Ruští ekonomové z exilu: Úroky v Rusku brzdí inflaci i růst

Inflace v Rusku po prudkém růstu z konce roku 2023 postupně zpomaluje, její vývoj je ale náročné předpovědět a je závislý na fiskální a měnové politice státu i na vývoji kurzu rublu. Shodují se na tom ruští ekonomové žijící v exilu, které oslovila ČTK. Vysoké úrokové sazby podle nich sice pomáhají tlumit inflaci, zároveň však výrazně brzdí i hospodářský růst a investice.

Míra inflace v Rusku podle Federálního státního statistického úřadu (Rosstat) klesla v prosinci na 5,60 procenta z 6,60 procenta v listopadu 2025. Centrální banka držela úrokové sazby téměř dva roky blízko 20 procent, protože vysoké vojenské výdaje, které po ruském vpádu na Ukrajinu v únoru 2022 zpočátku podpořily ruskou ekonomiku, také podnítily vysokou inflaci.

Podle Sergeye Aleksashenka (Sergej Aleksašenko), který je vedoucím ekonomického oddělení v NEST Centre v Londýně, se ruským úřadům po roce 2023 podařilo zvrátit inflační trend díky razantnímu zvýšení úrokových sazeb a omezení rozpočtových výdajů. "Situace je však v současnosti nestabilní a může se vyvíjet oběma směry," uvedl. Na inflaci podle něj působí protichůdné faktory – přísná fiskální a měnová politika ji tlačí dolů, zatímco vysoká inflační očekávání, zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH), oživení úvěrování či riziko devalvace rublu naopak ceny zvyšují.

Dmitry Nekrasov (Dmitrij Někrasov) z Centra pro analýzu a strategie v Evropě (CASE) upozornil, že pokud se údaje o inflaci za letošní leden opět zvednou, bude to způsobeno především zvýšením DPH. "Výrobci a obchody to celé promítli do cen," uvedl s tím, že leden je navíc tradičně měsícem s nejvyšší inflací. Pokud se odhlédne od jednorázových opatření, jako jsou vyšší daně, cla či poplatky, je podle něj dlouhodobý trend inflačního vývoje sestupný.

Oba ekonomové se shodují, že vysoké úrokové sazby pomáhají inflaci tlumit, zároveň ale negativně dopadají na ekonomickou aktivitu. Aleksashenko uvedl, že drahé úvěry zasáhly zejména odvětví závislá na úvěrech, jako je bytová výstavba, automobilový průmysl, stavebnictví, dovoz spotřebního zboží či leasing. Nekrasov doplnil, že vysoké sazby vedou k útlumu investic, na druhé straně však zabraňují hromadění finančních problémů, protože domácnosti i firmy splácejí úvěry a ukládají peníze na vklady.

Pokud jde o roli korupce, Aleksashenko ji považuje za faktor, který zvyšuje náklady firem a tím i ceny zboží a služeb. Zároveň ale upozornil, že stále větší překážkou investic je nedostupnost moderních technologií a zařízení. "Čína Rusku moderní vybavení a technologie neprodává ani nemá zájem investovat do rozvoje ruské průmyslové základny," uvedl. Nekrasov naopak uvedl, že korupce na nižší úrovni v posledních letech spíše klesá a neobjevují se nové trendy.

Zásadní roli podle Nekrasova sehrály sankce přijaté na jaře 2022, které tvoří zhruba 95 procent jejich celkového dopadu na ruskou ekonomiku. Míní, že pozdější opatření už mají jen omezený efekt. Sankce podle něj zvýšily náklady ekonomiky o několik procent hrubého domácího produktu (HDP), omezily export a zdražily import, většina se jim však už přizpůsobila.

Vývoj kurzu rublu zůstává podle obou ekonomů nejistý a je těžké ho predikovat. Aleksashenko upozornil, že prudký pokles hodnoty rublu vůči americkému dolaru by mohla znovu vyvolat růst inflace. Nekrasov dodal, že rubl může zůstat na současných úrovních nebo i posilovat, klíčovým faktorem však zůstává pohyb kapitálu bohatých Rusů.

