V dubnu by inflace měla poklesnout ke 2 %

Čtěte více

• V ČNB obrací kormidlem a zahajují nový cyklus zvyšování sazeb
  Bankovní rada České národní banky na dnešním zasedání v souladu s většinovým očekáváním poprvé za 16 měsíců zvýšila úrokové sazby. Základní 2T repo sazbu z 0,25 % na 0,5 %, lombardní sazbu z 1 % na 1,25 %; diskontní sazbu ponechala na 0,05 %.
• V ČNB převládá opatrný optimismus
  Bankovní rada České národní banky na dnešním zasedání v souladu s všeobecným i naším očekáváním ponechala nastavení měnové politiky beze změny. Zachována tak zůstala 2T repo sazba (0,25 %), diskontní sazba (0,05 %) i lombardní sazba (1 %).
• V čom je situácia na akciových trhoch iná od rokov 2000 a 2008
  V posledných mesiacoch sa množia obrázky, ktoré porovnávajú rôzne aspekty súčasného vývoja na akciovom trhu k rokom 20...
• V ČR se loni postavilo 30.274 bytů, meziročně o 20,5 procenta méně
  V Česku se loni postavilo 30.274 bytů, co je meziročně propad o 20,5 procenta. Nejvíce stavebníci jich dostavěli v Praze a ve Středočeském kraji. Polovina z nich vznikla v rodinných domech a více než třetina v domech bytových. V obou případech byl pokles o pětinu, uvedl Český statistický úřad ČSÚ na svých webových stránkách. Z dat ČSÚ vyplývá, že investiční náklady na výstavbu nových bytů výrazně vzrostly. Velikost dostavěných bytů oproti roku 2023 mírně vzrostla. V loňském roce se dokončila výstavba nejméně nových bytů od roku 2017, tvrdí analytici.
• V ČR se spouští se projekt přesného měření inflačních očekávání
  Inflační očekávání domácností, významný faktor ovlivňující samotnou inflaci, budou nově modelována na základě propracovaného podrobného šetření. Anglo-americká vysoká škola (AAU) připravila spolu s Fakultou sociálních věd UK a Českou národní bankou (ČNB) projekt, který získal grant Technologické agentury ČR (TAČR) v rámci Programu SIGMA ve výši 2 milionů korun. Na projektu bude pod vedením Jiřího Schwarze ml. pracovat šestičlenný tým ekonomů a dalších výzkumných pracovníků ze všech tří jmenovaných institucí.
• V digitalizaci a infrastruktuře Česko pokulhává. Meziročně se v rámci unijní sedmadvacítky propadlo o 6 příček. Na vině je pomalá digitalizace veřejné správy i slabé pokrytí internetem
  Česko se v pilíři digitalizace a infrastruktury meziročně propadlo o 6 příček, ukazuje to analýza Indexu prosperity a finančního zdraví. Přestože se stále může pochlubit nejhustší železniční sítí v EU a patří mezi státy s nejvyššími investicemi do dopravy, úroveň digitalizace veřejných služeb zaostává za unijním průměrem. Nedostatečné je také pokrytí vysokorychlostním internetem, které je dostupné jen v 53 % domácností, menší podíl pokrytí má pouze Řecko.
• V digitálním majetku mohou být miliony, přitom se na jeho ochranu a dědění často zapomíná. Jak s ním naložit?
  I zodpovědní lidé, kteří se pečlivě starají o svůj majetek a sepisují závěti, často vůbec neřeší ochranu účtů a prostředků u platebních systémů typu PayPal a sázkových kanceláří, kryptoměn, ani investic do akcií a komodit skrze fintechové aplikace. Jak upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, každý by si měl udělat ve svém digitálním majetku pořádek a mít ho správně zabezpečený. V případě nouze by měly být přístupné i přístupové údaje k těmto aktivům. Majitel tak ochrání nejen sebe, ale v případě tragické události i své blízké.
