Ruští poslanci schválili třetí mandát šéfky centrální banky Nabiullinové

Ruští poslanci schválili třetí mandát guvernérky centrální banky. Elvira Nabiullinová, jejíž prodloužení mandátu navrhl v polovině března prezident Vladimir Putin, má v Rusku zajistit makroekonomickou stabilitu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Osmapadesátiletá Nabiullinová je v čele centrální banky od června 2013. Nyní se musí hlavně vypořádat s dopady, které má na ruské hospodářství invaze na Ukrajinu.

Časopis Euromoney Nabiullinové v roce 2015 udělil cenu guvernér centrální banky roku. Podle listu pomohla stabilizovat ruskou ekonomiku v době propadu cen ropy na světových trzích a západních sankcí vůči Rusku. Časopis ji rovněž pochválil za to, že ruský bankovní sektor očistila. Časopis Forbes ji v roce 2014 uvedl jako 72. nejmocnější ženu světa.

Nabiullinová je podle listu Financial Times (FT) původem Tatarka a je milovnicí francouzské poezie a opery. V Rusku se řadí k málo ženám ve vysoké státní funkci. Podle dřívějších informací agentury Bloomberg chtěla bezprostředně po invazi podat demisi, ale Putin jí nařídil, že se nejdříve musí vypořádat s dopady západních sankcí.

"Je to velmi profesionální, zkušená makroekonomka a centrální bankéřka. O tom není pochyb," řekla o Nabiullinové listu FT Valerija Gontarevová, která v letech 2014 až 2017 řídila ukrajinskou centrální banku. "Ale bez hodnot je vaše profesionalita k ničemu," dodala s poukazem na ochotu Nabiullinové pracovat pro Putina.

Jiní jsou ale ke staronové guvernérce smířlivější. Ekonom z pařížské univerzity Sciences Po Sergej Gurijev se domnívá, že Nabiullinová věří, že je její práce důležitá pro ruské občany a že ona ji dokáže dělat lépe než kdokoli jiný, což je podle jeho názoru pravděpodobné. Proto podle něj Nabiullinová ví, že musí zůstat loajální k Putinovi a neodstupovat. "Když začne mluvit proti Putinovi, vyhodí ji a ona už nebude schopna Rusům pomoct," cituje ho FT.

Ruská centrální banka začátkem dubna překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 17 procent. Na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila, a to z 9,50 na 20 procent.

Další zasedání centrální banky k měnové politice se uskuteční 29. dubna. Nabiullinová dnes uvedla, že banka zváží další uvolňování základní úrokové sazby na příštích zasedáních.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg, FT

