sentiment v eurozóně na maximu, v ČR už klesá
  V eurozóně je sice ekonomický sentiment na maximu, avšak v ČR se v červenci mírně zhoršil. A jeho pokles jde na vrub jak průmyslu, tak službám. Včera zveřejněné podrobné výsledky dávají možnost podívat se, co za změnou nálad v českém hospodářství vlastně stojí.
• Rozbřesk: Seznam šoků v německé ekonomice
  Česká ekonomika na začátku roku pravděpodobně zpomalí. Hlavní brzdou je přešlapující Německo, které v druhé polovině roku 2018 skoro spadlo do recese a na první známky obratu k lepšímu se zatím čeká. Německý průmysl sráží dolů řada přetrvávajících faktorů - slabá čínská poptávka nebo nejistota spojená s brexitem. Na druhou stranu ke konci roku hrály svoji roli i faktory jednorázové. Tento týden mohou první odhady německých průmyslových PMI ukázat, zda některé z nich odeznívají.
• Rozbřesk: Shutdown americké vlády prozatím odvrácen
  Zatímco ještě na přelomu roku se ropný trh ocitl v zajetí cenových kotrmelců, v posledních týdnech na něm zavládl až nečekaný klid. Cena ropy se tak již více než měsíc drží v blízkosti hranice 60 USD/barel, kde s napětím vyčkává, jak se rozvinou dva hlavní příběhy první poloviny tohoto roku.
• Rozbřesk: Schodek rozpočtu může být ještě vyšší, je správné, že si stát tvoří zásoby hotovosti
  Nový návrh státního rozpočtu počítá s deficitem 300 miliard korun, ale ani to s vysokou pravděpodobností nebude konečná. Jenom výpadky daňových příjmů pravděpodobně dosáhnou stovek miliard korun a nová opatření také nebudou zadarmo. Na druhou stranu, je pochopitelné, že ministerstvo financí v tuto chvíli podobně jako většina hráčů na trhu jednoduše neví, jak velký bude celkový účet za pandemickou krizi. Je tedy dobře, že na trhu shání peníze “do zásoby”. Jen uplynulý týden ministerstvo na trzích sehnalo skoro 90 miliard korun a díky zrychlenému prodeji dluhopisů si tak od začátku roku půjčilo již přes čtvrt bilionu korun.
• Rozbřesk – Síla Fedu se probouzí a zvyšuje úroky! Aneb na co se zaměřit v zasedání FOMC?
  Síla Fedu se po dlouhých devíti letech probouzí. Zvýšení hlavních úrokových sazeb (tedy repo a reverzní repo sazby) o 25 bazických bodů...
• Rozbřesk: Sílící euro leží ECB v žaludku…
  Silné euro začíná ležet řadě členů ECB v “žaludku”. Podle informací deníku Financial Times se ECB bojí, že výrazné zisky eura (na frontě s dolarem) zpomalí oživení z recese nastartované pandemií COVID 19.
• Rozbřesk: Sílící inflační tlaky a hlas z Fedu pro debatu o zpřísnění měnové politiky
  Nálada v eurozóně se dál vylepšuje a ukazuje na solidní výkon ve druhém kvartále. Celkový index podnikatelské nálady PMI v květnu vzrostl v eurozóně na 56,9 bodu – o více než 3 body a výrazně více než očekával trh.
• Rozbřesk: Silnější bombardování ukrajinských měst poslalo korunu k 25,50 EUR/CZK
  Zostřené bombardování ukrajinských měst a rostoucí geopolitická nejistota včera opět dolehla na trhy a vedla k “úprku” investorů do bezpečných aktiv. Americké akcie proto poklesly o více než 1,5 % (evropské skoro o 2,5 %) a výnosy bezpečných dluhopisů relativně výrazně propadly - výnos desetiletého německého bundu spadl o více než 20 bps a dostal se znovu do záporných úrovní. Současně s tím jsou pod výrazným tlakem i všechny středoevropské měny, které jako by reagovaly ještě daleko citlivěji na nové zprávy o sílícím ostřelování hlavních ukrajinských měst. Česká koruna se tak během dne vyšplhala až do blízkosti 25,50 EUR/CZK.
