Rozbřesk: Koruna hledá směr a vyčkává na ECB i na domácí čísla?

Čtěte více

• Rozbřesk: Koronavirus a ropný trh: černá labuť roku 2020?
  Jen co odeznělo bezprostřední napětí spojené s americko-íránským konfliktem, se globální trhy dostávají znovu pod tlak, tentokrát v souvislosti s rostoucí obavou z šíření čínského koronaviru. Ten přináší ztráty napříč rizikovými aktivy, přičemž ušetřeny nezůstaly ani měny ve středoevropském regionu. Ještě dramatičtější je pak propad v případě ropy Brent, která jen za poslední týden odepsala téměř 10 procent a sesunula se až pod hranici 60 dolarů za barel, nejníže od října minulého roku.
• Rozbřesk: Koronavirus hýbe dál trhy, eurodolar pod 1,10
  Koronavirus opět bude hýbat obchodováním na začátku týdne. Situace stále zůstává vážná, a proto velká část podniků v řadě čínských provincií pokračuje ve vynucených odstávkách produkce. To vše přes zjevný tlak centrálních autorit na to, aby se lidé co nejrychleji vrátili do práce.
• Rozbřesk: Koronavirus - jak tvrdý úder dostává čínská ekonomika?
  Globálním finančním trhům dominuje již více než měsíc téma nového koronaviru, který zachvátil čínskou ekonomiku. Prudký cenový propad, jenž zprvu zasáhl především riziková aktiva s úzkou vazbu na čínský hospodářský cyklus, však v posledních dnech vystřídal opatrný nárůst optimismu. Ten pramení, jak ze snižujícího se počtu nově nakažených, tak z přesvědčení trhů, že virová nákaza bude mít sice významný, leč pouze krátkodobý negativní dopad na čínskou ekonomiku.
• Rozbřesk: Koronavirus zastavil růst mezd. Další rekord nově nakažených
  Včera přišlo konečně na řadu jedno z posledních čísel za druhý kvartál a sice výsledek mezd. Potvrdilo se, že pandemie a s ní spojená recese výrazně zasáhla do mzdového vývoje v ČR. V podstatě se zastavil růst průměrné nominální mzdy, nicméně v řadě odvětví mzdy klesaly.
• Rozbřesk: Koruna a český peněžní trh ve střehu nad listopadovou inflací
  Vysoká inflace trápí nejenom ČR, ale i další středoevropské země jako Maďarsko a Polsko. Listopadová inflace v obou zemích překonala 7 % a tak není divu, že maďarská a polská centrální musely znovu utáhnout měnovou politiku. V případě MNB i NBP tak došlo ke zvýšení oficiálních úrokových sazeb včera, respektive předevčírem. Tuzemská data dnes v 9:00 ukázala, že růst spotřebitelské inflace v listopadu dosáhl 0,2 % meziměsíčně a 6,0 % meziročně při očekávání 0,3 % a 6,0 % dle konsensu analytiků pro Bloomberg.
• Rozbřesk: Koruna a plíživá euroizace české ekonomiky
  Česká koruna zažívá těžké chvilky i přesto, že jí ČNB tento rok již pětkrát pomohla zvýšením úrokových sazeb. Vedle těkavého zahraničního kapitálu ji brzdí i stále vysoká úroveň zajištění českých exportérů na trzích. A nejen to, řada exportně orientovaných podniků pravděpodobně řeší zajištění zcela mimo trh - eurovými úvěry.
• Rozbřesk: Koruna by se mohla vymanit z tlaku, zajištění exportérů poblíž historických minim
  Česká koruna se dostala v posledních dvou týdnech po delší době opět pod výraznější tlak a v nejslabších seancích se obchodovala až na dostřel od 26,00 EUR/CZK. Na vině byly podle nás dva hlavní faktory - strach z nové delta varianty COVID 19 a obavy z globální inflační vlny. Oba faktory na globálních trzích začaly hrát do karet americkému dolaru, který jako magnet začal vysávat likviditu z rizikovějších měn.
