Česká inflace je stále ani ne na polovině úrovně v eurozóně. Mléko je v Česku nyní nejlevnější v celé historii statistického sledování

Čtěte více

• Česká ekonomika zpomaluje svůj růst
  „V případě, že by kvůli šíření koronaviru hrozilo výrazné zpomalení růstu české ekonomiky, měla by zasáhnout vláda. Prostřednictvím rozpočtových opatření by mělo dojít ke stimulaci ekonomiky i za cenu vyššího než plánovaného schodku. Míra zadlužení naší země patří mezi nejnižší v Evropské unii. Neměli bychom proto opakovat chyby předchozích vlád, které škrtily rozpočtové výdaje a zhoršovaly náladu v ekonomice,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika zrychluje díky silné spotřebě domácností
  Hospodářský růst v České republice v roce 2025 zrychlil, a to především díky rostoucí domácí poptávce. Spotřeba domácností byla hlavním motorem expanze, když Češi začali více utrácet díky růstům reálných mezd a klesající inflaci, která se vrátila blízko inflačnímu cíli České národní banky.
• Česká ekonomika ztrácí důvěru, sentiment v průmyslu je nejníže za půldruhého roku. Dramatické zdražování plynu v EU – na takřka 100 eur za megawatthodinu, tedy na bezmála 13násobek jeho cen v USA – hrozí zasadit tuzemskému průmyslu další ránu
  Důvěra v českou ekonomiku se v říjnu dále zhoršila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu klesl meziměsíčně o 1,6 bodu na 97,9 bodu. Jde přitom již o třetí pokles v řadě. Zvláště znepokojivý je propad důvěry v průmyslu, a to o výrazných 5,6 bodu. V říjnu byl sentiment průmyslníků na nejhorší úrovni od dubna 2025, kdy se do jejich oslabující důvěry promítla tehdy nově zavedená takzvaná reciproční cla amerického prezidenta Donalda Trumpa. V současnosti českou ekonomiku stále silněji svírá kombinace nedostatečné poptávky a rostoucích nákladů, především těch energetických. A situace se může ještě podstatně zhoršit.
• Česká ekonomika ztrácí na pomalé digitalizaci a byrokracii u malých firem: v roce 2026 přijde téměř o 90 mld. Kč
  Živnostníci a malé firmy přicházejí v Česku kvůli pomalé digitalizaci a nadměrné byrokracii o desítky miliard korun ročně. Samotné snížení administrativní zátěže by mohlo českému HDP přinést 44 miliard korun (v roce 2025 to bylo 41 mld.) a podnikatelům stovky hodin ročně navíc. Digitalizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila české HDP o dalších 44,5 miliardy (v roce 2025 šlo o 42 mld. korun). Pokud by se digitalizoval celý segment tak dokonce 178 mld. korun. Právě na praktickou pomoc s digitalizací, včetně implementace AI, která může částečně vyřešit i administrativní zátěž, nyní cílí nová iniciativa platformy Pro podnikavé, která podnikatelům nabídne 10 000 hodin expertní technologické pomoci zdarma.
• Česká ekonomika zůstává odolná vůči německému a čínskému zpomalení, přesto však svým růstem nadále zaostává za Maďarskem a Polskem
  Hrubý domácí produkt České republiky rostl ve třetím letošním čtvrtletí reálně mezičtvrtletně o 0,4 procenta, meziročně pak o 2,5 procenta. Tuzemská ekonomika tedy v porovnání s druhým kvartálem nepatrně ztratila na dynamice, avšak nadále si udržuje celkem solidní tempo růstu. Zvláště po přihlédnutí k tomu, že německá ekonomika koketovala s technickou recesí, do níž však nakonec podle předběžného odhadu těsně nezabředla.
