Řecké doho(a)dy: Po bouři snaha na všech stranách barikády

Pondělní telekonference nepřinesla vyřešení finanční záchrany Řecka, pročistila ale vzduch, odkryla karty jednotlivých názorů a obě strany posunula blíže nalezení shody na tom, jak zachránit Řecko od neřízeného bankrotu. Dnes tak víme, že se:

1) uvažuje o snížení úroků u řeckého dluhu
2) nabízí zapojení výnosů ECB z dluhopisů do financování řecké pomoci
3) rodí úvahy o ještě vyšší oběti ze strany soukromých věřitelů (dosud se uvažovalo o odpisu dluhu v nejodvážnějších představách do 70 procent)
4) Nizozemí a Finsko otevřeně doznaly, že stojí o posun pomoci Řecku za jeho dubnové volby, ale přesto očekávají shodu na pomoci Řecku v pondělí 20. února na schůzce ministrů financí eurozóny
5) řecký ministr financí Venizelos po pondělní telekonferenci vyjádřil, že Řecko vyjasnilo a naplnilo všechny podmínky dohody s EU a MMF a skládá mozaiku, kde vzít dodatečných 325 milionů eur úspor.


1) Poslední neoficiální odhady trojky mezinárodních institucí, které se dostaly do pozice významného věřitele Řecka, podle agentury Bloomberg hovoří o tom, že se deficit rozpočtu země podaří z loňských 160 % HDP do roku 2020 srazit nikoliv na 120 % HDP považovaný za udržitelnou míru, ale pouze na 129 % HDP. Ve snaze nalézt další možnost, jak Řecku od dluhu ulevit, se dnes poprvé dostala na povrch myšlenka snížení úroků u záchranných půjček. Informované zdroje z politických kruhů eurozóny říkají, že se ohledně využití tohoto kroku aktuálně rodí shoda. První balík pomoci Řecku v objemu 110 miliard eur byl původně v květnu 2010 poskytnut s průměrným úrokem 5 procent. Loni v březnu však již vlády úročení jednou snižovaly, a to na průměrná 4 procenta.

2) Trvá možnost využít výnosy z nákupu řeckých dluhopisů ECB v rámci finanční pomoci Řecku. Je to standardní mechanismus. "Pokud budeme mít nějaký zisk, tak jej předáme národním centrálním bankám, jak máme uvedeno ve stanovách. Členské státy by se pak mohly rozhodnout, zda ty peníze použijí jako příspěvek na financování pomoci Řecku," řekl již včera člen řídicího výboru ECB Jörg Asmussen a k postupu jednání dodal: „Podmínky nutné k tomu, aby ministři financí eurozóny mohli schválit druhý záchranný úvěr pro Řecko, mohou Atény splnit ještě do pondělní schůzky ministrů. V takovém případě by se podle něj mohlo okamžitě začít s výměnou řeckých dluhopisů, takže by se všechno stihlo včas.“ „Pokud by z nákupů řeckých dluhopisů vznikl pro ECB zisk, pak by byl jako všechny monetární příjmy rozdělen členským státům," řekl již dříve vlivný francouzský zástupce v šestičlenném nejvyšším vedení ECB s tím, že státy jím pak mohou přispět k udržitelnosti řeckého dluhu.

3) Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager uvedl, že zvažována je vyšší obět odpisu řeckého dluhu soukromým sektorem (PSI). „Nevylučujeme to, ale jsme ve zřejmé menšině s tímto názorem, protože jednání jsou velmi pokročilá a od věřitelů již tam žádají velkou oběť, uvedl. PSI jednání jsou ve velmi pokročilé fázi a zatím došla k ochotě odepsat 70 procent čisté současné hodnoty privátně drženého řeckého dluhu. Honěním psa za vlastním ocasem ale je podmínka, podle které vlády musejí bezpodmínečně autorizovat uvolnění 30 miliard eur jako součást druhého balíku finanční pomoci Řecku z fondu EFSF. Tyto peníze jsou součástí PSI dohody a bodou použity jako kolaterál a pobídky pro soukromé investory za jejich ochotu se do PSI dohody zapojit. „Rozhodnutí ohledně PSI dohody musí být dosaženo velmi rychle,“ uvedli analytici Deutsche Bank. „Ať už směna dluhu bude klíčovou pro schopnost Řecka navrátit se ke stabilitě, jakákoli budoucí ?řecká nehoda? bude v případě úspěšné PSI z pohledu finanční stability více řiditelná,“ dodali.

4) Co bylo včera spekulací, dnes realitou. Nizozemí a Finsko otevřeně vyslovily představu, že Řecku bude odloženo plné uvolňování úvěrů z chystaného záchranného balíku až na dobu po dubnových volbách a země dostane jen peníze na to, aby se vyhnula bankrotu. Agentuře Reuters to řekl jeden z finských činitelů a potvrdil tím středeční vágní dohady, zcela veřejně to pak řekl nizozemský ministr financí de Jager. Oba potvrdili, že o takové řešení se zasazuje „AAA“ jádro Německo, Nizozemí a Finsko. Naznačují možnost odchodu Řecka z eurozóny, požadují silnější garance, že Atény budou dohodnutý program úspor plnit i po volbách jako podmínku toho, že kývnou na druhý balík pomoci. Proti tomu zatím stojí písemný závazek lídrů PASOK a Nové demokracie (dvou vedoucích řeckých stran), vedle toho se objevila zpráva, že čtyři největší řecké banky - National Bank, Alpha, Eurobank a Piraeus - poskytnou Finsku záruky za jeho podíl na nových záchranných úvěrech pro Řecko. Z jejich strany je to podle zdroje podmínka toho, aby kývli na druhý záchranný balík.

