V době covidu a války na Ukrajině se zhoršilo ratingové hodnocení takřka poloviny zemí EU. Česko mezi nimi není, všechny ostatní země Visegrádské čtyřky ano

Čtěte více

• V Číne sa rozmáhajú hypotéky. Realitná bublina sa prifukuje
  Medzimesačný rast cien novostavieb v najväčších čínskych mestách dosiahol v auguste 1,22 %. To je najviac od roku 2010. Medziročný rast sa pohybuje na úrovni 7,28 %, čo je najviac od posledného rastového cyklu v roku 2014 a zatiaľ nejaví náznak spomalenia (graf od @zerohedge):
• V Číne sa tento týždeň nič zásadné neudialo, obavy sú prepálené
  Akcie po celom svete od začiatku nového roka padajú a spúšťačom je Čína. Áno, Čína spomaľuje a má problémy kvôli tomu,...
• V Číne si banky nechcú požičiavať, obávajú sa, že centrálna banka začne obmedzovať ich „tieňové bankové aktivity“
  Na čínskych medzibankových trhoch panuje už určitú dobu zvýšené napätie. Centrálna banka (PBOC) drží banky nakrátko tým, že do systému prilieva menej likvidity (t.j. medzibankových peňazí, alebo rezerv). Dnes prudko vyletela repo-sadzba na 7-dňové peniaze na úroveň 5,5%, čo je najviac od roku 2014. Problém majú pravdepodobne menšie banky, pretože 7-dňová sadzba SHIBOR, čo je predpokladaná sadzba (zverejňovaná raz denne), za ktorú plánujú požičiavať medzibankové peniaze veľké banky, vzrástla len jemne, na 2,76% (čo je ale najviac od roku 2015):
• V ČNB obrací kormidlem a zahajují nový cyklus zvyšování sazeb
  Bankovní rada České národní banky na dnešním zasedání v souladu s většinovým očekáváním poprvé za 16 měsíců zvýšila úrokové sazby. Základní 2T repo sazbu z 0,25 % na 0,5 %, lombardní sazbu z 1 % na 1,25 %; diskontní sazbu ponechala na 0,05 %.
• V ČNB převládá opatrný optimismus
  Bankovní rada České národní banky na dnešním zasedání v souladu s všeobecným i naším očekáváním ponechala nastavení měnové politiky beze změny. Zachována tak zůstala 2T repo sazba (0,25 %), diskontní sazba (0,05 %) i lombardní sazba (1 %).
• V čom je situácia na akciových trhoch iná od rokov 2000 a 2008
  V posledných mesiacoch sa množia obrázky, ktoré porovnávajú rôzne aspekty súčasného vývoja na akciovom trhu k rokom 20...
• V ČR se loni postavilo 30.274 bytů, meziročně o 20,5 procenta méně
  V Česku se loni postavilo 30.274 bytů, co je meziročně propad o 20,5 procenta. Nejvíce stavebníci jich dostavěli v Praze a ve Středočeském kraji. Polovina z nich vznikla v rodinných domech a více než třetina v domech bytových. V obou případech byl pokles o pětinu, uvedl Český statistický úřad ČSÚ na svých webových stránkách. Z dat ČSÚ vyplývá, že investiční náklady na výstavbu nových bytů výrazně vzrostly. Velikost dostavěných bytů oproti roku 2023 mírně vzrostla. V loňském roce se dokončila výstavba nejméně nových bytů od roku 2017, tvrdí analytici.
• V ČR se spouští se projekt přesného měření inflačních očekávání
  Inflační očekávání domácností, významný faktor ovlivňující samotnou inflaci, budou nově modelována na základě propracovaného podrobného šetření. Anglo-americká vysoká škola (AAU) připravila spolu s Fakultou sociálních věd UK a Českou národní bankou (ČNB) projekt, který získal grant Technologické agentury ČR (TAČR) v rámci Programu SIGMA ve výši 2 milionů korun. Na projektu bude pod vedením Jiřího Schwarze ml. pracovat šestičlenný tým ekonomů a dalších výzkumných pracovníků ze všech tří jmenovaných institucí.
• V digitalizaci a infrastruktuře Česko pokulhává. Meziročně se v rámci unijní sedmadvacítky propadlo o 6 příček. Na vině je pomalá digitalizace veřejné správy i slabé pokrytí internetem
  Česko se v pilíři digitalizace a infrastruktury meziročně propadlo o 6 příček, ukazuje to analýza Indexu prosperity a finančního zdraví. Přestože se stále může pochlubit nejhustší železniční sítí v EU a patří mezi státy s nejvyššími investicemi do dopravy, úroveň digitalizace veřejných služeb zaostává za unijním průměrem. Nedostatečné je také pokrytí vysokorychlostním internetem, které je dostupné jen v 53 % domácností, menší podíl pokrytí má pouze Řecko.
