Český průmysl v srpnu zrychlil tempo růstu

Čtěte více

• Český průmysl údajně potřebuje vyšší “dovozy? cizinců, ty ale opět rostou
  Česká ekonomika trpí nedostatkem levné kvalifikované síly, který je třeba co nejrychleji vyřešit “dovozem? Ukrajinců. Toť výstupy debaty kapitánů průmyslu na strojírenském veletrhu v Brně. Přesněji řečeno podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy je zapotřebí “dovézt? nějakých 140 tisíc technicky kvalifikovaných pracovníků, přičemž premiér Sobotka získávání pracovníků ze zemí nám kulturně blízkých údajně podporuje.
• Český průmysl v březnu zpomalil
  Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně vzrostla o 0,9 %. Meziměsíčně však byla nižší o 0,2 %. Díky cyklickému oživení domácího průmyslu náš výhled v letošním roce nicméně zůstává pozitivní. Rizikem je ale současný nárůst cen energií. Zároveň je nutno dodat, že energetická náročnost českého průmyslu v posledních letech výrazně poklesla, což by mělo zvyšovat odolnost tohoto sektoru.
• Český průmysl v červenci výrazně zpomalil
  Průmyslová výroba v červenci meziročně stagnovala, když po revidovaném červnovém růstu o 7,0 % vykázala nulovou dynamiku. Výsledek zaostal i za tržním konsensem, který počítal s růstem o 0,5 %.
• Český průmysl v červnu pozitivně překvapil
  Průmyslová výroba v červnu meziročně zrychlila o 7,2 %, zatímco v květnu vykázala pokles o 1,0 %. Výsledek výrazně překonal tržní očekávání nastavená na 2,6 % meziročně.
• Český průmysl v depresi
  Nálada v tuzemském průmyslu zůstala i v říjnu na bodu mrazu. Index nákupních manažerů PMI sice kosmeticky vzrostl z 41,7 na 42 bodů, nadále však setrvává hluboko v pásmu recese (<50). Podobně jako v minulých měsících za tím stojí slabá poptávka, která má za následek pokles výroby i nových objednávek.
• Český průmysl v květnu zklamal
  Průmyslová výroba v květnu meziročně poklesla o 1,0 % z dubnového růstu o 1,5 %. Výsledek zároveň citelně zaostal za tržním konsensem, který počítal s růstem o 1,2 % meziročně.
• Český průmysl v nejistotě
  Situace v českém průmyslu je v posledních měsících zatížena velkou mírou nejistoty. I proto budou v tomto týdnu ostře sledovány výsledky únorové průmyslové produkce i březnového indexu nákupních manažerů v průmyslu (PMI). Na český průmysl na jedné straně bezesporu pozitivně působí pozvolný poklesu cen energií, který vede k poklesu napětí v energeticky nejnáročnějších odvětvích.
• Český průmysl v plusu
  Průmyslová výroba v březnu zrychlila na 0,3 % meziročně oproti -0,3 % v únoru. Trhy naopak očekávaly zpomalení na -2,6 % meziročně.
• Český průmysl v roste, byť analytici čekali ještě lepší čísla. Průmysl sice vyrábí více, ale zaměstnává méně lidí, což může znamenat i růst produktivity, automatizaci a tlak na efektivitu
  Květnová čísla z tuzemského průmyslu spíše zklamala. Průmyslová výroba meziročně sice reálně vzrostla o dvě procenta, což je po dubnovém růstu o 1,5 procenta další doklad postupného oživení, avšak i tak zaostala za očekáváním analytiků. Navíc, meziměsíčně produkce o 0,4 procenta klesla. Nelze tedy hovořit o přesvědčivě pozitivním výsledku.
• Český průmysl v říjnu mírně rostl
  Průmyslová produkce v ČR v říjnu po očištění o sezónní vlivy oproti září vzrostla o 0,9 %. S ohledem na kontext omezení výroby v některých automobilkách to není špatná zpráva. My jsme počítali s nepatrným poklesem. V meziročním srovnání to znamená pokles 7,4 %, zatímco my jsme čekali snížení o 8,5 %. Tržní očekávání bylo optimističtější s průměrným odhadem -6,5 %. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů činil meziroční pokles průmyslové výroby 4,9 %.
