ČEZ za první tři čtvrtletí téměř zosminásobil čistý zisk

Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Firma to dnes uvedla na svém webu. ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Provozní zisk skupiny ČEZ před odpisy (EBITDA) činil 89,3 miliardy korun. Meziroční nárůst o 88 procent byl podle firmy daný enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích, rekordním ziskem z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a také vysokou provozní spolehlivostí elektráren v letošním roce.

Bezprecedentní růst EBITDA segmentu výroba byl snížen zhoršením výsledků hospodaření v oblasti prodeje, na kterou růst cen komodit dopadá negativně. EBITDA společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům v ČR, meziročně klesla o půl miliardy korun. "Důvodem je extrémní nárůst pořizovacích cen plynu a elektřiny v roce 2022, který byl částečně kompenzován dočasnými sezonními vlivy," uvádí společnost.

Provozní výnosy skupiny ČEZ za první tři letošní kvartály dosáhly 211,1 miliardy korun. Meziročně byly vyšší o 35 procent.

Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy za celý letošní rok očekává skupina ČEZ na úrovni 65 až 75 miliard korun. "Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky, by mezi akcionáře bylo rozděleno 52 až 60 miliard korun," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Pro stát jako majoritního akcionáře by to znamenalo příjem 36 až 42 miliard korun.

Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách skupiny ČEZ vzrostla za prvních devět měsíců meziročně o tři procenta na 22,6 terawatthodin (TWh). Produkce v uhelných elektrárnách stoupla o pět procent na 11,6 TWh.

Naopak výroba z obnovitelných zdrojů klesla od začátku roku do konce září o 15 procent kvůli podprůměrným hydrometeorologickým podmínkám a z důvodu odstávky elektrárny v Trutnově-Poříčí, která částečně spaluje biomasu. Ještě výraznější pokles postihl plynové zdroje skupiny ČEZ. Vyrobily 1,8 TWh proudu, meziročně o 28 procent méně.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta. Při zohlednění kalendářních a klimatických vlivů byl pokles o jeden procentní bod nižší. Spotřeba velkých podniků klesla o dvě procenta. Spotřeba domácností byla o deset procent nižší, především v důsledku teplého začátku roku, a také proto, že letos pracovali lidé méně z domova než loni.

