EU chce změnit pravidla fúzí, aby mohli vznikat konkurenti firem z USA a Číny

Evropská unie plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. V dnešní tiskové zprávě o tom informovala Evropská komise (EK). Bude to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za 20 let, uvedla agentura Bloomberg. Návrh vzbuzuje naději na shovívavější posuzování snah o vytvoření evropských lídrů.

Podle EK se změnil globální geopolitický a obchodní kontext, na významu nabývá průmyslový rozsah a globální konkurenceschopnost. Nový přístup ukazuje na změnu v uvažování. Válka na Ukrajině i napětí kolem Íránu totiž otevírají otázky, nakolik je blok strategicky soběstačný a zda dokáže vytvořit dostatek financí na rostoucí výdaje na obranu a sociální systémy.

Brusel má navíc za sebou historii blokování velkých fúzí evropských firem - například spojení železničních aktivit německé společnosti Siemens a francouzské Alstom. Podle některých kritiků tím EU oslabila schopnost evropských firem konkurovat zahraničním rivalům.

Dnešní oznámení navazuje na zprávu z roku 2024, kterou vypracoval bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi a která načrtla plán reforem, včetně úpravy pravidel pro fúze, dlouhodobě kritizovaných jako překážka vzniku silných evropských hráčů například v telekomunikacích.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová uvedla, že je to ambiciózní změna politiky, která má lépe odpovídat realitě vysoce konkurenční globální ekonomiky a posílit konkurenceschopnost EU. Šéfka unijní antimonopolní politiky Teresa Riberaová zároveň upozornila, že nové pokyny neznamenají volné fúze pro všechny, protože cílem EU zůstává ochrana férové hospodářské soutěže bez nadměrné koncentrace moci, kterou by bylo možné zneužít.

V rámci nových pokynů chce EK dát firmám větší prostor obhájit plánované akvizice. Podniky budou moci zdůraznit přínosy, jako jsou inovace, udržitelnost nebo odolnost, a poukázat na efektivitu, kterou jejich spojení přinese. To jim umožní lépe argumentovat ještě před zahájením hloubkových šetření, která se u spornějších případů mohou protahovat i na několik měsíců. Komise také navrhuje, aby regulátoři nezasahovali do transakcí zahrnujících start-upy nebo projekty výzkumu a vývoje, které by mohly posílit hospodářskou soutěž.

Uvolnění pravidel ale nebude neomezené. Fúze mohou být schváleny pouze tehdy, pokud prokazatelné přínosy dlouhodobě vyváží možné negativní dopady na hospodářskou soutěž. Komise ale zdůraznila, že při posuzování spojení by měla větší roli hrát velikost firem, jejich schopnost inovovat, investovat a posilovat odolnost, a podpořit tak konkurenceschopnost a rozvoj jednotného trhu.

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci k těmto plánům, trvat by měla do 26. června. Zároveň varovala, že uvolněnější přístup se nebude vztahovat na všechny firmy usilující o spojení. Velké technologické společnosti například nebudou moci obhajovat akvizice start-upů, zejména v oblasti výzkumu a vývoje, argumenty o podpoře inovací. Ačkoli pravidla výslovně nerozlišují mezi evropskými a zahraničními firmami, při posuzování fúzí se nově více zohlední dopad na odolnost jednotného trhu, což naznačuje, že převzetí evropských podniků zahraničními investory může čelit přísnějšímu dohledu.

Nové pokyny dodají firmám potřebnou jistotu k uskutečňování konsolidací, řekla agentuře Bloomberg právnička z kanceláře A&O Shearman Eliana Paredisová. Zároveň ale upozornila, že společnosti budou muset své deklarované přínosy z transakcí přesvědčivě doložit a kvantifikovat.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK, Bloomberg