• Rozbřesk: Silnější německé HDP neznamená konec německých problémů
  Český růst na začátku roku 2019 viditelně zpomalil, jak ráno potvrdil domácí statistický úřad. Náš nowcast ukazoval na zpomalení ekonomiky na 0,2-0,3 % mezikvartálně, a to především kvůli slabému výkonu průmyslu. Na ten se zpožděním dolehla německá průmyslová recese z konce roku 2018. Reálná čísla byla však o něco lepší, český HDP rostl mezikvartálně o 0,5 %.
• Rozbřesk: Situace na trhu práce zůstává stále velmi napjatá
  V české ekonomice sice nepanuje nijak extra euforická nálada, v průmyslu panují stále horší a horší očekávání, nicméně na trhu práce se v posledních měsících prakticky nic dramatického neděje. A potvrdily to i včerejší statistiky nezaměstnanosti. Podle nich zůstala i v srpnu nezaměstnanost na úrovni 2,7 %, nejníže za celou dobu, co máme tento ukazatel v současné podobě k dispozici. Současně se opět zvýšila poptávka po zaměstnancích na více než 350 tisíc. Na jednoho disponibilního člověka bez práce tak připadají vlastně dvě pracovní místa, samozřejmě s velkými regionálními rozdíly. Ale to fakticky není nic nového, a tak tu máme okresy, kde si jeden uchazeč teoreticky může vybírat z deseti volných míst současně a na straně druhé Karvinou, kde se o jedno místo může zajímat až šest lidí bez práce.
• Rozbřesk: Situace v českém průmyslu se začíná obracet k lepšímu
  K pondělním výsledkům obchodu a služeb se včera připojily i čísla za průmysl, zahraniční obchod a stavebnictví, která dopadla – s ohledem na situaci – ještě poměrně solidně. Průmysl se stále musí vypořádávat s vysokými cenami vstupů vč. energií, nedostatkem pracovníků a v případě zejména automobilového průmyslu i pokračujícím nedostatkem některých importovaných komponent. I v takto komplikovaných podmínkách se průmyslová výroba v říjnu meziměsíčně zvýšila o necelé procento. A vyšší byla tentokrát i produkce automobilového průmyslu, který jinak stále ještě strádá nedostatkem čipů. Zejména proto je i meziroční číslo, které je obvykle tím hlavním sledovaným, tak na první pohled mizerné (-5,1 % po sezónním očištění).
• Rozbřesk: Skryté signály českého trhu práce
  Čísla, která reprezentují vývoj po startu nákazy, na sebe strhávají větší pozornost než jakákoliv z období před korona-krizí. Ať už šlo o indexy nákupních manažerů po celé Evropě nebo aktuální statistiky z jednotlivých trhů práce, které začínají ukazovat první reakce firem na kombinovaný nabídkový a poptávkový šok. Březnové výsledky, jejichž kompletní sada byla zveřejněna teprve včera (byť o míře nezaměstnanosti MPSV informovalo už před několika dny) naznačují, že velké drama se v závěru předchozího měsíce ještě rozhodně neodehrálo.
• Rozbřesk: Slabá čísla z české ekonomiky
  První aprílový den rozhodně nepřinesl žádné povzbudivé zprávy z české ekonomiky. Zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu naznačil, že se situace v tomto – mimochodem největším tuzemském odvětví – i nadále zhoršuje. Březový index se dostal na více než šestileté minimum v důsledku velmi slabých zakázek ze zahraničí a naznačil tak, že lednový propad výroby ve zpracovatelském průmyslu nebyl posledním, respektive že se situace v průmyslu nezlepšovala ani v následujících dvou měsících. Slabý PMI rovněž již včera naznačil úpravu HDP za první kvartál jižním směrem. Český HDP ve 4Q podle finálních dat rostl o 0,8 % mezikvartálně (původně 0,9 %) a o 2,6 % meziročně (původně 2,8 %). Zpochybnil tak scénář akcelerace ekonomiky, s nímž počítá aktuální prognóza ČNB.
