Včerejší valná hromada energetické společnosti ČEZ krátce před 21:00 skončila, trvala téměř 12 hodin. Schválila dividendu z loňského očištěného zisku 47 Kč za akcii. Celkově tak mezi akcionáře firma rozdělí 25,3 miliardy Kč, stát z toho dostane 17,6 miliardy Kč. V rámci dalších bodů hromada bez náhrady odvolala z dozorčí rady Vratislava Košťála. Po více než devítihodinovém projednávání zpráv vedení firmy nabral další průběh rychlejší tempo, zbylých šest bodů programu akcionáři projednali během necelých tří hodin. Do libeňské haly O2 universum v Praze včera dorazilo přibližně 290 akcionářů, méně než loni.

Hlasování o dividendě bylo tradičně nejvíce očekávaným bodem včerejší valné hromady ČEZ. Akcionáři tentokrát hlasovali o jediném návrhu, který vzneslo představenstvo firmy a odpovídá 80 procentům loňského očištěného zisku. Schválená dividenda je tak nižší než loni, kdy podnik vyplácel 52 korun za akcii, celkově 28 miliard korun. Stát jak největší akcionář letos žádný protinávrh nepodal.

Valná hromada ČEZ včera řešila také složení dozorčí rady. Z ní byl akcionáři odvolán bývalý šéf Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vratislav Košťál, který byl členem rady od listopadu 2022. Jeho místo zůstane v radě zatím neobsazené. Potvrzen v radě na další období byl naopak její současný místopředseda Roman Binder.

Nejdelším bodem jednání byl ovšem hned ten první, který byl věnován zprávám orgánů společnosti. Akcionáři se nejčastěji vedení podniku dotazovali na přístup firmy k takzvané windfall tax z neočekávaného zisku. Minoritní akcionáře například zajímalo, proč představenstvo ČEZ nepodalo proti mimořádné dani žalobu. Podle člena představenstva Martina Nováka ale ČEZ na základě vlastních právních analýz nemá dostatek právních argumentů pro to, aby žalobu podal. Není podle něj v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

V rámci dalších odpovědí na otázky akcionářů včera členové vedení například uvedli, že o harmonogramu odstavování uhelných elektráren podnik zatím nerozhodl. Podle místopředsedy představenstva Pavla Cyraniho se firma bude rozhodovat z roku na rok, přičemž klíčový bude vývoj na trhu. V současnosti se jeví pro další využití uhlí jako krizový rok 2028, tento termín se však může podle Cyraniho kdykoliv změnit. Zástupci firmy dále uvedli, že studie proveditelnosti k těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách by měla být dokončena v druhé polovině letošního roku. Příprava financování projektu se bude probírat letos na podzim. Vedení ČEZ také avizovalo chystané dokončení nákupu přibližně pětinového podílu britské firmy Rolls-Royce SMR v červenci. S firmou bude ČEZ spolupracovat na vývoji modulárních reaktorů.

Ve druhém bodu programu valná hromada schválila účetní závěrku podniku za rok 2024. ČEZ v loňském roce vydělal 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), meziročně se naopak firmě snížil zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Loni činil 31,8 miliardy korun, což je meziročně o tři miliardy méně.

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

ČEZ rozhodne o útlumu výroby z uhlí z roku na rok, klíčový se nyní jeví rok 2028

Energetická skupina ČEZ bude rozhodovat o odstavování svých uhelných elektráren z roku na rok. Klíčový pro ni bude vývoj cen na burze a emisních povolenek. Akcionářům to na včerejší valné hromadě ČEZ řekl místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Podle současného vývoje lze podle něj odhadovat, že výroba elektřiny z uhlí přestane vycházet kolem roku 2028. Tento odhad se ale podle něj může ještě kdykoliv změnit.

Letos ČEZ žádné uzavírání uhelných bloků neplánuje. Společnost už v minulosti avizovala, že ekonomicky se výroba z uhelných elektráren postupně zhoršuje. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák na jaře přiznal, že pokles provozního zisku je v případě uhelné produkce patrný už i v mezikvartálním srovnání.

O přesném harmonogramu utlumování produkce z uhlí ale společnost podle Cyraniho dosud nerozhodla, přičemž to podle něj nelze očekávat ani v nejbližší době. "Bude to z roku na rok," prohlásil včera na valné hromadě. Situace a ekonomická výhodnost výroby z jednotlivých zdrojů se podle něj na burze neustále vyvíjí, proto nelze nyní určit přesný termín.

