Rozbřesk: Koronavirus hýbe dál trhy, eurodolar pod 1,10

Čtěte více

• Rozbřesk: Konec intervencí rok poté: žádné “peklo” se nekonalo
  Na začátku dubna jsme slavili první výročí konce intervencí ČNB. O intervencích dlouho panovaly pochyby a řada ekonomů včetně nás čekala s hodnocením celého experimentu až na exit z intervencí. Ten se s ročním odstupem zdá se povedl. Co se za tu dobu změnilo?
• Rozbřesk: Konec moratoria může české a německé ekonomice “zatopit”
  Od září zase do našich životů naplno vstoupí roušky a připomenou nám, že boj s virem ještě zdaleka není u konce. A i když akciové trhy zkouší zdolat nová maxima, ani v ekonomice není vyhráno. Největší zátěž pro podniky a domácnosti může přijít paradoxně až na podzim.
• Rozbřesk: Konec řecké ságy - blíží se odpuštění dluhu
  Jsme na konci řecké ságy? S blížícím se koncem posledního záchranného programu jsou zdá se věřitelé včetně Německa ochotni nabídnout to, po čem MMF a Athény volají již delší dobu - restrukturalizaci mamutího dluhu přesahujícího 170 % HDP. Nepůjde podle všeho rozhodně o odpuštění jistiny dluhu a mimo stůl zřejmě zůstane i návrh navázat splátky dluhu na výkon řecké ekonomiky. Rýsuje se ovšem shoda na tom odložit výraznější splátky z roku 2023 zhruba o 10 let dále. Proč na něco takového chtějí věřitelé kývnout?
• Rozbřesk: Konec řecké ságy střídá strach z Itálie
  Konec řeckého programu měl být oslavou úspěšného “vyřešení” euro-krize. Na jazyku však zůstává hořká pachuť. A to nejenom kvůli Řecku, které sice zůstalo v eurozóně, ale prošlo si jednou z nejhorších poválečných recesí, je zatížené extrémní mírou chudoby a zbylé dluhy jsou tak vysoké, že se těžko obejdou bez dodatečné restrukturalizace. Novým problémem na obzoru zůstává Itálie.
• Rozbřesk: Konec superhrubé mzdy na obzoru
  S blížícím se koncem léta obvykle přichází na řadu diskuse o státním rozpočtu na další rok a letos i diskuse o novém nastavení daně z příjmu fyzických osob. Na mále tak má superhrubá mzda, jejíž zrušení se stalo takřka politickým cílem. Přitom nejde o nic jiného než o výpočet, díky kterému každý poplatník i jeho zaměstnavatel přesně vidí, kolik odvádí z mezd do veřejných rozpočtů.
• Rozbřesk: Konjunktura v USA se zadrhává, jasně signalizuje pád indexu ISM
  Až do včerejšího dne se zdálo, že klacky, které americké ekonomice házejí pod nohy tvůrci hospodářské politiky této země, mnoho škody nenapáchají. Snížení daní naordinované Republikány fungovalo jako solidní makroekonomický štít proti nejistotě ve věci celní politiky, měnové restrikci Fedu a v neposlední řadě absurdním rozpočtovým hrátkám znamenajícím nefunkčnost některých úřadů americké federální vlády. Včerejší velmi slabá data ze strany respektovaného indexu podnikatelské nálady v americkém průmyslu (ISM) však tento konejšivý pohled na největší ekonomiku světa dost zásadně nabourala.
• Rozbřesk: Konjunktura v USA vadne, což asi potvrdí i listopadové payrolls
  Mizérie amerických konjukturálních dat v průběhu tohoto týden zjevně graduje, přičemž ten nejdůležitější makroekonomický indikátor - oficiální data z trhu práce - máme teprve před sebou. Série dat, jež tzv. payrolls v prvním či přelomovém týdnu měsíce tradičně předchází, se zjevně příliš nepovedla a jasně ukázala na uvadající konjukturu v USA.