Čtěte více

• EU chce doporučit do čela MMF guvernéra britské centrální banky
  Zástupci zemí Evropské unie jednají o možnosti, že by se novým šéfem Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohl stát guvernér britské centrální banky Mark Carney. Ten se narodil v Kanadě, má však také britský a irský pas, takže jeho výběr by technicky splnil sedm desetiletí trvající praktiku, podle které MMF vede Evropan a Světovou banku (SB) Američan. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg
• EU chce na fóru posílit spolupráci s Afrikou a omezit vliv Číny
  Prohloubení hospodářské spolupráce Evropské unie s Afrikou je hlavním cílem fóra Afrika-Evropa, které se dnes koná ve Vídni. Rakouský kancléř Sebastian Kurz v úvodu vyzval, aby EU nepřenechala kontinent Číně, která v posledních letech v afrických zemích mohutně investovala. Podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera má sice Peking v hospodářských vztazích s Afrikou náskok, Evropská unie to ale umí lépe. Česko na fóru reprezentuje premiér Andrej Babiš, který chce především pomoci otevřít dveře českým podnikatelům na africké trhy.
• EU chce nová cla na zboží z USA začít uplatňovat od července
  Nová evropská cla na vybrané výrobky ze Spojených států, jako je whisky, džíny nebo motocykly, by měla začít platit od 1. července. Členské státy podpořily plán Evropské komise (EK), který počítá se zavedením cel na zboží v celkové hodnotě 2,8 miliardy eur (téměř 72 miliard Kč) v odvetě za americká cla na dovoz hliníku a oceli. Vyplývá to z dnešního sdělení EK.
• EU chce od Britů vyjasnění postoje ke klíčovým bodům brexitu
  Do příštího kola jednání o brexitu na konci srpna chce vyjednavač Evropské unie Michel Barnier od britské strany materiály vyjasňující její postoj v klíčových sporných otázkách, které ukázalo dnes skončené druhé kolo rozhovorů. Barnier to řekl na společné tiskové konferenci s britským vyjednavačem Davidem Davisem. Různé pohledy mají týmy EU a Londýna hlavně na roli Soudního dvora EU při zajišťování práv občanů unie v Británii a na podobu vzájemného finančního vyrovnání.
• EU chce pragmatické vztahy s USA, je ale připravena se bránit, uvedla šéfka EK
  Evropská unie chce mít se Spojenými státy pragmatické a konstruktivní vztahy, pokud se ale na ni nová americká administrativa "nespravedlivě" zaměří, je EU připravena rázně reagovat. Po skončení dnešního neformálního summitu EU to uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na hrozby nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zavede cla na dovoz z EU.
• EU chce prošetřit cum-ex podvodné akciové obchody
  Evropský bankovní úřad (EBA) chce prošetřit cum-ex podvodné akciové obchody. Ty mohou představovat hrozbu pro finanční trhy a národní rozpočty. V minulosti už se na toto obchodování s akciemi zaměřilo Německo, které odhadlo, že kvůli nim na daních přišlo o více než pět miliard eur (137 miliard Kč). Cum-ex transakce souvisejí s nárokem majitele akcie na dividendu.
• EU chce rychlé řešení rozpočtového sporu, podmínky měnit nehodlá
  Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám. Politici největších států EU jsou přesvědčeni, že v nejbližších týdnech se podaří najít řešení, které by Budapešť a Varšavu přimělo změnit názor.
• EU chce řešit vysoké ceny energií a konkurenceschopnost
  Evropa by měla zjednodušit pravidla státní podpory, zmírnit rizika spojená s dohodami o nákupu elektřiny a změkčit pravidla upravující zimní skladování plynu, aby snížila náklady energeticky náročnému průmyslu a zvýšila jeho konkurenceschopnost. Ukazuje to návrh dokumentu Evropské komise, který má evropská exekutiva zveřejnit ve středu a do kterého nahlédla agentura Reuters.
• EU chce snížit závislost na dovozu strategických produktů z Číny a dalších zemí
  Evropská unie hodlá snížit závislost na dovozu některých klíčových materiálů a produktů zejména z Číny a dalších asijských států. Evropská komise dnes v rámci aktualizované průmyslové strategie identifikovala skupinu strategických komodit, v jejichž výrobě by měly být členské státy EU soběstačnější. Patří mezi ně například látky k produkci léků, polovodiče či průmyslově využívané chemikálie.
• EU chce s USA jednat o nulových clech na průmyslové výrobky
