Rozbřesk: Konec intervencí rok poté: žádné “peklo” se nekonalo

Čtěte více

• Rozbřesk: Kolaps jednání OPEC+: Saúdové startují cenovou válku, přichází éra super-levné ropy
  Páteční kolaps jednání členských států aliance OPEC+ otřásl globálním ropným trhem a víkendové dění situaci rozhodně nezklidnilo. Naopak, ne-dohodu na hlubších těžebních škrtech následuje faktické vyhlášení cenové války a zřejmě i navýšení těžby ze strany Saúdské Arábie. Po pátečním desetiprocentním propadu tak dnes ropa Brent pokračuje ve volném pádu. Ihned po otevření trhů spadla její cena o více než 30 % (nejvíce od války v Perském zálivu), aktuálně pak ropa odepisuje přibližně 25 % a obchoduje se až pod hranicí 35 dolarů za barel, kde byla naposledy v roce 2016.
• Rozbřesk: Kolik taky může stát polední káva v Londýně
  Jaká může být cena za polední kávu v Londýně? Někdy až neuvěřitelně vysoká! Jak upozornil Javier Blas z agentury Bloomberg, polední cena elektřiny 20. července v Londýně vyletěla na bezmála 10 tisíc liber za megawatthodinu (!) (pro srovnání - dosavadní letošní průměr je asi 180 liber/MWh).
• Rozbřesk: Komise navrhuje cenový strop pro neplynové zdroje
  Evropská komise včera představila sérii opatření, která mají na celoevropské úrovni pomoci v boji s energetickou krizí. Vedle návrhu na snížení spotřeby elektřiny o desetinu počítá Komise s cenovým stropem pro zisky neplynových výrobců elektřiny (tzv. infra-marginální zdroje) na úrovni 180 EUR/MWh. Příjmy nad tuto hranici budou vybírány členskými státy (odhadem až 140 mld. EUR) a společně s novou daní z nadměrných zisků fosilních producentů by měly sloužit jako zdroj kompenzačních programů pro ohrožené domácnosti a firmy.
• Rozbřesk: Komodity jako politický nástroj
  Minimálně od dob šoků sedmdesátých let minulého století se ropa právem považuje za mocnou geopolitickou zbraň. V současnosti v důsledku ruského napadení Ukrajiny pozorujeme v Evropě variaci na toto téma zejména v podobě plynu, u kterého nad námi visí hrozba (v některých případech se již jak známo naplnila) odstřižení či alespoň přiškrcení dodávek prakticky v libovolném okamžiku. Nejistota spojená s dodávkami se však netýká zdaleka jen energetických komodit a ještě zásadněji než na nás dopadá na chudé země.
• Rozbřesk: Komodity v minulém roce nepřesvědčily, co rok 2018?
  Komoditní trh se v roce 2017 rozhodně nenudil, ovšem i přes mocný finiš ve druhé části roku investory příliš nepotěšil. Komoditní index agentury Bloomberg, který mapuje vývoj cen koše 22 hlavních komodit, vynesl bídné 2 %. Jiné komoditní indexy vykazují sice zisky vyšší, ale stále nikterak přesvědčivé. Komodity tak přenechávají záři reflektorů jiným aktivům, především akciím, které zažily snový rok – například akciový index S&P 500 vynesl 20 %. Na stranu druhou, celková výkonnost komoditních indexů říká jen pramálo o tom, jak si vedly jednotlivé skupiny komodit.
• Rozbřesk: Komodity zažily další ďábelskou seanci
  Ropa a plyn hned na počátku nového týdne zažily ďábelskou seanci poté, co se objevily zprávy o jednání o zákazu dovozů ruské ropy a plynu ze strany Západu. Cena Brentu se dostala dokonce ke 140 USD/barel, tedy nejvýše od roku 2008. Cena zemního plynu "přepočtená" na cenu ropy dokonce nad 600 (!) dolarů. Trhy se sice v podvečer částečně uklidnily - nejdůležitější zprávou byl asi zamítavý postoj Německa k embargu - a Brent se vrátil asi ke 120 USD/barel. I tak ale tato cenová úroveň znamená meziročně dramaticky dražší ropu.