• Rozbřesk: Korea vrací na globální trhy strach - cítí ho i koruna
  Nad světovou ekonomikou je jasno. Odhady růstu jsou přepisovány směrem vzhůru, a to (až na USA) prakticky ve všech významnějších ekonomikách. Současně s tím globální měnová politika zůstává extrémně uvolněná. I proto vládla na začátku léta na trzích velice dobrá nálada, ve které trhy dokázaly “přimhouřit? oči nad řadou střednědobých rizik od nepročištěných italských bank po předražené čínské reality.
• Rozbřesk: Koronakrize a svižné hospodářské oživení v nedohlednu
  Zatímco napříč světem pokračují jednotlivé státy v přijímání tvrdých karanténních opatření, situace v ohniscích koronavirové nákazy zůstává vážná. Jak v případě Itálie, tak zejména Španělska nadále strmě roste křivka počtu nově nakažených i mrtvých. Data z druhé strany Atlantiku naznačují, že se novým epicentrem pandemie stávají také Spojené státy. Virus navíc stále není pod kontrolou ani v Číně, odkud se rozšířil do zbytku světa. Optimistické scénáře ohledně sníženého post-koronavirového oživení, které kalkulovaly s relativně rychlým odezněním nákazy, tak dostávají významné trhliny.
• Rozbřesk: Koronavirus a ropný trh: černá labuť roku 2020?
  Jen co odeznělo bezprostřední napětí spojené s americko-íránským konfliktem, se globální trhy dostávají znovu pod tlak, tentokrát v souvislosti s rostoucí obavou z šíření čínského koronaviru. Ten přináší ztráty napříč rizikovými aktivy, přičemž ušetřeny nezůstaly ani měny ve středoevropském regionu. Ještě dramatičtější je pak propad v případě ropy Brent, která jen za poslední týden odepsala téměř 10 procent a sesunula se až pod hranici 60 dolarů za barel, nejníže od října minulého roku.
• Rozbřesk: Koronavirus - jak tvrdý úder dostává čínská ekonomika?
  Globálním finančním trhům dominuje již více než měsíc téma nového koronaviru, který zachvátil čínskou ekonomiku. Prudký cenový propad, jenž zprvu zasáhl především riziková aktiva s úzkou vazbu na čínský hospodářský cyklus, však v posledních dnech vystřídal opatrný nárůst optimismu. Ten pramení, jak ze snižujícího se počtu nově nakažených, tak z přesvědčení trhů, že virová nákaza bude mít sice významný, leč pouze krátkodobý negativní dopad na čínskou ekonomiku.
• Rozbřesk: Koronavirus zastavil růst mezd. Další rekord nově nakažených
  Včera přišlo konečně na řadu jedno z posledních čísel za druhý kvartál a sice výsledek mezd. Potvrdilo se, že pandemie a s ní spojená recese výrazně zasáhla do mzdového vývoje v ČR. V podstatě se zastavil růst průměrné nominální mzdy, nicméně v řadě odvětví mzdy klesaly.
• Rozbřesk: Koruna a český peněžní trh ve střehu nad listopadovou inflací
  Vysoká inflace trápí nejenom ČR, ale i další středoevropské země jako Maďarsko a Polsko. Listopadová inflace v obou zemích překonala 7 % a tak není divu, že maďarská a polská centrální musely znovu utáhnout měnovou politiku. V případě MNB i NBP tak došlo ke zvýšení oficiálních úrokových sazeb včera, respektive předevčírem. Tuzemská data dnes v 9:00 ukázala, že růst spotřebitelské inflace v listopadu dosáhl 0,2 % meziměsíčně a 6,0 % meziročně při očekávání 0,3 % a 6,0 % dle konsensu analytiků pro Bloomberg.
• Rozbřesk: Koruna a plíživá euroizace české ekonomiky
  Česká koruna zažívá těžké chvilky i přesto, že jí ČNB tento rok již pětkrát pomohla zvýšením úrokových sazeb. Vedle těkavého zahraničního kapitálu ji brzdí i stále vysoká úroveň zajištění českých exportérů na trzích. A nejen to, řada exportně orientovaných podniků pravděpodobně řeší zajištění zcela mimo trh - eurovými úvěry.