Vláda Petra Fialy (ODS) v minulosti avizovala, že uhelná energetika v Česku skončí nejdříve v roce 2033. Tuzemské energetické společnosti ovšem připustily, že odklon od uhlí bude vzhledem k rostoucím nákladům nutný mnohem dříve. ČEZ dlouhodobě prezentoval ukončení výroby z uhlí do roku 2030, další výrobci ohlásili možné uzavírání uhelných bloků už v následujících letech.

Stát do budoucna počítá, že tuzemský energetický mix postaví na jaderných a obnovitelných zdrojích. Ty však bude nutné nejprve vybudovat. Do té doby by přechodným hlavním palivem měl být plyn. Právě na plyn chce většinu svých uhelných elektráren přebudovat také ČEZ.

ČEZ postupně připravuje také utlumování těžby uhlí. Z nedávného jednání zástupců polostátní firmy a ministerstva životního prostředí vyplynulo, že těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v ČR. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.

ČEZ dokončí nákup pětinového podílu Rolls-Royce SMR v červenci, nyní má 11 pct

Polostátní skupina ČEZ v červenci dokončí nákup zhruba pětinového podílu britské společnosti Rolls-Royce SMR. Splatí totiž další část podniku. Dosud česká firma drží 11procentní podíl. Akcionářům to na včerejší valné hromadě ČEZ řekl člen představenstva Tomáš Pleskač. Celkově za přibližně 20procentní podíl ČEZ zaplatí jednotky miliard korun. První tuzemský modulární reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v jaderné elektrárně v Temelíně.

ČEZ se stal akcionářem britské společnosti Rolls-Royce SMR letos v březnu, kdy vstup české firmy do britského podniku schválily regulační orgány. Společnosti budou spolupracovat na vývoji modulárních jaderných reaktorů.

V současnosti ČEZ drží 11 procent podílu Rolls-Royce SMR. Podle zprávy o hospodaření skupiny za první čtvrtletí za něj zaplatil přes tři miliardy korun. S další částí transakce ČEZ čekal na splnění dalších podmínek spolupráce, z nichž klíčový byl úspěch Rolls-Royce SMR v britské soutěži na dodavatele modulárních reaktorů. To se stalo na začátku června. ČEZ podle Pleskače dokončí nákup další části podílu 7. července, poté by už měl vlastnit dříve proklamovaný přibližně pětinový podíl.

Spolupráce ČEZ a Rolls-Royce SMR, která je připravována na několik desetiletí, počítá s tím, že ČEZ se bude přímo podílet na vývoji nové technologie modulárních reaktorů i na jejich výrobě v globálním měřítku. Nepůjde tak pouze o nákup nebo dodávku hotových zařízení.

Podle dřívějších informací ČEZ je malý modulární reaktor od firmy Rolls-Royce SMR tlakovodní reaktor, který využívá aktivní i pasivní bezpečnostní prvky. Jeho elektrický výkon by měl být 470 megawattů, životnost reaktoru se počítá na nejméně 60 let.

ČEZ plánuje do roku 2050 postavit modulární reaktory o souhrnném výkonu tři gigawatty. Stávající elektrárny v Dukovanech a Temelíně mají každá výkon asi dva gigawatty. Modulární reaktory by podle plánů ČEZ měly sloužit především pro dodávky tepla a měly by vznikat například na území nynějších uhelných elektráren, například v Prunéřově nebo v Dětmarovicích. Cena modulárního reaktoru by podle skupiny měla být obdobná jako u velkých bloků s tím, že bude poměrem odpovídat nižšímu výkonu modulárního reaktoru. ČEZ nyní připravuje stavbu dvou velkých reaktorů o výkonu každého přes 1000 MW v Dukovanech, náklady by při současných cenách měly podle vlády vyjít dohromady na 407 miliard korun.

Modulární reaktory je možné vyrábět sériově v továrnách a po jednotlivých blocích jich postupně víc soustředit na jednom místě. Podle expertů na jadernou energetiku se liší od velkých jaderných bloků především nižším výkonem a také rychlejší a jednodušší stavbou. Naopak provoz by mohl být podobný.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. V Dukovanech by korejská společnost KHNP měla postavit další dva reaktory. První z nich má být hotový v roce 2036.