• Rozbřesk: Komodity zlevňují v obavách z recese, inflaci však potlačí dál
  Česká inflace se v červnu opět vzdálila od cíle ČNB. Jedním ze zásadních hybatelů byly znovu ceny komodit. V meziroční dynamice zrychlil hlavně růst cen potravin s tím, že například cena mouky šla meziročně nahoru takřka o 70 % a chléb zdražil o 29 %. Ďábelským tempem rostly domácnostem opět i ceny energií, plynu třeba o 58 %.
• Rozbřesk: Končí doba snižování státních dluhů
  ČR byla i v roce 2018 jednou z nejméně zadlužených zemí EU. Sice ještě nejsou k dispozici výsledky hospodaření celých veřejných financí, nicméně vývoj státního rozpočtu a především pak státního dluhu už o lecčems napověděl. Od roku 2013, kdy bylo zadlužení státu doposud historicky nejvyšší, tak s přestávkami docházelo k poklesu dluhu až na aktuálních 1,6 bilionu korun. V poměru k HDP jde o pokles o zhruba 11 procentních bodů až na přibližně 30 % HDP, kde byl dluh naposledy v roce 2009, kdy ekonomika zažila prudký propad. Z pohledu vlastního zadlužení tak ČR vstupuje do fáze očekávaného zpomalení hospodářského růstu s malým zadlužením a to větší kredibilitou a tudíž i flexibilitou.
• Rozbřesk: Kondice průmyslu zůstala i v červenci příznivá
  Série příznivých zpráv z eurozóny pokračovala i včera, když byly zveřejněny finální červencové výsledky indexů nákupních manažerů v průmyslu. Za celou eurozónu sice mírně poklesly a dostaly se tak na tří až čtyřměsíční minima, nicméně i nadále zůstávají většinou nad hranicí šedesáti bodů. Znamená to jen zpomalování dosavadního boomu tohoto odvětví, které rozhodně nemá nouzi o zakázky.
• Rozbřesk – Konec intervencí ČNB proti koruně může přijít již v druhém kvartále 2017
  Po včerejší vyšší inflaci jsme se rozhodli posunout náš odhad ukončení devizových intervencí ČNB proti koruně. V tuto chvíli dáváme o něco vyšší pravděpodobnost ukončení intervencí již v druhém kvartále tohoto roku (před původně preferovaným kvartálem třetím).
• Rozbřesk: Konec moratoria může české a německé ekonomice “zatopit”
  Od září zase do našich životů naplno vstoupí roušky a připomenou nám, že boj s virem ještě zdaleka není u konce. A i když akciové trhy zkouší zdolat nová maxima, ani v ekonomice není vyhráno. Největší zátěž pro podniky a domácnosti může přijít paradoxně až na podzim.
• Rozbřesk: Konec řecké ságy - blíží se odpuštění dluhu
  Jsme na konci řecké ságy? S blížícím se koncem posledního záchranného programu jsou zdá se věřitelé včetně Německa ochotni nabídnout to, po čem MMF a Athény volají již delší dobu - restrukturalizaci mamutího dluhu přesahujícího 170 % HDP. Nepůjde podle všeho rozhodně o odpuštění jistiny dluhu a mimo stůl zřejmě zůstane i návrh navázat splátky dluhu na výkon řecké ekonomiky. Rýsuje se ovšem shoda na tom odložit výraznější splátky z roku 2023 zhruba o 10 let dále. Proč na něco takového chtějí věřitelé kývnout?
• Rozbřesk: Konec řecké ságy střídá strach z Itálie
  Konec řeckého programu měl být oslavou úspěšného “vyřešení” euro-krize. Na jazyku však zůstává hořká pachuť. A to nejenom kvůli Řecku, které sice zůstalo v eurozóně, ale prošlo si jednou z nejhorších poválečných recesí, je zatížené extrémní mírou chudoby a zbylé dluhy jsou tak vysoké, že se těžko obejdou bez dodatečné restrukturalizace. Novým problémem na obzoru zůstává Itálie.