• Rozbřesk: Slabá čísla z průmyslu, Komise chce faktury za komodity v eurech
  Jak opět potvrdil index nákupních manažerů, nálada v českém průmyslu dále klesá. Aktuální výsledek (51,8) je nejslabším za více než dva roky. PMI se tak znovu sesunul blíž k hranici 50, která odděluje expanzi od útlumu. Hlavním důvodem má být nejenom nižší současné tempo výroby, ale současně i nízké zakázky, které podle PMI dokonce klesají.
• Rozbřesk: Slabá koruna zahýbala i se zahraničním dluhem ČR
  Hlavní událostí dnešního dne budou nepochybně červnové indexy nákupních manažerů za Německo, Francii a rovněž i celou eurozónu, které ukážou, zda jsou tamní ekonomiky již z nejhoršího venku, respektive jak se daří tamnímu průmyslu a službám po uvolnění restrikcí návrat k normálu. Netřeba asi příliš rozvádět, jak moc je úspěch českého průmyslu závislý na vývoji v největší evropské ekonomice, takže dnešní čísla nám mohou dost napovědět i o aktuální situaci v domácí ekonomice. Nezbývá než dodat, že série PMI odstartuje už v 9:15 daty z Francie.
• Rozbřesk: Slabá podnikatelská nálada bere dolaru vítr z plachet
  Klid před bouří, tak by se dal nazvat právě startující týden. Na ekonomické i jiné události je zdánlivě chudý. Na druhou stranu budou mít investoři dost času srovnat si myšlenky v hlavě před startem bouřlivého po-prázdninového rozjezdu obchodování. Jde v zásadě o dvě otázky - za prvé, jak velkým rizikem je pro globální ekonomiku na podzim a v zimě (optikou severní polokoule) delta varianta COVID 19 a za druhé, jak si přeberou centrální bankéři na podzim překvapivě vysoké inflační tlaky.
• Rozbřesk: Slabší česká spotřeba nahrává stabilním sazbám
  České HDP ve třetím kvartále bylo nakonec přepsané o desetinku výše a potkalo se ve finále s naším původním odhadem (0,4% mezikvartální a 2,5% meziroční růst). Zůstává ovšem za očekáváním ČNB, a to o 0,2 procentního bodu proti čerstvé listopadové prognóze. To jako by dávalo za pravdu těm členům bankovní rady, kteří kvůli obavám z většího zpomalení ekonomiky nechtěli na posledním zasedání poslechnout doporučení prognózy dál zvyšovat úrokové sazby.
• Rozbřesk: Slabší růst mezd jestřáby v ČNB nepotěší
  Zatímco ještě do včerejška mohl růst mezd fungovat jako dostatečně silný a jasný argument pro dřívější růst úrokových sazeb, zveřejněné výsledky za třetí kvartál jej velmi zrelativizovaly. Meziroční tempo dosahující jen 6,8 % zaostalo za odhadem centrální banky o sedm desetin procentního bodu. Navíc bylo patrné, že zpomalení růstu mezd se netýká jen průměru, ale i mediánu, a navíc se odehrálo ve většině odvětví ekonomiky. Znamená to ovšem, že růst mezd zpomaluje nebo je dokonce nedostatečný?
• Rozbřesk: Slabý maloobchod potvrzuje pokračování spotřebitelské recese
  Čísla z maloobchodu potvrdila, že spotřebitelská recese v Česku s vysokou pravděpodobností dál pokračovala i na konci roku 2022. Meziměsíčně maloobchod v listopadu dál klesal (o 0,3 %), což znamenalo meziroční pokles o 8,7 %. Oproti před covidovému roku 2019 jsou v průměru sice útraty domácností v obchodech nominálně o necelých 20 % vyšší, reálně si však za peníze lidé nakoupí zhruba o 6 % méně. Tržby přitom reálně klesají prakticky ve všech typech obchodů (s výjimkou kosmetiky) s tím, že poněkud překvapivě největší propady zaznamenávají prodejny potravin (jak specializované, tak ostatní). To ukazuje, že značná část Čechů, pod tlakem vysoké inflace a padající reálné mzdy, hledá úspory i v základních výdajích.