Vývoj ceny akcií ČEZ (1hodinový graf - H1):

Zdroj: Reuters, ČTK, xStation

Čtěte více

• ČEZ loni vydělal 30,5 miliardy Kč
  Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), meziročně se naopak firmě snížil zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila. Letos vedení polostátní skupiny očekává další pokles očištěného zisku na úroveň 25 až 29 miliard korun. Loňské výsledky ČEZ překonaly očekávání analytiků, čistý zisk podle nich ale negativně zasáhly odpisy a mimořádná daň.
• ČEZ může vyplatit plnou dividendu bez zvláštních opatření, uvedlo vedení firmy
  Energetická skupina ČEZ je podle představenstva firmy schopna bez nutnosti přijetí mimořádných opatření pokrýt výplatu dividendy akcionářům ve výši 145 Kč na akcii, tedy téměř z celého očištěného loňského zisku. Do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu a kreditní rating společnosti. Návrh na zvýšenou dividendu, který v pátek za stát podalo ministerstvo financí (MF), je v souladu s předpisy, bude tak projednán na valné hromadě společnosti. Vyplývá to ze stanoviska představenstva ČEZ, o němž ČTK informoval mluvčí skupiny Ladislav Kříž.
• ČEZ prodává 95 procent své produkce elektřiny v České republice
  Polostátní energetická společnost ČEZ prodává 95 procent své produkce elektřiny v České republice, do zahraničí vyveze asi pět procent produkce, a to jen v případě, kdy ji nelze prodat na českém trhu. Primárně prodává ČEZ elektřinu koncovým zákazníkům a ostatním českým obchodníkům jako je PRE či E.ON přímo bilaterálně nebo přes elektronické obchodní platformu. ČTK to řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Ceny elektřiny v Evropě se ale odvíjí od její ceny na burze v Lipsku.
• ČEZ přesune obchod s komoditami do dceřiné firmy ČEZ Trade
  Energetická skupina ČEZ připravuje vyčlenění své sekce zaměřené na obchod s komoditami do separátní dceřiné společnosti. Založila kvůli tomu nový podnik ČEZ Trade, který by měl mít na starosti obchod s elektřinou, plynem či emisními povolenkami na burze. Důvodem je příprava na uvažované změny v evropských pravidlech. V rozhovoru s ČTK to uvedl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. ČEZ má nyní z tzv. tradingu miliardové marže.
• ČEZ si vzal další úvěr za tři miliardy korun vázaný na rating ESG
  Polostátní energetická skupina ČEZ si vzala úvěr tři miliardy korun navázaný na rating ESG, jenž hodnotí udržitelnost podnikání firem a jejich investic. Jde o druhý takový úvěr společnosti, první ve výši 7,5 miliardy korun uzavřela loni. Dnes o tom informovala společnost ČEZ. Provázání úvěrů s parametry ESG na finančních trzích funguje zhruba od roku 2017.
• ČEZ snížil čistý zisk za tři čtvrtletí na 23,4 mld. Kč, prodává aktiva v Polsku
  Energetické skupině ČEZ klesl ve třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk na 23,4 miliardy korun, což je meziročně o 6,4 miliardy Kč méně. Výsledek tak skončil mírně za očekáváním analytiků, kteří to přisuzují zejména vyššímu daňovému zatížení společnosti. Analytici naopak ocenili růst provozního zisku EBITDA na 100 miliard Kč. ČEZ dnes také oznámil prodej svých uhelných aktiv v Polsku firmě ResInvest Group.
• ČEZ v prvním čtvrtletí snížil čistý zisk o 6 %
  Energetická skupina ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vydělala 12,8 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl přibližně o šest procent. Provozní výnosy naopak vzrostly o šest miliard na 93,4 miliardy korun. V hospodaření se projevila zejména loňská akvizice plynárenské distribuční společnosti GasNet. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila. Vedení ČEZ zároveň navrhlo dividendu ve výši 47 Kč na akcii, což odpovídá 80 procentům z loňského očištěného zisku.
• ČEZ v prvním pololetí snížil čistý zisk meziročně o 5 %
  Energetická skupina ČEZ vydělala v prvním pololetí letošního roku 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o pět procent. K poklesu přispěl zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila. ČEZ zároveň potvrdil očekávání čistého zisku za celý rok 2024 ve výši 25 až 30 miliard korun.
• ČEZ v úterý podepíše s firmou Rolls-Royce SMR spolupráci pro modulární reaktory
