Rozbřesk: Evropské dluhopisy pod taktovkou vývoje ve Francii a v Řecku

Čtěte více

• Rozbřesk: EU řeší, zda půjčovat nebo rozdávat
  V Evropě i u nás se začínají stále více rozvolňovat restriktivní opatření a členské země EU diskutují nad podobou unijní podpory strádající ekonomice. Ve vzduchu poletují biliónová čísla, avšak to podstatné, zda půjde o půjčky nebo jen o rozdávání peněz jasné vůbec není.
• Rozbřesk: EU se "konečně" dohodla a srazila italské výnosy. Maďaři dnes zřejmě sníží sazby
  Skoro nejdelší summit EU dospěl do finále a dohoda o největším dluhovém programu v historii EU je na světě. Oproti původnímu záměru sice došlo k určitým modifikacím, ale podstata zůstává stejná. Tou je 750 mld. eur, které si EU nejprve dlouhodobě vypůjčí na finančních trzích a pak rozdělí v rámci dotací a půjček jednotlivým zemím na základě daných kritérií.
• Rozbřesk: Evropa a Asie jedou po jiných covidových kolejích
  Akciové trhy dobývají nová maxima, tedy alespoň v USA. Zdá se totiž, jako by za nimi asijské trhy pomalu začaly pokulhávat (S&P 500 +0,30 % versus Hang Seng -0,70 % a KOSPI -1,40 %). A mohou k tomu mít pádný důvod.
• Rozbřesk: Evropa i v listopadu snížila spotřebu plynu o čtvrtinu
  Evropa se ve snaze omezit závislost na ruských energiích opravdu snaží. Tedy, abychom byli přesnější, extrémní nárůst cen energií v čele právě s plynem, nutí evropské spotřebitele výrazně šetřit. Přesně to totiž naznačují předběžná čísla o spotřebě plynu v EU za listopad, která oproti pětiletému průměru ukazují na pokles spotřeby asi o čtvrtinu. Tedy podobně jako v říjnu, a to navzdory tomu, že listopad již z hlediska počasí nebyl tak příznivý.
• Rozbřesk: Evropa soutěží s Asií o americký plyn (a zatím vyhrává), cena elektřiny láme nové rekordy
  Situace na trhu s energiemi se za poslední asi měsíc všechno jen ne uklidnila. Cena ropy, která za běžné situace přitahuje z energetických komodit nejvíce pozornosti, klesla pod 100 USD/barel a zlevňují i benzín s naftou. Jak všichni víme, hlavní problém nyní ale leží jinde.
• Rozbřesk: Evropská i česká ekonomika nabírají na síle
  Po dvou největších ekonomikách v EU, které už své předběžné odhady HDP za první čtvrtletí již zveřejnily, dnes přijdou na řadu další země a zejména se ukáže, jak si vedla celá eurozóna a EU. Když se vrátíme krátce zpět, tak Francie rozhodně svým mezičtvrtletním růstem 0,3 % ani meziročním dosahujícím 0,7 % nijak neoslnila. Zvlášť, když vezmeme v úvahu, jak silně se na tomto výsledku podílely zásoby a zahraniční obchod. O poznání lépe na tom bylo Německo, které si v úvodu roku připsalo 0,6 %, respektive meziročních 1,7 % s tím, že na růstu se podílely všechny části poptávky, zejména investice následované spotřebou a svůj podíl na růstu si připsala i pokračující úspěšná vývozní expanze německých firem.
• Rozbřesk: Evropská inflace nabírá na tempu
  Zatímco hlavním tématem pro finanční trhy zůstává i nadále Itálie a Turecko, ECB se možná přiblížila zásadnímu rozhodnutí o konci nekonvenční velkorysé politiky kvantitativního uvolňování. Podle členky výkonné rady ECB Sabine Lautenschlägerové by totiž o tomto kroku mohla centrální banka rozhodnout už během následujícího měsíce. Vyřešila by se tak konečně otázka, zda bude na podzim mezi centrálními bankéři existovat dostatečně silná vůle nepokračovat v zalévání trhů novou likviditou a zvýšila by se dokonce šance na normalizaci cen evropských dluhopisů. Tedy nejenom těch italských, které se pod tlakem nepřehledného vývoje na politické scéně staly horkým zbožím.
