Inflace v eurozóně klesla

Čtěte více

• Inflace v eurozóně dosáhla 3,4 %. ČNB razantně zvýšila úrokovou sazbu o 75 bodů na 1,5 %
  Inflace v eurozóně se v září podle předběžných dat i nadále zvyšovala, když se vyšplhala na úroveň 3,4 %. Jedná se o nevyšší hodnotu za posledních deset let. Na růstu se nejvíce podílela energie, následovaná potravinami, alkoholem a tabákem.
• Inflace v eurozóně je nejvýše za poslední dekádu
  Inflace v eurozóně vystoupala v srpnu na 3 % a zdolala nejvyšší úroveň od listopadu 2011. Ti, kteří vsadili na deflační vyústění pandemické krize se zatím jednoduše pletou. Kombinace masivních měnových a rozpočtových stimulů udržuje v chodu poptávku, zatímco nabídka (výroba) se snaží dohnat zameškaný čas a vypořádává se s narušenými výrobně-odběratelskými řetězci.
• Inflace v eurozóně je nízká
  „Únorová inflace v eurozóně je opět pod inflačním cílem. Tento stav nevyhovuje předluženým zemím jižního křídla eurozóny. Nízká inflace jim komplikuje splácení dluhů,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• Inflace v eurozóně je podle Lagardeové stále příliš vysoká
  Poptávka po euru pozvolna klesá, což považuji za potěšitelné. Rád bych připomněl, že podle aktuální vlnové analýzy by měl instrument EUR/USD přejít k tvorbě sestupné vlny 3 nebo C, která je impulzivní. Vyplývá z ní, že by euro mohlo klesnout minimálně k úrovni 1,0449, kde skončila konstrukce vlny 1 neboli A. Na základě toho očekávám pokles instrumentu nejméně o 450 bazických bodů.
• Inflace v eurozóně je poprvé od roku 2012 nad hranicí dvou procent
  Inflace v eurozóně se v červenci podle dnešního předběžného odhadu Eurostatu dostala poprvé od roku 2012 nad úroveň dvou procent. I když inflační cíl Evropské centrální banky je o trošku níže, je červencové pravděpodobné překročení dvouprocentní mety nepochybně milníkem, minimálně psychologickým. Oproti červnu zrychlila cenová dynamika zejména v oblasti energií. Ceny energií stouply meziročně o 9,4 procenta, zatímco v červnu činil růst „jen“ osm procent. Důvodem je zejména zdražování ropy na světových trzích a tedy i pohonných hmot v Evropě a současně růst cen elektřiny. Evropská centrální banka však ani po dnešních číslech svůj ústup od extrémně uvolněné měnové politiky uspěchávat nebude. Jedním z důvodů je fakt, že ceny energií se řadí mezi tradičně kolísavější.
• Inflace v eurozóně klesá pomaleji
  Celková inflace se v únoru podle předběžných odhadů snížila na 2,6 % meziročně oproti 2,8 % v lednu. Trhy očekávaly snížení na 2,5 % meziročně. Rovněž jádrová inflace klesla na 3,1 % meziročně oproti 3,3 % v lednu, přičemž trhy očekávaly pokles na 2,9 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Celková inflace v březnu klesla podle předběžných odhadů na 2,4 % meziročně oproti 2,6 % v únoru. Trhy očekávaly pokles na 2,5 % meziročně. Jádrová inflace klesla na 2,9 % meziročně oproti 3,1 % v únoru, přičemž trhy očekávaly pokles na 3 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Index spotřebitelských cen v listopadu podle předběžných odhadů klesl na 10 % meziročně oproti 10,7 % v říjnu. Trhy očekávaly pokles na 10,4 % meziročně. Jádrová inflace zůstala na 5 % meziročně. Po překvapení poklesu inflace v Německu poklesla i inflace v Nizozemí a to meziročně z 16,8 % v říjnu na 11,2 % v listopadu.