Čtěte více

• Růst zakázek německého průmyslu zaostal za očekáváním
  Objem zakázek německého průmyslu se v březnu vrátil k růstu, jeho tempo však výrazně zaostalo za očekáváním analytiků. Ministerstvo hospodářství dnes oznámilo, že zakázky se zvýšily o 0,6 procenta, zatímco analytici podle průzkumu agentury Reuters čekali nárůst o 1,5 procenta.
• Růst zaměstnanosti v USA prudce zpomalil
  Ekonomika Spojených států v srpnu vytvořila zhruba 142.000 nových pracovních míst, což je nejméně za...
• Růst zaměstnanosti v USA překonal odhady
  Soukromí zaměstnavatelé ve Spojených státech v dubnu vytvořili zhruba 177.000 nových pracovních míst. Oznámila to dnes organizace ADP. Výsledek nepatrně překonal odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že vznikne 175.000 pracovních příležitostí. Tvorba pracovních míst ale zaostala za březnem, kdy vzniklo v soukromém sektoru 255.000 pracovních příležitostí.
• Růst zemí střední a východní Evropy oživí
  Ekonomický růst zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy příští rok zrychlí díky oživení v Rusku...
• Růst zisků čínských průmyslových podniků zpomalil
  Růst zisků čínských průmyslových podniků v červenci zpomalil poté, co tři měsíce za sebou zrychloval. Údaje podle agentury Reuters podporují očekávání, že v příštích čtvrtletích zvolní růst celé čínské ekonomiky.
• Růst zpracovatelského průmyslu eurozóny v březnu po ruské invazi prudce zpomalil
  Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v březnu prudce zpomalil. Ruská invaze na Ukrajinu zasáhla dodavatelské řetězce, snížila poptávku a narušila podnikatelskou důvěru. Rostoucí náklady na energie vedly k širšímu růstu cen. Vzhledem k nejistotě plynoucí z konfliktu na Ukrajině a prohlubující se krizi životních nákladů hrozí, že by se zpracovatelský průmysl bloku mohl v tomto čtvrtletí propadnout do recese, napsala agentura Reuters.
• Růst zpracovatelského sektoru eurozóny dál zpomalil
  Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny v říjnu zpomalil na nejnižší hodnotu za více než dva roky a vývozní zakázky klesly na pětileté minimum. Výsledky průzkumu, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit, jsou dalším potvrzením, že ekonomika regionu sestupuje ze svého vrcholu.
• Růst zpracovatelského sektoru eurozóny koncem roku opět zpomalil
  Růst aktivity zpracovatelského sektoru eurozóny v prosinci opět zpomalil a dostal se na nejslabší úroveň za téměř tři roky. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož konečné výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit.
• Ruští oligarchové přišli kvůli ukrajinské krizi za den o 8,3 miliardy dolarů
  Vyhrocená situace kolem dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny tvrdě dopadla i na ruské miliardáře, kterým pondělní propad cen akcií snížil hodnotu majetku zhruba o 8,3 miliardy dolarů (asi 178 miliard Kč). Informoval o tom server ruskojazyčné verze časopisu Forbes. Dnes přitom ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabovaly.
• Ruští poslanci navrhli, aby aktivity odcházejících firem spravovala státní banka
  Ruští poslanci navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod státní rozvojovou banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak podle návrhu měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají. Informovala o tom agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci odhlasovali stažení ruských firem ze zahraničních burz
  Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o stažení akcií ruských firem ve formě depozitních poukázek (ADR) ze zahraničních akciových burz. Podle návrhu zákona firmy registrované v Rusku, které nabídly na zahraničních trzích ADR, se stáhnou ze zahraničí a jejich ADR budou přeměny na akcie obchodované v Rusku, napsala agentura Reuters.
• RWE v Německu urychlí odklon od uhlí, nyní ale prodlouží chod uhelných zdrojů
  Německá energetická společnost RWE o osm let uspíší odklon od uhlí, nově tak počítá s rokem 2030. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili spolkový ministr hospodářství Robert Habeck a šéf RWE Markus Krebber. Součástí dohody mezi Berlínem, RWE a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.
• Rychlá exkurze do Asie
  Čínský jüan (CNY) během pátku posílil největším denním tempem od roku 2005. Čínská centrální banka...
• Rychlost obnovy unijní ekonomiky je podle Gentiloniho nejistá
  Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné. Dnes to v Berlíně po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Rychlý přechod k elektroautům v Dánsku může zvýšit schodek
  Rychlý přechod Dánska k elektrickým autům, který má pomoci splnit ambiciózní klimatické cíle vlády, zanechá vysoký schodek ve financích země, varovala vládní komise. Země totiž při financování svého systému sociálního zabezpečení ve velké míře spoléhá na automobilové a silniční daně, které činí 50 miliard dánských korun (178 miliard Kč) ročně, tedy 2,3 procenta hrubého domácího produktu.
• Rzeczpospolita: Moskevské burze se daří, hlavní index je na úrovni před válkou
  Moskevské burze cenných papírů se daří, její hlavní index MOEX je zpět na úrovni před ruskou invazí na Ukrajinu, kterou země spustila v únoru 2022. Na burzu vstupují nové firmy a o akcie mají zájem drobní investoři. Podle deníku Rzeczpospolita je to způsobeno západními sankcemi, protože na důležitých finančních trzích není o ruské peníze zájem, píše na svém webu deník Rzeczpospolita.
• Rzeczpospolita: Největší letošní nabídka akcií v Evropě se chystá v Rumunsku
  V Rumunsku se chystá největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) v historii tamního akciového trhu a letošní největší IPO v celé Evropě. Na trh vstoupí největší rumunský producent energie Hidroelectrica. Rumunský trh ušel v posledních letech dlouhou cestu - od marginálního obchodního místa ve střední a východní Evropě se stal burzou, o které se díky IPO společnosti Hidroelectrica mluví nejen v tomto regionu, píše polský deník Rzeczpospolita.
• Rzeczpospolita: Německá ekonomika slábne, je Německo nemocným mužem Evropy?
  Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje. Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele. Znovu se začíná mluvit o "nemocném muži Evropy", jak zemi označil už na přelomu tisíciletí britský ekonomický časopis The Economist, píše polský deník Rzeczpospolita.
• Řada čínských investic v Británii nevyšla
  Když bývalý britský ministr financí George Osborne před čtyřmi lety navštívil Peking, zavládlo optimistické přesvědčení, že čínské investice oživí města na severu Británie. V některých případech se tento optimismus ukázal být neopodstatněný, napsal list Financial Times (FT).
• Řada evropských zemí zahájí očkování proti covidu-19
  V řadě zemí EU dnes začne očkování proti covidu-19 vakcínou od společností Pfizer a BioNTech, které je podle řady expertů jedinou možností, jak vrátit život v Evropě do normálních kolejí. První dávky dostanou lidé například ve Francii, Španělsku, Německu, Portugalsku, Slovensku, Řecku či Polsku.