• Rozbřesk: Evropská inflace se probouzí, i když celkem pomalu
  Pokud bude chtít ECB oddalovat konec své extrémně uvolněné politiky, nebude to mít jednoduché. Čísla z eurozóny vypadají velmi příznivě, počínaje rychlejším růstem ekonomiky, až na výjimky celkem se zlepšujícím obrázkem trhu práce, oživením úvěrů a konče vyšší inflací a pozitivními očekáváními pro další měsíce. Jako tradičně, vždy lze najít nějaké to ALE, za které může posloužit tradičně nižší jádrová inflace, pomalejší růst mezd nebo třeba silnější euro, které sice nemusí vadit německým exportérům, avšak těm dalším nepřidá.
• Rozbřesk: Evropská inflace stále hluboko pod cílem ECB
  Finální statistiky potvrdily, že inflace v eurozóně zůstává i nadále velmi utlumená. Zatímco ještě před rokem se na chvíli dotkla cíle ECB, v letošním roce se od něj spíše vzdaluje. Červnové 1,3 % u celkové inflace a ještě o něco nižší jádrová inflace snad už ani nikoho nepřekvapily. Jde samozřejmě o průměr a inflaci na této úrovni má aktuálně jen Belgie, zatímco inflace v jednotlivých zemích eurozóny se pohybuje mezi 0,2 % a 3,1 % shodou okolností podle toho, v jaké kondici je ta která ekonomika.
• Rozbřesk: Evropské akcie mohou mít z krachu obchodních jednání větší strach než americké
  Pokud by došlo na krach obchodních jednání mezi Čínou a USA, bude to na prvním místě eurozóna, která bude sklízet hořké plody v podobě přepisování růstových výhledů směrem dolů. Jsou to tedy možná poněkud paradoxně evropské akcie, které mohou mít z případného krachu americko-čínských obchodních jednání větší strach.
• Rozbřesk: Evropské firmy čekají výrazné zlepšení situace v průmyslu
  Předběžný odhad HDP indikující hloubku propadu ekonomiky ve druhém kvartále, nicméně bez jakýchkoliv dalších podrobností, je už za námi, ale červnové statistiky z jednotlivých odvětví přijdou na řadu až ve druhé polovině tohoto týdne. Dozvíme se nejenom to, zda pokračoval nákupní boom českých spotřebitelů, ale zejména, zda se firmám v průmyslu a ve stavebnictví začaly opět plnit zakázkové knihy nebo zda spíš jen finalizují dřívější objednávky a vyčkávají – se zaměstnanci na kurzarbeitu – co bude dál.
• Rozbřesk: Evropské vlády mluví o “New deal”, realita je však zcela jiná
  Potřebujeme nový “Marshallův plán” nebo Rooseveltův “New deal” - z krize se musíme proinvestovat. To jsou častá zvolání nejen českých politiků, avšak mezi rétorikou a realitou se vytvořila ohromná propast. Rozpočtová pomoc zatím na rozdíl od té měnově-politické vypadá jako chudý příbuzný, mělo by tomu přitom být naopak.
• Rozbřesk: Evropské volby - startér velkých změn ve vedení EU
  Víkendové evropské volby nastartují velké změny ve vedení Unie a eurozóny, které mohou výrazně změnit tvář EU v nejbližších letech. Pro trhy je to po právu zdroj velké nervozity. Bezprostředně po volbách začne výběr nového šéfa Evropské komise (namísto J. C. Junckera) a následně také prezidenta Evropské rady (namísto Donalda Tuska) a zejména nového prezidenta ECB (namísto Maria Draghiho).
• Rozbřesk: Evropskou ekonomiku opanoval optimismus z konce pandemie
  V posledním týdnu měsíce přicházejí obvykle na řadu různé průzkumy důvěry či nálad a výjimkou není ani ten právě končící. Už v pondělí jsme měli možnost se dozvědět, že českou ekonomiku opanoval největší optimismus od začátku pandemie, nebo že německé Ifo se dostalo na téměř dvouleté maximum. A včera pak přišly na řadu podrobné výsledky nálad za odvětví v jednotlivých zemích EU, které dubnový optimismus opět potvrdily. Nálada v zemích EU je nejlepší za poslední téměř tři roky, výrazně se zlepšila očekávání firem v případě dalšího vývoje zaměstnanosti i investic. Optimismus průmyslových firem je díky zakázkám dokonce nejvyšší v historii a pozitivní trend nabrala i očekávání v dalších odvětvích. Podnikatelé přitom nemají jen velká očekávání od příštích měsíců, kdy by měly odpadat restrikce s tím, jak ustupuje pandemie a rostou počty naočkovaných obyvatel, ale mnohem příznivěji hodnotí i svoji stávající ekonomickou situaci. Nevšimnout si nelze ani nadprůměrně dobré nálady spotřebitelů, kteří se sice více než v předchozích měsících obávají inflace, ale za to mnohem méně nezaměstnanosti.