• Rozbřesk: Koruna by se mohla vymanit z tlaku, zajištění exportérů poblíž historických minim
  Česká koruna se dostala v posledních dvou týdnech po delší době opět pod výraznější tlak a v nejslabších seancích se obchodovala až na dostřel od 26,00 EUR/CZK. Na vině byly podle nás dva hlavní faktory - strach z nové delta varianty COVID 19 a obavy z globální inflační vlny. Oba faktory na globálních trzích začaly hrát do karet americkému dolaru, který jako magnet začal vysávat likviditu z rizikovějších měn.
• Rozbřesk: Koruna čeká na jasný postoj centrálních bankéřů
  Už zítra bude bankovní rada ČNB na svém prvním zasedání v letošním roce rozhodovat o (ne)zvýšení úrokových sazeb. Bude mít k dispozici novou prognózu, která bude snad o něco realističtější než ty předchozí superoptimistické a navíc ještě dnes dostane k dispozici novou várku dat z české ekonomiky uzavírající předchozí rok. Trend zpomalování růstu tuzemského hospodářství by měl podpořit názor některých centrálních bankéřů citlivých na vnější rizika, kteří jsou ochotni v současné nejisté době dokonce přimhouřit oko nad stále neposilující korunou. Mohlo by tak přestat dosavadní a osvědčené rozhodovací schéma „čím (oproti prognóze) slabší koruna, tím vyšší sazby“.
• Rozbřesk: Koruna den před ČNB jako na trní, dolů ji táhnou slabá evropská čísla
  Koruna se den před zasedáním ČNB drží stále v silné defenzivě a tlačí se nad 25,90 EUR/CZK. Jedním z důvodů je bezesporu i slabý výsledek HDP v eurozóně za třetí kvartál - nejpomalejší za poslední více než čtyři roky. Do určité míry za něj sice může dočasné zaseknutí se automobilek, které se musely přizpůsobit novým emisním normám. I když čtvrtý kvartál přinese zrychlení, je zjevné, že se eurozóna bude muset připravit na slabší tempa růstu pod 2 %.
• Rozbřesk: Koruna hledá směr a vyčkává na ECB i na domácí čísla?
  Supersilný růst Česka posunul korunu do těsnější blízkosti 26,00 EUR/CZK. Sílu na zdolání psychologické hranice však č...
• Rozbřesk: Koruna hledá směr a vyčkává na ECB i na domácí čísla?
  Supersilný růst Česka posunul korunu do těsnější blízkosti 26,00 EUR/CZK. Sílu na zdolání psychologické hranice však česká koruna zatím nemá a bude ji pravděpodobně těžko sbírat i v průběhu tohoto týdne.
• Rozbřesk: Koruna míří k 26,00 EURCZK, Yellenová za tlačením peněz do ekonomiky
  Automobilový průmysl – vlajková loď české ekonomiky a největší tuzemský obor generující přímo či nepřímo zhruba 10 % HDP – má za sebou velmi těžký rok. Propad evropského trhu, s nímž se vypořádával, byl sice podobný období, který zažil v časech po pádu banky Lehman Brothers, avšak tentokrát se odehrál nikoliv v průběhu pěti let, ale v podstatě jednoho, a ještě ne zdaleka celého. Už na podzim se tato část ekonomiky začala rychle oživovat a výroba osobních aut se opět přibližovala k předkrizovým úrovním výroby. Trend výroby začal být znovu velmi slibný a už v prosinci výsledky automobilek o 10 % překonaly předloňskou úroveň. Tím to ovšem prozatím i skončilo, protože podle včera zveřejněných výsledků byl totiž v lednu počet vyrobených aut nejnižší za posledních sedm let. Dlužno dodat, že automobilovému průmyslu se v úvodu roku nedařilo ani v Německu, kde se produkce propadla dokonce o 23 %, a to už se tam poměřovala s docela nízkým srovnávacím základem.