Zvolna k dalším ziskům... týdenní zpráva o koruně

Čtěte více

• Zvíťazí diplomacia?
  Koncom minulého týždňa sme mali zverejnené dôležité indikátory z eurozóny aj USA, ale reakcia trhu na ne bola skôr mierna. HDP USA...
• Zvládne ekonomika nový dlh?
  Na našom včerajšom webinári sme hovorili o zásadných trendoch, ktoré budú pokračovať aj v tomto roku. Medzi nimi bol rastúci dlh a vplyv fiškálnej politiky. Hneď v prvých dňoch sa začali oba potvrdzovať.
• Zvládne Fed hladké přistání?
  Fed v tomto týdnu odstartoval cyklus zvyšování úrokových sazeb a finanční trhy začínají čím dál intenzivněji řešit otázku, zda bude americká centrální banka schopna dosáhnout tzv. hladkého přistání (soft landing). Tím se myslí scénář, kdy růst sazeb zchladí ekonomiku jen do té míry, že dojde ke zpomalení ekonomického růstu, nikoli však recesi. A přestože historie napovídá, že dosáhnout hladkého přistání je velmi obtížné, šéf Fedu Powell zůstává i nadále přesvědčen, že americká ekonomika v nejbližších letech do recese nezamíří.
• Zvládne to Nike?
  Pro největší sportovní značku na světě to byly náročné roky. A i když dnešní výsledky ukázaly pozitivní náznaky, společnost má před sebou ještě hodně práce.
• Zvládne Ubisoft otočit svůj vývoj?
  V Ubisoftu (UBI) se schyluje k bouři poté, co hedgeový fond AJ Investments kritizoval 9. září řízení vydavatele videoher. Fond požaduje změnu generálního ředitele a stažení společnosti z burzy. Tyto požadavky přicházejí na pozadí, kdy akcie UBI klesly od začátku roku o 50 % a o 88 % ze svých maxim z roku 2018. AJ Investments zdůrazňuje potřebu významných reforem, které by zvrátily jmění společnosti, protože čelí neustálým výzvám na trhu.
• Zvládnou veřejné finance výdaje 3 % HDP na obranu?
  Domácí ekonomika a její veřejné finance mají za sebou turbulentní roky. Dříve myslitelné deficity v řádech desítek miliard korun nahradily schodky o řád vyšší. V loňském roce, který již z mého pohledu rozhodně nebyl ekonomicky extrémně výjimečný, dosáhnul schodek rozpočtu 288 mld. Kč (asi 3,5 % HDP). Letos to má být zhruba kolem 250 mld. Kč (dalších 2,2 % HDP). Výdaje resortu obrany dosáhnou rekordních 159,8 mld. Kč a poprvé tak od roku 2007 směřují blízko cíle, ke kterému jsme se v rámci NATO kdysi zavázali. Bohužel aktuální hrozba pádu Ukrajiny v minulých týdnech zesílila, v EU tak začínají padat rozumné návrhy na růst výdajů v poměru k rozpočtu až na úroveň 3 %. Musíme si tedy zároveň položit důležitou otázku, zda na to ekonomicky vlastně máme a případně za jakých podmínek.
• Zvláštní nabídky a bonusy na Finanční konferenci ShowFx World v Bratislavě
  Všichni čeští a slovenští obchodníci a ti, kdo se zajímají o obchod a investice, jsou 8. září zváni do NH Hotelu Gate One Bratislava k účasti na Finanční konferenci ShowFx World v Bratislavě.
• Zvláštní report: Ve Francii volební průzkumy většinou nelžou – vyhrát by měl Macron
  V neděli 7. května čeká Francii druhé kolo prezidentských voleb. Podle volebních průzkumů by měl prezidentské křeslo získat Emmanuel Macron. V odhadování výsledků druhého kola prezidentských voleb zatím průzkumy ve Francii nikdy nezklamaly. K vítězství Marine Le Pen by bylo třeba, aby účast jejich voličů dosáhla nejméně 90 % a Macronových naopak poklesla pod 56 %. To je však velmi nepravděpodobné. Ani tak by vítězství Le Pen zřejmě neznamenalo Frexit. Její úspěch by však byl dostatečně velkým šokem na to, aby ve Francii dokázal spustit recesi a výprodeje na globálních trzích.
• Zvolení Pavla prezidentem otevírá Fialově vládě „okno příležitosti“ k uskutečnění politicky nepopulárních reforem. A to za účelem ozdravení veřejných financí
  Česko je jediná země EU, které v uplynulém roce narostlo veřejné zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu. To se snad nikdy v historii nestalo. Po včerejším zvolení Petra Pavla prezidentem se Fialově vládě otevírá časové okno příležitosti k provedení politicky nepopulárních, bolestivých kroků k ozdravení veřejných financí. Následující měsíce ji v tomto ohledu plně otestují.
• Zvolení Trumpa prezidentem může Česko připravit o více než 100 miliard korun ročně, s Harrisovou v Bílém domě tyto peníze Česku zůstanou
  Za čtyři roky vládnutí tak Trump může Česko připravit o zhruba 450 miliard, což je více, než mají stát dva dukovanské jaderné bloky.
• Zvrátí zápis z jednání ČNB posilující trend na koruně?
