Čínská vláda plánuje, že ekonomika letos poroste o zhruba pět procent

Čínská vláda plánuje na letošní rok růst hospodářství kolem pěti procent, stejně jako v roce 2024. Píší to agentury Reuters a AFP s odkazem na vládní dokument předložený čínskému zákonodárnému sněmu. Vládní deficit by se měl zvýšit na čtyři procenta HDP z loňských tří procent. Míra inflace by se pak letos měla pohybovat kolem dvou procent. Růst mají i vojenské výdaje.

Vládní dokument podle agentur mluví o "cíli (růstu) o zhruba pět procent". O pět procent vzrostlo HDP podle čínských úřadů i loni. O pravdivosti údaje o loňském růstu však měli někteří analytici pochybnosti. V nedemokratické zemi totiž neexistuje statistický úřad, který by byl plně nezávislý na vládě.

Letošní cíl se tak jeví podle agentur ještě ambicióznější vzhledem k novým clům, která na čínské zboží zavedl americký prezident Donald Trump, a přetrvávajícím problémům čínského hospodářství. Čína zaznamenává stagnující domácí spotřebu, problémy v realitním sektoru i vysokou nezaměstnanost mladých lidí.

To částečně přiznal i čínský premiér Li Čchiang ve svém projevu k zákonodárnému sněmu. "Stále složitější a vážnější vnější prostředí by mohlo vyvolat silnější dopad na Čínu v oblastech, jako jsou obchod, věda a technologie," uvedl. Dodal, že domácí hospodářské základy kvůli slabé čínské poptávce nejsou dostatečně silné pro setrvalý ekonomický růst, uvedla agentura AP.

Podle agentury Reuters vládní dokument tvrdí, že výdaje na obranu a armádu letos v Číně porostou o 7,2 procenta, což je stejný růst jako v roce 2024. Čínské vojenské výdaje by měly letos stoupnout na 1,78 bilionu jüanů (5,79 bilionu korun). Od roku 2013 se čínské výdaje na armádu zdvojnásobily a jsou po Spojených státech druhé nejvyšší na světě. "Budeme pevně postupovat v záležitosti čínského sjednocení," uvedl ve své zprávě zákonodárnému sněmu čínský premiér Li Čchiang. Sjednocením Peking míní prosazení své vlády nad Tchaj-wanem, který je fakticky nezávislým státem, ačkoliv ho Čína považuje za vzbouřeneckou provincii.

Čínské vojenské výdaje v poměru k HDP jsou však relativně nízké, píše agentura AFP. V roce 2023 podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) představovaly 1,67 procenta HDP, což bylo výrazně méně než v případě Spojených států i Ruska. Kritici však mají pochybnosti, zda Čína přiznává všechny své výdaje na armádu.

V dokumentu čínská vláda tvrdí, že chce posílit investice a podporu novým technologickým odvětvím, například umělé inteligenci. Dokument také uvádí, že úřady chtějí svěřit větší odpovědnost mladším vědcům a vytvořit trh s rizikovým kapitálem, který by investoval do technologicky slibných firem. „Čína se bude snažit vytvořit prostředí nakloněné inovacím,“ uvádí podle agentury Reuters dokument.

Čínské vládní plány také počítají s vytvořením 12 milionů nových pracovních míst ve městech. Vláda rovněž slibuje reformy v klíčových oblastech, které by pomohly vyřešit některé palčivé politické a ekonomické problémy. Chce například zavést opatření na podporu porodnosti, která by mohla pomoci zvrátit nepříznivý trend stárnutí čínské populace.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP, AFP

