Inflace v eurozóně na cílové úrovni oproti prognózám? Holubičí signály z ECB

Čtěte více

• Inflace v eurozóně klesá pomaleji
  Celková inflace se v únoru podle předběžných odhadů snížila na 2,6 % meziročně oproti 2,8 % v lednu. Trhy očekávaly snížení na 2,5 % meziročně. Rovněž jádrová inflace klesla na 3,1 % meziročně oproti 3,3 % v lednu, přičemž trhy očekávaly pokles na 2,9 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Index spotřebitelských cen v listopadu podle předběžných odhadů klesl na 10 % meziročně oproti 10,7 % v říjnu. Trhy očekávaly pokles na 10,4 % meziročně. Jádrová inflace zůstala na 5 % meziročně. Po překvapení poklesu inflace v Německu poklesla i inflace v Nizozemí a to meziročně z 16,8 % v říjnu na 11,2 % v listopadu.
• Inflace v eurozóně klesla
  Celková inflace v březnu klesla podle předběžných odhadů na 2,4 % meziročně oproti 2,6 % v únoru. Trhy očekávaly pokles na 2,5 % meziročně. Jádrová inflace klesla na 2,9 % meziročně oproti 3,1 % v únoru, přičemž trhy očekávaly pokles na 3 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Celková inflace klesla v květnu podle předběžných odhadů na 6,1 % meziročně oproti 7 % v dubnu. Trhy očekávaly pokles na 6,3 % meziročně. Jádrová inflace klesla na 5,3 % meziročně oproti 5,6 %, přičemž trhy očekávaly pokles na 5,5 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Index spotřebitelských cen v lednu podle předběžných odhadů klesl na 8,5 % meziročně oproti 9,2 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles na 8,9 % meziročně. Jádrová inflace zůstala na 5,2 % meziročně jako v prosinci, přičemž trhy očekávaly pokles na 5,1 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Celkový index spotřebitelských cen v březnu podle předběžných odhadů klesl na 6,9 % meziročně oproti 8,5 % v únoru. Trhy očekávaly pokles na 7,1 % meziročně. Jádrová inflace se podle očekávání trhů v březnu zvýšila na 5,7 % oproti 5,6 % v únoru.
• Inflace v eurozóně koriguje propad, analýza EUR/GBP
  Italská míra nezaměstnanosti opět roste. Výsledek za třetí kvartál ukázal růst z 12,1 procent na 12,3 procenta. T...
• Inflace v eurozóně – měnově politickou otočku nečekejme
  Inflace v Eurozóně vyšplhala koncem minulého roku na nejvyšší hodnotu od září 2013. Po více než třech letech a několika iteracích programu neortodoxního měnově politického uvolňování (negativní sazby, odkupy různých druhů aktiv) se tak inflace vrátila nad 1 % (v prosinci 1,1 %). A to zrovna v měsíci, kdy ECB prodloužila program odkupu aktiv o rok! Pech? A máme tedy čekat rychlou měnově-politickou otočku?
• Inflace v eurozóně mírně zrychlila
  Celková inflace dosáhla v únoru podle předběžných odhadů 1,9 % meziročně oproti 1,7 % v lednu. Trh očekával 1,7 % meziročně. Rovněž jádrová inflace rostla o 2,4 % meziročně po lednových 2,2 %, přičemž trh očekával růst 2,2 % meziročně.
• Inflace v eurozóně místo očekávaného poklesu vzrostla
  Index spotřebitelských cen v lednu podle předběžných odhadů vzrostl na 5,1 % meziročně oproti 5 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles na 4,4 % meziročně.
• Inflace v eurozóně nadále neúprosně roste. Co by měla ECB dělat?
  Podle zveřejněných údajů indexu spotřebitelských cen v eurozóně inflace meziročně poskočila o 8,1 % oproti konsensuální předpovědi růstu 7,7 % a 7,4 % za předchozí sledované období. To staví ECB do velmi obtížné pozice.
• Inflace v eurozóně na 10 %
  Index spotřebitelských cen vzrostl v září podle předběžných odhadů na 10 % meziročně oproti 9,1 % v srpnu. Trhy očekávaly růst 9,7 % meziročně.
• Inflace v eurozóně nečekaně zpomalila. Rozčarování z Trumpa nekončí
  Obecná inflace v eurozóně v srpnu zpomalila na rovná dvě procenta. Z hlediska Evropské centrální banky je však ještě závažnější stále poměrně mdlá dynamika jádrové inflace. To vykázala meziroční růst opět pouze ve výši jednoho procenta. Trh přitom v obou případech čekal rychlejší cenový růst. Nižší inflace přitom může oddálit zahájení zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky.
• Inflace v eurozóně pod dvěma procenty zvyšuje tlak na ECB
  V úterý zveřejněná zářijová inflace v eurozóně potvrdila to, co již naznačovaly dřívější údaje z členských státu – růst spotřebitelských cen v zemích platících eurem se z meziročního pohledu dostal poprvé od června 2021 pod dvouprocentní cíl ECB, když poklesl na 1,8 procenta. Do značné míry to sice bylo spojeno se zlevněním pohonných hmot i jejich vysokou srovnávací základnou, o desetinu procentního bodu, na meziročních 2,7 procenta, však poklesla i klíčová jádrová inflace. Celková i jádrová inflace tak v letošním třetím čtvrtletí celkově zaostaly za zářijovou prognózou ECB.
• Inflace v eurozóně podle očekávání
  Inflace v srpnu podle předběžných odhadů dopadla přesně dle odhadu trhu když vzrostla o 0,2 % meziměsíčně a o 2,2 % meziročně.
• Inflace v eurozóně podle očekávání
  Celková inflace v prosinci podle předběžných odhadů vzrostla podle očekávání trhů o 2,9 % meziročně oproti 2,4 % v listopadu. Jádrová inflace vzrostla o 3,4 % meziročně oproti 3,6 % v listopadu.
• Inflace v eurozóně podle očekávání
  Celková inflace v červnu podle předběžných odhadů rostla podle očekávání trhů o 2 % meziročně oproti 1,9 % v květnu. Jádrová inflace rostla podle očekávání trhů o 2,3 % meziročně jako v květnu.
• Inflace v eurozóně podle očekávání trhů
  Celková inflace v červnu podle předběžných odhadů klesla meziročně na 2,5 % oproti 2,6 % v květnu. Jádrová inflace zůstala v červnu na 2,9 % meziročně jako v květnu, když trhy očekávaly pokles na 2,8 % meziročně.
• Inflace v eurozóně poprvé za 1,5 roku zpomalila
  Inflace v eurozóně poprvé za 1,5 roku zpomalila a dala záblesk naděje Evropské centrální bance, která se snaží potlačit nejhorší šok spotřebitelských cen v eurozóně.
• Inflace v eurozóně potvrdí zářijový “cut” ECB
  Předběžné odhady inflace v Německu a Španělsku naznačují, že dnes zveřejněný výsledek za celou eurozónu může překvapit směrem dolů. Zatímco ve Španělsku poklesla meziroční míra inflace z 2,8 % na 2,4 %, v Německu cenové tlaky zvolnily ještě viditelněji – z 2,6 % na 2,0 % (tržní koncensus počítal se snížením na 2,2 %), což je nejnižší hodnota od března 2021. Za zvolněním inflačních tlaků u našich sousedů stojí primárně příznivý efekt srovnávací základny z titulu levnějších energií (meziročně -5,1 %), ale také nižší ceny zboží.