• V digitálním majetku mohou být miliony, přitom se na jeho ochranu a dědění často zapomíná. Jak s ním naložit?
  I zodpovědní lidé, kteří se pečlivě starají o svůj majetek a sepisují závěti, často vůbec neřeší ochranu účtů a prostředků u platebních systémů typu PayPal a sázkových kanceláří, kryptoměn, ani investic do akcií a komodit skrze fintechové aplikace. Jak upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, každý by si měl udělat ve svém digitálním majetku pořádek a mít ho správně zabezpečený. V případě nouze by měly být přístupné i přístupové údaje k těmto aktivům. Majitel tak ochrání nejen sebe, ale v případě tragické události i své blízké.
• V době pandemie se staví o desetinu méně bytů, bydlení proto výhledově dále zdraží
  Pandemická situace výrazně snížila objem nové bytové výstavby. Počet zahájených bytů klesl v období od loňského února do letošního ledna meziročně o 10,1 procenta.
• V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
  Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
• V dubnu by inflace měla poklesnout ke 2 %
  Český statistický úřad ani tentokrát nezměnil svůj předběžný odhad inflace, která tak v březnu meziročně stagnovala na únorové úrovni 2,7 %. To bylo v souladu s naší predikcí, zatímco trh i ČNB předpokládaly mírný pokles na 2,6 % před zveřejněním úvodního čísla v minulém týdnu.
• V dubnu nezaměstnanost poklesla o 0,1 p.b. na 4,9 %
  Nezaměstnanost v dubnu poklesla z 5,0 % na 4,9 %. Meziměsíční snížení o 0,1 p.b. je dáno v důsledku rozbíhajících se sezónních prací, jelikož na začátku jara se otevírají pozice ve stavebnictví či v zemědělství.
• V dubnu vydaly firmy dluhopisy v objemu téměř 8 miliard Kč, nejvíce za tři čtvrtletí
  Objem firemních dluhopisů, vydaných v dubnu 2023, se přiblížil 8 miliardám korun, což je výrazně více než v předcházejících měsících a nejvíce od července 2022. Jejich průměrný výnos dosahoval 8,1 %, což je o něco méně než v březnu, průměrná doba splatnosti se naopak prodloužila na 3,9 roku a mírně překonala celoroční průměr. Vyplývá to z údajů Srovnávače dluhopisů, který provozuje Dluhopisomat.
• V důsledku dopadu rakety v Polsku oslabuje zlotý, zlevňují akcie i ropa. Ropovodem Družba přitom nyní ropa stále neteče
  Polský zlotý dnes vůči koruně znehodnotil na svoji nejslabší úroveň za poslední měsíc. Dnes ráno se prodával i za méně než 5,09 koruny, tedy nejlevněji od letošního 17. října, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Z dlouhodobého hlediska je polská měna stále blízko svých historicky rekordních minim vůči koruně. Na absolutní minimum se propadla letos 7. října, kdy se prodávala i za méně než 5,01 koruny.
• V důsledku koronavirové krize roste cena zlata i kávy
  Cena investičního zlata poprvé překonala hranici 1 600 eur. V důsledku koronavirové krize roste i cena kávy. Některé země omezují vývoz plodin, jiné se předzásobují.
• V důsledku zpráv z USA evropské akcie klesají
  Přední západoevropské akciové indexy se ve čtvrtek obchodovaly převážně v červeném pásmu. Evropští investoři byli pod tlakem kvůli zveřejněnému zápisu z prosincového zasedání Federálního rezervního systému.
• V Dybovi Česko ztrácí špičkového, liberálně orientovaného ekonoma s mezinárodním přesahem
  Zesnulý Karel Dyba představoval po roce 1989 jednoho z průkopníků západního ekonomického myšlení v českém prostředí. Snažil se o takové průkopnictví – v rámci tehdejších možností a omezení – dokonce již před rokem 1989, zejména v Prognostickém ústavu ČSAV. Na jeho doporučení ostatně byl do ústavu přijat také pozdější „otec české ekonomické transformace“ Václav Klaus.
• V ECB se schyluje k zemětřesení. Lagardeová může odejít už příští měsíc, v pozadí je strach z francouzských voleb i boj o budoucnost eura
  Evropskou centrální banku může už v nejbližších týdnech zasáhnout zásadní personální otřes. Její prezidentka Christine Lagardeová by se totiž mohla stát novou předsedkyní Světového ekonomického fóra, známého především každoročními setkáními politických a ekonomických elit v Davosu. Podle dnešních informací agentury Reuters by o jejím jmenování mohlo být rozhodnuto již 2. listopadu. Znamenalo by to předčasný konec jejího působení v čele ECB, kde jí řádný mandát vyprší až v říjnu 2027.