ČEZ patří mezi firmy, na které chce vláda uvalit daň z neočekávaných zisků, která má sloužit k pokrytí mimořádných nákladů v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Takzvaná windfall tax má platit od příštího roku do roku 2025. Skupiny ČEZ se bude v případě schválení Parlamentem týkat i zavedení stropů tržních příjmů z výroby elektřiny. Z příjmů nad stanovený cenový strop mají výrobci odvádět státu 90 procent.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Češi v říjnu nakoupili kryptoměny za čtvrt miliardy. O čtvrtinu víc než loni
  Objem obchodů s kryptoměnami v Česku se v říjnu pohyboval zhruba na úrovni minulého měsíce, tedy kolem 250 milionů korun. Proti stejnému měsíci loni to bylo zhruba o čtvrtinu více. Letos Češi nakoupili bitcoiny a další kryptoměny za 3,1 miliardy korun, což je o 26 procent méně než loni. Vyplývá to z údajů největšího obchodníka Bit.plus.
• Češi v říjnu zobchodovali kryptoměny za 200 milionů Kč
  Obchodování s kryptoměnami v říjnu pokračovalo dosavadním tempem zhruba 200 milionů Kč měsíčně, což je dvojnásobek loňského objemu. Celkově Češi letos nakoupili kryptoměny za zhruba 4,2 miliardy korun. Znamená to meziroční zvýšení obchodů o 90 procent. Vyplývá to z údajů největšího tuzemského obchodníka Bit.plus.
• Češi v srpnu koupili kryptoměny za 200 milionů Kč, proti loňsku dvojnásobek
  V srpnu Češi nakoupili kryptoměny za přibližně 200 milionů korun, což je zhruba stejně jako v předchozím měsíci a dvojnásobek toho, co před rokem. Loni se ale s polovičním objemem financí dalo pořídit dvakrát tolik bitcoinů, co letos. Celkový objem nákupů od začátku roku přesáhl 3,8 miliardy Kč, což je o 95 procent více, než loni. Vyplývá to z údajů obchodníka Bit.plus.
• Češi v září nakoupili kryptoměny za 250 milionů, stejně jako loni
  Češi v září nakoupili kryptoměny zhruba za 250 milionů korun, což je o 20 milionů korun více než v předchozím měsíci. Proti stejnému období loni se objem obchodů nezměnil. Za tři čtvrtletí roku objem obchodů meziročně stagnoval na 2,85 miliardy korun. Vyplývá to z údajů největšího obchodníka Bit.plus.
• Češi za tři čtvrtletí nakoupili kryptoměny za čtyři miliardy Kč
  Češi nakoupili za tři čtvrtletí kryptoměny za více než čtyři miliardy korun. Znamená to meziroční zvýšení obchodů téměř o 100 procent. Dominantní měnou zůstává bitcoin. Jeho kurz se ale za poslední rok zvýšil více než čtyřnásobně na současných 43.700 dolarů, tedy asi 957.000 Kč. ČTK to dnes řekl ředitel společnosti Bit.plus Martin Stránský.
• Češi za 15 let nashromáždili okolo 3000 bitcoinů
  Češi za 15 let nashromáždili okolo 3000 bitcoinů v hodnotě 2,3 miliardy korun. Bitcoin je na tuzemském trhu, stejně jako ve světě, dominantní kryptoměna s tržním podílem okolo 53 procent. Celková hodnota trhu se všemi kryptoměnami se v současnosti pohybuje okolo 1,25 bilionu dolarů. Vyplývá to z vyjádření obchodníka Bit.plus. V úterý uplyne 15 let od spuštění technologie blockchainu, na které je bitcoin založený.
• ČEZ může vyplatit plnou dividendu bez zvláštních opatření, uvedlo vedení firmy
  Energetická skupina ČEZ je podle představenstva firmy schopna bez nutnosti přijetí mimořádných opatření pokrýt výplatu dividendy akcionářům ve výši 145 Kč na akcii, tedy téměř z celého očištěného loňského zisku. Do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu a kreditní rating společnosti. Návrh na zvýšenou dividendu, který v pátek za stát podalo ministerstvo financí (MF), je v souladu s předpisy, bude tak projednán na valné hromadě společnosti. Vyplývá to ze stanoviska představenstva ČEZ, o němž ČTK informoval mluvčí skupiny Ladislav Kříž.
• ČEZ prodává 95 procent své produkce elektřiny v České republice
  Polostátní energetická společnost ČEZ prodává 95 procent své produkce elektřiny v České republice, do zahraničí vyveze asi pět procent produkce, a to jen v případě, kdy ji nelze prodat na českém trhu. Primárně prodává ČEZ elektřinu koncovým zákazníkům a ostatním českým obchodníkům jako je PRE či E.ON přímo bilaterálně nebo přes elektronické obchodní platformu. ČTK to řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Ceny elektřiny v Evropě se ale odvíjí od její ceny na burze v Lipsku.
• ČEZ si vzal další úvěr za tři miliardy korun vázaný na rating ESG