• Rozbřesk: Konec superhrubé mzdy na obzoru
  S blížícím se koncem léta obvykle přichází na řadu diskuse o státním rozpočtu na další rok a letos i diskuse o novém nastavení daně z příjmu fyzických osob. Na mále tak má superhrubá mzda, jejíž zrušení se stalo takřka politickým cílem. Přitom nejde o nic jiného než o výpočet, díky kterému každý poplatník i jeho zaměstnavatel přesně vidí, kolik odvádí z mezd do veřejných rozpočtů.
• Rozbřesk: Konjunktura v USA se zadrhává, jasně signalizuje pád indexu ISM
  Až do včerejšího dne se zdálo, že klacky, které americké ekonomice házejí pod nohy tvůrci hospodářské politiky této země, mnoho škody nenapáchají. Snížení daní naordinované Republikány fungovalo jako solidní makroekonomický štít proti nejistotě ve věci celní politiky, měnové restrikci Fedu a v neposlední řadě absurdním rozpočtovým hrátkám znamenajícím nefunkčnost některých úřadů americké federální vlády. Včerejší velmi slabá data ze strany respektovaného indexu podnikatelské nálady v americkém průmyslu (ISM) však tento konejšivý pohled na největší ekonomiku světa dost zásadně nabourala.
• Rozbřesk: Konjunktura v USA vadne, což asi potvrdí i listopadové payrolls
  Mizérie amerických konjukturálních dat v průběhu tohoto týden zjevně graduje, přičemž ten nejdůležitější makroekonomický indikátor - oficiální data z trhu práce - máme teprve před sebou. Série dat, jež tzv. payrolls v prvním či přelomovém týdnu měsíce tradičně předchází, se zjevně příliš nepovedla a jasně ukázala na uvadající konjukturu v USA.
• Rozbřesk: Korea vrací na globální trhy strach - cítí ho i koruna
  Nad světovou ekonomikou je jasno. Odhady růstu jsou přepisovány směrem vzhůru, a to (až na USA) prakticky ve všech významnějších ekonomikách. Současně s tím globální měnová politika zůstává extrémně uvolněná. I proto vládla na začátku léta na trzích velice dobrá nálada, ve které trhy dokázaly “přimhouřit? oči nad řadou střednědobých rizik od nepročištěných italských bank po předražené čínské reality.
• Rozbřesk: Koronakrize a svižné hospodářské oživení v nedohlednu
  Zatímco napříč světem pokračují jednotlivé státy v přijímání tvrdých karanténních opatření, situace v ohniscích koronavirové nákazy zůstává vážná. Jak v případě Itálie, tak zejména Španělska nadále strmě roste křivka počtu nově nakažených i mrtvých. Data z druhé strany Atlantiku naznačují, že se novým epicentrem pandemie stávají také Spojené státy. Virus navíc stále není pod kontrolou ani v Číně, odkud se rozšířil do zbytku světa. Optimistické scénáře ohledně sníženého post-koronavirového oživení, které kalkulovaly s relativně rychlým odezněním nákazy, tak dostávají významné trhliny.
• Rozbřesk: Koronavirus a ropný trh: černá labuť roku 2020?
  Jen co odeznělo bezprostřední napětí spojené s americko-íránským konfliktem, se globální trhy dostávají znovu pod tlak, tentokrát v souvislosti s rostoucí obavou z šíření čínského koronaviru. Ten přináší ztráty napříč rizikovými aktivy, přičemž ušetřeny nezůstaly ani měny ve středoevropském regionu. Ještě dramatičtější je pak propad v případě ropy Brent, která jen za poslední týden odepsala téměř 10 procent a sesunula se až pod hranici 60 dolarů za barel, nejníže od října minulého roku.
• Rozbřesk: Koronavirus hýbe dál trhy, eurodolar pod 1,10
  Koronavirus opět bude hýbat obchodováním na začátku týdne. Situace stále zůstává vážná, a proto velká část podniků v řadě čínských provincií pokračuje ve vynucených odstávkách produkce. To vše přes zjevný tlak centrálních autorit na to, aby se lidé co nejrychleji vrátili do práce.