Záchrana Credit Suisse přinesla Švýcarsku nová rizika

Záchrana švýcarské banky Credit Suisse, kterou před rokem převzala konkurenční UBS, přinesla švýcarské ekonomice nová rizika. Ve zprávě věnované této alpské zemi to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Spojení obou velkých bank sice zajistilo finanční stabilitu, transakce ale podle OECD vyvolává otázky ohledně dominantního postavení UBS na švýcarském trhu a potřeby silnější finanční regulace v budoucnu.

Největší bankovní fúze od světové finanční krize, kterou zorganizoval švýcarský stát, aby zabránil krachu Credit Suisse, vytvořila skupinu, jejíž aktiva převyšují ekonomický výkon země. Vliv banky UBS, která byla už před fúzí v globálním měřítku systémově významnou finanční institucí, se po akvizici Credit Suisse ještě zvětšil. Podle předpisů spojených s bankami, které jsou příliš velké na to, aby mohly zkrachovat, musí UBS nyní splňovat ještě přísnější regulatorní požadavky.

Rada pro finanční stabilitu (FSB) obdobně v únoru zdůraznila riziko, které by pro Švýcarsko představoval krach UBS. Vyzvala proto vládu v Bernu, aby posílila kontrolu nad bankami. Švýcarská vláda má v příštích měsících předložit návrhy, jak zpřísnit regulaci velkých bank, včetně posílení pravomocí hlavního orgánu pro dohled nad finančním sektorem Finma.

OECD také vznesla otázky ohledně konkurence, protože podle údajů švýcarské centrální banky má UBS na domácích vkladech a úvěrech po akvizici svého konkurenta zhruba 25procentní podíl. Švýcarská komise pro hospodářskou soutěž se vyslovila pro hlubší prošetření dominantního postavení UBS v některých částech trhu, uvedla v únoru agentura Reuters.

Šéf UBS Sergio Ermotti odmítá kritiku, že jeho banka je příliš velká. Říká, že se s ní pojí málo rizika, a že je diverzifikovanější a silnější.

Co se týče hospodářského růstu země, OECD má za to, že letos švýcarské hospodářství poroste tempem 0,9 procenta. Růst na příští rok pak OECD odhaduje na 1,4 procenta. To je ovšem pod dlouhodobým průměrem, který činí 1,8 procenta. Vláda loni v prosinci odhadla, že ekonomika letos vykáže růst o 1,1 procenta a příští rok o 1,7 procenta.

"Slabá zahraniční poptávka, přísnější podmínky financování a zvýšená nejistota tíží (švýcarskou) ekonomiku," uvádí zpráva OECD.

Zdroj: Reuters, ČTK, OECD

Čtěte více

• Zahraniční obchod Japonska loni po šesti letech vykázal přebytek
  Přebytek zahraničního obchodu Japonska se loni poprvé po šesti letech přehoupl do přebytku díky nižším cenám ropy, které snížily dovoz. Celkový přebytek bilance zahraničního obchodu činil 4,1 bilionu jenů (909 miliard Kč) ve srovnání se schodkem 2,8 bilionu JPY v roce 2015. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo japonské ministerstvo financí.
• Zahraniční obchod Japonska má přebytek
  Zahraniční obchod Japonska vykázal v březnu poprvé po téměř třech letech přebytek. Přispěl k tomu...
• Zahraniční obchod Japonska v září klesl
  Schodek zahraničního obchodu Japonska se v září snížil na 114,5 miliardy jenů z loňských 962 miliard JPY...
• Zahraniční obchod Německa se v září zotavil
  Německý vývoz a dovoz se v září vrátily k růstu po propadu v předešlém měsíci. Export z Německa se ve...
• Zahraniční obchod nepodpoří německou ekonomiku
  Německá ekonomika nemůže v letošním roce počítat s tím, že její růst bude podpořen zahraničním...
• Zahraniční pracovníci prý Británii neškodí
  Guvernér britské centrální banky (BoE) Mark Carney odmítl obavy, že levná pracovní síla ze zahraničí...
• Zahraniční schodek USA se prohloubil
  Schodek zahraničního obchodu Spojených států se v prosinci proti očekávání analytiků výrazně prohloubil...
• Zahraniční věřitelé souhlasí s návrhem Ukrajiny na dvouleté zmrazení splátek
  Zahraniční věřitelé souhlasí s návrhem ukrajinské vlády na dvouleté zmrazení splátek ukrajinských státních dluhopisů v hodnotě téměř 20 miliard dolarů (zhruba 470 miliard Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters ze zprávy pro regulátory. Tento krok Ukrajině čelící ruské invazi umožní vyhnout se platební neschopnosti, píše Reuters.
• Zahraniční věřitelé vlastní stále více japonského dluhu
  Objem nesplacených státních dluhopisů Japonska v držení zahraničních věřitelů se stále více zvyšuje...
• Záchrana bank v EU od roku 2016 nově
  Na záchraně problémových evropských bank se budou muset od roku 2016 podílet hlavně akcionáři a ...
• Záchrana Kypru bude stát deset miliard eur
  Záchranný balík pro Kypr a jeho banky se bude pohybovat blíže deseti miliardám eur než dosud...
• Záchrana pro Řecko prý nebyla úspěšná
  Záchranný program pro Řecko nebyl úspěšný, země se nyní potýká s vysokou nezaměstnaností, je...
• Záchrana Řecka schválena, USD posiluje
  Po dlouhém a náročném jednání včera eurozóna schválila druhou finanční pomoc Řecku.
• Záchranné mechanismy blokují růst EU
  Záchranné mechanismy eurozóny na pomoc krizí zasaženým jihoevropským zemím, včetně opatření...
• Záchranný balíček pro euro
  Ministři financí eurozóny o víkendu schválili pomoc Řecku ve výši 110 miliard eur. Euro ale nezareagovalo posílením.
• Záchranný fond ESM prodal první dluhopisy
  Stálý záchranný fond eurozóny (ESM) ve své první aukci dluhopisů dnes prodal papíry za 1,927 miliardy eur. Dluhopisy mají splatnost tři měsíce a průměrný výnos minus 0,0324 procenta. Informovala o tom agentura Reuters. Podle zástupců německé centrální banky, přes jejíž systémy se aukce uskutečnila, byl o dluhopisy značný zájem.
• Záchranný fond EU má podpořit oživení ekonomik zasažených krizí
  Summit Evropské unie, který dnes začal v Bruselu a který se věnuje víceletému rozpočtu a fondu obnovy, má mimo jiné rozhodovat o investicích ze záchranného fondu. Jeho velikost činí 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a je určen k obnově ekonomik zasažených koronavirou krizí.
• Záchranný fond EU má podpořit oživení ekonomik zasažených krizí
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna 2021 pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Tyto peníze, které zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.
• Záchranný fond eurozóny chystá první dolarové dluhopisy
  Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který je záchranným fondem eurozóny, se poprvé chystá vydat dluhopisy denominované v dolarech. Nabídne je zřejmě už v říjnu nebo v listopadu. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf fondu Klaus Regling.
• Záchranný fond eurozóny pro banky zvýší prostředky
  Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) hodlá příští rok spravovat 33 miliard eur (asi 852 miliard korun), o osm miliard více než letos. Dnes to řekla Elke Königová, šéfka agentury, která tento záchranný fond eurozóny pro problémové banky spravuje. Jde o součást plánu zvyšovat postupně do roku 2023 prostředky ve fondu až na nejméně jedno procento všech krytých vkladů v bankách eurozóny. Ty se odhadují na 55 až 60 miliard eur (1,4 bilionu až 1,5 bilionu korun).