Rychlá exkurze do Asie

Čínský jüan (CNY) během pátku posílil největším denním tempem od roku 2005. Čínská centrální banka totiž posunula referenční kurz k americkému dolaru o 0,55 % výše. Za tímto krokem s velkou pravděpodobností stojí rozhodnutí Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně možného zařazení jüanu do koše rezervních měn. S kladným stanoviskem MMF se víceméně počítá, motivace udržovat stabilní kurz USD/CNY tak bude ze strany čínské centrální banky po rozhodnutí MMF rychle slábnout.

Vývoj objemu čínských devizových rezerv (ve 100milionech USD):

Spekulovat na následný růst měnového páru USD/CNY je ale ošidné. Čína má zdaleka největší devizové rezervy na světě, kterými může tento de facto fixní kurz bránit velice dlouho. Dále chce Čína přeorientovat svou ekonomiku na spotřebu domácností založenou na službách a to se jí podaří pouze se silným měnovým kurzem. A v poslední řadě aktuálně Čína silně profituje z propadu cen komodit, kterých je největších světovým dovozcem. Z toho důvodu vytváří vysoké přebytky na běžném účtu, které již kompenzují odliv spekulativního kapitálu.

V rámci zachování stability na finančních trzích by měla Čína udržovat kurz USD/CNY i nadále v pásmu 6,2000 – 6,5000. Se zkušenostmi ze srpna, kdy se snažila o depreciaci jüanu a finanční svět rázem postihla totální panika, se do podobného kroku znovu pouštět nebude. V dnešním vysokokonkurenčním globalizovaném světě by se totiž snaha získat několikaprocentní měnovou výhodu rázem otočila proti Číně.

Vývoj měnového páru USD/CNY za posledních 5 měsíců:

Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz

Čtěte více

• Růst zemí střední a východní Evropy oživí
  Ekonomický růst zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy příští rok zrychlí díky oživení v Rusku...
• Růst zisků čínských průmyslových podniků zpomalil
  Růst zisků čínských průmyslových podniků v červenci zpomalil poté, co tři měsíce za sebou zrychloval. Údaje podle agentury Reuters podporují očekávání, že v příštích čtvrtletích zvolní růst celé čínské ekonomiky.
• Růst zpracovatelského průmyslu eurozóny v březnu po ruské invazi prudce zpomalil
  Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v březnu prudce zpomalil. Ruská invaze na Ukrajinu zasáhla dodavatelské řetězce, snížila poptávku a narušila podnikatelskou důvěru. Rostoucí náklady na energie vedly k širšímu růstu cen. Vzhledem k nejistotě plynoucí z konfliktu na Ukrajině a prohlubující se krizi životních nákladů hrozí, že by se zpracovatelský průmysl bloku mohl v tomto čtvrtletí propadnout do recese, napsala agentura Reuters.
• Růst zpracovatelského sektoru eurozóny dál zpomalil
  Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny v říjnu zpomalil na nejnižší hodnotu za více než dva roky a vývozní zakázky klesly na pětileté minimum. Výsledky průzkumu, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit, jsou dalším potvrzením, že ekonomika regionu sestupuje ze svého vrcholu.
• Růst zpracovatelského sektoru eurozóny koncem roku opět zpomalil
  Růst aktivity zpracovatelského sektoru eurozóny v prosinci opět zpomalil a dostal se na nejslabší úroveň za téměř tři roky. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož konečné výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit.
• Ruští oligarchové přišli kvůli ukrajinské krizi za den o 8,3 miliardy dolarů
  Vyhrocená situace kolem dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny tvrdě dopadla i na ruské miliardáře, kterým pondělní propad cen akcií snížil hodnotu majetku zhruba o 8,3 miliardy dolarů (asi 178 miliard Kč). Informoval o tom server ruskojazyčné verze časopisu Forbes. Dnes přitom ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabovaly.
• Ruští poslanci navrhli, aby aktivity odcházejících firem spravovala státní banka
  Ruští poslanci navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod státní rozvojovou banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak podle návrhu měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají. Informovala o tom agentura Reuters.
• Ruští poslanci schválili třetí mandát šéfky centrální banky Nabiullinové
  Ruští poslanci schválili třetí mandát guvernérky centrální banky. Elvira Nabiullinová, jejíž prodloužení mandátu navrhl v polovině března prezident Vladimir Putin, má v Rusku zajistit makroekonomickou stabilitu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci odhlasovali stažení ruských firem ze zahraničních burz
  Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o stažení akcií ruských firem ve formě depozitních poukázek (ADR) ze zahraničních akciových burz. Podle návrhu zákona firmy registrované v Rusku, které nabídly na zahraničních trzích ADR, se stáhnou ze zahraničí a jejich ADR budou přeměny na akcie obchodované v Rusku, napsala agentura Reuters.
• RWE v Německu urychlí odklon od uhlí, nyní ale prodlouží chod uhelných zdrojů
  Německá energetická společnost RWE o osm let uspíší odklon od uhlí, nově tak počítá s rokem 2030. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili spolkový ministr hospodářství Robert Habeck a šéf RWE Markus Krebber. Součástí dohody mezi Berlínem, RWE a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.
• Rychlost obnovy unijní ekonomiky je podle Gentiloniho nejistá
  Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné. Dnes to v Berlíně po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Rychlý přechod k elektroautům v Dánsku může zvýšit schodek
  Rychlý přechod Dánska k elektrickým autům, který má pomoci splnit ambiciózní klimatické cíle vlády, zanechá vysoký schodek ve financích země, varovala vládní komise. Země totiž při financování svého systému sociálního zabezpečení ve velké míře spoléhá na automobilové a silniční daně, které činí 50 miliard dánských korun (178 miliard Kč) ročně, tedy 2,3 procenta hrubého domácího produktu.
• Rzeczpospolita: Moskevské burze se daří, hlavní index je na úrovni před válkou
  Moskevské burze cenných papírů se daří, její hlavní index MOEX je zpět na úrovni před ruskou invazí na Ukrajinu, kterou země spustila v únoru 2022. Na burzu vstupují nové firmy a o akcie mají zájem drobní investoři. Podle deníku Rzeczpospolita je to způsobeno západními sankcemi, protože na důležitých finančních trzích není o ruské peníze zájem, píše na svém webu deník Rzeczpospolita.
• Rzeczpospolita: Největší letošní nabídka akcií v Evropě se chystá v Rumunsku
  V Rumunsku se chystá největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) v historii tamního akciového trhu a letošní největší IPO v celé Evropě. Na trh vstoupí největší rumunský producent energie Hidroelectrica. Rumunský trh ušel v posledních letech dlouhou cestu - od marginálního obchodního místa ve střední a východní Evropě se stal burzou, o které se díky IPO společnosti Hidroelectrica mluví nejen v tomto regionu, píše polský deník Rzeczpospolita.
• Rzeczpospolita: Německá ekonomika slábne, je Německo nemocným mužem Evropy?
  Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje. Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele. Znovu se začíná mluvit o "nemocném muži Evropy", jak zemi označil už na přelomu tisíciletí britský ekonomický časopis The Economist, píše polský deník Rzeczpospolita.
• Řada čínských investic v Británii nevyšla
  Když bývalý britský ministr financí George Osborne před čtyřmi lety navštívil Peking, zavládlo optimistické přesvědčení, že čínské investice oživí města na severu Británie. V některých případech se tento optimismus ukázal být neopodstatněný, napsal list Financial Times (FT).
• Řada evropských zemí zahájí očkování proti covidu-19
  V řadě zemí EU dnes začne očkování proti covidu-19 vakcínou od společností Pfizer a BioNTech, které je podle řady expertů jedinou možností, jak vrátit život v Evropě do normálních kolejí. První dávky dostanou lidé například ve Francii, Španělsku, Německu, Portugalsku, Slovensku, Řecku či Polsku.
• Řada politiků vyhlíží konec ochranných opatření proti koronaviru
  I přes nadále strmě stoupající počet nakažených koronavirem po téměř celém světě již někteří politici hovoří o uvolňování ochranných opatření proti šíření nákazy, jež tvrdě dopadají na světovou ekonomiku. Rekordní balíček na pomoc místnímu hospodářství schválil v noci na dnešek americký Senát. Počet nakažených v USA se blíží k hranici 70.000, přes 1000 lidí tam COVID-19 podlehlo. Více než 4000 obětí eviduje Španělsko, kde nakažených přibylo za 24 hodin přes 8600. V České republice se počet lidí s koronavirem zvýšil za středu o rekordních 291 pacientů.
• Řada států chystá bezprecedentní hospodářská opatření
  Německo, Spojené státy, Británie, ale i Česká republika a další země chystají rozsáhlá opatření na podporu svých ekonomik, těžce zasažených rychle se šířícím koronavirem. Jejich objem je často bezprecedentní a překonává i ta opatření, která vlády zaváděly v období světové finanční krize po roce 2008. Za normálních okolností by podpůrná opatření v tak obrovské výši vlády patrně nemohly nikdy prosadit.
• Řada švédských firem se vrací k vyplácení dividend
  Švédské firmy se potýkají s menšími problémy, než se čekalo, a řada z nich už se i vrátila k vyplácení dividend. Týká se to například výrobce nářadí Husqvarna, podobný plán má i firma Holmen, která se zabývá lesním hospodářstvím, či realitní společnosti Kungsleden a Wallenstam. Napsala to agentura Bloomberg.