• Inflace v eurozóně klesla
  Celková inflace klesla v květnu podle předběžných odhadů na 6,1 % meziročně oproti 7 % v dubnu. Trhy očekávaly pokles na 6,3 % meziročně. Jádrová inflace klesla na 5,3 % meziročně oproti 5,6 %, přičemž trhy očekávaly pokles na 5,5 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Index spotřebitelských cen v lednu podle předběžných odhadů klesl na 8,5 % meziročně oproti 9,2 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles na 8,9 % meziročně. Jádrová inflace zůstala na 5,2 % meziročně jako v prosinci, přičemž trhy očekávaly pokles na 5,1 % meziročně.
• Inflace v eurozóně koriguje propad, analýza EUR/GBP
  Italská míra nezaměstnanosti opět roste. Výsledek za třetí kvartál ukázal růst z 12,1 procent na 12,3 procenta. T...
• Inflace v eurozóně – měnově politickou otočku nečekejme
  Inflace v Eurozóně vyšplhala koncem minulého roku na nejvyšší hodnotu od září 2013. Po více než třech letech a několika iteracích programu neortodoxního měnově politického uvolňování (negativní sazby, odkupy různých druhů aktiv) se tak inflace vrátila nad 1 % (v prosinci 1,1 %). A to zrovna v měsíci, kdy ECB prodloužila program odkupu aktiv o rok! Pech? A máme tedy čekat rychlou měnově-politickou otočku?
• Inflace v eurozóně místo očekávaného poklesu vzrostla
  Index spotřebitelských cen v lednu podle předběžných odhadů vzrostl na 5,1 % meziročně oproti 5 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles na 4,4 % meziročně.
• Inflace v eurozóně na cílové úrovni oproti prognózám? Holubičí signály z ECB
  „Inflačního cíle může být dosaženo dříve, než naznačovaly poslední prognózy,“ uvedl člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Piero Cipollone.
• Inflace v eurozóně nadále neúprosně roste. Co by měla ECB dělat?
  Podle zveřejněných údajů indexu spotřebitelských cen v eurozóně inflace meziročně poskočila o 8,1 % oproti konsensuální předpovědi růstu 7,7 % a 7,4 % za předchozí sledované období. To staví ECB do velmi obtížné pozice.
• Inflace v eurozóně na 10 %
  Index spotřebitelských cen vzrostl v září podle předběžných odhadů na 10 % meziročně oproti 9,1 % v srpnu. Trhy očekávaly růst 9,7 % meziročně.
• Inflace v eurozóně nečekaně zpomalila. Rozčarování z Trumpa nekončí
  Obecná inflace v eurozóně v srpnu zpomalila na rovná dvě procenta. Z hlediska Evropské centrální banky je však ještě závažnější stále poměrně mdlá dynamika jádrové inflace. To vykázala meziroční růst opět pouze ve výši jednoho procenta. Trh přitom v obou případech čekal rychlejší cenový růst. Nižší inflace přitom může oddálit zahájení zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky.
• Inflace v eurozóně pod dvěma procenty zvyšuje tlak na ECB
  V úterý zveřejněná zářijová inflace v eurozóně potvrdila to, co již naznačovaly dřívější údaje z členských státu – růst spotřebitelských cen v zemích platících eurem se z meziročního pohledu dostal poprvé od června 2021 pod dvouprocentní cíl ECB, když poklesl na 1,8 procenta. Do značné míry to sice bylo spojeno se zlevněním pohonných hmot i jejich vysokou srovnávací základnou, o desetinu procentního bodu, na meziročních 2,7 procenta, však poklesla i klíčová jádrová inflace. Celková i jádrová inflace tak v letošním třetím čtvrtletí celkově zaostaly za zářijovou prognózou ECB.
• Inflace v eurozóně podle očekávání
  Inflace v srpnu podle předběžných odhadů dopadla přesně dle odhadu trhu když vzrostla o 0,2 % meziměsíčně a o 2,2 % meziročně.
• Inflace v eurozóně podle očekávání
  Celková inflace v prosinci podle předběžných odhadů vzrostla podle očekávání trhů o 2,9 % meziročně oproti 2,4 % v listopadu. Jádrová inflace vzrostla o 3,4 % meziročně oproti 3,6 % v listopadu.