  Polostátní energetická společnost ČEZ v úterý 29. října v Kramářově vile podepíše s firmou Rolls-Royce SMR strategickou spolupráci při vývoji malých modulárních reaktorů. ČTK o tom dnes informoval Úřad vlády ČR. Firma ČEZ už v září oznámila, že partnerství s Rolls-Royce SMR naváže. Server Novinky.cz v úterý uvedl, že ČEZ v britské společnosti koupí podíl v hodnotě několika miliard korun.
• ČEZ vydal dluhopisy s ekologickým závazkem za 14,7 miliardy korun
  Energetická firma ČEZ vydala takzvané udržitelné dluhopisy za 600 milionů eur (asi 14,7 miliardy korun). Dluhopisy s úrokem 2,375 procenta jsou spojené se závazkem snížení emisí. Když firma závazek nesplní, úrok vzroste o 0,75 procentního bodu. Firma to oznámila na svém webu. Očekávané datum emise je 6. dubna. Podle serveru HN.cz, který na informaci upozornil, mají o emisi zájem evropští investoři, například z Velké Británie.
• ČEZ za první tři čtvrtletí téměř zosminásobil čistý zisk
  Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Firma to dnes uvedla na svém webu. ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
• ČEZ zažaloval centrální banku kvůli pokutě za pozdní zveřejnění informace
  Polostátní energetická společnost ČEZ zažalovala Českou národní banku (ČNB) kvůli milionové pokutě uložené za pozdní zveřejnění informace, která mohla ovlivnit hodnotu akcií firmy. ČEZ podal žalobu loni v prosinci, soud se jí začne zabývat příští týden, píše web Aktuálně.cz. ČEZ už podle něj pokutu zaplatil. Žalobou se domáhá toho, aby soud rozhodnutí centrální banky zrušil, a klíčové předpisy do budoucna autoritativně vyložil.
• Čím dál více činitelů ECB se kloní ke snížení úroků v září
  Čím dál více činitelů Evropské centrální banky (ECB) se přiklání k zářijovému snížení úrokových sazeb v eurozóně. Odvrátit by ho tak mohlo jen velké překvapení v ekonomických údajích zveřejněných v příštích týdnech. Podle agentury Reuters to vyplývá z rozhovorů s řadou zdrojů z ECB.
• Čína a Británie uzavřou smlouvy za více než devět miliard liber
  Čína uzavře s Británií obchodní smlouvy v hodnotě více než devět miliard liber (tedy asi 259 miliard korun). Podle agentury AP to oznámila britská premiérka Theresa Mayová, která se dnes v Pekingu sešla i s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
• Čína a Cookovy ostrovy uzavřely strategické partnerství
  Čína a Cookovy ostrovy se dohodly na strategickém partnerství v jižním Tichém oceánu. Mezi hlavní body patří hlubokomořská těžba kovů, od čehož si souostroví slibuje několikamiliardové zisky. S odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí to dnes uvedla agentura Reuters.
• Čína a EU zahájí jednání o investiční dohodě
  Čína a Evropská unie zahájí jednání o důležité investiční dohodě. Na vrcholné schůzce Čína-EU...
• Čína a Kolumbie podepsaly dohodu k projektu Nová hedvábná stezka
  Čína a Kolumbie dnes podepsaly dohodu o spolupráci v rámci čínské iniciativy Nová hedvábná stezka. S odvoláním na státní média o tom informovala agentura Reuters. Peking a Bogotá první vazby navázaly v roce 1980 a před dvěma lety je povýšily na strategické partnerství.
• Čína aktivně pomůže stabilizovat svou ekonomiku
  Čínská vláda zakáže poskytování nových úvěrů společnostem v odvětvích s nadměrně velkou výrobní kapacitou...
• Čína a Rusko investují 1,4 miliardy dolarů do lithiových dolů v Bolívii
  Čína a Rusko investují 1,4 miliardy dolarů (téměř 31 miliard Kč) do dvou lithiových dolů v Bolívii. Ve čtvrtek to oznámila bolivijská vláda. Na kov, který se využívá pro výrobu baterií do elektromobilů, je tato jihoamerická země bohatá.
• Čína a USA odlišně interpretují příměří
  Čína a Spojené státy se v sobotu během setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa dohodly na příměří v obchodní válce. Podle pondělního vyjádření Bílého domu Spojené státy očekávají, že Čína okamžitě sníží cla na americká auta, ukončí údajné krádeže duševního vlastnictví a technologické transfery. Pak mohou oba státy přikročit k širší obchodní dohodě. Obě strany sporu však rozdílně interpretují to, co konkrétně bylo dojednáno.