Finský činitel uvedl, že podle uvažovaného návrhu by se Řecku uvolňovaly jen ty peníze, které by byly nutné k odvrácení platební neschopnosti. Atény by je tak nemohly použít k jiným účelům, například vyplácení důchodů. Řecko musí 20. března splatit dluhopisy v hodnotě 14,5 miliardy eur.

Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager navrhuje, aby byla platba druhé záchranné pomoci Řecku byla odložena až na dobu, po dubnových řeckých parlamentních volbách, uvedl v rozhovoru pro vlivný nizozemský finanční list Het Financieele Dagblad. „Navrhuji počkat až po volbách, kde se mohou dohodnout závazky vůči nové vládě," řekl de Jager. Upozornil ale na to, že Řecko nepřijalo veškerá opatření nezbytná ke schválení nového balíku pomoci: "Naše podmínky jednoduše ještě nebyly splněny," zdůraznil nizozemský ministr. „Naše důvěra dosáhla svého historického minima," dodal.

De Jager, ač se veřejně vyslovil pro odsunutí pomoci Řecku (viz dále), uvedl, že se ministři financí eurozóny sejdou v neděli 19. února, aby podrobně připravili pondělní schůzku Eurogroup, která by mohla a zřejmě měla o pomoci Řecku rozhodnout. Šéf Eurogroup Jean-Claude Juncker po pondělní telekonferenci řekl, že eurozóna by mohla o balíku rozhodnout už v pondělí. Podle něj je ale ještě třeba ujasnit mechanismus dohledu nad prováděním reforem v Řecku a zajistit, že prioritou vládních výdajů bude dluhová služba. I finský zástupce řekl, že se v získávání závazků od řeckých politiků výrazně pokročilo. „Řekněme, že výhled je dnes lepší než včera," řekl.

5) Po Řecku se kromě záruk za plnění závazků po volbách a „jízdního řádu reforem“ chce podrobné sdělení, kde vezme chybějících 325 milionů eur úspor. I v tomto směru dnešek přinesl pokrok. Řecká vláda se s Trojkou (EU, ECB, MMF) dohodla, že sáhne na takzvané zvláštní platy, což nahrnuje mzdy v soukromém sektoru u lékařů, soudců, diplomatů či policie o 10 %, v některých případech o 20 % a to od 1. července. Opatření má vynést 90 až 100 milionů eur. Část peněz bude vzata z omezení důchodů. Dalších 50 milionů eur má Řecko získat z úspor ve zdravotnickém sektoru, je výsledkem schůzky mezi ministrem zdravotnictví Loverdosem a financí Venizelosem. Trojka naopak údajně odmítla řecký návrh najít peníze v obraně (mimochodem, Řecko je velmi významnou vnější hranicí Evropské unie, navíc vůči nyní dosti napjaté oblasti středovýchodu) i v rámci investičních projektů veřejného sektoru. Finální balík úspor v objemu 325 milionů eur má projít brzkých schválením řeckou vládou.

Řecko se ale vyzbrojuje také na snahu výše uvedených členů eurozóny odsunout rozhodnutí o finanční pomoci za řecké volby. Vedoucí politická strana PASOK připravuje plán rozšíření mandátu stávající přechodné vlády v čele s Lucasem Papadimosem tak, aby pojistila rychlou implementaci dojednaných reforem bez zásadní politické změny. „Jsme pro prodloužení mandátu stávající vlády, je to lepší pro naši zemi,“ uvedl Michalis Chrysochoidis, ministr rozvoje, konkurenceschopnosti a námořní dopravy. „Volby by se měly uskutečnit do konce řádného mandátu, konce roku 2013,“ uvedl. To je ale v ostrém rozporu s tím, co chce lídr druhé nejsilnější řecké a nyní opoziční strany Nová demokracie a pravděpodobný vítěz voleb v dubnu, pokud budou, Antonis Samaras.

Řecká krajně pravicová strana LAOS dnes odmítla podepsat závazek, že bude podporovat tvrdá úsporná opatření v zemi i po předčasných parlamentních volbách. Konzervativcům z Nové demokracie (ND), kterým průzkumy přisuzují vítězství bez zisku potřebné nadpoloviční většiny poslanců, aby vytvořili samostatnou vládu, tak odpadá důležitý potenciální koaliční partner. Podle agentury Reuters přitom zdroj z německé vládní koalice předtím řekl, že země eurozóny chtějí, aby populistická Lidová ortodoxní výzva (LAOS) závazek podpořila stejně jako obě hlavní politické strany v zemi, tedy kromě ND také socialisté. Tyto tři strany tvořily dosavadní přechodnou koalici, z níž se ale LAOS kvůli dalším požadovaným razantním škrtům už rozhodla vystoupit.

(Zdroj: Bloomberg, Kathimerini, AP, AFP, čtk, mediafax)