• Česká ekonomika zvládla závěr roku překvapivě dobře
  Podle rychlého odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za čtvrté čtvrtletí minulého roku mezikvartální růst o 0,3 %. V meziročním srovnání HDP pokleslo o 5,0 %, tedy stejně jako ve třetím čtvrtletí 2020. Za celý minulý rok pak česká ekonomika poklesla „jen“ o 5,6 %, přičemž odhady z poloviny roku počítaly s propadem přesahujícím 7 %. Nicméně vzhledem k nejistotám sběru dat během ekonomických uzavírek nelze vyloučit, že zpřesněný odhad přinese revize. Vývoj české ekonomiky v závěru minulého roku se tak připisuje na seznam překvapivě dobrých výsledků, které jsme již pozorovali napříč Evropou minulý týden.
• Česká exportní banka a pojišťovna EGAP bude spadat jen pod ministerstvo financí
  Tak rozhodla vláda a změnu posoudí ČNB. Jde o schválení převodu podílů ministerstev průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničních věcí v České exportní bance a pojišťovně EGAP.
• Česká firma je druhým největším výrobcem bankomatů na kryptoměny
  Česká společnost General Bytes je druhým největším výrobcem kryptoměnových bankomatů na světě s podílem na trhu 30,6 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil server coinfox.info s odvoláním na údaje od Coin ATM Radar. Podle zprávy je nyní na světě více než 4100 bankomatů poskytujících služby pro nákup a prodej bitcoinů a dalších kryptoměn.
• Česká inflace dál zrychlí nad 18 %
  Česká inflace v červenci pravděpodobně dál zrychlí a posune se nad 18 %, a to v důsledku vyšších cen energií a dražších potravin. Energetické společnosti pravděpodobně dál v průběhu léta mění ceníky kvůli přetrvávajícím vysokým (termínovým) cenám plynu i elektřiny. A možná bude zdražování pokračovat i nad rámec dosud ohlášených změn ceníků - ceny elektřiny na (pro nás) relevantních burzách v průběhu posledního měsíce dál vzrostly a pohybují se okolo desetinásobků dlouhodobých průměrů.
• Česká inflace je nízká kvůli energiím a potravinám, ale íránský konflikt situaci může změnit
  Česká inflace poklesla i ve zpřesněném odhadu v únoru podle našich předpokladů z 1,6 % na 1,4 % a překvapila ČNB, která předpokládala v únoru stabilní inflaci. Za zvolněním inflačních tlaků stály zejména velmi rozkolísané potraviny, které meziměsíčně zlevnily o 1,5 % a meziroční potravinová inflace zpomalila pod 2 %. Dynamika inflace služeb sice zůstává zvýšená, ale zejména kvůli službám spojeným s bydlením (nájemné, imputované nájemné).
• Česká inflace klesla
  Podle prvního odhadu klesla inflace v dubnu o 0,1 % meziměsíčně a v meziročním vyjádření rostla o 1,8 % oproti 0,1 % m/m a 2,7 % y/y v březnu. Trhy očekávaly růst o 0,1 % meziměsíčně a o 2,1 % meziročně.
• Česká inflace lehce nad odhadem, co na to zítra řekne Česká národní banka?
  Index spotřebitelských cen CPI vzrostl v říjnu podle předběžného odhadu o 0,5 % a meziroční tempo inflace tak lehce zrychlilo na 2,5 % (z 2,3 %). To je o něco rychlejší dynamika, než jsme očekávali my i trh (+0,3 % m/m a 2,3 % y/y).
• Česká inflace lehce nad odhadem, ČNB přesto dnes sazby nezmění
  Index spotřebitelských cen CPI vzrostl v říjnu podle předběžného odhadu o 0,5 % a meziroční tempo inflace tak lehce zrychlilo na 2,5 % (z 2,3 %). To je o něco rychlejší dynamika, než jsme očekávali my i trh (+0,3 % m/m a 2,3 % y/y). I když nemáme k dispozici detailní strukturu a s přesnější analýzou je třeba si počkat, jsou některé důvody vidět již dnes. Obecný rozklad naznačuje oproti naším odhadům zejména o něco rychlejší růst cen potravin (+1,1 % versus +0,6 %).