Čtěte více

• Čínská měna letos posílila k dolaru o procento
  Kurz čínské měny letos vůči dolaru posílil o procento...
• Čínská měna pod tlakem obchodní války oslabuje
  Vyostřené obchodní spory mezi Čínou a Spojenými státy vyústily v pokles kurzu čínské měny jüan. Čínská centrální banka stanovila referenční sazbu vůči dolaru na nejnižší hodnotě za téměř rok. Po poklesu v posledních dnech naopak začaly zpevňovat akcie, prodejní tlak by podle obchodníků mohl být prozatím u konce.
• Čínská odvetná cla na dovoz z USA začínají dnes platit
  Čínská odvetná cla se sazbou ve výši 84 procent na dovoz z USA vstoupila v platnost, uvedla dnes agentura AFP, která tento krok označila za novou etapu v obchodní válce rozpoutané Washingtonem a budící obavy z globální recese. Americký prezident Donald Trump mezitím ohlásil zvýšení cla na dovoz čínského zboží do USA na 125 procent.
• Čínská omezení vývozu vzácných kovů ohrožují výrobu aut
  Omezení vývozu slitin, směsí a magnetů ze vzácných zemin z Číny představuje vážné riziko pro automobilový průmysl. Pokud se rychle nenajde řešení, může to způsobit zpoždění a výpadky ve výrobě. Agentuře Reuters to řekla šéfka německé automobilové lobby VDA Hildegard Müllerová.
• Čínská průmyslová výroba dále zpomaluje
  Průmyslová výroba v Číně rostla v srpnu nejpomaleji za skoro šest let. Tempo růstu zvolnilo i v jiných...
• Čínská ropná firma CNOOC plánuje vstup na burzu v Šanghaji
  Největší čínský těžař ropy na moři CNOOC Ltd. plánuje získat z nabídky nových akcií na burze v Šanghaji 35 miliard jüanů (117,5 miliardy Kč). Firma se letos kvůli americkým sankcím musela stáhnout z burzy v New Yorku, uvedla agentura Bloomberg.
• Čínská společnost Tencent Music uvede akcie na burzu v Hongkongu
  Čínská společnost Tencent Music Entertainment Group uvede příští týden své akcie na burzu v Hongkongu. Půjde o sekundární nabídku akcií, informovala dnes agentura Reuters. V současné době se akcie firmy obchodují na burze v New Yorku, kvůli diplomatickému napětí mezi oběma zeměmi ale hrozí, že akcie budou muset burzu opustit.
• Čínská vláda dále podporuje ekonomiku
  Zpomalující čínská ekonomika dostane impulz v podobě zvýšení a urychlení projektů v infrastruktuře, rozhodla...
• Čínská vláda má obavy z nezaměstnanosti
  Riziko masové nezaměstnanosti v některých oblastech a odvětvích v Číně je na vzestupu. Uvedla to dnes čínská vláda. V reakci na potenciální růst nezaměstnanosti chce proto zavést další opatření na podporu hospodářství prostřednictvím rozpočtové a měnové politiky.
• Čínská vláda oznámila kontrolu vývozu na některé výrobky z oceli
  Čínská vláda zavede vývozní kontroly na některé výrobky z oceli. Budou se týkat asi 300 položek a platit začnou od ledna. Dnes to uvedlo čínské ministerstvo obchodu. Podle agentury DPA může tento krok v zahraničí vyvolat na rozdíl od kontrol vývozu kovů vzácných zemin příznivou odezvu, protože tu často zaznívá kritika na levnou čínskou ocel, která má škodit místnímu průmyslu.
• Čínská vláda slíbila další opatření na podporu ekonomiky
  Čínská vláda podnikne další rozpočtová opatření na podporu domácí ekonomiky, oznámil dnes náměstek čínského ministra financí Liao Min. Peking tak reaguje na zpomalování hospodářské aktivity. Ve druhém čtvrtletí bylo tempo růstu druhé největší ekonomiky světa nejslabší za tři a půl roku, uvedla agentura Reuters.
• Čínská vláda žádá o pomoc s akciemi
  Čínská vláda si v srpnu pozvala výkonného ředitele americké investiční společnosti BlackRock Larryho...
• Čínské akcie díky příslibu politické podpory zpevnily, za duben jsou ve ztrátě
  Čínské akcie dnes posílily. Podle analytiků přispěla k růstu zpráva, že vládnoucí komunistická strana slibuje zvýšit politickou podporu s cílem stabilizovat ekonomiku a finanční trhy. Ty se potýkají s pandemií covidu-19 a s rostoucími geopolitickými riziky. Za celý měsíc ale hlavní indexy vykázaly výrazný propad.
• Čínské akcie díky umělé inteligenci zpevňují
  Akcie v pevninské Číně i v Hongkongu pokračují v růstu, k němuž jim pomáhá zájem o umělou inteligenci (AI). Index CSI 300, který zahrnuje největší firmy na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, si dnes připsal téměř procento. Index Shanghai Composite pak vzrostl o 0,85 procenta a hongkongský index Hang Seng posílil o 2,64 procenta, ukazují burzovní statistiky.
• Čínské akcie dnes míří vzhůru
  Čínské akciové trhy po prudkých ztrátách v tomto týdnu dnes zamířily vzhůru. Čínská komise pro cenné...
• Čínské akcie jsou blízko maxima za 13 let, v Japonsku ceny klesly
  Čínské akcie zakončily vánoční týden růstem a jejich hlavní index je blízko maxima za posledních 13 let. K růstu přispěla čtvrteční dohoda o uspořádání vztahů mezi Evropskou unií a Británií, ale i pokračující podpora, kterou ekonomice poskytuje vláda v Pekingu. Naproti tomu japonské akcie počáteční zisky neudržely a nepatrně oslabily. Slabší je i britská libra.
• Čínské akcie jsou navzdory známkám o stabilizaci ekonomiky na letošním minimu
  Akcie na burzách v Číně dnes výrazně oslabily a jejich hlavní index je na letošním minimu. Statistika z tohoto týdne ukázala, že ekonomika se po pandemii covidu-19 zotavuje, důvěra investorů ale zůstává slabá. Prudce dolů zamířily také akcie v Hongkongu.
• Čínské akcie jsou nejvýše za 13 let, v Koreji se dotkly rekordu
  Čínské akcie dnes pokračovaly v růstu a jejich hlavní index je nejvýše za 13 let. Investoři doufají, že s novým americkým prezidentem se také normalizují vztahy mezi Čínou a Spojenými státy. Vzhůru zamířily akcie i v Jižní Koreji, kde se hlavní index dotkl rekordu. Akcie v Japonsku mírně oslabily.
• Čínské akcie klesly o sedm procent
  Čínské akciové trhy se v první obchodní den tohoto roku propadly o sedm procent a obchodování s nimi bylo...
• Čínské akcie kvůli dopadům pandemie klesly nejvíce od února 2020
  Čínské akcie zaznamenaly kvůli obavám z dopadů protipandemických opatření na ekonomiku nejvýraznější pokles od února 2020. Čína vůči covidu-19 nadále zastává politiku nulové tolerance a dnešní propad umocnily zprávy, že se uzávěry rozšíří z finanční metropole Šanghaj i do Pekingu. Klesají i ceny komodit, například ropy, a silným poklesem zahájila obchodování také Evropa. Na sedmnáctiměsíční minimum klesl kurz čínského jüanu.