Pokud jde o výhled, Aleksashenko odhaduje, že při současných cenách ropy se hospodářský růst Ruska bude pohybovat mezi nulou a jedním procentem a inflace mezi třemi a pěti procenty, pokud se výrazně neznehodnotí rubl. Nekrasov očekává růst na podobné úrovni jako Aleksashenko a další pokles inflace.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Růst vývozu z Číny v září nečekaně zrychlil díky solidní globální poptávce
  Růst čínského vývozu v září nečekaně zrychlil, protože globální poptávka zůstává solidní a vykompenzovala tak tlak na továrny způsobený nedostatkem elektřiny, problémy s dodávkami a opětovným růstem domácí případů nemoci covid-19. Růst dovozu sice zpomalil, zůstává však vysoký. Přebytek zahraničního obchodu pak v září stoupl na 66,76 miliardy USD (1,5 bilionu Kč) ze srpnových 58,34 miliardy USD. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil čínský celní úřad.
• Růst vyžaduje uvolněnou měnovou politiku
  Uvolněná měnová politika bude nutná tak dlouho, dokud globální růst zůstane slabý. Uvedla to ve včerejším článku v italském listu Il Sole 24 Ore šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
• Růst zakázek německého průmyslu zaostal za očekáváním
  Objem zakázek německého průmyslu se v březnu vrátil k růstu, jeho tempo však výrazně zaostalo za očekáváním analytiků. Ministerstvo hospodářství dnes oznámilo, že zakázky se zvýšily o 0,6 procenta, zatímco analytici podle průzkumu agentury Reuters čekali nárůst o 1,5 procenta.
• Růst zaměstnanosti v USA prudce zpomalil
  Ekonomika Spojených států v srpnu vytvořila zhruba 142.000 nových pracovních míst, což je nejméně za...
• Růst zaměstnanosti v USA překonal odhady
  Soukromí zaměstnavatelé ve Spojených státech v dubnu vytvořili zhruba 177.000 nových pracovních míst. Oznámila to dnes organizace ADP. Výsledek nepatrně překonal odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že vznikne 175.000 pracovních příležitostí. Tvorba pracovních míst ale zaostala za březnem, kdy vzniklo v soukromém sektoru 255.000 pracovních příležitostí.
• Růst zemí střední a východní Evropy oživí
  Ekonomický růst zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy příští rok zrychlí díky oživení v Rusku...
• Růst zisků čínských průmyslových podniků zpomalil
  Růst zisků čínských průmyslových podniků v červenci zpomalil poté, co tři měsíce za sebou zrychloval. Údaje podle agentury Reuters podporují očekávání, že v příštích čtvrtletích zvolní růst celé čínské ekonomiky.
• Růst zpracovatelského průmyslu eurozóny v březnu po ruské invazi prudce zpomalil
  Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v březnu prudce zpomalil. Ruská invaze na Ukrajinu zasáhla dodavatelské řetězce, snížila poptávku a narušila podnikatelskou důvěru. Rostoucí náklady na energie vedly k širšímu růstu cen. Vzhledem k nejistotě plynoucí z konfliktu na Ukrajině a prohlubující se krizi životních nákladů hrozí, že by se zpracovatelský průmysl bloku mohl v tomto čtvrtletí propadnout do recese, napsala agentura Reuters.
• Růst zpracovatelského sektoru eurozóny dál zpomalil
  Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny v říjnu zpomalil na nejnižší hodnotu za více než dva roky a vývozní zakázky klesly na pětileté minimum. Výsledky průzkumu, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit, jsou dalším potvrzením, že ekonomika regionu sestupuje ze svého vrcholu.
• Růst zpracovatelského sektoru eurozóny koncem roku opět zpomalil
  Růst aktivity zpracovatelského sektoru eurozóny v prosinci opět zpomalil a dostal se na nejslabší úroveň za téměř tři roky. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož konečné výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit.
• Ruští oligarchové přišli kvůli ukrajinské krizi za den o 8,3 miliardy dolarů
  Vyhrocená situace kolem dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny tvrdě dopadla i na ruské miliardáře, kterým pondělní propad cen akcií snížil hodnotu majetku zhruba o 8,3 miliardy dolarů (asi 178 miliard Kč). Informoval o tom server ruskojazyčné verze časopisu Forbes. Dnes přitom ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabovaly.
• Ruští poslanci navrhli, aby aktivity odcházejících firem spravovala státní banka
  Ruští poslanci navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod státní rozvojovou banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak podle návrhu měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají. Informovala o tom agentura Reuters.
• Ruští poslanci schválili třetí mandát šéfky centrální banky Nabiullinové
  Ruští poslanci schválili třetí mandát guvernérky centrální banky. Elvira Nabiullinová, jejíž prodloužení mandátu navrhl v polovině března prezident Vladimir Putin, má v Rusku zajistit makroekonomickou stabilitu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci odhlasovali stažení ruských firem ze zahraničních burz
  Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o stažení akcií ruských firem ve formě depozitních poukázek (ADR) ze zahraničních akciových burz. Podle návrhu zákona firmy registrované v Rusku, které nabídly na zahraničních trzích ADR, se stáhnou ze zahraničí a jejich ADR budou přeměny na akcie obchodované v Rusku, napsala agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci schválili vyšší daně pro nejbohatší
  Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Aby norma začala platit, musí ji ještě podepsat prezident.
• Rutte: S Trumpem jsme nemluvili o tom, jestli Grónsko zůstane Dánsku
  Při středečním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nehovořil šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte o tom, zda Grónsko zůstane autonomní součástí Dánského království. Podle agentur AFP a Reuters to generální tajemník NATO řekl ve vysílání stanice Fox News. Trump jednání ve švýcarském Davosu označil za velmi produktivní a uvedl, že díky němu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Server Axios s odvoláním na své dva zdroje píše, že návrh dohody týkající se Grónska, který Trump s Ruttem ve středu projednali, zahrnuje princip respektování suverenity Dánska nad ostrovem.
• RWE v Německu urychlí odklon od uhlí, nyní ale prodlouží chod uhelných zdrojů
  Německá energetická společnost RWE o osm let uspíší odklon od uhlí, nově tak počítá s rokem 2030. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili spolkový ministr hospodářství Robert Habeck a šéf RWE Markus Krebber. Součástí dohody mezi Berlínem, RWE a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.
• Ryanair kvůli vyššímu zdanění pohrozil omezením aktivit ve Francii
  Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair pohrozila, že od ledna přestane obsluhovat deset francouzských regionálních letišť, pokud francouzská vláda uskuteční svůj plán na vyšší zdanění letecké dopravy. Informovala o tom včera agentura AFP.
• Rychlá exkurze do Asie
  Čínský jüan (CNY) během pátku posílil největším denním tempem od roku 2005. Čínská centrální banka...
• Rychlost obnovy unijní ekonomiky je podle Gentiloniho nejistá
  Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné. Dnes to v Berlíně po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.