• Český průmysl v únoru prožil své ticho před bouří
  Průmysl prožil své ticho před bouříTuzemský průmysl letos v únoru prožil své „ticho před bouří“. Průmyslová výroba totiž meziročně po očištění poklesla jen o 0,9 procenta. Takový pokles je vskutku „tichem“, či stagnací, v porovnání s „bouří“, tedy citelným propadem, který se dostaví v březnu, a zejména v dubnu a pak do značné míry i v dalších měsících. V únoru ještě průmysl vykazoval poměrně vysokou odolnost vůči nepříznivému vývoji, který byl tehdy patrný zejména v Číně a některých dalších asijských ekonomikách, v nichž koronavirus udeřil nejdříve. K závažnějšímu ochromení průmyslu mimo oblast Asie došlo až v březnu. I když již v únoru i průmysloví výrobci mimo Asii pociťovali rapidní zbrzdění tamních ekonomik, protože se například zadrhávaly čínské dodávky. Od března však průmyslovou výrobu v ČR čeká a nemine mohutný propad, a to za celý rok v rozsahu od patnácti do dvaceti procent.
• Český průmysl v únoru solidně rostl
  Průmyslová produkce v únoru byla reálně meziměsíčně vyšší o 1,3 %, meziročně vzrostla o 1,3 %. Výsledek byl mírně nad naším i tržním očekáváním. Díky cyklickému oživení domácího průmyslu náš výhled v letošním roce zůstává pozitivní. Rizikem je však současný nárůst cen energií. Zároveň je nutno dodat, že energetická náročnost českého průmyslu v posledních letech výrazně poklesla, což by mělo zvyšovat odolnost tohoto sektoru.
• Český průmysl v září pokračoval v expanzi
  Zářijový index PMI ve výrobním sektoru potvrdil pokračující oživení českého zpracovatelského průmyslu, přestože tempo expanze po velmi silném srpnu mírně zpomalilo. Hodnota ukazatele klesla z 54,1 na 53,5 bodu a zaostala za očekáváním trhu ve výši 53,9 bodu. PMI se však již sedmý měsíc nachází nad neutrální hranicí 50 bodů a zůstává také nad svým dlouhodobým průměrem. Zářijový pokles tak lze chápat jako normalizaci po mimořádně příznivém srpnovém výsledku. Struktura PMI navíc zůstává solidní, a to zejména díky pokračujícímu růstu zakázek a výraznějšímu náboru pracovníků.
• Český průmysl vzrostl
  Průmyslová výroba v srpnu vzrostla na 10,3 % meziročně oproti -1,9 % v červenci. Trhy očekávaly růst 5,4 % meziročně.
• Český průmysl zakončil druhé čtvrtletí silně
  Průmyslová výroba v červnu překvapila svižným růstem – meziročně o 4,0 %, v meziměsíčním srovnání o 1,2 %. Navzdory geopolitickým turbulencím a napětí v dodavatelských řetězcích tak tuzemský průmysl zůstává odolný a má za sebou velmi solidní druhé čtvrtletí. To potvrzuje i předběžný odhad HDP, v němž statistický úřad vyzdvihl právě průmysl jakožto hlavní motor růstu z odvětvového pohledu.