• Rozbřesk: Koruna čeká na jasný postoj centrálních bankéřů
  Už zítra bude bankovní rada ČNB na svém prvním zasedání v letošním roce rozhodovat o (ne)zvýšení úrokových sazeb. Bude mít k dispozici novou prognózu, která bude snad o něco realističtější než ty předchozí superoptimistické a navíc ještě dnes dostane k dispozici novou várku dat z české ekonomiky uzavírající předchozí rok. Trend zpomalování růstu tuzemského hospodářství by měl podpořit názor některých centrálních bankéřů citlivých na vnější rizika, kteří jsou ochotni v současné nejisté době dokonce přimhouřit oko nad stále neposilující korunou. Mohlo by tak přestat dosavadní a osvědčené rozhodovací schéma „čím (oproti prognóze) slabší koruna, tím vyšší sazby“.
• Rozbřesk: Koruna den před ČNB jako na trní, dolů ji táhnou slabá evropská čísla
  Koruna se den před zasedáním ČNB drží stále v silné defenzivě a tlačí se nad 25,90 EUR/CZK. Jedním z důvodů je bezesporu i slabý výsledek HDP v eurozóně za třetí kvartál - nejpomalejší za poslední více než čtyři roky. Do určité míry za něj sice může dočasné zaseknutí se automobilek, které se musely přizpůsobit novým emisním normám. I když čtvrtý kvartál přinese zrychlení, je zjevné, že se eurozóna bude muset připravit na slabší tempa růstu pod 2 %.
• Rozbřesk: Koruna hledá směr a vyčkává na ECB i na domácí čísla?
  Supersilný růst Česka posunul korunu do těsnější blízkosti 26,00 EUR/CZK. Sílu na zdolání psychologické hranice však česká koruna zatím nemá a bude ji pravděpodobně těžko sbírat i v průběhu tohoto týdne.
• Rozbřesk: Koruna míří k 26,00 EURCZK, Yellenová za tlačením peněz do ekonomiky
  Automobilový průmysl – vlajková loď české ekonomiky a největší tuzemský obor generující přímo či nepřímo zhruba 10 % HDP – má za sebou velmi těžký rok. Propad evropského trhu, s nímž se vypořádával, byl sice podobný období, který zažil v časech po pádu banky Lehman Brothers, avšak tentokrát se odehrál nikoliv v průběhu pěti let, ale v podstatě jednoho, a ještě ne zdaleka celého. Už na podzim se tato část ekonomiky začala rychle oživovat a výroba osobních aut se opět přibližovala k předkrizovým úrovním výroby. Trend výroby začal být znovu velmi slibný a už v prosinci výsledky automobilek o 10 % překonaly předloňskou úroveň. Tím to ovšem prozatím i skončilo, protože podle včera zveřejněných výsledků byl totiž v lednu počet vyrobených aut nejnižší za posledních sedm let. Dlužno dodat, že automobilovému průmyslu se v úvodu roku nedařilo ani v Německu, kde se produkce propadla dokonce o 23 %, a to už se tam poměřovala s docela nízkým srovnávacím základem.
• Rozbřesk: Koruna na houpačce, brent končí rok poblíž dvouapůlletých maxim
  Necelé dva dny zbývají do završení roku, který byl pro českou ekonomiku jedním z nejúspěšnějších. Na výčet všech pozitiv, které rok 2017 přinesl, zde nicméně není místo – navíc si jej lze v podstatě přečíst v téměř každých dnešních novinách, a tak se podívejme jen na některé z nich. Tím hlavním je asi akcelerace české ekonomiky, za níž stojí především tažení průmyslových firem na evropských trzích. Dokonce až tak úspěšné, že vyluxovalo tuzemský trh práce a stlačilo nezaměstnanost na historická minima. ČR se tak stala i zemí s nejnižší nezaměstnaností v EU a současně i s nejvyšší nabídkou volných pracovních míst.
• Rozbřesk: Koruna na novém maximu od intervencí. Volby důvodem nejsou
  Koruna víceméně ignorovala české prezidentské volby a pozornost se pomalu ale jistě stáčí k zasedání ČNB v tomto týdnu ve čtvrtek. I proto koruna začala na začátku týdne posilovat a hned zpočátku označkovala nová “post-intervenční” maxima. Věříme, že svižný růst ekonomiky a rostoucí domácí inflační tlaky přimějou centrální banku znovu k akci, a ta tak zvýší základní sazbu o dalších 25 bps na 0.75 %.
• Rozbřesk: Koruna napětí kolem prezidentské volby ignoruje
  Zatímco Česko žije volbou prezidenta, finanční trhy nechává domácí politický veletoč v klidu. Víc než výsledek voleb vyhlíží česká koruna zasedání ČNB, na kterém dojde pravděpodobně k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. I proto se nadále pohybuje na dostřel od post-intervenčních maxim a nijak ji nevyvádějí z míry ani prudké globální zisky eura, které včera vůči dolaru zdolalo nejsilnější úrovně za poslední tři roky.