  Evropská unie je připravena diskutovat se Spojenými státy o nulových průmyslových clech i o nulových clech na automobily, uvedl komisař pro obchod Maroš Šefčovič po dnešním jednání ministrů zemí EU v Lucemburku. Dojednané řešení ale podle něj musí být přijatelné pro obě strany. Navzdory snahám EU se zatím takového řešení nepodařilo dosáhnout, dodal Šefčovič.
• EU i Británie stále preferují dohodu, ne však za každou cenu
  Evropská unie i Británie stále dávají přednost uzavření dohody o budoucích vztazích, nikoli však za každou cenu. Uvedli to včera předseda Evropské rady Charles Michel a britský premiér Boris Johnson po telefonátu, v němž hovořili o šancích na úspěšné uzavření dosud nepříliš efektivních vyjednávání Bruselu a Londýna. Zatímco britská strana by chtěla mít o osudu rozhovorů jasno do poloviny října, hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier včera podle informací ČTK řekl, že budou pokračovat i po tomto datu.
• EU i Británie tvrdí, že uzavření obchodní dohody je stále možné
  Evropská unie chce s Británií uzavřít dohodu o budoucích vztazích a bude do poslední minuty pracovat na tom, aby se ji podařilo vyjednat. Řekl to dnes místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Také britský ministr Robert Jenrick dnes připustil, že stále existuje šance obchodní dohodu uzavřít. Kritiku postupu premiéra Borise Johnsona v brexitových jednáních dnes vyjádřili nejvyšší představitelé anglikánských církví ve Spojeném království.
• EU i eurozóna byly v prvním čtvrtletí v recesi
  Ekonomika Evropské unie se v prvním čtvrtletí propadla do recese a eurozóna je v nejdelší recesi v historii...
• EU i eurozóna se v dubnu vrátily do deflace
  Spotřebitelské ceny v eurozóně i v celé Evropské unii se v dubnu meziročně snížily o 0,2 procenta. V březnu...
• EU i eurozónu čeká solidní a trvající expanze
  Eurozóna i celá Evropská unie loni rostly nejrychleji za poslední desetiletí a i nadále je čeká solidní a trvající expanze. Tempo růstu sice letos v obou regionech mírně zpomalí na 2,3 procenta z loňských 2,4 procenta a v roce 2019 na dvě procenta, nadále však zůstane silné. Uvedla to v dnešní zimní prognóze Evropská komise (EK). Nejnovější odhady představují zlepšení proti předchozí, listopadové prognóze.
• EU i USA si po řeckých volbách oddychly
  S očividnou úlevou a příslibem podpory přijaly státy eurozóny a USA zprávy o výsledcích...
• EU: Jednání s USA o vzájemném obchodě pokračují
  Evropská unie a Spojené státy dál jednají o vzájemném obchodě. Předpisy o bezpečnosti potravin ale součástí obchodních jednání s USA nejsou, uvedl mluvčí Evropské komise (EK) Olof Gill. S americkými protějšky ve Washingtonu v pondělí opět jednal eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič a jednání bylo podle mluvčího EK velmi produktivní. Nabídka unie zůstává stejná - nabízí nulová vzájemná cla na průmyslové produkty včetně automobilů a je ochotna podívat se i na jiné oblasti, dodal Gill.
• EU jedná o šestém balíku protiruských sankcí, Borrell dnes shodu nečeká
  V Bruselu dnes jednají ministři zahraničí členských zemí Evropské unie o šestém balíku sankcí proti Rusku po jeho agresi vůči Ukrajině. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell při příchodu na jednání uvedl, že dohoda o zákazu dovozu ruské ropy dnes nejspíš uzavřena nebude. Na vině je podle něj "silná pozice některých států". Proti embargu se staví Maďarsko, které není spokojeno s Evropskou komisí navrženými výjimkami. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis prohlásil, že jeden člen dělá z ostatních rukojmí, informovala agentura Reuters.
• EU je na zastavení ruského plynu připravena a zareaguje společně, řekla šéfka EK
  Evropská unie chystá společnou reakci na zastavení dodávek ruského zemního plynu do Polska a Bulharska. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která krok Moskvy označila za pokus využít plyn k vydírání evropských zemí. Unijní exekutiva je podle ní na tento scénář připravena a je v kontaktu se všemi členskými státy, s nimiž řeší zajištění dostatečných dodávek pro celou EU.
• EU je ochotna odložit brexit do května
  Evropská unie je připravena odložit odchod Británie z EU do voleb do Evropského parlamentu, které se uskuteční v květnu. Řekl to dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEP) ve švýcarském Davosu rakouský kancléř Sebastian Kurz. Dvaatřicetiletý politik rovněž varoval před negativní náladou v Evropě a vyzval k reformám na národní i unijní úrovni.