• V době covidu a války na Ukrajině se zhoršilo ratingové hodnocení takřka poloviny zemí EU. Česko mezi nimi není, všechny ostatní země Visegrádské čtyřky ano
  Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině. Právě souběh těchto šoků zhoršil stav veřejných financí řady evropských států natolik, že ratingové agentury musely negativně reagovat. A top tedy buď snížením ratingu nebo zhoršením ratingového výhledu, které dosud zůstává otevřeno (tj. nebylo ukončeno zase zlepšením výhledu, ani zhoršením samotného ratingu).
• V době pandemie se staví o desetinu méně bytů, bydlení proto výhledově dále zdraží
  Pandemická situace výrazně snížila objem nové bytové výstavby. Počet zahájených bytů klesl v období od loňského února do letošního ledna meziročně o 10,1 procenta.
• V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
  Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
• V dubnu nezaměstnanost poklesla o 0,1 p.b. na 4,9 %
  Nezaměstnanost v dubnu poklesla z 5,0 % na 4,9 %. Meziměsíční snížení o 0,1 p.b. je dáno v důsledku rozbíhajících se sezónních prací, jelikož na začátku jara se otevírají pozice ve stavebnictví či v zemědělství.
• V dubnu vydaly firmy dluhopisy v objemu téměř 8 miliard Kč, nejvíce za tři čtvrtletí
  Objem firemních dluhopisů, vydaných v dubnu 2023, se přiblížil 8 miliardám korun, což je výrazně více než v předcházejících měsících a nejvíce od července 2022. Jejich průměrný výnos dosahoval 8,1 %, což je o něco méně než v březnu, průměrná doba splatnosti se naopak prodloužila na 3,9 roku a mírně překonala celoroční průměr. Vyplývá to z údajů Srovnávače dluhopisů, který provozuje Dluhopisomat.
• V důsledku dopadu rakety v Polsku oslabuje zlotý, zlevňují akcie i ropa. Ropovodem Družba přitom nyní ropa stále neteče
  Polský zlotý dnes vůči koruně znehodnotil na svoji nejslabší úroveň za poslední měsíc. Dnes ráno se prodával i za méně než 5,09 koruny, tedy nejlevněji od letošního 17. října, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Z dlouhodobého hlediska je polská měna stále blízko svých historicky rekordních minim vůči koruně. Na absolutní minimum se propadla letos 7. října, kdy se prodávala i za méně než 5,01 koruny.
• V důsledku koronavirové krize roste cena zlata i kávy
  Cena investičního zlata poprvé překonala hranici 1 600 eur. V důsledku koronavirové krize roste i cena kávy. Některé země omezují vývoz plodin, jiné se předzásobují.
• V důsledku zpráv z USA evropské akcie klesají
  Přední západoevropské akciové indexy se ve čtvrtek obchodovaly převážně v červeném pásmu. Evropští investoři byli pod tlakem kvůli zveřejněnému zápisu z prosincového zasedání Federálního rezervního systému.
• V Dybovi Česko ztrácí špičkového, liberálně orientovaného ekonoma s mezinárodním přesahem
  Zesnulý Karel Dyba představoval po roce 1989 jednoho z průkopníků západního ekonomického myšlení v českém prostředí. Snažil se o takové průkopnictví – v rámci tehdejších možností a omezení – dokonce již před rokem 1989, zejména v Prognostickém ústavu ČSAV. Na jeho doporučení ostatně byl do ústavu přijat také pozdější „otec české ekonomické transformace“ Václav Klaus.
• Večer čeká NZD volatilní seance. Nad sazbami zasedá RBNZ a její verdikt není jistý
  Večer ve 23 hod. zasedá nad sazbami Reserve Bank of New Zealand (RNBZ) a konsenzus ohledně jejího verdiktu nebyl už dl...
• Večerné zhrnutie
  DENNÝ PREHĽAD GRAF VÝKONNOSTI KALENDÁR DŇA  Dátum  &...
• Večerné zhrnutie
  DENNÝ PREHĽAD GRAF VÝKONNOSTI KALENDÁR DŇA  Dátum  &...
• Večerné zhrnutie
  DENNÝ PREHĽAD GRAF VÝKONNOSTI KALENDÁR DŇA  Dátum  &...