• Rozbřesk: Koruna na vedlejší koleji
  Půl hodiny navíc na únorovém zasedání potřebovali centrální bankéři k potvrzení stávajících úrokových sazeb. Podle očekávání se sice hlasy pro vyšší sazby našly i tentokrát, nicméně zůstaly ve výrazné menšině. ČNB s ohledem na rizika a nejistoty dala přednost stabilitě, avšak možnost zvýšení sazeb v letošním roce samozřejmě vůbec nevyloučila. Rozhodnutí bankovní rady podpořila i nová prognóza, která předpokládá nejenom téměř neměnné sazby na horizontu 1,5 roku, ale opět i výrazné posílení koruny.
• Rozbřesk: Koruna navzdory jestřábí ČNB dál slábne
  Konec minulého týdne byl ve znamení prvních odhadů indexů nákupních manažerů v eurozóně za měsíc říjen. Celkový PMI podle očekávání mírně poklesl v důsledku nepříznivé situace v evropském průmyslu. Nejde však jen o problém pomalejšího růstu odvětví, jak by napovídal celkový index, ale také o slabší příliv nových zakázek, rostoucí zásoby nedokončených výrobků, a především o prudce rostoucí ceny vstupů, které se odrážejí i v rekordních cenách finální produkce.
• Rozbřesk: Koruna navzdory překoupenosti posiluje, Fedu se stále nelíbí nízká inflace
  Česká koruna pokračuje ve spanilé jízdě a včera se držela pod klíčovou hodnotou 27,50? Proč přes vysokou překoupenost rozšiřuje své zisky a co čekat dál?
• Rozbřesk: Koruna na vzestupné dráze, proč?
  Česká koruna je na vzestupné dráze, a to zvlášť na frontě s dolarem, vůči kterému posílila od začátku týdne o skoro 2 %. Proč? Je to výsledek působení hned tří sil.
• Rozbřesk: Koruna neposiluje vůči všem stejně - kdo se musí vyrovnávat s nejvýraznějšími zisky?
  Evropská centrální banka má z konce měnové expanze strach. Podle zápisu z posledního zasedání se bojí, že nastartuje tak výrazné zisky eura, které ve finále udrží inflaci hluboko pod cílem. A obavy nejsou úplně bezdůvodné. Od začátku roku euro zpevnilo (vůči dolaru) o necelých 14 % - částečně díky dobrým výkonům ekonomiky, ale do velké míry kvůli tomu, že ECB “pouze? začala připouštět ukončení QE. Debaty nad koncem měnové expanze začnou ve Frankfurtu pravděpodobně již na zářijovém zasedání. Mario Draghi a jeho družina ale budou pravděpodobně velice opatrní a finální verdikt ohledně strategie ústupu se trhy nedozví dříve než v říjnu.
• Rozbřesk: Koruna opět ztrácí půdu pod nohama
  Evropské trhy nezažívají v posledních týdnech zrovna nejlepší chvíle, když se investoři museli nejprve vyrovnávat s potenciálními důsledky hrozící celní války, následované rostoucím napětím mezi USA a Íránem a v neposlední řadě i novým děním na politické scéně v Itálii. Původně nepříliš pravděpodobná varianta vládní koalice, která stále více získává reálné obrysy, vyvolává na trzích vzrušení nebo spíše obavy. Druhá nejzadluženější země eurozóny chce totiž především fiskálně expandovat. V situaci, kdy její dluh přesahuje hranici 130 % HDP, to není asi nejlepší nápad, zvlášť když si její dluhopisový trh zvykl na to, že část dluhu pravidelně odkupuje ECB. Společná centrální banka má ve svém portfoliu italské dluhopisy za více než 341 mld. EUR a s 15% podílem se tak stala největším individuálním věřitelem této jižní země. S perspektivou konce politiky kvantitativního uvolňování je otázkou, kdo by velkorysou fiskální expanzi financoval a především za kolik. A vlastně tento drobný dovětek se může brzy ukázat jako katalyzátor návratu do tvrdé ekonomické reality, podobně jako tomu bylo i jinde na jihu, a celá situace se poté bude moci zklidnit.