  Polostátní energetická skupina ČEZ si vzala úvěr tři miliardy korun navázaný na rating ESG, jenž hodnotí udržitelnost podnikání firem a jejich investic. Jde o druhý takový úvěr společnosti, první ve výši 7,5 miliardy korun uzavřela loni. Dnes o tom informovala společnost ČEZ. Provázání úvěrů s parametry ESG na finančních trzích funguje zhruba od roku 2017.
• ČEZ vydal dluhopisy s ekologickým závazkem za 14,7 miliardy korun
  Energetická firma ČEZ vydala takzvané udržitelné dluhopisy za 600 milionů eur (asi 14,7 miliardy korun). Dluhopisy s úrokem 2,375 procenta jsou spojené se závazkem snížení emisí. Když firma závazek nesplní, úrok vzroste o 0,75 procentního bodu. Firma to oznámila na svém webu. Očekávané datum emise je 6. dubna. Podle serveru HN.cz, který na informaci upozornil, mají o emisi zájem evropští investoři, například z Velké Británie.
• ČEZ zažaloval centrální banku kvůli pokutě za pozdní zveřejnění informace
  Polostátní energetická společnost ČEZ zažalovala Českou národní banku (ČNB) kvůli milionové pokutě uložené za pozdní zveřejnění informace, která mohla ovlivnit hodnotu akcií firmy. ČEZ podal žalobu loni v prosinci, soud se jí začne zabývat příští týden, píše web Aktuálně.cz. ČEZ už podle něj pokutu zaplatil. Žalobou se domáhá toho, aby soud rozhodnutí centrální banky zrušil, a klíčové předpisy do budoucna autoritativně vyložil.
• Čína a Británie uzavřou smlouvy za více než devět miliard liber
  Čína uzavře s Británií obchodní smlouvy v hodnotě více než devět miliard liber (tedy asi 259 miliard korun). Podle agentury AP to oznámila britská premiérka Theresa Mayová, která se dnes v Pekingu sešla i s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
• Čína a EU zahájí jednání o investiční dohodě
  Čína a Evropská unie zahájí jednání o důležité investiční dohodě. Na vrcholné schůzce Čína-EU...
• Čína aktivně pomůže stabilizovat svou ekonomiku
  Čínská vláda zakáže poskytování nových úvěrů společnostem v odvětvích s nadměrně velkou výrobní kapacitou...
• Čína a Rusko investují 1,4 miliardy dolarů do lithiových dolů v Bolívii
  Čína a Rusko investují 1,4 miliardy dolarů (téměř 31 miliard Kč) do dvou lithiových dolů v Bolívii. Ve čtvrtek to oznámila bolivijská vláda. Na kov, který se využívá pro výrobu baterií do elektromobilů, je tato jihoamerická země bohatá.
• Čína a USA odlišně interpretují příměří
  Čína a Spojené státy se v sobotu během setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa dohodly na příměří v obchodní válce. Podle pondělního vyjádření Bílého domu Spojené státy očekávají, že Čína okamžitě sníží cla na americká auta, ukončí údajné krádeže duševního vlastnictví a technologické transfery. Pak mohou oba státy přikročit k širší obchodní dohodě. Obě strany sporu však rozdílně interpretují to, co konkrétně bylo dojednáno.
• Čína a USA povedou konzultace o vyváženém růstu ekonomiky
  Čína a Spojené státy povedou konzultace o vyváženém růstu domácí a světové ekonomiky a zaměří se i na boj s praním špinavých peněz. Včera to podle agentury Reuters uvedla po setkání s čínským vicepremiérem Che Li-fengem americká ministryně financí Janet Yellenová, která pokračuje v oficiální návštěvě Číny. Zároveň také varovala čínské podniky před podporou Ruska.
• Čína a USA prý učinily pokrok v jednání
  Spojené státy a Čína začaly vytyčovat své závazky u nejsložitějších bodů svého obchodního sporu. Učinily tak zatím nejvýznamnější pokrok v jednání o ukončení obchodní války, která trvá už sedm měsíců. S odvoláním na zdroje seznámené s vyjednáváním to uvedla agentura Reuters.
• Čína a USA se na celkovém obchodu EU podílely loni téměř třetinou
  Hlavními obchodními partnery Evropské unie v loňském roce byly Spojné státy a Čína. Obě země měly na celkovém obchodu s EU téměř třetinový podíl. Následují Švýcarsko, Rusko, Turecko a Japonsko. EU nejvíce obchoduje se strojírenským a dopravním zbožím, dalšími produkty zpracovatelského průmyslu a chemikáliemi. Na úrovni jednotlivých států převažuje obchod mezi členskými zeměmi. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
• Čína a USA znovu hovořily o vzájemných obchodních vztazích
  Čína a Spojené státy, které spolu vedou obchodní válku, podruhé hovořily o vzájemných obchodních vztazích. Videohovor spolu dnes vedli americká ministryně financí Janet Yellenová a čínský vicepremiér Liou Che. Podle sdělení čínského ministerstva obchodu probírali "otázky, které zajímají obě strany". Peking ale neuvedl, kdy se obě země chystají oficiálně obnovit rozhovory o ukončení sporu o cla.