• Český průmysl zakončil loňský rok zklamáním
  Průmyslová výroba v prosinci meziročně poklesla o 0,9 %. Ačkoliv se od ní nečekaly zázraky, dosažený výsledek je přesto poněkud překvapivě slabý a za odhady zaostal o 2,6 procentních bodů. Průmyslu přitom pomáhal počet pracovních dní, kterých v prosinci bylo o jeden více oproti předchozímu roku. Po očištění o tento vliv byl tak výsledek ještě slabší, konkrétně -3,4 %. V meziměsíčním srovnání pak český průmysl odepsal 0,9 %. Za slabým výsledkem stojí primárně sektor výroby motorových vozidel, jehož meziroční pokles o více než 10 % znamenal vzhledem k jeho významné roli příspěvek -1,8 procentního bodu do celkového růstu. Nedařilo se ani v odvětví výroby kovových konstrukcí (příspěvek -0,7) či výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (-0,6). Mezi výjimky, jež si připsaly pozitivní výsledek, se pak řadí výroba elektrických zařízení, která narostla o 9,1 %, čímž podpořila celkový růst 0,6 procentními body. V poklesu na konci roku pokračovaly i objemy zakázek, jež se meziročně snížily o 2,7 %, přičemž z výrazné většiny za tímto výsledkem stálo oslabení zájmu ze zahraničí. Stejně jako v průběhu celého roku 2019 se i v posledním měsíci dále snižoval počet zaměstnanců v průmyslu, tentokráte o 1,8 %. K silnějšímu růstu se ovšem vrátily mzdy, které v tomto odvětví poskočily meziročně o 7,2 %. Na českém průmyslu je tak nadále zřetelně patrné ochlazení přicházející ze zahraničních trhů a vzhledem k datům z Německa je pravděpodobné, že slabý trend bude pokračovat i v nejbližších měsících.
• Český průmysl zakončil rok v útlumu
  Podmínky v tuzemském průmyslu se na konci roku znovu zhoršily. Index nákupních manažerů (PMI) poklesl v prosinci ze 46 bodů na 44,8. Pesimistická nálada (pod hranicí 50 bodů) přetrvala nejen po celý minulý rok, ale táhne se již od poloviny roku 2022. Pozitivní zprávou je alespoň fakt, že v průběhu roku 2024 se nálada měla přece jen tendenci trendově mírně zlepšovat, třebaže z nízkého základu.
• Český průmysl zaostává za očekáváními, která navíc ani nebyla valná – sklady jsou plné a opadl strach z Trumpa. V červnu se v Česku také vyrobilo nejméně elektřiny z uhlí v historii
  Tuzemský průmysl v červnu navázal na poměrně výrazný květnový meziměsíční propad. V květnu ztratil meziměsíčně 1,6 procenta, v červnu to bylo 1,1 procenta. Oba údaje kontrastují z meziměsíčními nárůsty z prvního letošního čtvrtletí. Za ochabnutím meziměsíční dynamiky tuzemského průmyslu stojí zejména pokles zahraniční poptávky, která v prvním kvartále sílila na základě obav z uvalení cel Spojených států na dovoz třeba z EU. Tento efekt předzásobení už tedy v květnu, ani v červnu nebyl tak silný, protože se buď „sklady naplnily“, nebo polevil strach z drakonické výše cel. V první polovině dubna totiž americký prezident Donald Trump vyhlásil 90denní přestávku v uplatňování recipročních cel na dovoz z drtivé většiny zemí a ekonomik, včetně EU.
• Český průmysl zažívá propad
  „Průmyslové produkci v Česku se letos nedaří. Její nepříliš úspěšný vývoj v posledních měsících přerušil jen duben, kdy si průmyslová produkce meziměsíčně mírně polepšila. Vzrostla tehdy o 0,6 %, meziročně však mírně klesla o 0,4 %. Jak ukázala dnes publikovaná data ČSÚ, pokles produkce v českém průmyslu pokračoval i květnu. Průmyslová produkce meziročně reálně klesla o 3,2 %, meziměsíčně byla v květnu nižší o 2,2 %. Největší vliv na ni měla výroba motorových vozidel, která byla za letošní rok doposud nejslabší, navíc narazila na vyšší srovnávací základnu. Prohloubil se také pokles ve výrobě strojů a zařízení, se slabší poptávkou se potýkala výroba zemědělských strojů a průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Český průmysl zažívá vzmach, jako ten německý i světový. Když nyní vláda ten český vypne, svět tuzemskému průmyslu uteče, což způsobí nedozírné škody
  Výrobní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se letos v únoru citelně zlepšovaly, ačkoli ne až tak výrazně, jak se předpokládalo. Příslušný index společnosti Markit vykázal v únoru hodnotu 56,5 bodu. Tato hodnota zachycuje vývoj podmínek v průmyslu. Pokud je vyšší než padesát bodů, dochází z měsíce na měsíc ke zlepšení. Hodnota dosahuje více než padesáti bodů nepřetržitě od loňského září.