• Česká inflace meziměsíčně vzrostla
  Inflace v lednu podle předběžných odhadů vzrostla o 1,3 % meziměsíčně oproti prosincovému poklesu o 0,3 %. Trhy očekávaly růst o 1,1 % meziměsíčně. Meziročně došlo ke snížení na 2,8 % oproti 3 % v prosinci. Trhy očekávaly snížení na 2,6 % meziročně.
• Česká inflace může v lednu propadnout hlouběji pod 2 % - co na to ČNB?
  Česká inflace v prosinci zůstala na 2,1 % a zaostala tak za naším očekáváním (2,4 %) i poslední prognózou ČNB (2,3 %). Meziměsíčně ceny znovu poklesly o něco výrazněji (-0,3 %), a to opět zejména kvůli překvapivému poklesu cen potravin, alkoholu a tabáku (-1,2 %). Zbytek spotřebitelského koše se vyvíjel buď podle našich předpokladů nebo dokonce docházelo k rychlejšímu zdražování. To je opět případ služeb, kde vidíme opětovné zrychlování inflačního momenta. Pro přesné zhodnocení dnešního inflačního překvapení bude nutné vidět detailnější strukturu prosincové inflace – zejména položky, které táhnou rychlejší zlevňování potravin a pak ty, které stojí naopak za rychlejším zdražováním služeb.
• Česká inflace nečekaně poskočila
  Tuzemské spotřebitelské ceny vyrostly v červnu o 3,3 % meziročně, což odpovídá zvýšení o 0,6 % oproti květnu. Výsledek tak předčil všechny odhady, když trh počítal s inflací na úrovni 2,9 %. Cenová dynamika tak opět vyskočila nad toleranční pásmo České národní banky, které je shora ohraničeno hodnotou 3 %. Meziměsíčně se na tuzemské inflaci nejsilněji projevil růst cen tabákových výrobků a vína. Dostavil se i pravidelný efekt přechodu z pozdních na rané brambory a svým dílem přispěly i rostoucí ceny ropy na světových trzích, které v Česku způsobily zdražení pohonných hmot a olejů o 3,1 % meziměsíčně. Oproti květnu naopak zlevňovala zelenina, nealkoholické nápoje či mléko.
• Česká inflace nižší díky potravinám
  Česká inflace zvolnila v dubnu výrazněji, než jsme očekávali, na 12,7 % z březnových 15 %. Meziměsíčně ceny poklesly o 0,2 %, zatímco jak my, tak většina trhu včetně ČNB očekávala meziměsíční nárůst (náš odhad +0,4-0,5 %). Hlavním překvapením však byly těžko predikovatelné ceny potravin, zatímco jádrová inflace zvolňuje “plus mínus” podle našich očekávání, a to zejména díky imputovanému nájemnému. Ceny potravin poměrně překvapivě opět zcela nekorespondovaly s průzkumy mezi vybranými spotřebitelskými výrobky - výrazněji poklesly zejména ceny vajec (-12,9 %) a zeleniny bez brambor (-5 %).
• Česká inflace po čtyřech letech znovu na cíli. Termín ukončení kurzového závazku se přibližuje
  Česko dnes zveřejnilo výsledky inflace a ta se po prudkém růstu z posledních dvou měsíců vrací poprvé od konce roku 20...
• Česká inflace podle očekávání
  Index spotřebitelských cen vzrostl v srpnu podle předběžných odhadů o 0,1 % meziměsíčně a o 2,5 % meziročně, jak předpokládal trh. ČNB očekávala růst o 2,7 % meziročně jako v červenci.
• Česká inflace podle očekávání prudce zrychlila
  Česká inflace podle očekávání na začátku roku prudce zrychlila - meziměsíčně vzrostly ceny o 6 % a meziroční inflace tak vystoupala z 15,8 % na 17,5 %. To je blízko našeho odhadu (17,7 %), odhadu Česká národní banky (17,6 %) a lehce nad tržním konsensem (17,1 %). Na prudkém meziměsíčním zdražení se podepsaly zejména ceny elektřiny, které vzrostly o 139 %.