• Rozbřesk: Evropský automobilový trh padá o 55 %. Remdesvir zabijákem koronaviru? Trhy to tak vidí...
  Zatímco řada zemí EU ještě nestihla dát do kupy statistiky z reálné ekonomiky za únor, k dispozici jsou už březnová tvrdá data z evropského automobilového trhu. Podle dnes zveřejněných výsledků se registrace nových vozů v EU meziročně propadly o 55 %, respektive téměř o 700 tisíc vozů. Na vině je nástup korona-krize, který vedl k uzavírání autosalonů a celkově přesměroval pozornost zákazníků úplně jiným směrem.
• Rozbřesk: Evropský automobilový trh se opět rozjíždí
  Už březnové statistiky ukázaly, že se prodeje automobilů v EU skutečně odrazily ode dna. Ty dubnové to jen potvrdily. Meziroční růst registrací nových osobních automobilů totiž tentokrát dosáhl úctyhodných 219 %. Už na první pohled je zřejmé, že zde hlavní roli sehrál velmi nízký srovnávací základ, neboť právě loni v dubnu – kdy už Evropa fungovala v rámci prvního lockdownu a automobilky tam dobrovolně odstavily výrobu – prodeje aut propadly o více než tři čtvrtiny. A proto ani oněch více než 200 % zatím nestačilo na to, dostat se na úroveň prodejů roku 2019.
• Rozbřesk: Evropský automobilový trh se po čase vzpamatoval
  Dobrých zpráv v poslední době přichází z ekonomiky spíše méně než více, a tak tady je jedna z nich. Prodeje osobních automobilů na evropském trhu po delší době opět vzrostly. Podle dnes zveřejněných výsledků se zářijové registrace nových osobních vozů v EU27 meziročně zvýšily o 3,1 %, a to především díky růstu německého a italského trhu.
• Rozbřesk: Evropský automobilový trh se vzpamatovává. Zatím
  Růst české ekonomiky stojí a padá s průmyslem, především tím automobilovým, který se díky své expanzi stal největším tuzemským oborem s téměř desetiprocentním podílem na HDP. Sice z pohledu počtu vyrobených aut na obyvatele ČR zaostává za Slovenskem, nicméně to nijak nesnižuje význam automobilek pro současný ani budoucí vývoj tuzemského hospodářství. Jde přitom o průmysl orientovaný především na export do zemí EU, a proto každé nové číslo o prodejích, respektive registracích osobních automobilů v Evropě zaslouží pozornost. O to více, že boom evropského automobilového trhu trvá už od roku 2013 a stále více se na mysl vkrádá otázka, jak dlouho to ještě může vydržet poté, co domácnosti začaly realizovat dříve odkládané nákupy aut a firmy obnovu svých vozových parků.
• Rozbřesk: Evropský plán na boj s drahými energiemi? Minimum možného
  Ministři energetiky EU se v pátek dohodli na základních obrysech řešení energetické krize. I když české předsednictví podle všeho odvádí velmi dobrou práci, zatím se jedná o “minimum možného” a velkou část odpovědí na energetickou krizi “šijí” národní státy stále málo koordinovaně “domácí jehlou”.
• Rozbřesk: Evropský plán na boj s drahými energiemi zatím přináší víc otázek než odpovědí
  Evropská unie má plán, jak bojovat s drahými energiemi. Shoda ovšem panuje jen v obecné rovině, v detailech zatím evropský plán hodně “drhne”. Ministři pro energetiku se shodli na tom, že omezí spotřebu elektřiny ve spotřebních špičkách, uvalí mimořádné daně na ne-plynové výrobce energie, zavede strop na ceny plynu a zajistí dostatek likvidity producentům energií, pro které je při vysoké volatilitě velmi obtížné uzavírat obchody na burze. Nejvíce otazníků visí nad zastropováním cen plynu a nad mimořádným zdaněním energetických společností.