  Česká koruna včera atakovala své nejsilnější úrovně od počátku června. Během čtvrteční seance si totiž vůči euru polepšila o více než čtvrt procenta. Zatímco ranní zahajovací kurz činil 25,60 CZK/EUR, po poledni se na mezibankovním trhu uskutečnil obchod za 25,53 CZK/EUR. Takto silná byla česká měna naposledy před čtyřmi měsíci. K silnějším úrovním tlačí hráči na trhu korunu postupně v průběhu celého týdne poté, co v minulém týdnu ČNB oproti očekávání některých hráčů na trhu nerozhodla o použití přímých intervencí. Silnější koruně též pomáhá vývoj na eurodolarovém trhu. Padající dolar se odráží i v síle české měny. Proti dolaru včera koruna posílila pod 18,80 CZK/USD. Takto levný byl dolar naposledy v únoru.
• Zvrat na trhu dluhopisů: Polsko si poprvé půjčuje v eurech levněji než ČR .Výnos v aukci SPP ale výrazně klesl
  Polsko si vůbec poprvé půjčuje v eurech levněji než Česká republika. Investoři patrně oceňují snahu polsk...
• Zvrat ropné kauzy. Maďarsku a Slovensku zřejmě ve skutečnosti utáhla kohoutky Moskva, a ne Kyjev. Orbán s Ficem by si tak měli stěžovat u Putina
  Tak to je gól. Vlastní? Zdá se, že Maďarům a Slovákům ve skutečnosti vypnula ropné kohoutky Moskva, a ne Kyjev. Premiéři Viktor Orbán s Robertem Ficem by si tak měli stěžovat nikoli v Kyjevě či v Bruselu, ale u ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu.
• Zvrat ve vývoji na Wall Street: Měli by se čeští investoři obávat zpomalujících amerických akcií?
  První polovina roku 2023 byla na finančních trzích ve znamení řady zajímavých událostí. Zatímco americké trhy vykazovaly v prvních měsících sílu, existují obavy, že tato dynamika může slábnout. V tomto článku se budeme zabývat tím, zda by se investoři měli obávat oslabení amerických trhů, a prozkoumáme možné ukazatele této ztráty dynamiky.
• Zvrat v otázce tarifů? Ozvaly se americké instituce
  Tarifní politika Donalda Trumpa se stala symbolem tvrdého přístupu k mezinárodnímu obchodu. Zavedení cel na stovky miliard dolarů dovozu z Číny, Evropy i dalších regionů mělo za cíl chránit americký průmysl a přimět zahraniční partnery k „férovějším“ podmínkám. Výsledkem však byla série odvetných opatření, narušené dodavatelské řetězce a zvýšená volatilita na trzích.
• Zvuk zvonu dnes oficiálně zahájil obchodování akcií SAB Finance a.s.
  Na pražské burze se dnes rozezněl zvon a její ředitel Petr Koblic spolu s Radomírem Lapčíkem, zakladatelem společnosti SAB Finance, zahájili obchodování akcií devizového lídra trhu na Burze cenných papírů Praha. Rituál zahájení obchodování zazvoněním na burzovní zvon, Opening Bell Ceremony, tak nechyběl při první emisi akcií roku 2021, jež od 28. ledna 2021 zpestřuje kapitálový trh. V obchodním systému Xetra mají akcie SAB Finance ticker emise SABFG. Obchodování na regulovaném trhu Standard Market bylo zahájeno na ceně 10 560 Kč za akcii.
• Zvýhodněné produkty pro děti: chytrý marketing, nebo začátek finanční gramotnosti?
  Banky a finanční instituce v posledních letech stále častěji zaměřují na děti a jejich rodiče prostřednictvím zvýhodněných produktů. Nabízejí vyšší úroky, náborové bonusy, odpuštění poplatků nebo příspěvky při založení spoření. Cílem je ale často spíše vybudovat loajalitu ke značce než naučit děti finanční gramotnosti. O svůj pohled na téma se s námi podělili odborníci z praxe.
• Zvýšená globální nejistota podpořila pokračující stabilitu sazeb ČNB
  Česká národní banka v souladu s očekáváními dnes úrokové sazby nezměnila. Základní repo sazba zůstává na 3,5 % a její úroveň by tak z měnověpolitického hlediska měla být nadále mírně restriktivní, když politicky neutrální úroveň je většinou odhadována poblíž 3 %. Tento výsledek byl v souladu s jednohlasným analytickým konsensem, stejně tak i zhruba s tím, co zaceňoval finanční trh.
• Zvýšená globální nejistota podpořila pokračující stabilitu sazeb ČNB
  Bankovní rada ČNB hlasy všech svých sedmi členů rozhodla na dnešním zasedání o ponechání úrokových sazeb beze změny. Podle guvernéra Michla se ČNB nachází v příznivé pozici, když měnová politika je stále mírně restriktivní a inflace se nachází pod cílem centrální banky. Podle jeho slov navíc dosavadní nárůst cen energetických komodit nepředstavuje významné riziko pro dosahování inflačního cíle. Důraz guvernéra na vývoj jádrové inflace by navíc mohl naznačovat, že ČNB může část dopadů dražší ropy výjimkovat.
• ZVÝŠENÁ CHUŤ RISKOVAT NA REKORDNÍM MAXIMU DOW JONES
  Asijské akcie prodloužily ve středu ziskovou sérii, následujíce rekordní uzavření Wall Street. Průměrný průmyslový in...